30 C 127/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Hany Jakubcové a přísedících Bc. Lenky Čermákové DiS. A Pavly Ouzké ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 345 423 Kč,

I. Žaloba na zaplacení částky ve výši 345 423 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 36 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec], [anonymizováno] [ulice], [PSČ].

1. Žalobkyně se žalobou doručenou dne 17. 3. 2021 zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 345 423 Kč s (blíže specifikovaným) příslušenstvím. Tento žalobní požadavek žalobkyně odůvodnila tvrzeními, že žalovaný měl vykonávat funkci zástupce jednatelů dceřiné společnosti žalobkyně – [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Společnost“), a to na podkladě příslušné dohody o provedení práce (dále jen„ Dohoda“), kdy mu současně byla udělena generální plná moc k zastupování Společnosti, přičemž měl způsobit škodu (ve výši nárokované jistiny), když: a) spravoval pokladnu Společnosti takovým způsobem, že prostředky ve výši 243 423 Kč použil pro svůj prospěch (respektive nedoložil jejich použití), dále b) přijal za ubytování od třetí osoby částku 32 000 Kč, kterou si ponechal a nepředal do pokladny Společnosti a c) neoprávněně užíval motorové vozidlo, které žalobkyně převedla na Společnost a jehož opotřebení za dobu užívání žalovaným žalobkyně stanovila na částku 70 000 Kč.

2. Následně žalobkyně navrhla změnu žaloby, co do navýšení žalované částky o dalších 88 000Kč s tím, že žalovaný za bydlení další osoby v ubytovně na adrese [část obce a číslo] za období 07/2016 do 05/2018 vybral celkem 88 000Kč aniž by je předal Společnosti. Soud navrženou změnu žaloby nepřipustil.

3. Žalovaný k věci uvedl, že žalobkyně není k podání žaloby aktivně legitimována, neboť žalobu podala svým jménem, avšak sama v žalobě tvrdí, že škoda měla vzniknout jednáním žalovaného Společnosti, nikoliv žalobkyni. Žalovaný zdůraznil, že nedostatek aktivní legitimace na straně žalobkyně by tu existoval i v případě, kdyby se jednalo o uplatnění nároku ve smyslu ustanovení § 157 odst. 2 písm. b) zákona o obchodních korporacích a kdyby žalobkyně podala žalobu jménem Společnosti a současně žalovaného považovala za vlivnou osobou dle ustanovení § 71 odst. 1 zákona o obchodních korporacích. Žalovaný byl přesvědčen, že základní podmínka uvedená v ustanovení § 71 odst. 1 zákona o obchodních korporacích, totiž, že každý, kdo pomocí svého vlivu v obchodní korporaci rozhodujícím významným způsobem ovlivní chování obchodní korporace k její újmě, tuto újmu nahradí, ledaže prokáže, že mohl při svém ovlivnění v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu ovlivněné osoby. V daném případě žalobkyně žádnou újmu, resp. nárok na náhradu škody, která by vznikla jednáním Společnosti v důsledku ovlivnění žalovaným neuplatnila, když tvrdí, že škodu způsobil svým jednáním právě pouze žalovaný.

4. Žalovaný uvedl, že žádnou vlivnou osobou nebyl a býti nemohl. Se společností uzavřel dne 2. ledna 2017 dohodu o provedení práce, kdy jeho pracovní náplní byla správa nemovitosti na adrese [adresa] v obci [obec], kterou také následně vykonával. Žalovaný neměl jakýmkoliv způsobem možnost ovlivnit rozhodujícím způsobem chování společnosti, která byla zastupována právě jednatelem [jméno] [příjmení] a jednatelkou [jméno] [příjmení]. K jednotlivým požadovaným nárokům ze strany žalobkyně žalovaný uvedl, že po ukončení vzájemné spolupráce byl jednatel společnosti písemně vyzván jednatelkou [jméno] [příjmení] v z obou ke schůzce, jejímž předmětem měla být kontrola příjmů a výdajů finančních prostředků souvisejících s provozem nemovitosti na adrese všech domy [adresa]. Jednatel [příjmení] na ohlašovanou schůzku nepřišel a následně se žalovaným ani s druhou jednatelkou nekomunikoval. Žalobkyní tvrzený a nic neříkající stav pokladny společnosti ve výši 243 423 Kč není ničím prokázaný a odporuje skutečnému stavu věci, stejně tak jako požadovaná částka ve výši 32 000 Kč a částka 70 000 Kč a nakonec i dodatečně uplatněná částka ve výši 88 000 Kč. Žalobkyně tyto domnělé tvrzené nároky neprokázala.

5. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že žalovaný uzavřel se Společností dne 2.1.2017 Dohodu o provedení práce ve smyslu ust. § 75 z.č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, v níž si strany sjednaly, že žalovaný na straně zaměstnance bude pro Společnost na straně zaměstnavatele vykonávat správu nemovistostí na adrese [adresa] v obci [obec], a to osobně na základě plné moci jednatelů a požadavků zaměstnavatele.

6. Z uvedené Dohody o provedení práce soud zjistil, že místem výkonu práce byla [územní celek], [část obce] čp [anonymizováno]. Za řádně provedenou práci náležela zaměstnanci odměna ve výši 10 000Kč měsíčně. Dohodu podepsali za Společnost jednatelé a žalovaný.

7. Z generální plné moci udělované žalovanému Společností, aby jednal ve všech věcech jménem Společnosti, aby v plném rozsahu zastupovala a činili jménem všechny právní faktické úkony, aby jménem Společnosti uzavíral všechny obchodní a jiné smlouvy, včetně smluv pracovních se zaměstnanci Společnosti, aby Společnost svými úkony zavazoval, aby jménem Společnosti přijímal všechna plnění, aby zastupoval Společnost před soudy a správními orgány, jakož i dalšími státními orgány, aby jménem Společnosti samostatně podepisoval všechny písemnosti, aby přijímal všechny písemnosti a další zásilky, včetně cenin, aby Společnost zastupoval při všech úkonech podle občanského zákoníku, obchodního zákoníku, zákona o cenných papírech, zákoníku práce a dalších úkonech, aby jménem Společnosti činil všechny procesní úkony podle o. s. ř., správního řádu, zákona o správě daní a poplatků, aby jménem společnosti činil všechny úkony všechna podání k finančním úřadům a Společnost zastupoval při všech úkonech, včetně přihlášení Společnosti jako plátce daně, aby od finančního úřadu přijímal všechny písemnosti, včetně daňových výměrů a aby společnost v celém rozsahu zastupoval v daňovém řízení, aby vykonával veškerou působnost, která náleží řediteli Společnosti, zejména, aby ve Společnosti vykonával funkci vedoucího organizace v pracovněprávních vztazích, která se uděluje na dobu určitou neurčitou, soud zjistil, že nebyla datována a podepsána ani ze strany Společnosti ani ze strany žalovaného.

8. Z výpovědi plné moci ze dne 19.3.2018 soud zjistil, že Společnost prostřednictvím jednatele [jméno] [příjmení] vypověděla ke dni 19.3.2018 generální plnou moc.

9. Z výpovědi plné moci ze dne 19.3.2018 soud zjistil, že výpověď převzal žalovaný a podepsal ji.

10. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku týkajícího se Společnosti soud zjistil, že společníkem od 8.6.2019 byla žalobkyně [IČO], se sídlem [adresa], [obec a číslo].

11. Z výpisu z katastru nemovitostí pořízeného aplikací Nahlížení do katastru nemovitostí k datu 17.3.2021 soud zjistil, že na pozemku parc. č. St. [anonymizováno] v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce], se nachází objekt bydlení [adresa].

12. Z výpisu z katastru nemovitostí pořízeného aplikací Nahlížení do katastru nemovitostí k datu 17.3.2021 soud zjistil, že vlastníkem shora uvedených nemovitostí je žalobkyně.

13. Z dalších listinných důkazů nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by měly vliv na posouzení skutečnosti, zda žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby.

14. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně byla vlastníkem nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce]. Žalobkyně byla společníkem Společnosti. Společnost zastupovali vždy dva jednatelé společně. Žalovaný uzavřel se Společností dne 2.1.2017 Dohodu o provedení práce ve smyslu ust. § 75 z.č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, v níž si strany sjednaly, že žalovaný na straně zaměstnance, bude pro Společnost na straně zaměstnavatele, vykonávat správu nemovistostí na adrese [adresa] v obci [obec], a to osobně na základě plné moci jednatelů a požadavků zaměstnavatele. Společnost generální plnou moc žalovanému neudělila. Z výpovědi plné moci ze dne 19.3.2018 nebylo možné učinit závěr čeho se plná moc týkala a komu byla udělena ani zda se jednalo o úkon za společnost, jestliže ji podepsal jen jediný jednatel. Zda žalovaný způsobil Společnosti svým jednáním v rozporu s uzavřenou Dohodou škodu nebylo možné z žalobních tvrzení ve vztahu k provedeným listinám zjistit. Z provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným neexistoval žádný právní vztah, z něhož by bylo možné dovodit povinnost žalovaného plnit žalobkyni dle žalobního nároku.

15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 90 o.s.ř. jsou účastníky řízení žalobce a žalovaný. Občanský soudní řád jako procesní předpis tímto způsobem označuje toho, kdo žalobu podává jako žalobce a osoby, které žalobce v žalobě označí, označuje za žalované. Tento procesní princip, však nemůže vystihovat podstatu samotného sporu, a sice skutečnost, zda osoba v žalobě označená jako žalobce je ve skutečnosti nositelem těch práv a povinností, jejichž splnění se po osobě žalovaného domáhá a že tudíž nárok, kterého se žalobce v žalobě domáhá je zcela v souladu s hmotněprávními předpisy. Soulad procesních a hmotněprávních norem pak vyjadřuje tzv. věcná legitimace. Věcnou legitimaci tak má v řízení o žalobě ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde nebo jehož právní sféry se právní vztah nebo právo týká. Týká-li se věcná legitimace žalobce, hovoří se o aktivní věcné legitimaci, a týká-li se žalovaného, označuje se jako pasivní věcná legitimace.

16. V daném případě žalobkyně sama v rámci žalobních tvrzení uváděla, že žalovaný svým jednáním měl poškodit společnost [právnická osoba] S touto společností, jak vyplynulo z listinného dokazování, měl žalovaný rovněž uzavřenu dohodu o provedení práce. Žádný vztah k žalobkyni, v rámci žalobních tvrzení ani v rámci provedeného dokazování, žalovaný neměl. Právní základ svého nároku uplatnila žalobkyně z odpovědnosti za škodu. V daném případě by musela tvrdit a prokazovat, jakým způsobem jí škoda vznikla, jakým protiprávním jednáním ze strany žalovaného. Musela by tvrdit, že se tak stalo v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného a že žalovaný vznik škody zavinil. Jen tak by žalobkyně byla nositelkou těch práv a povinností, které by podle hmotného práva mohla po žalovaném uplatnit. Žalobkyně v samotné žalobě uváděla, že škodu měl žalovaný způsobit společnosti [právnická osoba]. To je však právnická osoba odlišná od žalobkyně, která je podle výpisu z obchodního rejstříku jejím společníkem tj. (osobou, která se pravděpodobně majetkově podílela na jejím založení). Žalobkyně tudíž nemohla být poškozena a nemohla uplatnit nárok na náhradu škody.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému částku ve výši 36 300Kč za právní zastoupení advokátem ve smyslu vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po 9 700 Kč a tři režijní paušály po 300 Kč a DPH ve výši 6 300Kč.