30 C 145/2020

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Hanou Jakubcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 8 067,96 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 067,96 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky ve výši: 227,32 Kč od 6.8.2017 do zaplacení 259,99 Kč od 6.9.2017 do zaplacení 259,99 Kč od 6.10.2017 do zaplacení 259,99 Kč od 6.11.2017 do zaplacení 60,67 Kč od 6.12.2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky ve výši 7 000 Kč na smluvní pokutě.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne [datum] domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovaná dne [datum] uzavřely smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] jejíž nedílnou součástí sestavy Všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti [právnická osoba] pro domácnosti (dále jen VOP), s nimiž žalovaná vyjádřila souhlas a zavázala se dodržovat v rámci svého prohlášení, které se stalo součástí smlouvy. [příjmení] způsobem se měl stát součástí uzavřené smlouvy rovněž Ceník [právnická osoba]. Předmětem slovy byl závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému sjednané služby elektronických komunikací spočívající v umožnění přístupu k síti internet nebo umožnění přenos rozhlasových a televizních signálů po kabelu nebo poskytování telefoních služeb a poskytování dalších doplňkových služeb, popřípadě další služby (pronájem přijímací zařízení a služby třetích stran) závazek žalované zaplatit ve smlouvě, respektive v ceníku sjednanou cenu za poskytnuté služby. V rámci smlouvy byl mezi právní předchůdkyni žalobkyně a žalovanou sjednán rovněž pronájem přijímacího zařízení konkrétně Gateway DAWN GATEWAY HDD DMC7002KLG) * [číslo] a STB * KAON KFC-SA PVR HDD USB READY* ([číslo]) – dále jen„ zařízení“. Převzetí zařízení stvrdila žalovaná svým podpisem na zakázkovém listě ze dne [datum]. Žalovaná řádně nehradila sjednanou cenu za pronajaté zařízení, konkrétně 259,99 Kč měsíčně, kterou jí právní předchůdkyně žalobkyně řádně účtoval následujícími daňovými doklady: Daňovým dokladem [číslo] s datem splatnosti 5. 8. 2017, ze které je požadována cena 128,33 Kč a připojovací poplatek ve výši 98,99 Kč, daňovým dokladem [číslo] s datem splatnosti 5. 9. 2017, ze kterého je požadována cena 259,99 Kč, daňovým dokladem [číslo] s datem splatnosti 5. 10. 2017, ze kterého je požadována cena 259,99 Kč, daňovým dokladem [číslo] s datem splatnosti 5. 1. 2017, ze kterého je požadována cena 259,99 Kč daňovým dokladem [číslo] s datem splatnosti 5. 12. 2017, ze kterého je požadována cena v návaznosti na dobropis [číslo] datem splatnosti 20. 12. 2017 na částku 60,67 Kč. Protože žalovaná opakovaně porušila povinnost vyplývající ze smlouvy, konkrétně tím, že neplatila řádně a včas cenu za poskytované služby využila právní předchůdkyně žalobkyně možnost odstoupení od smlouvy, a to dopisem ze dne 9. ledna 2018, který byl zaslán žalovaný. V rámci odstoupení od smlouvy byla žalované poskytnuta náhradní lhůta ke splnění povinnosti uhradit dlužné částky za poskytnuté služby a rovněž byla upozorněna na povinnost vrátit zařízení.

2. Povinností žalované podle čl. 7 VOP bylo vrátit nepoškozené a funkční zařízení do 14 dnů od ukončení smlouvy, a to na jakémkoliv kontaktním místě právní předchůdkyně žalobkyně či jeho zasláním na adresu distribučního skladu právní předchůdkyně žalobkyně. Pro případ nevrácení zařízení si v rámci smlouvy sjednala právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou povinnost uhradit smluvní pokutu. S ohledem na skutečnost, že žalovaná zařízení nevrátila, byla žalovaná povinna uhradit smluvní pokutu dle ceníku ve výši 7 000 Kč. K vrácení zařízení i zaplacení smluvní pokuty byla žalovaná ze strany právní předchůdkyně žalobkyně opakovaně vyzývána. Předžalobní výzva právního zástupce žalobkyně ze dne 20. ledna 2020 byla žalované zasílána doporučeně.

3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, své stanovisko k věci soudu nesdělila.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Ze zakázkového listu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná převzala zařízení s výrobním [číslo] z výrobním [číslo]. Z čl. 7 VOP soud zjistil, že do 14 dnů po ukončení smlouvy byla stanovena povinnost, aby zákazník na vlastní náklady vrátil pronajaté přijímací zařízení. Právní předchůdkyně žalobkyně doporučovala zákazníkovi, aby přijímací zařízení při odesílání pojistil, a to dle výše smluvní pokuty pro příslušné přijímací zařízení, která je uvedena v ceníku přijímací zařízení se považovalo za vrácené v momentě, kdy ho převzala právní předchůdkyně žalobkyně distribučním skladu nebo na pobočce. Z čl. 7 VOP soud zjistil, že nevrácení přijímacího za bylo sankcionováno smluvní pokutou dle ceníku. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z potvrzení o úhradě ceny ze dne 3. 4. 2019 stejně jako ze seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela tuto smlouvu s žalobkyní a týkala se i předmětné pohledávky za žalovanou. Ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ze dne [datum] písm. f) soud zjistil, že účastník smlouvy prohlašuje, že se zavazuje uhradit smluvní pokutu dle Ceníku, pokud nevrátí pronajaté přijímací zařízení včas a v pořádku (7.4 a 7.5 podmínek). Z téže smlouvy soud zjistil, že mezi objednané služby poskytované právní předchůdkyní žalobkyně byl i pronájem HD BOXU za 70Kčvčetně připojovacího poplatku za 99Kč. Z odstoupení od smlouvy ze dne 9. ledna 2018 soud zjistil, že vzhledem k tomu, že žalovaná řádně nehradila vyúčtování za služby omezila právní předchůdkyně žalobkyně jejich poskytování od 20. ledna 2018. Zároveň v tomto odstoupení od smlouvy vyzývala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou k úhradě nedoplatku ve výši 6 190,01 Kč ve lhůtě do 20. ledna 2018. Z ceníku právní předchůdkyně žalobkyně platného od 3. 5. 2017 soud zjistil, že smluvní pokuta ve výši 7000Kč není za pronájem jednoho zařízení vůbec stanovena, ale muselo by se jednat o kombinaci nevrácení dvou zařízení, kdy jedno je zajištěno smluvní pokutou ve výši 2 000 Kč a druhé smluvní pokutou ve výši 5000 Kč. Z vyúčtování [číslo] soud zjistil, že splatné bylo 17. 12. 2017 na částku 1 65,86 Kč z vyúčtování [číslo] soud zjistil, že splatné bylo 2. 12. 2017 a zněl na částku 1 087,98 Kč z vyúčtování [číslo] soud zjistil, že splatné bylo 2. 1. 2017 zněl na částku 1 237,98 Kč z vyúčtování [číslo] soud zjistil, že splatné bylo 2. 10. 2017 a znělo na částku 1 12,69 Kč, z vyúčtování [číslo] soud zjistil, že splatné bylo 2. 9. 2017 zněl na částku 698,17 Kč, z vyúčtování [číslo] soud zjistil, že splatné bylo 2. 8. 2017 a zněl na částku 70 Kč. Z podacího archu ze dne 21. 1. 2020 soud zjistil, že na adresu žalované byla odesílána doporučená pošta, která je označena podacím znakem RR0125228471U. Z předžalobní upomínky ze dne 20. ledna 2020 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzývala žalovanou k zaplacení částky ve výši 14 198,29 Kč ve lhůtě do 27. ledna 2020.

5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním, jinak jedná.

6. Dle ust. § 1813 věta prvá o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.Podle ustanovení § 2048 o.z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

7. Podle ust. § 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

8. Podle ustanovení § 2217 odst. 1 o.z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

9. V daném případě uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně spotřebitelskou smlouvu, a sice smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Tato smlouva obsahovala ujednání o smluvní pokutě v článku f), který odkazoval na ustanovení čl. 7 a 7.5 Všeobecných obchodních podmínek a dále pak na Ceník právní předchůdkyně žalobkyně. V uvedeném článku smlouvy tedy bylo pouze uvedeno, jaká smluvní povinnost je zabezpečena úhradou smluvní pokuty, pokud nebude splněna. V daném případě se jednalo o povinnost vrátit pronajaté přijímací zařízení včas a v pořádku. V rámci tohoto smluvního ujednání o smluvní pokutě nebyla vůbec sjednána výše této smluvní pokuty. Bylo pouze odkázáno na Všeobecné obchodní podmínky a na Ceník. Takovýto způsob ujednání o smluvní pokutě a postup jejího vymáhání považuje soud za neslučitelný s odkazem na ustanovení § 1813 o.z.. S odkazem na závěry z nálezu Ústavního soudu ze dne 21.11.2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11 soud dodává, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání o smluvní pokutě zásadně nemohou být součástí tzv. Všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis). Soud dodává, že při nerespektování této zásady založené nálezem Ústavního soudu uvedeným výše, nelze takovému jednání přiznat právní ochranu právě ve smyslu ustanovení § 1813 o. z., které je označilo za zakázaná. V daném případě bylo ujednání o smluvní pokutě rozloženo do celkem tří dokumentů, a to Smlouvy, Všeobecných obchodních podmínek a Ceníku. V takovém případě nebylo vůbec způsobilé vyvolat zamýšlené následky, (ujednání o smluvní pokutě ve smyslu ust. § 2048 o.z.), neboť nebylo určité ani srozumitelné. Výrokem II. rozsudku požadovanou částku smluvní pokuty soud se shora uvedených důvodů zamítl.

10. Ze shora uvedených důvodů přiznal soud žalobkyni pouze platby, které se týkaly nájmu zařízení, tedy částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, neboť se nejednalo o služby elektronických komunikací, o nichž by příslušelo rozhodovat Českému telekomunikačnímu úřadu.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že by přiznal žalované náhradu nákladů řízení, avšak obsahem spisu nebylo zjištěno, že by nějaké náklady žalované v řízení vznikly.