30 C 150/2020

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jakubcovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovaným:

1. Jméno žalované A., IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B, narozený datum bytem Adresa žalované B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 300 000 Kč, I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby mu žalovaní č. 1 a č. 2 společně a nerozdílně zaplatili částku ve výši 300 000 Kč, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku 187 717 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Jméno advokáta, advokáta se sídlem v adresa.

1. Žalobce se podáním ze dne 8.9.2020 v řízení vedeném pod sp. zn. 30 C 110/2018 domáhal po žalovaných zaplacení částky 300 000 Kč jako majetkové a nemajetkové újmy za způsobené duševní útrapy, které mu žalovaní č. 1 a č. 2 měli způsobit odpojením vody a nevhodným chováním. Tento návrh žalobce byl okresním soudem vyloučen k samostatnému projednání a rozhodnutí usnesením ze dne 17.9.2020 č.j. 30 C 110/2018-102, které nabylo právní moci dne 25.10.2020 a věc byla zapsána pod sp. zn. 30 C 150 /2020. Žalobce ve svém podání ze dne 8.9.2020 uvedl, že on a žalovaní číslo 1 a číslo 2 jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba pro rodinou rekreaci evidenční číslo hodnota, vše zapsáno na LV číslo hodnota, pro katastrální území adresa, obec adresa, u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj Katastrální pracoviště Chomutov. Každý ze spoluvlastníků vlastní jednu třetinu nemovitostí. V době podání žaloby 30 C 110/2018 žalobce tento dům trvale obýval, žalovaní ne. Do 15. ledna 2018 byl žalobce účastníkem smlouvy o dodávce vody a svoji spotřebu vody řádně hradil. Žalovaní jako většinoví spoluvlastníci uzavřeli bez žalobce se právnická osoba. novou smlouvu a posléze vodu nechali odpojit. Žalobce se tak v nemovitosti ocitl bez přívodu vody. Pokud se žalobce obrátil na právnická osoba. bylo mu písemně sděleno, že pokud je připojený pozemek nebo stavba ve vlastnictví více osob, může smlouvu podepsat většinový vlastník, v tomto případě je smlouva uzavřená s většinovými spoluvlastníky. Žalobce se žalobou ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 30 C 110/2018 domáhal, aby byla zrušena smlouva o dodávce vody do rekreačního objektu ev. č. hodnota v adresa, kterou uzavřeli žalovaní se právnická osoba., a aby žalovaní vyslovili souhlas s tím, že se žalobce stane účastníkem smlouvy o dodávce vody do rekreačního objektu ev. č. hodnota v adresa.

2. Žaloba byla podávána za situace, kdy smlouvu uzavřeli pouze žalovaný č. 1 a žalovaný č. 2 a následně nechali vodu odpojit, takže žalobce byl několik měsíců bez vody. S žalobou byl spojen i návrh na vydání předběžného opatření, kterým se žalobce domáhal, aby bylo žalovaným uloženo, aby neprodleně obnovili dodávky vody do shora označeného objektu. Soud návrhu na vydání předběžného opatření vyhověl. V době, když měl žalobce vodu odpojenu, byla jeho situace v domě velmi tíživá a musel si kupovat balenou vodu v Chomutově, kam jezdil autem. S přihlédnutím k jeho zdravotnímu stavu (prodělal pracovní úraz a je invalidní ), byla pro něj manipulace s lahvemi vody obtížná. Jednalo se o manipulaci v obchodě, nakládání do auta, vykládání z auta a odnášení do patra v domě. Nemohl po celou dobu používat sprchový kout ani ohřívat vodu z bojleru. Byl značně omezen v běžném způsobu života.

3. Žalobce ve svém podání uvedl, že žalovaní č 1 a č. 2 si počínali tak, že žalobci způsobili vleklé duševní útrapy. Jednalo se o úmyslné jednání s cílem žalobci ublížit. To trvalo několik měsíců a k nápravě došlo až na základě předběžného opatření. Nadto musel žalobce čelit neustálým slovním útokům, ponižování, poukazování na barvu pleti a vyhrožování újmou na zdraví jednatelem prvého žalovaného. Žalobce musel také čelit nepodloženým obviňováním ze strany žalovaných č.1 a č.

2. Tato jednání žalovaných žalobce psychicky neunesl. Byl nucen se z domu č. ev. hodnota v adresa v červnu 2019 odstěhovat, aby unikl z dosahu obou žalovaných. I přes tuto skutečnost pokračuje žalovaný č. 2 v účelovém obviňování žalobce. Nevhodné chování jednatele žalovaného č. 1 je doloženo rovněž rozhodnutím přestupkové komise ze dne 15. 5. 2018. Zastavení vody tak bylo součástí dlouhodobého jednání žalovaných, které mělo vést k opuštění domu žalobcem. Druhý žalovaný žalobce obvinil, že jeho zaviněním v zimě voda zamrzá. To však není pravda, žalobce může přiloženými fotografiemi doložit, že voda vede dvěma samostatnými větvemi s výpustným ventilem a žalobcova větev je řádně obalena izolační látkou proti zamrznutí. Na druhé větvi tato izolace není. Pokud byl žalobce obviňován, že byt v Chomutově pronajímal a pobíral dávky na bydlení, pak to nebyla pravda a žalobce může doložit, že dávky nepobíral od roku 2006. V bytě na adresa, kde žalobce nyní bydlí, byla od roku 2016 odpojena elektřina, kterou nechal žalobce zapojit a v červnu 2019, když se do tohoto bytu nastěhoval. Žalovaní se snažili žalobce obvinit ze skutků, které se nestaly, a to vyplývá i z rozhodnutí přestupkové komise ze dne 15. 5. 2018, kdy řízení bylo zastaveno mimo jiné také proto, že žalobce měl údajně napadnout dne 29. 12. 2017 pana jméno FO, který bydlel v té době u druhého žalovaného. Pan jméno FO však potvrdil, že s žalobcem nikdy žádný konflikt neměl. Žalobce požadoval, aby mu žalovaní č.1 a č. 2 zaplatili jako náhradu za duševní útrapy, která mu vznikla odpojením vody do nemovitosti ev. č. hodnota v adresa v období od ledna 2018 do května 2018 a nevhodným chováním ze strany jednatele žalovaného č.1 a žalovaného č.2 jako náhradu nemajetkové újmy částku ve výši 300 000 Kč. Nárok na zaplacení uvedené finanční částky stanovil žalobce sám dle své úvahy s tím, že v důsledku předcházejícího sporu účastníků týkajícího se uzavření smlouvy o dodávkách vody se právnická osoba., a sporů vyplývajících z užívání společné nemovitosti, stejně jako z úmyslného jednání obou žalovaných proti jeho osobě, by oba žalovaní měli nést finanční postih a jemu měly být kompenzovány veškeré útrapy, kterým byl v souvislosti s jednáním žalovaných vystaven.

4. Žalobce shora uvedené skutečnosti dále v žalobě popsal tak, že oba žalovaní mu dlouhodobě škodili, pronásledovali jej a slovně na něj útočili, když se jednalo převážně o útoky s rasovým podtextem a jednatel žalované číslo 1 mu měl vyhrožovat. Snažili se žalobce kriminalizovat osočováním z napadání jiných osob. Žalobce se domníval, že všechny tyto skutky žalovaných byly vedeny proti jeho osobě se záměrem znepříjemňovat mu život a psychicky jej týrat. Tímto jednáním způsobovaly žalovaní žalobci vleklé duševní útrapy, které vedly k nedobrovolnému opuštění domu, ale také k duševnímu traumatu z prožitého nelidského jednání obou žalovaných, které přetrvalo do současnosti. V létě 2017 přišli oba žalovaní se žalobcem, že by chtěli dům rozdělit tak, že společné chodby a půda se přepaží, a tak se rozdělí dům na 2 části, kdy jednu část domu bude mít k výhradnímu užívání žalobce a druhou část budou mít k výhradnímu užívání oba žalovaní. Žalobce uvedl, že se se žalovanými nedohodl a dopisem ze dne 8. 11. 2017 jej oba žádali o písemné vyjádření k jejich návrhu na přepažení domu s tím, že pokud se žalobce nevyjádří včas budou záležitost řešit soudní cestou. Jednatel žalované č. 1 žalobce 2× slovně napadl, protože měl žalobce v domě mluvit na osoby, kterým dal jednatel žalované č. 1 klíče od domu. Žalobce uváděl, že když v domě potkal cizího člověka, vždy se slušně zeptal, kdo je a co tam dělá. Dotyčný mu vždy slušně, odpověděl a rozešli se. V té době si žalobce začal pořizovat zvukové nahrávky, protože chování jednatele žalované číslo 1 bylo vůči žalobci značně agresivní. Dne datum podal žalobce trestní oznámení na jednatele žalované číslo 1, neboť měl důvodnou obavu o svou bezpečnost. Věc byla postoupena komisi pro projednávání přestupků statutárního města Chomutova, kde byly prokázány útoky jednatele žalované č. 1 na osobu žalobce a komise pro projednávání přestupků Statutárního města Chomutova dne datum rozhodla, že jednatel žalované číslo 1 je vinen slovními útoky s rasovým podtextem na žalobce.

5. Žalobce dále uvedl, že žalovaní se nespokojili pouze se škodním jednáním v podobě odpojení dodávky vody, psychickým terorem a nepravdivým obviňováním, ale ubližovali mu také skrze zahradu, kterou v domě zbudoval. S domem číslo evidenční hodnota sousedí pozemek p. č. hodnota, který byl poskytnut obcí k užívání všem spolumajitelům domu č.e. hodnota. Zastupitelstvo obce název rozhodlo, že tento pozemek nebude rozdělovat. Tento obecní pozemek byl nejprve rumiště, ze kterého žalobce v roce 2016 vytvořil zahradu. Žalovaní se o tento pozemek nestarali. V březnu 2019 jednatel žalované č. 1 instaloval na této zahradě železné sloupy. Sloupy neměly žádný praktický význam, protože zastupitelstvo obce rozhodlo, že se zahrada dělit nebude. V červnu 2019 byl žalobce nucen se odstěhovat, aby unikl z dosahu obou žalovaných. Dne 5. 7. 2020 zjistil, že došlo ke zničení části zahrady při stavbě plotu a dne 5. 6. 2021 zjistil, že zahrada je totálně zlikvidovaná. Žalobce pojal podezření, že zahradu zničili oba žalovaní.

6. Žalovaní č.1 a č. 2 uvedli k tvrzením žalovaného, že vztahy mezi nimi nejsou bezproblémové a to především proto, že jsou všichni spoluvlastníky domu č e adresa. Verbální útoky jednatele žalované č. 1 byly předmětem řízení přestupkové komise Magistrátu města Chomutova a jejich intenzita a míra zasáhnout do osobnostní sféry žalobce byla přestupkovou komisí Statutárního města Chomutova shledána způsobilou pro potrestání jednatele 1. žalované finančním postihem ve výši 2 000 Kč. Oba žalovaní měli za to, že žalobci nevznikla natolik intenzivní újma, která by měla být odškodněna vůbec, natož finanční částkou ve výši 300 000 Kč. Mezi účastníky byly spory, avšak oboustranně zaviněné, ve verbální rovině a zdokumentované na straně žalobce jsou jen proto, že žalovaní tyto spory považovali za vyřízené momentem ukončení výměny názorů, kdežto žalobce si je účelově nahrával a pravidelně předkládal k řešení příslušným úřadům. Jednatel žalované č.1 a č.2 uvedli, že není pravdou, že by se žalobce z nemovitosti odstěhoval v důsledku pronásledování ze strany obou žalovaných, ale důvodem jeho stěhování se do Chomutova bylo, že v nemovitosti byla poničená střecha, kterou zatékalo, a proto v nemovitosti bydlet nemohl. Střechu poničil partner žalobce pan jméno FO, který v zimě nešetrným způsobem odstraňoval z eternitové střechy sníh a eternitové tašky tak poškodil. Ze střechy měly odlétávat kusy tašek také do fasády protějšího domu pana jméno FO, který na to upozorňoval, ale žalobce se tím nezabýval.

7. Žalovaní č.1 a č. 2 uvedli k požadavku žalovaného ohledně nespecifikovaných a neodůvodněných 300 000 Kč za údajné duševní útrapy způsobené nevhodným chováním žalovaných, že se jedná o zcela nepřiměřenou částku, přičemž způsobené duševní útrapy žalobce ani nijak neprokazuje. Nepřiměřenost odůvodnili poukazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2019 ve sp. zn. 25 Cdo 703/2019 , kdy soud judikoval, že peněžitá náhrada ve výši 250 000 Kč za nemajetkovou újmu, kterou způsobil ženě její druh téměř 6 let trvajícím ponižováním, psychickým a fyzickým týráním a napadením ve vysokém stupni těhotenství, není nepřiměřeně vysoká. K ničemu tak závažnému v případě žalovaných nedocházelo. Jednalo se maximálně o útoky verbální, o výměnu názorů na užívání společné nemovitosti, když selhalo řešení, které nabízeli žalovaní jako možnost faktického rozdělení nemovitosti užíváním jednotlivých místností v domě. Pokud se jednalo o náklady na opravy v domě, tak žalovaní po odstěhování žalobce z domu v důsledku zatékání, střechu opravili. Provedl to zkušený pokrývač z hasičského žebříku, aniž by při opravě po střeše chodil. Žalobce byl vyzván, aby se poměrně podílel na opravě střechy, ale na výzvu nijak nereagoval.

8. K odpojení dodávky vody v roce 2018 žalovaní uvedli, že k odpojení vody z jejich strany nebo na jejich pokyn dodavatelem vody nedošlo. Potrubí prostě vlivem mrazů a nízkého odběru společně s nedostatečně vytápěným domem zamrzlo a voda tak netekla až do května 2018. Voda netekla ani dalším obyvatelům obce žijícím v blízkosti domu žalobce. Dodávky vody nebyly žalobci odepřeny a nákup balených vod nelze žalovaným přičítat jako škodu jimi způsobenou. Nadto nechali žalovaní žalobce doplnit do smlouvy o dodávce vody uzavřené s nimi dodavatelem jako s většinovými vlastníky nemovitosti, protože žalobce se toho domáhal, ale tím, že žalobci vyhověli, projevili tak pouze svoji dobrou vůli v rámci zlepšení vzájemných vztahů nikoliv z důvodu existující právní povinnosti.

9. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z vyjádření účastníků, z důkazů listinných, z výslechu svědků a fotografiemi nemovitosti adresa, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že právnická osoba. v dopise ze dne 7.2.2018 sdělily žalobci, že nově uzavřená smlouva o dodávce vody číslo hodnota na odběrném místě v adresa evidenční číslo hodnota byla uzavřena v souladu se zákonem o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu číslo 274/2001 Sb. v platném znění, kde je definováno, že smlouva se uzavírá s vlastníkem nemovitosti. Jestliže je připojený pozemek či stavba ve vlastnictví více osob, může smlouvu podepsat většinový spoluvlastník. V tomto případě byla smlouva uzavřena s většinovými spoluvlastníky. Žalobci v této souvislosti bylo doporučeno, že může dojít k aktualizaci smlouvy a stávající smlouva může být upravena. Není však v kompetenci dodavatele nařizovat spoluvlastníkům termín jednání. Jedná se o interní spor, do kterého dodavatel zasahovat nemůže.

10. Z rozhodnutí Statutárního města Chomutova – komise pro projednávání přestupků ze dne datum zn.: spisová značka soud zjistil, že jméno FO, jednatel prvé žalované, byl shledán vinným, že se úmyslně dopustil přestupků proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 1 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích ve znění pozdějších předpisů tím, že dne datum v obci adresa v přesně nezjištěné době slovně napadl žalobce tak, že mu řekl: …,,ještě jednou si otevřeš hubu na pana jméno FO, tak se nenažereš..“, čímž úmyslně narušil občanské soužití tak, že jinému vyhrožoval újmou na zdraví a dále dne datum v obci adresa u menší křižovatky v přesně nezjištěné době, v ranních hodinách slovně napadl žalobce tak, že mu řekl: …,,sáhneš na ty dveře, budeš tam něco mazat nebo rozbíjet nějaké zvonky, urazím ti tu tvou černou držku, je ti to jasný..“, čímž úmyslně narušil občanské soužití tak, že jinému vyhrožoval újmou na zdraví. Dále soud zjistil, že jméno FO jednatel prvé žalované byl shledán vinným, že si úmyslně dopustil přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů tím, že: dne datum v přesně nezjištěné době v obci adresa slovně napadl žalobce tak, že mu řekl. ..,,kreténe jeden..“, , čímž jinému ublížil na cti tím, že ho jiným způsobem hrubě urazil, a dne datum v přesně nezjištěné době, v ranních hodinách v obci adresa u menší křižovatky slovně napadl žalobce tak, že mu řekl:..,,držko černá, kreténe debilní zkurvenej“, čímž jinému ublížil na cti tím, že jeho jiným způsobem hrubě urazil.

11. Z rozhodnutí Statutárního města Chomutova – komise pro projednávání přestupků ze dne datum zn.: spisová značka soud zjistil, že správní orgán uložil jméno FO pokutu ve výši 2 000 Kč a uložil mu povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč.

12. Z odůvodnění rozhodnutí Statutárního města Chomutova – komise pro projednávání přestupků ze dne datum zn.: spisová značka soud zjistil, že žalobce původ sporu s oběma žalovanými zařadil do období května nebo června 2017, když za ním měli oba žalovaní přijít s tím, že chtějí dům rozdělit. Společně to projednávali. Žalobce měl požadavek na dveře na zahradu, aby ji mohl užívat. Žalobce chtěl nákres, jak by to mělo vypadat. Žalovaní souhlasili, že nákres přinesou, ale ten den nepřišli. Přišli asi po měsíci a žalobce se jich ptal, proč nepřišli v domluvený den a oni mu sdělili, že pracují, a proto nepřišli. Přinesli sprej, postříkali chodbu, kdy naznačovali případné rozdělení domu. Pak žalobci řekli, aby šel na zahradu a tam mu řekli, že chtějí část přilehlých pozemků, které patří k domu. Najednou to bylo všechno jinak než původní domluva. Jednatel prvé žalované sdělil žalobci, že na zahradu bude muset chodit okolo. Příčina sporů účastníků podle žalobce spočívala ve snaze dům reálně rozdělit, neboť žalobce měl pocit, že tím ho chtějí z domu vyštvat.

13. Z odůvodnění rozhodnutí Statutárního města Chomutova – komise pro projednávání přestupků ze dne datum zn.: spisová značka soud zjistil, že žalobce měl za to, že jednatel prvého žalovaného ho začal slovně napadat poté co nepřistoupil na jejich návrhy rozdělení domu. Fyzicky ho nikdy nenapadl. Vzhledem k tomu, že jednatel prvé žalované žalobce urážel, napadal ho, tykal mu a žalobce měl za to, že to není v pořádku, tak začal všechno nahrávat, když šel ven. Činil tak proto, že očekával, že se může s jednatelem prvé žalované potkat, a že k něčemu dojde. To se také v několika případech stalo. Nahrávání začal zapínat dopředu, když odcházel z domu.

14. Z vyjádření jednatele prvé žalované soud zjistil, že s druhým žalovaným na žalobce žádný nátlak nevyvíjeli bylo to spíš naopak, protože pořád museli řešit, že s ním nájemníci v domě mají problémy. Nájemníci jednatele prvé žalované a druhého žalovaného, kteří v domě bydleli, byli ze strany žalobce a jeho přítele pana jméno FO napadáni, že tam nemají co dělat. Žalobce pořád chtěl všechno řešit soudně a právnicky.

15. Z vyjádření jednatele prvé žalované soud zjistil, že jméno FO, staří lidé, kteří v domě byli v nájmu, měli ze žalobce strach. Raději si našli bydlení v adresa. Žalobce to všechno většinou vyprovokovával. Všechno si nahrával. Žalovaní to nejdřív vůbec nevěděli až na přestupkové komisi se dozvěděli, že existují nahrávky.

16. Z vyjádření jednatele prvé žalované, soud zjistil, že žalobce si v rámci bydlení v domě pořád na něco vyhrazoval právo a vycházel z toho, že tam byl první. Nájemníci si v části zahrady udělali trávník, kde by se mohlo grilovat, chtějí si to tam užívat, ale žalobce jim to nějak komplikuje, jezdí to tam kontrolovat.

17. Z vyjádření druhého žalovaného soud zjistil, že když měli jméno FO přestupkovou komisi byly z toho velmi špatní. Oni nedělali nic špatně. Byly to houbaři, chodili do přírody, ale cokoliv v domě udělali, tak pan žalobce to fotil. Bylo to nepříjemné, jakmile dveře cvakly, hned byl na chodbě a fotil a nahrával.

18. Z vyjádření druhého žalovaného soud zjistil, že když se žalovanou číslo 1 koupili další 2/3 nemovitosti, pozvali žalobce do bytu žalovaného číslo 2 a řekli mu, že by mu nechali vchod, jednu velkou místnost v přízemí, chodbu a vstup do sklepa a schodiště do horní části a nahoře by měl kuchyň, velký obývák a lyžárnu, ze které se udělají pokoje.

19. Z vyjádření druhého žalovaného soud zjistil, že žalovaní řekli, že se vzdají zahrádky, ale že žalobce by na zahrádku musel chodit kolem školky, ne kolem vnitřního domu, protože tam by žalovaní potřebovali mít přístup do jejich částí. Žalobce původně řekl, že je to v pořádku. Žalovaní se zahrádky vzdali proto, že v obci bydlí a každý má u své nemovitosti pozemky využívané jako zahrady.

20. Z vyjádření druhého žalovaného soud zjistil, že žalobce od původně uzavřené dohody odstoupil, a to v situaci, kdy se žalovaní spolu s ostatními občany obce sešli na pozemku pana jméno FO a domlouvali se tam na Velikonoce. Žalobce přišel s tím, že odstupuje od původně uzavřené dohody a že nadále se s žalovanými bude bavit jen přes soudy a přes policii. Od té doby žalovaný číslo 2 chodil do domu, jen když žalobce a jeho partner neměli u domu auto. Bylo to kvůli tomu, že žalobce zval žalované na přestupkové komise. Žalovaný č. 2 s ním vůbec nemluví, takže ani nemohou mít žádné nahrávky.

21. Z vyjádření žalovaného číslo 2 soud zjistil, že cokoliv žalovaní navrhli a udělali ve společném domě bylo v podstatě proti nim. Chodili na přestupkové komise vyvolané žalobcem. Zahrada náležející k domu je pozemkem obce a k nemovitosti nepatří. Obec se rozhodla, že zahradu neprodá. Přistoupila pouze k tomu, že každý si vezme stejný díl ze zahrádky a pozemek rozdělila.

22. Z vyjádření žalovaného číslo 2 soud zjistil, že žalovaní udělali z pozemku zahrady 3 proužky, ale žalobce se svým partnerem osázeli všechny proužky. Na té zahradě opravdu pracovali. Žalovaný číslo 2 zboural všechny boudy co tam mívali předcházející majitelé jméno FO a o tuto plochu se samozřejmě plocha té zahrady zvětšila.

23. Z vyjádření žalovaného číslo 2, soud zjistil, že nechal udělat na svoje náklady zaměření té zahrady, protože zahrada sousedila s jeho pozemkem a tudíž zjistil, že k jeho pozemku patří ještě dalších 1,5 metru. Na tento proužek 1,5 metrový osázel žalovaný č. 2 buky do trojsponu, aby vytvořil živý plot, ale tyto buky našel vytrhané a poházené zpět na jeho pozemek bez jakéhokoliv vysvětlení, bez jakéhokoliv předcházejícího protestu a ještě v době vegetačního klidu, kdy buky ještě neměly listy, jenom nalité pupeny. Potom dostal obsílku k přestupkové komisi.

24. Z výpovědi žalovaného č. 2 soud zjistil, že v jednom případě po návštěvě hospody vstoupil v noci do společné nemovitosti žalobce a žalovaných, aby s kamarádem vystěhoval plechovou sektorovou kuchyň a na schodech jim vypadl šuplík. Dělalo to rachot a žalobce a jeho partner vyběhli na chodbu a partner žalobce pan jméno FO dal kamarádovi žalovaného č. 2 panu právnická osoba dvě možná tři rány pěstí za to, že byl v domě rachot a nemohli spát.

25. Z výpovědi žalovaného č. 2 soud zjistil, že plány ohledně společné nemovitosti měl takové, že chtěl dům opravit a poskytnout ho do pronájmu jiným osobám. Pokoušel se tam ubytovat starou paní s pánem, kteří o byt nějak přišli. Potřebovali zapojit anténu na televizní signál a oni jim ten koaxiál museli nastříhat. Slovně je napadali, nadávali jim, že tam nesmí mít psa ani kočku, přičemž pan žalobce sám psa měl.

26. Z výpovědi žalovaného číslo 2 soud zjistil, že považoval jednání žalobce vůči ostatním nájemníkům za psychický útlak, který na ně vyvíjel, protože je tam chtěli ubytovat žalovaní.

27. Přepisem nahrávky ze dne 1.10.2018 o rozhovoru s panem jméno FO soud zjistil, že pan jméno FO byl u výslechu na policii a žalobce mu sděloval, že ho napadli u hospody. Pan jméno FO žalobci sdělil, že je rád, že se stěhuje, protože se mu v domě nelíbí a na žádost žalobce opakuje, že žalobce mu nevyhrožoval. Žalobce mu říká, že to řeší s právníkem.

28. Z výpovědi žalovaného číslo 2 soud zjistil, že při nahrávání žalobce a jeho partner, jak drželi mobily, tak dělali na žalované a zúčastněné osoby různé posunky, aby je nastartovali, aby na nahrávce byly vulgární výrazy a nadávky.

29. Z výpovědi žalovaného číslo 2 soud zjistil, že pravou příčinou, proč žalobce nebydlí v adresa je, že do bytu mu teče. Střecha není stále opravená. K záchytu dešťové vody měli na půdě hrnce, kýbl a různé záchytné nádoby a plachty. Rozbitá střecha je důvod, proč se tam nedá bydlet.

30. Výpovědí svědka pana jméno FO, kamaráda žalobce, soud zjistil, že oba žalovaní sice sami navrhli rozdělení domu, ale potom ho sami zmařili.

31. Výpovědí svědka pana jméno FO, kamaráda žalobce, soud zjistil, že žalovaný č. 2 s panem jméno FO v prosinci roku 2017 oznámili na policii, že pana jméno FO žalobce a svědek napadli. Z toho večera existovala zvuková nahrávka, z níž je patrno, že vůbec nic takového se nestalo.

32. Výpovědí svědka pana jméno FO, kamaráda žalobce, soud zjistil, že když žalobce jednu třetinu nemovitosti kupoval, znal stav střechy a měl v plánu ji opravit. Když mu ale dělali, všechny ty věci, tak nevěděl, jak to dopadne.

33. Výpovědí svědka pana jméno FO, kamaráda žalobce, soud zjistil, že byl žalobcem požádán, aby vyčistil žlab zanesený listím a jehličím a za tím účelem po střeše chodil, ale po hřebenu střechy, aby se dostal na stranu toho žlabu, kde byl tupý úhel střechy.

34. Výpovědí svědka pana jméno FO, kamaráda žalobce, soud zjistil, že chodil po střeše směrem od komína do návsi, a to v zimě, když odhazoval sníh. Tu zimu bylo hodně sněhu, byla to velká zátěž, a proto pár čísel z té vrstvy na střeše odházel. Nedostal se až na krytinu, protože to ani nešlo.

35. Výpovědí svědka pana jméno FO, kamaráda žalobce, soud zjistil, že žalobce si nahrával rozhovory s žalovanými proto, že pan jméno FO ho začal napadat, tak si ty nahrávky pořizoval jako standardní obranný postup.

36. Fotografiemi půdy domu č. p. adresa a fotografiemi střechy domu č. p. adresa z pohledu návsi soud zjistil, že na snímcích jsou díry ve střeše, kterými prosvítá světlo, na půdě jsou umístěny nádoby, do kterých měla být zachytávána voda, na snímcích je vidět i snaha o zaplátování střechy zevnitř (z půdy), vidět je poškození eternitových tašek na střeše, jako by po ní někdo chodil a byl uvázán za komínem a samotné uvolnění eternitových tašek.

37. Z dopisu obce právnická osoba ze dne 13. 6. 2017 ohledně žádosti o odprodej pozemku soud zjistil, že obec žalobci oznamovala, že žalobcovu žádost o prodej obecního pozemku p. č. hodnota v katastrálním území adresa u objektu v adresa číslo evidenční hodnota, ve kterém je žalobce jedním ze tří majitelů, projednala a tento pozemek zastupitelstvo obce dne 1. 6. 2016 schválilo ponechat do užívání jako zahradu do vyřešení majetkových záležitostí. Poté, co další části objektu číslo evidenční hodnota koupili Jméno žalované B a společnost právnická osoba, kteří také zažádali o odkoupení výše jmenovaného pozemku, nesouhlasí zastupitelstvo obce s rozdělením pozemku. Zastupitelstvo obce tak schválilo ponechat obecní pozemek p. č. hodnota v katastrálním území adresa do užívání všem třem majitelům přilehlé nemovitosti v adresa s tím, že na pozemku budou udržovat pořádek, jako tomu bylo doposud.

38. Dopisem žalovaných žalobci ze dne 8. 11. 2017 soud zjistil, že žalovaní oslovili žalobce, aby se písemně vyjádřil k jejich návrhu na přepažení domu na adrese adresa, jehož je spolumajitelem. Odkazovali žalobce na skutečnost, že s nimi prošel každé patro domu a společně označili navrhované hranice přepažení reflexním sprejem. Dále žalovaní žalobci oznamovali, že náklady spojené s přepažením domu budou hradit oni sami. Žalovaní měli za to, že tímto způsobem předejdou zbytečným soudním sporům.

39. Z usnesení statutárního města Chomutova komise pro projednávání přestupků ze dne datum, č. j.spisová značka soud zjistil, že věc přestupku obviněného jméno FO, za skutek spáchaný dne datum po dvaadvacáté hodině na chodbě domu č. p. adresa, tím, že napadl jméno FO způsobem, že ho strčil do zad a jmenovaný spadl ze schodů, čímž úmyslně narušil občanské soužití tak, že se vůči jinému dopustil jiného hrubého jednání a věc přestupku obviněného jméno FO za skutek spáchaný tím, že dne datum po dvaadvacáté hodině na chodbě domu č. p. adresa napadl jméno FO tím způsobem, že ho asi 4× udeřil pěstí do obličeje na pravou stranu jeho tváře a následně, když upadl, tak do něj kopl, čímž úmyslně narušil občanské soužití, tak, že se vůči jinému dopustil jiného hrubého jednání se podle ustanovení § 86 odst. 1 písm. c) zákona o odpovědnosti za přestupky, zastavuje, neboť spáchání skutku, o němž se vedlo řízení, nebylo obviněným prokázáno.

40. Z výpovědi svědka jméno FO, soud zjistil, že je majitelem sousední nemovitosti rekreačního objektu v obci adresa, která bezprostředně navazuje na objekt číslo evidenční hodnota.

41. Z výpovědi svědka jméno FO, soud zjistil, že viděl, jak žalovaný č. 2 a žalobce spolu zaměřují pozemek, který sloužil jako zahrada. K tomuto zaměřování byl pozván jako majitel jednoho z pozemků, jehož hranice byly tímto také vytyčovány.

42. Z výpovědi svědka jméno FO soud zjistil, že svědek je obeznámen s tím, že mezi účastníky jsou neshody. O tom, že by žalovaní žalobce pomlouvali nevěděl ani takovému jednání nebyl osobně přítomen. K uvedenému poznamenal, že 5 let již žije v Brně a jeho kontakt se stranami tohoto sporu je naprosto minimální.

43. Z výpovědi svědka jméno FO soud zjistil, že se žalobcem jsou sousedé, kteří se pozdravili, občas si promluvili o kytičkách a oba žalované zná z obce jako sousedy a jednatele žalované č. 1 rovněž jako zastupitele obce. Uvedl, že nikdy nebyl přítomen žádnému konfliktním jednání účastníků.

44. Z výpovědi svědka jméno FO, soud zjistil, že svědek nikdy nebyl přítomen nějakému většímu shromáždění v obci, kde by všichni účastníci byli pohromadě a mohl tak jejich vzájemný vztah posuzovat. Věděl o skutečnosti, že všichni dohromady jsou vlastníky jednoho domu.

45. Z výpovědi svědka jméno FO soud zjistil, že žalobce se svědkovi nikdy nesvěřoval o obavách, které by měl z obou žalovaných a nesvěřoval se mu, že by ho tito šikanovali a nevnímal ani to, že by žalobce žil ve strachu z obou žalovaných. Pokud se žalobcem mluvili bavili se o zahrádce. Jejich rozhovor většinou končil tím, že se pozdravili.

46. Z výpovědi svědka jméno FO soud zjistil, že důvod, proč se žalobce z obce odstěhoval nezná, ale věděl, že tam byly nějaké problémy s vodou, což pochopil z ,,vesnické šuškandy“.

47. Z výpovědi svědka jméno FO soud zjistil, že svědek nezaznamenal, že by účastníci tohoto řízení mezi sebou svoje záležitosti a spory řešili přes policii, obecní úřad, magistrát stavební úřad a podobně.

48. Soud provedl důkaz zvukovým záznamem z noci dne 30.12.2017 z domu čp. adresa. Tento zvukový záznam je uložen na nosiči zvukových dat na čl. 155 spisu a obsahuje monolog žalobce, kterému bylo dobře rozumět, a který celou situaci jako by ,,moderoval“ dále je slyšet neartikulované zvuky vycházející z hlasu evidentně opilé osoby, možná dvou opilých osob, slyšet je nadávky zkurvenej cigán, černej cigán, svině, ty vole a poukaz na to, že pan žalobce je nejlepší člověk na sociální síti a má svého koně a dále běžný ruch a šum odpovídající pohybu osob v prostoru domu.

49. Z dalších v řízení provedených listin soud nezjistil žádné skutečnosti, které by mohly přispět ke zjištění skutkového stavu jinak, než-li bylo v odst. 9.-48. podrobně popsáno.

50. Na základě shora uvedených zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaní a žalobce jsou podílovými spoluvlastníky domu če adresa. Žalobce koupil od původních majitelů svůj třetinový podíl jako první. V domě nejméně od roku 2017 do léta roku 2019 bydlel. V domě jej navštěvoval jeho přítel jméno FO. Žalobce měl zájem využívat dům k bydlení a zřídit si na pozemku, který bezprostředně s domem sousedil a byl ve vlastnictví obce, zahrádku. Obec všem třem majitelům domu če hodnota přenechala pozemek do užívání. Žalobce se se žalovanými nedohodl na užívání domu a nedohodl se ani na užívání zahrady. Žalovaní pronajímali byty v domě nájemcům. Žalobce pohyb nájemců monitoroval a jejich počínání v domě si fotil a nahrával. Panu jméno FO pokládal dotazy a jeho odpovědi si nahrál. Není vyloučeno, že tak činil i v případě ostatních nájemců. Jednatel prvé žalované žalobce poučoval o tom, co v domě smí a nesmí, vytýkal mu jednání vůči nájemcům, zejména vůči panu jméno FO a tím, že ho žalobce provokoval, aby si šel stěžovat a nabádal ho ke slušnosti, užil jednatel první žalované vulgarismů typu: ,,urazím ti tu tvou černou držku“, ,,jestě jednou si otevřeš hubu na pana jméno FO, tak se nenažereš,“ tyto skutečnosti byly nepochybně zjištěny přestupkovou komisí a jednatel prvé žalované byl za toto jednání potrestán pokutou ve výši 2 000 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by společnost právnická osoba. vůči žalobci zaujímala diskriminační postoj, šikanovala jej, ponižovala jej, upírala mu vlastnická práva, omezovala jej v zásobování vodou v nemovitosti a vzbuzovala tak v žalobci strach a způsobovala mu vleklé duševní útrapy ve snaze dosáhnout nedobrovolného opuštění domu če adresa. Nejbližší sousedé majitelů domu čp. hodnota z obce v době, kdy tam bydlel žalobce, nezaznamenali mezi účastníky žádné napětí, nenávist, rasovou diskriminaci nebo útlak, na který by bylo možné z chování žalobce při běžném hovoru usuzovat. Nevěděli ani o množství konfliktů a sporů, které v důsledku jejich podílového spoluvlastnictví a jeho faktického naplňování vznikly. Žalobce se s tím vyslechnutým svědkům nesvěřil s výjimkou pana jméno FO, který žalobci pomáhal v údržbě domu, zejména při čištění okapů a odstraňování sněhu ze střechy. Na základě shodných vyjádření tohoto svědka, účastníků řízení a fotografiemi střechy nemovitosti měl soud za prokázáno, že nemovitost má poškozenou střešní krytinu, která je tvořena eternitovými taškami, jejichž křehkost je materiálovou vlastností a v důsledku té je třeba počítat s opatrností při pohybu na střeše. Pokud se jednalo o jednání druhého žalovaného vůči žalobci, měl soud za prokázáno, že v jednom případě došlo k tomu, že druhý žalovaný vešel do svého domu v noci a byl žalobcem kárán, že je opilý a že dělá bordel. Žalobce pořídil nahrávku z této noci a jak žalobce, tak druhý žalovaný byly v doprovodu osob, které neměly k nemovitosti žádná práva a vyskytovaly se na místě se souhlasem jen jednoho z vlastníků. Pan jméno FO se souhlasem žalovaného č. 2 bez souhlasu žalobce a pan jméno FO bez souhlasu žalovaného č. 2 a se souhlasem žalobce. Vzájemně tak vznikl spor o rušení nočního klidu, v němž se vyslovovaly nadávky a ty se opakovaly, aby se jejich účinek zvýšil, což obstarával žalobce svou ,,moderací“. Žalobce na nahrávce nevystupuje jako osoba nervově labilní, ustrašená a strádající, žalovaného č. 2 se nebojí a jedná sebevědomě, když žalovaného č. 2 kárá a vyčítá mu, že ,,dělá bordel“. Soud měl za prokázáno, že konflikty nebyly jednostranné ve smyslu od žalovaných namířené vůči žalobci, ale byly to konflikty vzájemné, schválnosti byly oboustranné a vedené s cílem druhou stranu poškodit, (vulgarismy, vyhrožování, vytrhaný živý plot, obtěžování nájemců), přičemž žalovaní si počínali tak, jak je v reálném životě obvyklé. Zlobili se, nadávali, dávali průchod emocím a žalobce si vyráběl důkazy nahrávkami. V důsledku shodného tvrzení žalobce i žalovaných měl soud za prokázáno, že všechny útoky byly jen verbální nikoliv fyzické a k újmě na zdraví nedošlo.

51. Podle ustanovení § 81 odst. 1 o.z. chráněna je osobnost člověka, včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.

52. Podle ustanovení § 81 odst. 2 o.z. ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

53. Podle ustanovení § 82 odst. 1 o.z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

54. Podle Listiny základních práv a svobod. tj. ústavního zákona č. 23/1991 Sb. (dále jen Listina) čl. 10 odst. 2 má každý právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života.

55. Podle ust. § 2951 odst. 2 o.z. nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

56. Podle ust. § 2955 o.z. nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud.

57. Podle § 2956 o.z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

58. Podle § 2957 občanského zákoníku způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.

59. Podle ust. § 135 odst. 1 o.s.ř. soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

60. Podle ust. § 135 odst. 2 o.s.ř. jinak otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází.

61. Žádný zákon ani jiný právní předpis nestanoví výši náhrady, tato je čistě na úvaze soudu, judikatura Nejvyššího soudu či Ústavního soudu pak přináší obecný rámec, jak by měly obecné soudy postupovat. V nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1586/09 ze dne 6.3.2012 tento shledal, že: „Základním a určujícím hlediskem pro stanovení uvedených měřítek musí být hledisko závažnosti a intenzity („blízkosti“) zásahu do práv náležejících do tzv. intimní sféry soukromého života jednotlivce, dotýkající se samé podstaty lidství a lidské důstojnosti, který je s ohledem na její význam nezbytné vnímat jako zásah nejcitlivější a nejzávažnější, bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o jednotlivce veřejně činného, známého či nikoliv. Jakýkoliv zásah či snížení lidské důstojnosti je nezbytné vnímat jako zásah velmi závažný, a tedy i stěží reparovatelný, neboť lidská důstojnost je hodnotou horizontálně neporovnatelnou s ostatními ústavními hodnotami či společenskými normami, je zcela nenahraditelná jiným statkem, tím méně je pak hodnotou kvantifikovatelnou či vyčíslitelnou v penězích. Při úvaze o přiměřenosti výše náhrady nemajetkové újmy v penězích je rovněž nezbytné přihlédnout k samotnému účelu a funkcím tohoto institutu při ochraně osobnosti.“ Obdobně pak Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 30 Cdo 2625/2007 ze dne 28.6.2007 shledal, že: „Výši nároku na přisouzení náhrady nemajetkové újmy za neoprávněný zásah do práva na ochranu osobnosti v penězích soud určí vesměs podle své úvahy. I ta ovšem podléhá hodnocení. Základem úvahy podle zmíněného ustanovení je zjištění takových skutečností, které soudu umožní založit úvahu na určitém kvantitativním posouzení základních souvislostí posuzovaného případu. Je třeba přihlédnout i k podílu žalobce na průběhu incidentu vedoucího k neoprávněnému zásahu.“ 62. V daném případě dospěl soud k závěru, že zásahy, které žalobce vnímal jako zásahy do své cti, důstojnosti a svého vlastnického práva, se týkaly hospodaření a správy společného nemovitého majetku, nejednalo se tedy o útoky cílené na osobnost žalobce přímo, ale jednalo se vždy o jednání, která souvisela se stejným právem žalovaných k dané nemovitosti, jako to bylo v případě žalobce. Právo nezná hierarchii v pořizování nemovitého majetku, která by tomu z vlastníků, který si nemovitost pořídil jako první, poskytovala právo určovat ostatním pozdějším vlastníkům jejich práva a povinnosti, popřípadě jejich obsah.

63. Podle ust. § 90 o.s.ř. jsou účastníky řízení žalobce a žalovaný. Občanský soudní řád jako procesní předpis tímto způsobem označuje toho, kdo žalobu podává jako žalobce a osoby, které žalobce v žalobě označí, označuje za žalované. Tento procesní princip, však nemůže vystihovat podstatu samotného sporu a sice skutečnost, zda osoby v žalobě označené žalobcem jsou také skutečně nositeli těch práv a povinností, které u nich žalobce předpokládá a že tudíž nárok, kterého se žalobce v žalobě domáhá je zcela v souladu s hmotněprávními předpisy. Soulad procesních a hmotněprávních norem pak vyjadřuje tzv. věcná legitimace. Věcnou legitimaci tak má v řízení o žalobě ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se právní vztah nebo právo týká. Týká-li se věcná legitimace žalobce, hovoří se o aktivní věcné legitimaci, a týká-li se žalovaného, označuje se jako pasivní věcná legitimace.

64. Pokud se jednalo o pasivní legitimaci žalované č. 1, jako obchodní společnosti, nebylo v řízení prokázáno vůbec, že by se tato společnost vůči žalobci dopouštěla jakéhokoliv jednání, které by mělo za následek žalobcovu újmu na osobnostních právech, na porušování jeho soukromí a jeho důstojnosti.

65. Pokud se jednalo o intenzitu škodlivého jednání ze strany žalovaného č. 2, jméno FO, prokazoval žalobce konflikty zvukovou nahrávkou ze dne 30.12.2017, kdy mělo dojít k potyčce mezi nimi, avšak ani tato nahrávka nebyla způsobilá prokázat škodlivost jednání, které by mělo být odčiněno finanční kompenzací v žalobcem navržené výši. Na nahrávce zaznívá především hlas žalobce, který komentuje situaci pro posluchače způsobem, který má navodit zřejmost toho, co se ve skutečnosti děje a hlas, který má náležet jméno FO, pouze dotváří skutečnost, že se jedná o člověka podnapilého, který špatně artikuluje, a dokonce ani nereaguje způsobem, který nahrávající očekával a k němuž vybízel. Opakované nadávky, které zde zaznívají, týkající se barvy pleti, jsou vyslovovány opakovaně různými osobami a nelze učinit závěr, která z nich je prvně užila s cílem dehonestovat osobu druhou.

66. Žalobce je invalidní důchodce, který v rámci veřejného života nezastává žádnou funkci, která by v důsledku jednání žalovaného č. 2 způsobila u veřejnosti dojem škodlivého následku v podobě např. ztráty pověsti, pošpinění dobrého jména anebo takový nepříznivý následek, který by měl za cíl vyřadit žalobce ze společnosti. V název se vědělo pouze o tom, že všichni tři jsou vlastníky jednoho domu, a že mezi nimi snad jsou nějaké spory o vodu. Je pochopitelné, že vzájemné spory, které vyplývají ze spoluvlastnictví nemovitosti, mohou i mezi jinými lidmi způsobit konflikty, jejichž eskalace může vyústit do verbálních útoků s cílem poškodit protivníka na cti a snížit jeho morální kredit před ostatními. Pokud se tak dělo mezi žalobcem a žalovaným č. 2, věděli o tom jenom oni sami a jejich hosté (pan jméno FO, pan jméno FO), popř. osoby, které se vyskytovaly v nemovitosti jako nájemci žalovaných. Nemohlo tedy dojít k takové intenzitě způsobeného následku, který by vyvolal potřebu žalobce uspokojit se finančně za ztrátu své pověsti. Navíc konflikty s žalovanými vůbec nezasahují do trvalého bydliště žalobce v Chomutově a nejsou tak způsobilé mu přivodit žádnou újmu u jeho současných spoluobčanů. Rovněž důvody, pro které se žalobce odstěhoval z adresa nebyly způsobeny výhradně jednáním žalovaných, i když soud připouští, že na soužití s jejich nájemci v domě čp. hodnota a v důsledků vzájemných verbálních útoků mezi nimi, nemá žalobce na roky strávené v adresa hezké vzpomínky. Nicméně bezprostřední soused vnímal žalobce jako člověka, s nímž se příjemně diskutovalo o zahradě a o rostlinách, a se kterým se zdravili. Veřejné mínění, alespoň u tohoto svědka, nebylo nijak zasaženo zneuctěním ze strany jednatele žalované č.

1. Soud považoval za pravděpodobné, že stav střešní krytiny a zatékání do nemovitosti mohlo být daleko logičtější příčinou, že se žalobce z domu odstěhoval než tvrzení, že by ho vyštvali většinový spoluvlastníci.

67. To vše však nemůže omluvit žalované za jednání, které je neslušné, nezdvořilé nebo protispolečenské, a které se vyznačuje osobními verbálními útoky s cílem vykázat žalobce z jeho pozice třetinového vlastníka společné nemovitosti nebo jej zastrašovat a získávat tím osobní převahu. Takové jednání je bezpochyby nepřijatelné a odsouzeníhodné. Soud však dospěl k závěru, že intenzita útoků, o nichž se v tomto řízení jednalo, nebyla způsobilá zapříčinit vznik spravedlivého odškodnění ve výši navržené žalobcem. Také nebylo prokázáno, že žalobce sám svým jednáním spory nevyvolával, choval se neutrálně, bez příčiny k odezvě ze strany žalovaných. Soud měl za prokázáno, že nahrávky pořizoval žalobce nikoliv proto, aby ochránil sebe, ale aby měl důkazy pro vedení sporů proti žalovaným. Soud nedospěl k závěru, že žalobce byl jednoznačně obětí. Závěr, který ze skutkových zjištění soud učinil se týkal i značného podílu žalovaného na vznikajících konfliktech. Za učiněná příkoří, kterých se na žalobci dopustil jednatel žalované č. 1 byl tento potrestán a pokud se jedná o nadávky ze strany žalovaného č. 2 ze dne 30.12.2017 měl soud za prokázáno, že hlas z nahrávky, který soud přiřadil k žalovanému č. 2 řekl, že žalovaný je nejlepší člověk na sociální síti a má svého koně. Takový výrok nemůže být způsobilý vyvolat újmu odčinitelnou částkou ve výši 300 000Kč ani když žalovaný č. 2 přišel do své nemovitosti podnapilý a v noci a rušil tak noční klid.

68. Náhrada nákladů řízení má oporu v ust. §142 odst. 1 o. s. ř., podle které úspěšný účastník ve sporu má proti druhému právo na náhradu nákladů, které vynaložil. Za současného stavu jsou to tedy žalovaní, kdo mají právo na náhradu nákladů řízení, jejichž výši soud stanovil částkou vynaloženou na právní zastoupení obou žalovaných dle vyhl. č. 177/1996 Sb., přičemž částka odměny za právní služby se snižuje ve smyslu ust. § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. o 20% za každou zastupovanou osobu. V daném případě činí odměna za jeden úkon právní služby z částky 300 000 Kč 9 500 Kč. V řízení vykonal zástupce žalovaných 9 úkonů právní služby: (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na 7 jednáních soudu ve dnech: 4.7.2022, 6.10.2022, 12.1.2023, 6.4.2023,25.5.2023, 20.7.2023 a 25.9.2023) celkem tedy 9x9500 tj. 85 500Kč snížených o 20% tj. 68 400 Kč u každého ze žalovaných tj. 2x 68 400Kč, 136 800 Kč, dále 9x300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 2 700 Kč, cestovné za 7 cest z prahy do Chomutova a zpět při vzdálenosti 113km, které podnikl zástupce žalovaných automobilem název o průměrné spotřebě pohonných hmot (benzín 95) 5,8l/100km, při vyhláškové ceně za benzín v roce 2022 44,50 Kč za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů a při vyhláškové ceně v roce 2023 41,20 Kč za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů, celkem ve výši 11 038 Kč a na náhradě za promeškaný čas ve výši 46 započatých půlhodin po 100Kč strávených na cestách k jednání soudu, tedy částku ve výši 4 600 Kč, 21% DPH činilo ze základu 155 138 částku ve výši 32 578,98Kč po zaokrouhlení částku ve výši 32 579 Kč, tedy celkem náklady řízení činily 187 717 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.