30 C 128/2020

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Hanou Jakubcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 8 065,98 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 900 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 3 900 Kč od 17. 11. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky ve výši 4 165,98 Kč včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 9% ročně z částky 4 165,98 Kč od 17. 11. 2018 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podáním ze dne [datum] ke zdejšímu soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný uzavřel se [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně), smlouvu o úvěru dne [datum], na jejímž základě mu byla poskytnuta částka ve výši 3 900 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději dne 16. 11. 2018. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytovala úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů a to včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. Tímto zahájil žalovaný kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Po dokončení registrace na webových stránkách zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o úvěru s navrhovanou výší úvěru 3 900 Kč a splatností dne 16. 11. 2018. Po odeslání smluvní dokumentace byly žalovanému zaslány peněžní prostředky dne [datum] na bankovní účet číslo [bankovní účet], který žalovaný uvedl v žádosti. Předmětem žalobního návrhu byla pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 3 900 Kč a dále z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4165,98Kč, který byl splatný dne 16. 11. 2018.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, své stanovisko k podané žalobě soudu nesdělil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Ze smlouvy o úvěru číslo [anonymizováno] s datem [datum] soud mimo jiné zjistil, že žalovaný uvedl právní předchůdkyně žalobkyně své jméno příjmení, své datum narození, své rodné číslo, své trvalé bydliště, číslo svého průkazu totožnosti, číslo svého mobilního telefonu, emailovou adresu a číslo svého bankovního účtu. Žalovaný mimo jiné v čl. 7 smlouvy výslovně udělil souhlas k tomu, aby k uzavření této smlouvy a souvisejících dokumentů byly použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít tuto smlouvu a související dokumenty bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran a bez nutnosti podepsat tuto smlouvu a související dokumenty v listinné podobě.

5. Dále smlouvou o úvěru soud zjistil, že celková poskytnutá výše úvěru měla činit 3 900 Kč, s roční zápůjční úrokovou sazbou 40 % p.a.. Celkový poplatek za poskytnutí úvěru měl činit 4 165,98 Kč a úvěr měl být splacen ke dni 16. 11. 2018. Ve smlouvě nejsou uvedeny žádné údaje ze strany žalovaného, které by svědčily o splnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalovaného.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne [datum] měl soud za prokázáno, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání této žaloby.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 4. 2020 soud zjistil, že ke dni postoupení činila výše pohledávky 12 634,16 Kč skládala se z neuhrazené jistiny, poplatku za půjčku, smluvní pokuty, úroku z prodlení a účelně vynaložených nákladů na vymáhání.

8. Z podacího lístku s datem 17. 4. 2020 měl soud za prokázáno, že shora uvedené oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému zasíláno doporučeně.

9. Z potvrzení o platbě vydaném [právnická osoba] soud zjistil, že banka potvrdila, že dne [datum] byla na účtu [bankovní účet] vedeném na majitele [právnická osoba] zaúčtována platba 3 900 Kč zasílaná na protiúčet číslo [bankovní účet] s tím, že zpráva pro příjemce obsahovala text: zapujcka [anonymizováno].

10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, což znamená, že se zavazuje mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek tedy zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda úvěrovaný o vyplacení celé částky požádá, jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout.

11. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti úvěrovaného, jeho projevu vůle. Tato žádost (požádání úvěrovaného o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. Závazek úvěrujícího k rezervaci peněžních prostředků pro úvěrovaného trvá po celou dobu trvání smlouvy. Úvěrovaný ovšem nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok se platí jenom za prostředky, které jsou skutečně čerpány. Smlouva označená jako smlouva o úvěru, ale neobsahující závazek zaplatit za poskytnuté prostředky úroky, nemá povahu smlouvy o úvěru, ale smlouvy o zápůjčce. Pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma. Požadavek písemné formy stanoví zákon o spotřebitelském úvěru pro smlouvu, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr.

12. V daném případě měla být smlouva sjednána dne [datum] tedy za účinnosti z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost dne 1.12.2016. Podle ust. § 104 z.č. 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Žalobkyně sama uvedla, že smlouva byla uzavřena distančně prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně. Zákon užívá za tím účelem termín:„ ..K uzavření smlouvy byly využity prostředky komunikace na dálku“. (§§ 1841-1851 o.z.).

13. Podle ust. § 562 odst. 1 o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. To však není tento případ, neboť k uzavření smlouvy o úvěru došlo prostřednictvím prostředků komunikace na dálku vyplněním formuláře na internetových stránkách a osoba, která uvedené údaje žalobkyni poskytla, nemusí být vůbec totožná se skutečným majitelem účtu ani s osobou, jejíž údaje byly k vyplnění smlouvy o úvěru využity. Uvedená forma nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje (mimo jiné) bez uznávaného elektronického podpisu, resp. jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek.

14. Podle ust. § 110 odst. 1 z.č. 257/2010 Sb. neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

15. Podle ust. § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle ust. § 86 odst. 2, z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle ust. § 87 odst. 1, z.č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

20. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala na základě shora uvedených tvrzení a soudem provedených listin, že smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným písemně, když rovněž neprokázala svá žalobní tvrzení o tom, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru a jakým způsobem se tak stalo, považoval soud v intencích ust. § 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. za použití obecného ustanovení § 588 o.z. smlouvu o úvěru za neplatnou a přiznal žalobkyni podle shora uvedených ustanovení o vydání bezdůvodného obohacení částku ve výši 3 900Kč, včetně zákonného úroku z prodlení, jehož splatnost ponechal, jak bylo v žalobě uvedeno, ode dne následujícího po uplynutí dne stanoveného k vrácení úvěru, i když podle názoru soudu by splatnost mohla nastat již ode dne následujícího po dni, kdy se žalovaný dověděl o připsání částky 3900Kč na svůj účet. K dalším smluvním ujednáním soud v důsledku neplatnosti smlouvy nepřihlížel, čemuž odpovídá výrok II. tohoto rozsudku.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal nárok na náhradu nákladů žádnému z účastníků.