30 C 161/2019

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jakubcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 310 426 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba na zaplacení částky 310 426 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,01% ročně z částky 269 098 Kč za každý den prodlení od 1. 2. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 41 328 Kč od 1. 2. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 73 646,65 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec], [příjmení] náměstí 292, [PSČ].

1. Žalobkyně se podáním ze dne 3. 5. 2019 u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že jako zhotovitel uzavřela s žalovanou jako objednatelem dne 26. 2. 2016 smlouvu o dílo číslo [rok], (dále jen Smlouva) kterou se zavázala k opravě zateplení bytového domu [adresa] v obci [obec], část [územní celek], který je umístěn na pozemcích parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře [anonymizováno] m² a parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 234 [anonymizováno] vše v obci [obec] v [katastrální uzemí] [anonymizováno], a to v rozsahu sjednaném v čl. 1 odst. 1.1 Smlouvy jako oprava zateplení bytového domu [ulice a číslo] [obec] v rozsahu dle projektové dokumentace vypracované ing. [příjmení] a výkazu výměr, který je nedílnou součástí této Smlouvy. Cena díla byla sjednána v čl. 2 odst. 2.1 smlouvy na částku 2 929 543,93 Kč, včetně dani z přidané hodnoty v zákonné výši s tím, že tato cena je sjednána podle přiložené cenové nabídky. Tato nabídka, v rozsahu dvou listů, byla jako příloha nedílnou součástí Smlouvy. Žalobkyně učinila nesporným, že žalovaný jako objednatel uhradil žalobkyni jako zhotoviteli část sjednané ceny za dílo, a to dne 9. 11. 2017 částku ve výši 2 623 947,50 Kč a dne 4. 12. 2017 částku ve výši 100 000 Kč, celkem částku 2 723 947,50 Kč, včetně daně z přidané hodnoty v zákonné výši. Na základě dohody mezi smluvními stranami poskytla žalobkyně žalovanému slevu z ceny díla z důvodu výskytu estetické vady na štítu budovy, a to ve výši 150 000 Kč Celkem i z DPH ve výši 172 500 Kč.

2. V průběhu provádění díla zjistila žalobkyně jako zhotovitel výskyt několika skrytých překážek, znemožňující provést dílo původně sjednaným způsobem, a to na severovýchodním štítu budovy, v severozápadním průčelí budovy a jihozápadním štítu budovy. Pokud se týkalo severovýchodního štítu budovy žalobkyně zjistila existenci skryté překážky na tomto štítu poté, co došlo k sejmutí původního zateplení a současně, tedy k odhalení jednak zvýšených nerovností vnějšího pláště budovy a současně ke zjištění, že mezi okny budovy byly stále osazeny tzv. meziokenní vložky. Žalobkyně proto navrhla žalovanému provedení tzv. podlepů, to je vyrovnání nerovností vnějšího pláště budovy přidáním dodatečné vrstvy, bez jejíhož přidání by i nově opravené zateplení po provedení díla žalobkyní vykazovalo značné nerovnosti a dílo provedené žalobkyní by tak nebylo způsobilé plnit uspokojivě zamýšlenou funkci. Skutečný stav vnějšího pláště budovy nebyl ani jedné ze smluvních stran při uzavírání smlouvy znám, neboť tato byla zakryta původním zateplením. Podle názoru žalobkyně se nepochybně jednalo ve smyslu ustanovení § 2627 občanského zákoníku o takzvaně skrytou překážku, znemožňující provést dílo původně sjednaným způsobem. Ze strany žalovaného nebyla projektantovi předložená původní projektová dokumentace vztahující se k předcházejícímu zateplení budovy, a proto ani nová projektová dokumentace zhotovená projektantem nemohla skutečný stav nerovnosti vnějšího pláště budovy zohlednit. Dodatečně provedené podlepy nemohly být zahrnuty v objemu prací, které byly předmětem původně sjednaného díla a nebyly mezi stranami sjednány v cenové nabídce. Žalobkyně jako zhotovitel provedla dne 6. 6. 2016 ve stavebním deníku zápis, ve kterém upozornila na zjištěnou skrytou překážku znemožňující provést dílo původně dohodnutým způsobem a současně žalovanému navrhla změnu díla, a to provedením celkem 154m2 dodatečných podlepů a současně změnou kotvících hmoždinek pro montáž zateplení z původně předpokládaných hmoždinek o délce 175 mm na hmoždinky o délce 210 mm, a to právě z důvodu nárůstu celkové tloušťky materiálu usazeného na vnější plášť budovy. Dne 24. 6. 2016 žalobkyně předložila žalované mu rozpočet dodatečných nákladů vzniklých v důsledku této skryté překážky po provedení opravy zateplení štítů číslo 1 budovy, a to na částku 62 307 Kč, včetně dani z přidané hodnoty v zákonné výši. Žalovaný tento rozpočet ani navržený způsob změny díla žádným způsobem nerozporoval ani nevyužil svého zákonného práva v souladu s § 2 627 odst. 2 od smlouvy jednostranně odstoupit žalobkyně proto byla přesvědčena, že mezi stranami došlo k uzavření platné dohody o změně smlouvy, a to v rozsahu návrhu předloženého žalobkyní žalovanému dne 24. 6. 2016. Žalobkyně se domnívala, že tím, že žalovaný proti změně díla nic nenamítal, a to ani ve lhůtě tří pracovních dnů sjednaných v čl. 4 odst. 4.1.4 Smlouvy, plnění od žalobkyně přijal.

3. Při provádění nového zateplení severozápadního průčelí budovy zjistila žalobkyně jako zhotovitel skryté překážky, které znemožňovaly provést dílo původně sjednaným způsobem, a sice nedostatečnou rovinatost vnějšího pláště severozápadního průčelí budovy, nesoudržnost podkladní omítky po celé délce severozápadního průčelí budovy do výšky 500 mm od tzv. zakládací lišty a dále nesoudržnost podkladní omítky na levém rohu průčelí budovy a nemožnost provést zateplení spíží původně sjednaným způsobem tj. zarovnáním s celou plochou vnějšího pláště budovy, protože by na plochu spíží musela žalobkyně použít izolant o síle 300 mm, což technologicky nebylo proveditelné. V tomto případě provedla žalobkyně dne 24. 6. 2016 a dne 26. 6. 2016 zápis ve stavebním deníku, ve kterém upozornila žalovaného na zjištěné skryté překážky znemožňující provést dílo původně dohodnutým způsobem a současně navrhla změnu způsobu provedení díla. Dne 24. 6. 2016 předložila žalobkyně žalovanému rozpočet dodatečných nákladů vzniklých v důsledku této skryté překážky pro provedení opravy zateplení severozápadního průčelí budovy, a to na částku 201 363,28 Kč včetně DPH. Výčet těchto položek uvedla žalobkyně v písemném vyhotovení žaloby a soud na tento výčet pro stručnost odkazuje. Žalovaný tento rozpočet ani žalobkyní navržený způsob změny díla žádným způsobem nerozporoval ani svého zákonného práva jednostraně od smlouvy odstoupit nevyužil. Žalobkyně byla opět přesvědčena, že i v tomto případě mezi stranami došlo k uzavření platné dohody o změně smlouvy, a to v rozsahu návrhu předloženého žalobkyní žalovanému dne dvacátého 26. 6. 2016.

4. Při provádění nového zateplení jihozápadního štítu budovy zjistila žalobkyně jako zhotovitel skrytou překážku znemožňující provést dílo původně sjednaným způsobem, a to nedostatečnou rovinatosti vnějšího pláště jihozápadního štítu budovy, přičemž ani tato skutečnost nebyla a ani nemohla být ani jedné ze smluvních stran známa před odstraněním původního zateplení. V tomto případě žalobkyně provedla dne 15. 8. 2016 zápis ve stavebním deníku, ve kterém žaloba upozornila na zjištěnou skrytou překážku znemožňující provést dílo původně dohodnutým způsobem a současně navrhla změnu způsobu provedení díla, a to změnou izolantu z původně předpokládané síly 120 mm na 140 mm, a to v plošné výměře přibližně 100 m². Současně navrhla změnu kotvících hmoždinek pro montáž zateplení z původně předpokládaných hmoždinek o délce 175 mm na hmoždinky o délce 215 mm. Dne 15. 8. 2016 žalobkyně předložila žalovanému rozpočet dodatečných nákladů vzniklých v důsledku těchto skrytých překážek pro provedení opravy zateplení jihozápadního štítu budovy, a to na částku 22 667 Kč, včetně DPH.

5. Dne 11. 5. 2017 měl žalovaný vyzval žalobkyni k předložení cenové nabídky na opravu tzv. ventilačních průduchů ve vnějším plášti budovy. Žalobkyně dne [datum] předložila žalovanému cenovou nabídku, která činí 41 328 Kč, včetně DPH. Žalobkyně měla za to, že žalovaný zápisem ve stavebním ve stavebním deníku dne 18. 10. 2017 vyzval žalobkyni k provedení díla dle její cenové nabídky. Oprava ventilačních průduchů měla spočívat v rozšíření původních větracích otvorů, jejich vykroužením na průměr 100 mm a vyvložkováním rozšířených větracích otvorů miralonem, které žalobkyně provedla v době od 26. 10. 2017 do 9. 11. 2017.

6. Ze všech shora uvedených důvodů skrytých překážek pro provedení původně sjednaného díla vznikla žalobkyni za žalovaným pohledávka v celkové výši 327 665,28 Kč. Od této částky žalobkyně odečetla část nákladů, které jí oproti původnímu roztočů tu nevznikly v důsledku neprovedení některých dílčích prací, které částku 17 239 Kč. Výslednou částku 310 426 Kč žalobkyně dne 8. ledna 2018 vyúčtovala žalobkyni fakturou [číslo] s tím, že splatnost stanovila ke dni 31. ledna 2018. Žalovaný vyúčtovanou pohledávku žalobkyni neuhradil, a to ani částečně a její úhradu opakovaně písemně odmítl. Žalobkyně proto žalovaného opakovaně vyzvala k úhradě a zaslala mu podrobná vyjádření k jednotlivým dílčím pohledávkám s přiloženými přehledy nákladů žalobkyni vzniklých. Žalovaný však úhradu neprovedl.

7. Žalovaný k věci uvedl, že nárok žalobkyně neuznává a to ani zčásti. Učinil však nesporným, že dne 26.2.2016 uzavřel se žalobkyní smlouvu o dílo a uhradil za dílo dne 4.12.2017 celkem částku ve výši 2 723 947,50 Kč, včetně částky 100 000Kč dle dohody stran. Dále uvedl, že žalobkyně pro nárok na zaplacení tzv. víceprací nemá žádný právní titul. Uzavření smlouvy o dílo se týkalo zhotovení zateplení bytového domu na adrese [adresa žalované]. Závazek ze smlouvy o dílo zanikl splněním, a to postupně: V prvé řadě žalovaný uvedl, že dne 18. 10. 2017 došlo k předání zhotoveného díla. O této skutečnosti byl sepsán předávací protokol podepsaný smluvními stranami, jehož obsahem byl projev vůle obou smluvních stran v podobě vzájemného odsouhlasení a předání objemu provedených prací a poskytnuté slevy z ceny díla. Součástí protokolu byl, pro upřesnění objemu provedených prací a upřesnění konečné ceny díla i odsouhlasený konečný rozpočet ceny díla ze dne 17. 10. 2017, který odrážel ujednané podmínky mezi smluvními stranami vzešlé z jednání stran o předání dokončeného díla v období od 21. 2. 2017 do 18. 10. 2017. V řadě druhé žalobkyně provedla dokončení opravy neprůchodnosti větracích otvorů, které byly žalovaným označený jako vada na zhotoveném díle, která byla odstraňována na náklady zhotovitele. Tyto stavební práce byly součástí dohody ze dne 18. 10. 2017 a byly ukončeny dne 9. 1. 2017. Za třetí se doplacením ujednané ceny za dílo ve výši 100 000Kč dne 4.12.2017 žalovaný s žalobkyní plně vyrovnal.

8. Dodatek ke smlouvě o dílo ze dne 18. 10. 2017, předání díla téhož dne a konečný položkový rozpočet stavby ze dne 17. 10. 2017 byly výsledkem dlouhodobého složitého jednání mezi smluvními stranami, protože žalobkyně jako zhotovitel nedokončila dílo ani včas (původní termín dle smlouvy byl 3,5 měsíce od předání staveniště, k němuž došlo dle zápisu ve stavebním deníku dne 16. 5. 2016, tedy přibližný termín dokončení stavby měl být začátek září 2016) a ani bezvadně. Žalobkyně již 21. 2. 2017 prostřednictvím svého právního zástupce požadovala úhradu ceny díla s tvrzením, že dílo je již dokončeno a chybí dokončit pouze maličkosti. O rozsahu, kvalitě a ceně díla bylo mezi stranami k dlouhodobě jednáno, a to až do 18. 10. 2017. V této době, osmi měsíců, měly obě strany možnost všechny své nároky plynoucí z realizace díla dle uzavřené smlouvy o dílo protistraně předložit a následně projednat. V rámci těchto jednání došlo jednak ke stanovení podmínek pro dokončení a předání díla a jednak odstranění závad na zhotoveném díle, včetně upřesnění rozsahu provedených objemů prací a upřesnění konečné ceny za dílo. Předáním díla, podepsání předávacího protokolu a dalších souvisejících dokumentů následným uhrazením ujednané ceny za dílo měl žalovaný za to, že jeho závazky vůči žalobkyni byly tímto vypořádány a tím také došlo k ukončení vzájemného právního vztahu založeného uzavřením smlouvy o dílo. K dalšímu jednání s žalobkyní žalovaný neměl žádný důvod. O tom svědčí i vrácení žalobkyní zaslaného konečného vyúčtování stavby ze strany žalovaného dne 29. 1. 2018 a písemná reakce pana [jméno] [příjmení], ze dne 17. ledna 2018. V této písemné reakci pan [jméno] [příjmení], který pro žalovaného vykonával technický dozor investora sděloval žalobkyni vyjádření k požadavku na uhrazení žalobkyní tvrzených víceprací. V tomto vyjádření technický dozor investora zpochybňuje žalobkyní nárokované vícepráce. Konkrétně jejich hypotetickou výměru, chybějící vzájemné odsouhlasení výměr a absenci kladného vyjádření Ing. [jméno] [příjmení], který prováděl v době, kdy měly být údajné vícepráce žalobkyní provedeny, technický dozor investora. Technický dozor investora rovněž upozornil na špatné vedení stavebního deníku s tím, že záznamy ve stavebním deníku, které se měly týkat žalobkyní nárokovaných víceprací, byly do stavebního deníku dopisován dodatečně, a že v rámci kontrolních dní, v průběhu realizace stavby, nebyly vícepráce nikdy ze strany žalobkyně předloženy ani nijak nárokovány.

9. Předmětem smlouvy o dílo uzavřené se žalobkyní řešil žalovaný situaci, kdy zateplení bytového domu, realizované jiným zhotovitelem, vykazovalo takové vady, že žalovaný byl nucen z důvodu absolutní nečinnosti tohoto zhotovitele řešit opravu díla celkovou rekonstrukcí na vlastní náklady, která spočívala v kompletní likvidaci již realizovaného zateplení a kompletní zhotovení zateplení zcela nového, bezvadně provedeného. To v sobě zahrnovalo mimo jiné skutečnost, že žalovaný byl nucen ze společných prostředků SVJ za zateplení zaplatit 2×. Při poptávce nového zhotovitele kladl žalovaný tedy značný důraz na jeho vysoký stupeň profesionality, důvěryhodnosti a větší počet referencí na již zhotovená díla zateplení budov stejného či podobného typu. Základní a zcela zásadní požadavek žalovaného kromě vysoké míry profesionality zhotovitele s větším množstvím realizovaných děl s kladnými hodnoceními byla rovněž pevná cena za dílo. Tyto skutečnosti byly výborem SVJ žalobkyni sdělovány před uzavřením smlouvy o dílo. Na základě doporučení i osobních jednání výboru SVJ s žalobkyní byla žalobkyně vyzvána k předložení nabídky pro realizaci rekonstrukce zateplení. Žalobkyní předložená cenová nabídka jí byla prezentována jako cena za dílo maximální. Tato skutečnost byla následně potvrzena i ujednáním v čl. 2 Smlouvy. Jestliže nyní žalobkyně tvrdí, že její nárok na zvýšení ujednané ceny za dílo vznikl tím, že jí objektivně nebyl znám stav obálky domu, neboť v době předložení nabídky, včetně kalkulace ceny za dílo, byl plášť domu skryt pod původním zateplením, měla takovou skutečnost sdělit žalovanému před uzavřením smlouvy o dílo a případně si vyhradit neúplnost či nezávaznost rozpočtu s ohledem na to, že po odkrytí pláště domu může nastat situace, která povede k zásadní změně ceny za dílo. Pokud bylo žalobkyni před podáním cenové nabídky zřejmé, že mu původní zateplení bytového domu brání v předložení relevantní nabídky, měla žalobkyně do cenové kalkulace ceny za dílo zahrnout i rezervu na očekávané vícepráce po odkrytí. Žalovaný dále uvedl, že rozpočet lze obecně charakterizovat jako podrobněji, respektive položkově specifikovanou cenu díla.

10. Účelem rozpočtu je především umožnit objednavateli získat bližší představu o nákladech spojených s vyhotovením díla a podle toho mu poskytnout možnost vyhodnotit jejich přiměřenost a umožnit mu srovnání s případnými konkurenčními nabídkami. Účelem rozpočtu není stanovení odhadu tj. nepřesné ceny díla, nýbrž blíže tuto cenu díla rozvést položkově pro analýzu a srovnání. V tomto ohledu je rozpočet možné chápat také jako určitý druh pevné ceny díla. Podle názoru žalovaného tomuto pojetí odpovídá i právní úprava v občanském zákoníku. Ta upravuje cenu určenou podle rozpočtu v obdobném režimu jako v případě ceny ujednané pevnou částkou. Podle ustanovení § 2620 o.z. platí, že je-li cena ujednána pevnou částkou nebo odkazem na rozpočet, který je součástí smlouvy nebo byl objednateli sdělen zhotovitelem do uzavření smlouvy, nemůže ani objednatel ani zhotovitel žádat změnu ceny proto, že si dílo vyžádalo jiné úsilí nebo jiné náklady, než bylo předpokládáno. Obecně tedy platí, pokud smluvní strany nemají dohodnuto něco jiného, že v případě ceny určené podle rozpočtu není možné, aby zhotovitel mohl jednostranně požadovat zvýšení ceny díla z důvodu vzniku víceprací. Tomu odpovídá i nemožnost objednatele jednostranně požadovat snížení ceny díla z důvodů, že zhotovení díla si vyžadovalo méně práce či méně materiálu, než jak předpokládal dohodnutý rozpočet. Strany se rovněž mohou ujednat výhradu, že se u příslušného rozpočtu nezaručuje jeho úplnost. Tato výhrada bude praktická v případech, kdy nelze předem odhadnout rozsah případných prací či materiálu nutného k realizaci díla. Nezávaznost rozpočtu je výhrada použitelná v případě, kdy lze očekávat zvýšení cen materiálu v době mezi uzavřením smlouvy a realizací či ukončením díla. I přes shora uvedené, může zhotovitel požadovat zvýšení ceny díla, jestliže učiní včasnou notifikaci objednateli. Musí objednateli oznámit nutnost překročení rozpočtované částky a výši požadovaného zvýšení ceny bez zbytečného odkladu poté, kdy se při provádění díla ukázala jeho nevyhnutelnost. Ovšem i tak platí, že ke změně ceny díla je nutný souhlas objednatele. Žalovaný upozornil rovněž na to, že vzhledem k dispozitivnosti právní úpravy smlouvy o dílo je nutné, aby si smluvní strany v případě potřeby veškeré odchylky od zákonné úpravy výslovně sjednaly.

11. Žalobkyně má dlouholeté zkušenosti s realizací zateplení bytových domů, které typově i konstrukčně odpovídají bytovému domu, který byl dotčen realizací smlouvou o dílo mezi stranami. Ve spojitosti s tím musel znát a aktivně se účastnit schvalovacího procesu jednotlivých společenství vlastníků jednotek. Před uzavřením smlouvy o dílo s žalovaným byla žalobkyně nepochybně dostatečně obeznámena s rozhodovacími procesy uvnitř společenství vlastníků jednotek. Žalobkyni muselo být zřejmé, že při částkách 62 307 Kč, 201 363,28 Kč, 22 667 Kč a 41 328 Kč nebude možné ze strany výboru SVJ o těchto samostatně rozhodnout. Projev vůle smluvních stran, který by měl dle žalobkyně vést ke změně rozsahu díla, konkrétně o rozšíření rozsahu realizovaných prací o žalobkyní tvrzené vícepráce, nemohl být nahrazen zápisem ve stavebním deníku a projev vůle na straně žalovaného nemohl být nahrazen domněnkou žalobkyně, že jeho nečinnost vede k uzavření smluvního závazku. Žalovaný poukázal na skutečnost, že smlouva o dílo předpokládala jakoukoliv změnu svého obsahu pouze a výlučně v písemné formě. Dále žalovaný poukázal na to, že s přihlédnutím k tomu, že cena za dílo byla ve smlouvě o dílo uvedena jako cena maximální a tudíž ji případným písemným dodatkem bylo možné jen snižovat, neměl žalovaný žádný důvod na návrhy víceprací a jejich kalkulované ceny ze strany žalobkyně reagovat.

12. V otázce absence vůle ze strany žalovaného k případné změně smlouvy o dílo žalovaný poukázal i na to, že žalobkyně návrh na změnu díla doplnila rozpočtem dodatečných nákladů, a to zápisem ve stavebním deníku ke dni 24. 6. 2016. Předtím, ale dne 6. 6. 2016 upozornila žalovaného na překážku v provádění díla, a poté provedla vícepráce v podobě podlepů v rozsahu 154 m2, pak předložila rozpočet na tyto provedené práce, aby je mohl žalovaný posoudit a případně odsouhlasit. Žalobkyně tak v žalobě tvrdí, že práce, jejichž uhrazení se nyní vůči žalovanému domáhá, provedla svévolně, bez souhlasu žalovaného a bez možnosti žalovaného je jakkoliv ovlivnit. Takovým jednáním žalobkyně byla znemožněna jakákoliv forma projevu vůle žalovaného, která by vedla ke změně obsahu smlouvy o dílo o žalobkyní tvrzené vícepráce. Ze svévole není možné přiznat oprávněným nárok. Obdobná tvrzení provedla žalobkyně i u dalších nárokovaných víceprací. Žalovaný upozornil na judikaturu Nejvyššího soudu pokud se jednalo o změny smlouvy prostřednictvím zápisů ve stavebním deníku, zejména na rozsudek ze dne 29. 4. 2009, sp. zn. 23 Odo 1450/2006 Nejvyšší soud zde prosadil názor, že i prostřednictvím zápisů ve stavebním deníku je možné učinit dohodu o změny smlouvy, ale pouze v případě, že k tomu směřoval projev vůle obou smluvních stran. Ne však každý zápis ve stavebním deníku podepsaný oběma stranami představuje dohodu o změně smlouvy. O takový oboustranný projev vůle se v daném případě tvrzeného zápisu ve stavebním deníku jednat nemohlo, neboť právní řád České republiky pro projev vůle společenství vlastníků jednotek předpokládá jiný, značně formalizovaný postup. Žalobkyně nemohla důvodně očekávat, že případnou změnou smlouvy o dílo, v níž sama s žalovaným ujednala, že taková změna je možná jen v písemné formě, bude zápis ve stavebním deníku, ke kterému neobdržela žádnou adekvátní odpovědi výboru SVJ, kterou by bylo možné po právu označit jako projev vůle žalovaného. Na doplnění žalovaný uvedl, že ve stanovách SVJ je stanoveno, že pravomoc výboru rozhodovat samostatně o finančních otázkách týkajících se společenství je možné pouze do částky 1000Kč připadajících na bytovou jednotku, což v daném bytovém domě o 46 bytových jednotkách představuje částku 46 000Kč.

13. V závěru svého vyjádření žalovaný upozornil i na skutečnost, že žalobkyně v daném případě neprokázala ani to, že vícepráce v rámci zhotovování díla skutečně provedla.

14. Skutkový stav byl v řízení zjištěn ze shodných vyjádření účastníků řízení, z důkazů listinných a z výslechu v řízení vyslechnutých svědků, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že účastníci tohoto řízení v postavení objednatele – žalovaný a v postavení zhotovitele – žalobkyně uzavřeli dne 26.2.2016 smlouvu o dílo č. [rok], ve které v čl. 1 byl vymezen předmět díla, a sice oprava zateplení bytového domu [ulice a číslo] [obec] v rozsahu projektové dokumentace zpracované Ing. [příjmení] a výkazu výměr, který se stal nedílnou součástí smlouvy o dílo.

15. Ze smlouvu o dílo č. [rok] z čl. 2 bylo zjištěno, že cena za předmět díla byla dohodnuta částkou 2 929 543,93Kč včetně DPH podle přiložené cenové nabídky. Byla stanovena jako cena maximální s tím, že mohla být změněna pouze po dohodě smluvních stran na základě rozdílů zadaných cenovou nabídkou a skutečně provedených prací a to pouze písemnou formou. Do ceny díla byly zahrnuty náklady na likvidaci odpadu a úklid staveniště.

16. Z cenové nabídky, která byla přílohou smlouvy o dílo, soud zjistil, že obsahovala položkový rozpočet včetně cen rozepsaných až do celkové částky ve výši 2 929 543,93Kč.

17. Z krycího listu rozpočtu nepodepsaného ani projektantem ani objednatelem, jen zhotovitelem soud zjistil, že vícepráce a méněpráce na průčelí domu [ulice a číslo] byly oceněny částkou ve výši 201 363,28Kč.

18. Ze stavebního rozpočtu víceprací a méněprací na průčelí domu [ulice a číslo] k datu zpracování dne 24.6.2016 soud zjistil, že není podepsán ani objednatelem ani projektantem a částka vynaložených nákladů dle položek činila 172 098,50Kč.

19. Ze stránky listu č. 42387 stavebního deníku soud zjistil, že obsahuje mimo jiné zápis z kontrolního dne 6.6.2016, kterého se měli zúčastnit Pan [anonymizováno], pan [příjmení], Pan [anonymizováno] a pan [příjmení] a na žádost investora byla doložena odsouhlasená skladba fy [anonymizováno]. Materiály, které přímo [anonymizováno] nevyrábí, měly být uvedeny kategorií a určením výrobků.

20. Ze stránky listu č. 42388 stavebního deníku soud zjistil, že obsahem stránky ve stavebním deníku je mimo jiné zápis na 1. štítu bylo provedeno 154 m2 podlepů.

21. Ze stránky listu č. 42392 stavebního deníku soud zjistil, že v dolní části stránky je proveden zápis zhotovitele s datem 24.6.2016 v němž je uvedeno, že zhotovitel předložil rozpočet na vícepráce na 1. štítu na částku 62 307Kč vč. DPH, dále vícepráce průčelí na částku 201 365Kč vč. DPH a posunutí dokončení stavby o 4-5týdnů. Nicméně zápis se jeví být na stránku připojen později, neboť zápis, kterým stránka začíná a který byl učiněn dne 21.6 a zápis, kterým měla stránka končit s datem 23-24.6 měly původně zřejmě vyplňovat celou plochu stránky.

22. Ze stránky listu č. 42393 stavebního deníku soud zjistil, že obsahem je zápis z kontrolního dne 26.6.2016, kde se mimo jiné uvádí, že za účasti pana [příjmení], pana [příjmení], pana [příjmení] a pana [příjmení] předložil dodavatel rozpočet na vícepráce-podlepy.

23. Ze stránky listu č. 71442 stavebního deníku s datem zápisu ze dne 15.8.2016 bylo zjištěno, že mimo jiné byla předána kalkulace podlepů a víceprací uličního štítu za 20 tis. Kč.

24. Z dopisu ze dne 11.5.2017 [jméno] [příjmení] nazvaného oprava ventilačních průduchů soud nezjistil, komu byl adresován.

25. Z položkového rozpočtu a rozpočtových nákladů na vyvložkování průduchů zpracovaného žalobkyní soud zjistil, že rozpočtové náklady činily celkem 41 328 Kč vč. DPH.

26. Z rekapitulace stavebních dílů a vedlejších rozpočtových nákladů (VRN) soud zjistil, že tyto VRN činily 2 967Kč.

27. Z položkového rozpočtu vztahujícího se k prorážení otvorů soud zjistil, že materiál byl oceněn na 32 970Kč.

28. Ze stavebního deníku objednatele listu č. 007931 ze zápisu ze dne 18.10.2017 soud nezjistil pro nečitelnost kopie listu nic jiného než, že byly zhotovitelem předány doklady dle předchozího zápisu a to 1/ dodatek ke smlouvě č. 1, 2/ se všemi náležitostmi dle dodatku č.1 3/ stornofaktura, 4/předávací protokol.

29. Ze stavebního deníku listu č. 007933 soud pro nečitelnost nic nezjistil.

30. Z faktury [číslo] vystavené dne 8.1.2018 žalobkyní s datem splatnosti 31.1.2018 znějící na částku 310 426,98Kč soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za Opravu zateplení bytového domu [ulice a číslo] [obec] v rozsahu dle projektové dokumentace vypracované Ing. [příjmení] a výkazu výměr dle SoD 2015 vyúčtování stavby. Faktura neobsahuje jiný podpis než podpis zhotovitele-žalobkyně.

31. Z krycího listu rozpočtu ke konečnému vyúčtování stavby ze dne 8.1.2018 soud zjistil, že žalobkyně stanovila cenu dodávky (není uvedeno jaké a čeho) na 153 965,81Kč a cenu montáže (neví se jaké a čeho) na 115 970Kč.

32. Ze stavebního rozpočtu ke konečnému vyúčtování stavby ze dne 8.1.2018 soud zjistil, že účtovány jsou ze strany zhotovitele vícepráce a méněpráce na štítu 2, průčelí a na vyvložkování větracích průduchů včetně navezení a rozprostření zeminy do 30m2.

33. Z dopisu žalobkyně ze dne 8.1.2018 soud zjistil, že se jednalo o vyjádření žalobkyně k vícepracím stavby„ Oprava zateplení bytového domu [ulice a číslo], [obec] – v rozsahu dle projektové dokumentace vypracované Ing. [příjmení] a výkazu výměr“ prováděné dle smlouvy o dílo 2015. V uvedeném vyjádření žalobkyně uvádí, že bylo provedeno 154 m² podlepů a změna kotvících hmoždinek z délky 175 mm na 210 mm, a že to bylo provedeno z důvodu nerovnosti podkladu a z důvodu provedení podlepů se zvětšila tloušťka izolantu a tudíž bylo nutné použít i delší hmoždinky.

34. Z písemného dokumentu ze dne 8.1.2018 soud zjistil, že se jednalo o vyjádření žalobkyně k vícepracím stavby„ Oprava zateplení bytového domu [ulice a číslo], [obec] – v rozsahu dle projektové dokumentace vypracované Ing. [příjmení] a výkazu výměr“ prováděné dle smlouvy o dílo [číslo]. V uvedeném vyjádření dále žalobkyně uvedla, že veškeré vícepráce jsou zapsány ve stavebním deníku a dle smlouvy o dílo se dále odkazuje na bod [číslo] čl. 4 Pracovní deník, který zní:„ Pokud má objednatel výhrady k obsahu zápisu, přidá své vyjádření nejpozději do tří pracovních dnů od data zápisu“ a na bod 2.2 čl. 2 Cena za dílo, který zní:„ Cena díla je stanovena jako maximální a může být navýšena po dohodě smluvních stran na základě rozdílů zadaných cenovou nabídkou a skutečně provedených prací, a to pouze písemnou formou.“ 35. Z krycího listu rozpočtu nazvaného vícepráce štít soud zjistil, že celková cena činila 62 307 Kč, včetně DPH.

36. Ze stavebního rozpočtu vícepráce štít soud zjistil, že rozpočet materiálu činil 53 680 Kč.

37. Ze stavebního deníku listu číslo 42385 obsahujícího zápis ze dne 30. 5. 2016 soud žádná skutková zjištění, která by měla vztah k projednávané věci neučinil.

38. Ze stavebního deníku listu číslo 42386 obsahujícího zápis ze dne 31. 5. 2016, 1.6. 2016, 2. 6. 2016, 3. 6. 2016, soud žádná skutková zjištění, která by měla vztah k projednávané věci neučinil.

39. Ze stavebního deníku listů číslo 42391 obsahujícího zápis ze dne 20. 6. soud žádná skutková zjištění, která by měla vztah k projednávané věci neučinil.

40. Z písemného dokumentu žalobkyně ze dne 8.1.2018 nazvaného vyjádření k vícepracím stavby„ Oprava zateplení bytového domu [ulice a číslo] [číslo] [anonymizováno], [obec] – v rozsahu dle projektové dokumentace vypracované Ing. [příjmení] a výkazu výměr prováděné dle smlouvy o dílo [číslo]“ soud zjistil, že žalobkyně charakterizuje vícepráce provedené na štítu číslo 2, když uvádí, že se zde provedla změna izolantu ze 120 mm na 140 mm z důvodu nerovnosti podkladu a změna délky hmoždinek z 175 mm na 215 mm dále odkazuje na zápis ve stavebním deníku s datem 15. 8. 2016, kdy proběhl kontrolní den a byla předána kalkulace podlepů druhého štítu a vyčíslena na 22 667 Kč, včetně DPH.

41. Z krycího listu rozpočtu víceprací na štítů číslo 2 soud zjistil, že výsledná cena činila 22 667,65 Kč.

42. Ze stavebního rozpočtu soud zjistil, že obsahuje výčet materiálu použitého na více pracech štítů číslo 2 a je vyčíslena částkou 19 211 Kč.

43. Z písemného dokumentu žalobkyně nazvaného vyjádření k vícepracím stavby„ Oprava zateplení bytového domu [ulice a číslo] [číslo] [anonymizováno], [obec] – v rozsahu dle projektové dokumentace vypracované Ing. [příjmení] a výkazu výměr prováděné dle smlouvy o dílo [číslo]“ soud zjistil, že pojednává o větracích otvorech žalobkyně zde uvádí, že dne [datum] byla oslovena se žádostí o zpracování cenové nabídky na akci„ oprava ventilačních průduchů SVJ [ulice a číslo] [číslo] [anonymizováno]“, která obsahovala i„ slepý rozpočet“ poptávaných prací. Cenovou nabídku zaslala žalobkyně e-mailem 18. 5. 2017 a následně i doporučeně v listinné podobě na adresu zadavatele. O výsledku poptávkového řízení nebyla žalobkyně ze strany zadavatele informována. Dne 4. 10. 2017 žalobkyně byla vyzvána technickým dozorem investora k provedení revize ventilačních průduchů, zda jsou všechny průchodné a až dne 18. 10. 2017, na kontrolním dni, byla žalobkyně vyzvána k provedení výše uvedených prací. Dne 23. 10. 2017 žalobkyně navrhla termín a způsob jejich provedení. S termínem i postupem investor souhlasil. V době od 26. 10. 2017 do 9. 1. 2017 v návaznosti na klimatických podmínkách byly odsouhlasené práce provedeny a fotograficky zdokumentovány.

44. Z písemného dokumentu ze dne 13. 1. 2017 nazvaného popis požadované úpravy větracích otvorů – oprava zateplení bytového domu [ulice a číslo] [číslo] [anonymizováno], [obec] soud zjistil, že žalobkyně se vyjádřila k provádění opravy zateplení bytového domu ve vztahu k výměně mřížek větracích otvorů, kde místo plastových větracích mřížek byly umístěny mřížky hliníkové. Investor následně požadoval ještě zvětšení větracích otvorů z 30 mm na 80 mm s vložením miralonové vložky. Zhotovitel provedl zvětšení větracích otvorů z původních 30 mm na 80 mm vnitřního průměru do každého otvoru byla vložena miralonová vložka. Jednalo se o celkem 72 kusů větracích otvorů. Provedení bylo na přání investora zdokumentováno fotograficky.

45. Ze stavebního deníku objednatele listu číslo 007929 soud zjistil, že obsahuje zápis z kontrolního dne s datem 4. 10. 2017 a týká se ventilačních průduchů. Zhotovitel se zavázal odstranit neprůchodnost ventilačních průduchů a zavázal se rovněž provést revizi, zda jsou veškeré průduchy provedeny správnou mechanickou metodou. Vyříznutím nebo vykroužkováním, a to dle projektové dokumentace. Objednatel oznámí obyvatelům nutnost provedení opravy. Termíny opravy si domluví s nájemníky zhotovitel. Zhotovitel provede kontrolu větracích otvorů střešního prostoru za účasti technického dozoru investora.

46. Z e-mailové komunikace mezi [jméno] [příjmení] a žalobkyní ze dne 23. 10. 2017 soud zjistil, že žalobkyně navrhla technickému dozoru investora [jméno] [příjmení], že ve dnech 25 až 27. 10. 2017 v době od 9 do 15 hodin bude žalobkyně provádět zvětšení větracích obvodů dle požadavku objednatele.

47. Z dodatku ke smlouvě ze dne 18. 10. 2017 soud zjistil, že tento dodatek číslo 1 ke smlouvě o dílo [číslo] byl uzavřen dne 18. 10. 2007 17 mezi objednatelem- žalovaným na straně jedné a mezi zhotovitelem- žalobkyní na straně druhé s tím, že cena za provedené dílo byla snížena na částku 2 723 947,50 Kč, vč. DPH. Dále bylo mezi stranami dohodnuto, že objednatel se zavazuje uhradit dohodnutou cenu za řádně provedené a dokončené dílo s tím, že smluvní strany se dohodli na pozastávce ve výši 100 000 Kč z celkové ceny, a to až do doby odstranění případné závady ventilačních průduchů. Případná závada bude odstraněna nejpozději 31. 12. 2017. Fakturace tak bude rozdělena na fakturu, kterou bude hrazena částka 2 623 947,50 Kč uhrazenou po předání stavby do 30. 11.2017 a fakturu znějící na částku 100 000 Kč uhrazenou do 14 dnů po provedené revizi provedení ventilačních průduchů a odstranění případných závad. Ostatní části ustanovení smlouvy o dílo číslo [číslo] zůstaly tímto dodatkem nedotčené. Dodatek byl podepsán oběma smluvními stranami.

48. Z položkového rozpočtu stavby vytvořeného dne 17. 10. 2017 týkajícího se opravy zateplení bytového domu [ulice a číslo] [číslo] soud zjistil, že celková cena za stavbu činila 2 723 947,50 Kč a položkový rozpočet byl podepsán, jak ze strany zhotovitele, jednatelem [jméno] [příjmení], tak ze strany předsedy výboru [příjmení] [jméno] [příjmení], tak ze strany technického dozoru investora [jméno] [příjmení] a Ing. [příjmení].

49. Z e-mailové zprávy žalobkyně s datem 12. 10. 2017 adresované předsedovi SVJ, technickému dozoru investora [jméno] [příjmení], ing. [příjmení] a zástupkyni žalovaného [příjmení] [příjmení] soud zjistil, že mezi stranami byla navržena schůzka na den 18. 10. 2017, na které navrhuje žalobkyně projednat podpis dodatku ke smlouvě o dílo, podepsat předávací protokol, projednat položkový rozpočet vypracovaný objednatelem ze dne 3. 10. 2017, projednat položku 72 srážku za provedení stavby, podepsat revizní zprávu elektro, podepsat fakturu na částku dle dodatku smlouvy o dílo, včetně storno faktury. V žádném případě se zde nehovoří o doplatku za vícepráce nebo o navýšení konečné ceny za dílo v důsledku provedených víceprací.

50. Z odpovědi technického dozoru investora [jméno] [příjmení] žalobkyni ze dne 13. 10. 2017 soud zjistil, že objednatel-žalovaný s navrhovaným termínem dne 18. 10. 2017 souhlasil.

51. Z dopisu technického dozoru investora [jméno] [příjmení] žalobkyni ze dne 17.1.2018 v reakci na doručené konečné vyúčtování ke stavbě soud zjistil, že rozsah víceprací považoval technický dozor investora za neprokázaný s odkazem na vyjádření Ing. [příjmení], který měl prohlásit, že žádné vícepráce nepodepisoval a o žádných nevěděl. Dále se zde uvádí, že firma, která prováděla práci na štítu pro žalobkyni jako subdodavatel prohlásila, že neudělala nic navíc proti zadání. Existuje sice záznam o 154 m² podlepech ve stavebním deníku, ale z něho není zřejmé, zda součástí tohoto rozsahu je i 129 m² z původního VV. Revize větracích otvorů byla pak opravou špatně provedené práce žalobkyně, která byla odhalena ještě v době, kdy stálo lešení, a tak mohla být závada odstraněna hned. Vzhledem k této skutečnosti je řazení nápravy špatně odvedené práce mezi vícepráce přinejmenším absurdní a technický dozor investora konstatoval, že za dobu své praxe se s tímto postupem ještě nesetkal.

52. Z dopisu právní zástupkyně žalobkyně ze dne 21. 2. 2017 nazvaného pokus o smír soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně vyzývala žaloba k zaplacení částky 2 899 543,93 Kč.

53. Z dopisu žalobkyně ze dne dvacátého 21. 2. 2017 adresovaného žalovanému a nazvaného Vyjádření k dopisu objednatele ze dne 20. ledna 2017 soud zjistil, že žalobkyni považovala dílo za nedokončené, protože v předávacím protokolu je výslovně uvedeno, že chybí dokončit mozaiková omítka na soklové části domu a z tohoto důvodu znovu uplatnila nárok na zaplacení víceprací, které nebyly zahrnuty ve faktuře, jejíž existenci předvídal dodatek číslo 1 ke smlouvě o dílo a znějící na částku 2 723 947,50Kč.

54. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaný požadoval opravu zateplení bytového domu [ulice a číslo] [číslo] z toho důvodu, že předcházející zhotovitel, [právnická osoba], provedla zateplení neodborně a vadně.

55. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se účastnil jednotlivých kontrolních dnů na staveništi, ale žádné zápisy do stavebního deníku sám neprováděl, kromě podpisů pod zápisy z kontrolních dnů. Nikdy však neobdržel kopii zápisu z kontrolního dne, pod který se podepsal.

56. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobkyně neměla k dispozici projekt původního zateplení, ale měla k dispozici znalecké posudky, které se týkaly zhodnocení práce původního zhotovitele firmy [anonymizováno] a kde byl kompletní popis předcházející stavby.

57. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se nikdy nevyjadřoval k potřebě víceprací ani k jejich rozsahu a jejich provedení. Žádné nikdy neschvaloval a pokud by to měl někdo činit, tak technický dozor pan [příjmení].

58. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že vícepráce podle jeho názoru provedeny nebyly.

59. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že objednatel získal slevu z původní ceny díla o 200 000Kč za to, že boční stěna domu byla provedena neesteticky a s nerovnostmi ve fasádě. Dále z výpovědi svědka vyplynulo, že se zateplovaly vlastně jen tři strany domu. Průčelí s balkóny se nechalo z původního zateplení.

60. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že smlouva o dílo byla postavena na rozpočtu a byla dohodnuta konečná cena. Přesto byl ze strany stavební firmy vznášen požadavek na další doplatky, které ale odporovaly smluvní dohodě.

61. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že předmětem smlouvy se žalobkyní byla rekonstrukce zateplení.

62. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že nikdo z výboru se v rámci zápisů provedených do stavebního deníku a týkajících se víceprací nevyjadřoval.

63. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že nedošlo k žádným změnám v rozpočtu, které by byly schvalovány oficiální formou. Písemně dodatkem ke smlouvě o dílo.

64. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v průběhu stavby požadoval objednatel slevu na vady štítu. A tato sleva byla objednateli ze strany zhotovitele poskytnuta.

65. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že při předání stavby zastupoval výbor SVJ technický dozor investora pan [příjmení].

66. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že výborem SVJ nebyly schvalovány žádné vícepráce ani nebyl uzavírán žádný dodatek, kterého by se vícepráce týkaly. Cena byla stanovena jako konečná a neměla být navyšována.

67. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že projektovou dokumentaci pro nové zateplení zhotovil pro žalobkyni [příjmení] [příjmení], který neměl k dispozici původní projektovou dokumentaci, podle které prováděla zateplení [právnická osoba] [anonymizováno]. Měl ale k dispozici posudky znalců, kterými byla posuzována vadnost a nefunkčnost původně prováděného zateplení ze strany fy [anonymizováno].

68. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se účastnil kontrolních dnů a vynechal snad jenom jednou. Sám žádné zápisy do stavebního deníku neprováděl.

69. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se domníval, že některé vícepráce zřejmě žalobkyně provést musela a to například u té čelní zdi. Protože původní panelový podklad po odkrytí byl nerovný, byl umatlán lepidlem a běžná navržená izolace se tam dát nemohla.

70. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaný měl od určité chvíle stavební dozor vykonávaný dvěma stavebními techniky. Jedním byl pan ing. [příjmení] a druhým pan [jméno] [příjmení].

71. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že podle jeho názoru nikdy nedošlo ke změnám v rozsahu provádění díla formou písemného dodatku ke smlouvě o dílo, přestože skutečnost potřeby a vzniku víceprací vzal on osobně na vědomí. Na funkci ve výboru SVJ rezignoval dne 5.10.2016.

72. Z výpovědi jednatele žalobkyně soud zjistil, že se skutečně jednalo o zateplení tří stran panelového domu. Žalobkyně garantovala, že pokud dojde v sezóně ke změnám cen stavebního materiálu, cenu nenavýší a ve smlouvě o dílo tak cenu uváděla jako maximální se zárukou cen položek platných na výkazu výměr. Ceny neměly být měněny i kdyby došlo ke zdražení materiálu.

73. Z výpovědi jednatele žalobkyně soud zjistil, že od SVJ měl k dispozici projekt původního zateplení. Při tvorbě zakázky vycházel z této projektové dokumentace, výkazu výměr, který vypracoval pan ing. [příjmení] a z prohlídky domu. Z toho, ale nemohl vědět, jaké skladby jsou na stěnách fasády pod stávajícím zateplením, které bylo demontováno až následně.

74. Z výpovědi jednatele žalobkyně soud zjistil, že po sejmutí starého zateplení se zjistilo, že obvodový panel vykazuje známky nerovností a že před lepením nového izolantu bude nutné jej srovnat podlepy. Toto je zapsáno ve stavebním deníku ze dne 6. 6. 2016. Rovněž dne 27. 6. 2016 na kontrolním dni byl předložen rozpočet, který se jmenoval Vícepráce – první štít a průčelí. Ze strany SVJ byl zápis podepsán a nebyl nikým rozporován. Ani následně nebyl nikým rozporován, a to až do chvíle, kdy mělo dojít k zaplacení tzn. v říjnu 2016.

75. Z výpovědi jednatele žalobkyně soud zjistil, že pokládal schválení víceprací za samozřejmé, protože proti němu nevzneslo SVJ žádných námitek na kontrole ani následně. Vycházel přitom ze čl. 4 bodu 4.1 smlouvy o dílo, kde bylo uvedeno, že pokud má nějaká ze smluvních stran výhrady k zápisu druhé strany ve stavebním deníku zaznamená to do stavebního deníku do tří dnů. Tím, že se v tomto smyslu zúčastněné strany nijak nevyjádřily bral to jako souhlas.

76. Z výpovědi jednatele žalobkyně soud zjistil, že když se do věci vložil stavební dozor žalovaného pan [jméno] [příjmení] začaly se věci komplikovat. Pak mu bylo tímto stavebním dozorem žalovaného sděleno, že ve smlouvě o dílo je stanovena cena jako maximální a že podle jeho názoru, nemá právo si vícepráce nárokovat a účtovat.

77. Z výpovědi jednatele žalobkyně soud zjistil, že stavbu k předání měl připravenou již ke dni 24. 5. 2017, ale stavebním dozorem panem [jméno] [příjmení] mu bylo sděleno, že SVJ trvá na zvětšení větracích otvorů. V té souvislosti mu SVJ odmítlo vydat podepsaný předávací protokol a sdělilo mu, že pokud nezvětší větrací otvory a nevloží do nich průchodky, tak mu nic zaplaceno nebude anebo že to nechají udělat někoho jiného za 100 000 Kč.

78. Z výpovědi jednatele žalobkyně soud zjistil, že na 4. 10. 2017 byl svolán na stavbu kontrolní den s tím, že bude provedena revize větracích otvorů a byl žalobkyní předán dodatek, který vypracoval pan [příjmení] a položkový rozpočet.

79. Z výpovědi jednatele žalobkyně soud zjistil, že dodatek ke smlouvě o dílo podepsal s tím, že mu bylo přislíbeno, že mu SVJ zaplatí alespoň cenu dle původní smlouvy o dílo poníženou o vadu estetického štítu a vzájemně se budeme dále a vzájemně bude dále potom jednat o vícepracích. V tomto smyslu bylo koncipováno znění dodatku smlouvy o dílo, na kterém jsem trval, aby tento bod tam zůstal je to bod 1.3 poslední odstavec.

80. Z výpovědi jednatele žalobkyně soud zjistil, že dne 8. ledna 2018 doporučeně poslal konečné vyúčtování stavby, včetně víceprací tzn. první štít 27. 6. 2016 zapsaný ve stavebním deníku, průčelí 27. 6. 2016 zapsáno ve stavebním deníku a zvětšení ventilačních průduchů dle zadání poptávkového řízení ze dne 18. 5. 2017 18. ledna 2018 mu byl zaslán dopis, kde mu bylo sděleno, že SVJ odmítá veškeré vícepráce zaplatit.

81. Z výpovědi jednatele žalobkyně soud zjistil, že tento vystavil jen jedinou fakturu za celé dílo.

82. Z výpovědi jednatele žalobkyně soud dále zjistil, že podmínkou k doplacení konečné ceny díla bylo zvětšení ventilačních průduchů podle dodatku smlouvy o dílo a podpis dodatku smlouvy o dílo.

83. Z výpovědi jednatele žalobkyně soud dále zjistil, že obsahem dodatku smlouvy o dílo nebyly vícepráce.

84. Z výpovědi technického dozoru investora [jméno] [příjmení] soud zjistil, že nenahradil původní technický dozor investora ing. [příjmení], ale že oba existovali současně s tím, že svědek se ujal výkonu TDI už v době kdy dílo bylo asi ze 75% dokončeno a jako stavební dozor setrval až do předání díla.

85. Z výpovědi technického dozoru investora [jméno] [příjmení] soud zjistil, že nárok zhotovitele na zaplacení víceprací zaznamenal a v této souvislosti chtěl, aby mu zhotovitel prokázal, jaké práce navíc ve skutečnosti provedl. Představoval si zákres do fasády, zákres polygonu, aby se z toho daly vyčíst m2 a jeho požadavek odsouhlasit. Na dotaz položený druhému stavebnímu dozoru Ing. [příjmení], jestli on je ochoten podepsat rozsah víceprací, dostal odpověď, že ani on to neviděl a takto nepodepíše.

86. Z výpovědi technického dozoru investora [jméno] [příjmení] soud zjistil, že ze strany žalobkyně neviděl nikdy kromě rozpočtu, že by provedla něco nad rámec sjednaných prací, fotodokumentaci, zakreslení..apod.

87. Z výpovědi technického dozoru investora [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tvorba větracích otvorů ve smlouvě o dílo sjednána nebyla, ale bylo logické, že pokud na panelovém domě bez zateplení byly větrací otvory zakryté mřížkami, které měly sloužit k odvětrávání, nemohly být v rámci obložení izolací tyto otvory zakryty nebo propíchnuty přes izolaci prstem, aby se současně jednalo o práci provedenou dle stavebních norem. Protože za některými instalovanými větracími mřížkami větrací otvory nebyly vůbec nebo byly tzv. propíchnuty přes izolant, byla žalobkyně svědkem požádána o řádné provedení větracích otvorů tj. zvětšení otvorů a mechanické vykroužení doplněné miralonovou kruhovou výplní po obvodu otvoru.

88. Z výpovědi technického dozoru investora [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek neviděl původní projekt pro zateplení, které měla provádět fy [anonymizována dvě slova], viděl však výsledek její práce, jak tam zatékalo, bylo to špatně provedené.

89. Z výpovědi technického dozoru investora [jméno] [příjmení] soud zjistil, že do předání stavby ani potom spornost víceprací vyřešena nebyla. Ani jednomu z TDI nebyla prokázána jejich výměra a jejich faktická nezbytnost.

90. Z výpovědi technického dozoru investora [jméno] [příjmení] soud zjistil, že cena za provedení díla byla koncipována jako maximální, což si stavebně vysvětloval tak, že cena za skryté konstrukce (třeba podlepy) nemohla být navyšována.

91. Z výpovědi technického dozoru investora Ing. [příjmení], soud zjistil, že jej oslovil žalovaný a on vytvořil projekt ke stavebnímu řízení a obstaral stavební povolení. Potom jej žalovaný oslovil, aby stavbu dozoroval a svědek souhlasil, pouze si vymínil, že finanční a smluvní věci řešit nebude.

92. Z výpovědi technického dozoru investora Ing. [příjmení], soud zjistil, že v daném případě bylo předmětem díla zateplení fasády tzn. demotáž předchozího, vadně provedeného zateplení, následně nalepení nové fasádní izolace a nová omítka, přičemž na jedné straně domu se ta fasáda-omítka nepovedla a došlo tam k dohadování se, jak to vyřešit. V té době se do toho vložil druhý stavební dozor a stavba se nějak dokončila.

93. Z výpovědi technického dozoru investora Ing. [příjmení], soud zjistil, že svědek působil ve funkci TDI pro žalovaného od počátku rekonstrukce do jejího konce.

94. Z výpovědi technického dozoru investora Ing. [příjmení], soud zjistil, že žádnou dohodu mezi s sebou s panem [příjmení] neměli, byli skutečně oba ve funkci technického dozoru investora (TDI) vedle sebe, přičemž první dvě třetiny trvání díla žalovaný více naslouchal svědkovi a v poslední třetině díla zase naopak více dal na pana [příjmení].

95. Z výpovědi technického dozoru investora Ing. [příjmení], soud zjistil, že názory obou TDI na věci spojené s technickým provedením stavby se prakticky nelišily. V principu byly jejich závěry stejné.

96. Z výpovědi technického dozoru investora Ing. [příjmení], soud zjistil, že zakázkou žalovaného bylo vypracovat jednoduchý projekt zateplení, na základě kterého by stavební úřad stavbu povolil. K dispozici původní projekt, z doby přípravy předcházejícího zateplení neměl, sám si vše oměřoval a dům fotil.

97. Z výpovědi technického dozoru investora Ing. [příjmení], soud zjistil, že sám zapisoval do stavebního deníku v rámci kontrolních dní za účasti 2 členů výboru SVJ, kteří zápisy podepisovali a nijak je nekomentovali. V tom smyslu, že by s nimi nesouhlasili.

98. Z výpovědi technického dozoru investora Ing. [příjmení], soud zjistil, že v době kdy vypracovával projekt, nevěděl v jakém stavu je fasáda domu pod nalepenou izolací, ale vždy se má za to, že tam nějaké nerovnosti jsou. O tom jaké se lze přesvědčit jen tak, že se postaví lešení, natáhnou se zaměřovací provázky a tehdy se teprve zjistí jak moc je to křivé a jak moc bude potřeba to vyrovnat.

99. Z výpovědi technického dozoru investora Ing. [příjmení], soud zjistil, že podlepování nikdy nekontroloval. To je vyrovnání, které dělají vždy, aby se na to mohla dát fasádní izolace. Kontrola byla provedena na provedení izolace, na výztuže, stěrky apod.

100. Z výpovědi technického dozoru investora Ing. [příjmení], soud zjistil, že i v tomto případě se asi podlepy udělaly.

101. Z výpovědi technického dozoru investora Ing. [příjmení], soud zjistil, že věděl o tom, že cena díla byla stanovena jako maximální a neměla se navyšovat ani cenou víceprací.

102. Z výpovědi technického dozoru investora Ing. [příjmení], soud zjistil, že nikdo na něm nepožadoval, aby vícepráce schvaloval a že ani neřešil k fakturaci celkový soupis provedených prací, neboť to už řešil pan [příjmení].

103. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaný poptával opravu zateplení fasády bytového domu [ulice a číslo] [číslo], neboť původní zateplení bylo provedeno vadně a neodborně a za tím účelem požadoval vysokou profesionalitu zhotovitele a jeho zkušenosti s podobným typem fasádních úprav a jejich rekonstrukcí včetně důrazu na finanční zátěž, protože za původní zateplení zaplatil, aniž by obdržel bezvadně provedené dílo a v druhém případě poptávané opravy již chtěl obdržet řádně, funkčně a bezvadně provedené dílo v plné estetické a technické kvalitě.

104. Žalovaný oslovil Ing. [příjmení] a požádal jej o vyhotovení jednoduchého projektu zateplení, na základě kterého by bylo získáno stavební povolení. Ing. [příjmení] neměl k dispozici původní projekt pro předcházejícího zhotovitele, který by obsahoval popis původní panelové obálky domu včetně obrazové dokumentace a měření, takže musel vše znovu oměřit a fotografovat. Dohodl se se žalovaným, že provede i technický dozor stavby, ale nebude mluvit do finančních ani smluvních vztahů mezi účastníky. Za tím účelem byl ujištěn, že cena bude stanovena jako maximální bez možnosti jejího zvyšování na základě požadavků zhotovitele. Rekonstrukcí zateplení byly zasaženy pouze tři strany domu, neboť průčelí s balkóny nebylo třeba opravovat.

105. Účastníci tohoto řízení uzavřeli dne 26.2.2016 smlouvu o dílo, jak je uvedeno v odst. 14, 15, 16 tohoto rozhodnutí s tím, že cena byla stanovena podle rozpočtu na 2 929 543,93Kč.

106. Žalobkyně při realizaci díla zjistila, že bude potřeba provést podlepy o výměře 154m2 a změnit délku použitých hmoždinek z kratších na delší, neboť se musela změnit i tloušťka izolantu viz odst. 33 a 34 tohoto rozhodnutí. Skutečnosti, které zjistila, zanesla do stavebního deníku, kde je označila jako vícepráce a příslušný zápis při kontrolním dni dne 26.6.2016 podepsali členové výboru SVJ. Členové SVJ obdrželi rovněž cenové a materiálové rozpočty víceprací viz odst. 22.

107. Jiným způsobem než zápisy ve stavebním deníku z června r. 2016 žalobkyně rozsah provedených víceprací s žalovaným neprobírala, neboť jak svědek [příjmení], tak svědek [příjmení], oba v postavení TDI, nepotvrdili, že by s žalobkyní jednali o rozsahu provedených víceprací v takovém smyslu, že by tyto práce shledali nezbytnými pro řádné provedení díla v souladu s vyhotoveným projektem. Nebyly zaneseny do původního projektu alespoň zákresem nebo označením místa, které bylo dotčeno nutností je provést v takovém rozsahu, se kterým nasmlouvaný rozpočet nepočítal. Žalobkyně na ně opakovaně upozorňovala, ale nedokázala je specifikovat způsobem, který by byl po stavebně technické stránce přijatelný.

108. Žalobkyně všechny vícepráce popsala v písemných dokumentech ze dne 8.1.2018 jak je uvedeno v odst. 31-36 včetně vyhotovených krycích listů rozpočtu a stavebního rozpočtu, dále z odst. 40-42 Cenu provedených víceprací, kam zahrnula i opravu větracích otvorů a instalaci větracích mřížek, zahrnula do faktury [číslo] vystavené dne 8.1.2018 s datem splatnosti 31.1.2018 znějící na částku 310 426,98Kč, kterou nazvala konečné vyúčtování stavby. Vše až poté, kdy dílo již bylo předáno a byla vyúčtována faktura za dílo v ceně 2 723 947,50Kč.

109. Konečná cena za dílo byla změněna dodatkem ke smlouvě ze dne 18.10.2017 tak, jak je uvedeno v odst.

47. Předcházejícího dne před uzavřením dodatku podepsali jednatel žalobkyně [příjmení] [příjmení], předseda výboru [příjmení] [jméno] [příjmení] a technický dozor investora [jméno] [příjmení] a Ing. [příjmení] položkový rozpočet stavby, v němž potvrdili, že celková cena stavby činila 2 723 947,50 Kč vč. DPH. V této ceně byla zohledněna sleva za estetické vady štítu. Na základě shodných tvrzení účastníků měl soud za prokázáno, že tato cena byla žalobkyni uhrazena.

110. Shodnými výpověďmi svědků [jméno] [příjmení], MUDr. [anonymizováno], Ing. [příjmení], Ing. [příjmení] a [jméno] [příjmení] měl soud za prokázáno, že výsledná cena za dílo nebyla měněna dodatkem ke smlouvě o dílo jinak než ve smyslu dodatku č. 1 ze dne 18.10.2017 (odst. 109, 47) a vícepráce spočívající v instalaci podlepů a zvětšení délky hmoždinek a tloušťky izolace nebyly shromážděním SVJ (členskou schůzí) uznány jako důvod pro navýšení konečné ceny o dalších 310 426,98Kč O takové částce se nehlasovalo ani se nepřijímalo žádné usnesení členské schůze. Zápisy ve stavebním deníku nebyly ze strany výboru SVJ chápány jako změna smlouvy, nýbrž jako informace o činnosti zhotovitele v rámci rekonstrukce, jestliže cena byla stanovena jako maximální.

111. Výpovědí jednatele bylo prokázáno, že žalobkyně zařadila práce spočívající ve vykroužení větracích otvorů do nově instalovaného zateplení a instalaci větracích mřížek jako vícepráce. Dodatkem 1 ke smlouvě o dílo ze dne 18.10.2017 bylo prokázáno, že účastníci se domluvili tak, že vykroužení větracích otvorů a jejich následné překrytí mřížkami bude předmětem díla zahrnujícího opravu zateplení, bude honorováno cenou 100 000Kč, která bude odečtena z celkové ceny díla ve výši 2 723 947,50 Kč (po slevě o vady štítu). Nejednalo se tedy o uzavření nové smlouvy o dílo a to ani v případě, že došlo k výměně mřížek za hliníkové.

112. Po právní stránce se jedná o aplikaci ust. § 2586 odst. 1 o.z. smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel provést na svůj náklad nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

113. Podle ustanovení § 2 587 o.z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

114. Podle ustanovení § 2 590 odst. 1 o.z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.

115. Podle ustanovení § 2 604 o.z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

116. Podle ustanovení § 2 610 odst. 1 o.z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

117. Podle ustanovení § 2620 a odst. 1 o.z. je-li cena ujednána pevnou částkou, nebo odkazem na rozpočet, který je součástí smlouvy nebo byl objednateli sdělen zhotovitelem do uzavření smlouvy, nemůže ani objednatel ani zhotovitel žádat změnu ceny proto, že si dílo vyžádalo jiné úsilí nebo jiné náklady, než bylo předpokládáno.

118. Podle ustanovení § 2620 odst. 2 o.z. nastane-li však zcela mimořádná nepředvídatelná okolnost, která dokončení díla podstatně ztěžuje, může soud podle svého uvážení rozhodnout o spravedlivém zvýšení ceny za dílo, anebo o zrušení smlouvy a o tom, jak se strany vypořádají. To neplatí, převzala-li některá ze stran nebezpečí změny okolností, nebo jedná-li se o okolnost, o níž některá ze stran předem prohlásila, že nenastane.

119. Podle ustanovení § 2621 odst. 1 o.z. bylo-li dílo zadáno podle rozpočtu, nemůže zhotovitel požadovat zvýšení ceny za dílo, ani mají-li rozsah nebo nákladnost práce za následek překročení rozpočtu.

120. Podle ustanovení § 2621 odst. 2 o.z.byla-li zaručena úplnost rozpočtu, nemůže zhotovitel díla požadovat zvýšení ceny za dílo, objeví-li se potřeba dalších prací k dokončení díla.

121. Podle ustanovení § 2622 odst. 1 o.z. byla-li však cena určena na základě rozpočtu daného s výhradou, že se nezaručuje jeho úplnost, nebo s výhradou, že je rozpočet nezávazný, může zhotovitel požadovat zvýšení ceny, objeví-li se v případě rozpočtu s výhradou nezaručené úplnosti při provádění díla potřeba činností do rozpočtu nezahrnutých, pokud nebyly předvídatelné v době uzavření smlouvy, a v případě rozpočtu s výhradou nezávaznosti, oč nevyhnutelně převýší náklady účelně vynaložené zhotovitelem náklady zahrnuté do rozpočtu. Nesouhlasí-li objednatel se zvýšením ceny, určí zvýšení ceny na návrh zhotovitele soud.

122. Podle ustanovení § 2622 odst. 2 o.z. zhotoviteli zaniká nárok na určení zvýšení ceny podle odst. 1, jestliže neoznámí nutnost překročení rozpočtované částky a výši požadovaného zvýšení ceny bez zbytečného odkladu poté, kdy se při provádění díla ukázala jeho nevyhnutelnost.

123. Podle ustanovení § 2627 odst. 1 o.z. zjistí-li zhotovitel při provádění díla skryté překážky týkající se místa, kde má být dílo provedeno, znemožňující provést dílo dohodnutým způsobem, oznámí to bez zbytečného odkladu objednateli a navrhne mu změnu díla. Do dosažení dohody o změně díla může jeho provádění přerušit.

124. Podle ustanovení § 2627 odst. 2 o.z. nedohodnou-li se strany na změně smlouvy v přiměřené lhůtě, může kterákoliv vznik od smlouvy odstoupit. Zhotovitel má právo na cenu za část díla provedenou do doby, než překážku mohl při vynaložení potřebné péče odhalit.

125. V daném případě aplikací ustanovení § 2620 odst. 1 o.z. na zjištěný skutkový stav a o něm přijatý skutkový závěr, jednoznačně plyne, že v případě sjednané pevné částky za dílo nemá ani jedna ze stran nárok požadovat po druhé straně zvýšené náklady. V daném případě byla cena díla sjednána pevnou částkou s odkazem na cenovou nabídku. Přestože odst. 2 citovaného zákonného ustanovení předpokládá mimořádnost okolností, kdy by bylo nespravedlivé po zhotoviteli požadovat, aby nese zvýšené náklady, je soud toho názoru, že by se v daném případě muselo jednat o události blížící se zásahu tzv. vyšší moci. Nerovný povrch pro nalepení zateplení touto mimořádnou okolností býti nemůže, přičemž použití podlepů v případě nerovnosti povrchu není věcí ani úplně nepředvídatelnou vzhledem ke zkušenostem žalobkyně v provádění podobných rekonstrukcí.

126. Samotná skutečnost, že zhotoviteli nebudou vícepráce zaplaceny je sice objektivně nespravedlivá, ale zhotovitel se před jejich provedením má s objednatelem řádně dohodnout a nezbytnost víceprací předvídat. Ani skutečnost skrytých překážek ve smyslu ustanovení § 2627 odst. 1 o.z., nemůže ve svém důsledku znamenat to, že konečná cena za dílo, stanovená rozpočtem, bude překročena. Navíc ustanovení § 2627 odst. 1 o.z. předpokládá, že bude dosaženo dohody o změně při provádění díla a za tuto dohodu objektivně nelze považovat provedení zápisu ve stavebním deníku, i když je podepsán účastníky řízení, kteří se v daný kontrolní den na staveniště dostavili. Podobně je tomu i na straně objednatele. Kdyby za stejných skutkových okolností mělo vzniknout objednateli bezdůvodné obohacení v důsledku provedených víceprací, mohlo by to vést k tomu, že zhotovitel bude dělat úmyslně práce navíc, aby na tom vydělal.

127. V daném případě byla cena díla určena podle rozpočtu. Rozpočet se rozlišuje na rozpočet zaručený a rozpočet nezaručený. Nezaručený rozpočet sice umožňuje zhotoviteli jednostranně zvýšit cenu, objeví-li se nutnost vyšších nákladů nebo dalších prací, musí však takovou nutnost bezodkladně oznámit objednateli, jinak právo na zvýšení ceny ztrácí. Naproti tomu při zaručeném rozpočtu, co do závaznosti a úplnosti, nelze cenu zvýšit jinak nežli dohodou stran.

128. V daném případě k dohodě stran o rozsahu a ceně víceprací nedošlo. Jediná prokázaná dohoda o změně smlouvy o dílo, ke které ve skutečnosti došlo, byla dohoda o slevě ze stanovené ceny za dílo ve smyslu slevy za estetické vady štítu a zhotovení větracích otvorů a instalace mřížek.

129. Pokud žalobkyně vyzvala žalovaného k doplacení částky vyúčtované fakturou číslo [číslo] vystavené dne 8.1.2018 s datem splatnosti 31.1.2018, učinila tak již poté, co dílo bylo dokončeno a předáno a byla i zaplacena konečná cena za dílo. Žalovaný tedy nebyl povinen plnit žalobkyni, jestliže jeho závazek ze smlouvy o dílo uzavřené dne 26.2.2016 změněné dodatkem č. 1 ze dne 18.10.2017 zanikl dne 4.12.2017 zaplacením ceny díla.

130. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 73 646,65 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 310 426 Kč sestávající z částky 9 580 Kč za každý z šesti úkonů (příprava apřevzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, 4xúčast na jednání soudu, ve dnech 28.6.2021, 21.10.2021, 28.3.2022 a 27.6.2022) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrady podle § 13 a. t. v celkové částce 1 585 Kč za čtyři cesty z Litvínova do Chomutova a zpět a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 60 865 Kč ve výši 12 781,65 Kč.