30 C 17/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Hanou Jakubcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4 344 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 344 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 3000 Kč od 13.12.2019 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 332,14 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 150 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 368 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec], [ulice a číslo], [PSČ].

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne [datum] domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč, přičemž žalovaný se ve smlouvě zavázal právní předchůdkyně žalobkyně vrátit částku 3 000 Kč spolu s příslušenstvím do 26. 8. 2018 Smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena v elektronické podobě, když žalovaný svoji vůli smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platby, kdy převedl částku v rozmezí 0,01- 1 Kč ze svého účtu na účet právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně převodem na svůj účet, ze kterého dříve odeslal verifikační platbu. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas. A tak mu vznikla povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši žádá celá jedno procento z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve čtvrtém odstavci třetí strany smlouvy a zároveň povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů z výdajů spojených s upomínáním především za odeslání písemných upomínek. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 7. ledna 2020. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 4 494 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 3 00 Kč z nesplacené smluvní pokuty ve výši 1 344 Kč a neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Na to žalobkyně požadovala i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 332,14 Kč za období od 27. 8. 2018 do 19. 11. 2019, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupena jistina pohledávky ve výši 3 000 Kč Smluvní pokuta byla požadována od prvního dne prodlení dlužníka, a to ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobkyni převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum], a to ve výši 1 344 Kč takto vypočítaná smluvní pokuta činí 0,1 % denně z dlužné jistiny ve výši 3 000 Kč od 27. 8. 2018 do 18. 11. 2019. Dále žalobkyně rovněž požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, které od [datum] z jistiny ve výši 3 000 Kč Poslední upomínku před podáním žaloby zasílala žalobkyně žalovanému dne 24. 7. 2020.

2. Žalovaný se podané žalobě nevyjádřil, své stanovisko k věci soudu nesdělil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Ze smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] soud zjistil, že žalovanému byl poskytnut bezúčelový, spotřebitelský úvěr, splatný jednorázově bez zápůjční úrokové sazby a bez procentní roční sazby nákladů, a to ve výši 3 000 Kč. Úvěr byl právní předchůdkyní žalobkyně poskytnut bezhotovostně na úvěr číslo [bankovní účet]. Z tohoto účtu byla na účet právní předchůdkyně žalobkyně zaslána dne [datum] verifikační platba ve výši 0,01 Kč. Úvěr měl být splatný po uplynutí 30 dnů od čerpání úvěru.

5. Výzvou k zaplacení ze dne 11. 9. 2018 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení částky 3 089 Kč.

6. Výzvou k zaplacení ze dne 28. 9. 2018 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení částky 3 190 Kč.

7. Výzvou ze dne 9. 10. 2018 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení částky 3 273 Kč.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby.

9. Dopisem ze dne 7. ledna 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznamovala žalovanému změnu v osobě věřitele.

10. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud mimo jiné zjistil, že strany se dohodly, že v případě porušení povinnosti Klienta zaplatit jakoukoli část závazku podle této Smlouvy řádně a včas, a to bez ohledu na zavinění Klienta, je Klient povinen zaplatit Věřiteli navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení, úrok z prodlení v zákonem stanovené výši, paušální poplatek na úhradu nákladů v částce 50 Kč za každou jinou písemnou upomínku (tyto paušální částky zohledňují účelně vynaložené náklady Věřitele na vymáhání v příslušném období), případně jednorázový poplatek ve výši 300 Kč za uzavření splátkového kalendáře. Zaplacením smluvní pokuty není dotčeno právo Věřitele na náhradu škody v plné výši, sjednané úroky a úroky z prodlení ve výši stanovené obecně závaznými právními předpisy.

11. Z předžalobní upomínky ze dne 24. 7. 2020 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k zaplacení částky ve výši 4 494 Kč spolu s příslušenstvím ve lhůtě do 5. 8. 2020.

12. Podacím archem ze dne 28. 7. 2020 má soud za prokázáno, že žalovanému byla odesílána doporučená korespondence.

13. Na základě shora zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bezúročný úvěr, který byl splatný ve lhůtě do 30 dnů od čerpání úvěru. Úvěr byl bezhotovostně převeden na účet žalovaného dne [datum] splatnost tedy nastala dne 30.5.2018. Podle žalobních tvrzení měla splatnost nastat později, a sice dne 26. 8. 2018. Žalovaný na úhradu úvěru ničeho neposkytl a právní předchůdkyně žalobkyně mu zaslala 3 výzvy, aby přistoupil k dobrovolnému plnění.

14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. V daném případě měla být smlouva sjednána dne [datum] tedy za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost dne 1.12.2016. Podle ustanovení § 104 zákona č. 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106-108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižný a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

16. Podle ustanovení § 562 odst. 1 OZ je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

17. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnosti spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivý, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud tyto nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Podle ust. § 5 odst. 3 z.č. 257/2016 Sb. na spotřebitelský úvěr poskytnutý bez úroku a jakékoli úplaty jiné než úhrady účelně vynaložených nákladů přímo spojených se zajištěním spotřebitelského úvěru se použijí pouze § 1 až 4, § 122 až 124 a § 168.

19. Podle ust. § 122 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

20. Podle ust. § 122 odst. 2, z.č. 257/2016 Sb. uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.

21. Podle ust. § 122 odst. 3 z.č. 257/2016 Sb. souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

22. Podle ust. § 122 odst. 4 z.č. 257/2016 Sb. u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

23. Na základě aplikace shora uvedených předpisů soud dospěl k závěru, že na řešenou věc nedopadá ustanovení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, neboť se jedná o poskytnutí úvěru bez smluveného úroku. V takovém případě měla žalobkyně nárok na náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s prodlením věřitele, v daném případě částku 150 Kč za 3 zaslané upomínky, nárok na smluvní pokutu, která v daném případě odpovídala ustanovení § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. a nárok na úrok z prodlení. Žalovaná částka ve výši 4 344 Kč splňovala zákonem stanovené předpoklady a proto soud žalobě jako důvodné vyhověl.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 344 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a jednoho úkonu v hodnotě ½ tj. čátky ve výši 100Kč včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč.