30 C 181/2017

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Hanou Jakubcovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o ochranu osobnosti a zaplacení částky 100 000 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nemajetkové újmy částku ve výši 50 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do dalších 50 000Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 32 798 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec], [ulice a číslo], [PSČ].

1. Žalobce se podáním ze dne [datum] u zdejšího soudu domáhal zaplacení shora uvedené částky jako náhrady nemajetkové újmy s odůvodněním, že žil s žalovanou od roku 2011 do května 2012 ve společné domácnosti a z tohoto vztahu se jim narodil dne [datum] nezletilý [celé jméno žalobce] (dále jen„ syn“). Žalobce se se synem stýkal nepravidelně dle dohody s žalovanou a žalovaná umožňovala tento pravidelný styk od jara roku 2015. Později došlo ke změně chování žalované v tom smyslu, že styk žalobce se synem neumožnila do října 2015. Žalobce žalovanou neustále upomínal, aby svolila ke styku, ale nebyl úspěšný, a to i přes spolupráci s orgánem sociálněprávní ochrany dětí (dále jen OSPOD). Svým chováním tak žalobce omezovala na výkonu rodičovských práv a zároveň tím omezovala i práva dítěte na styk s otcem. Žalované bylo různými soudními rozhodnutími ukládáno, aby umožnila žalobci styk se synem. Žalobce se dostavoval pravidelně do místa bydliště žalované, aby si syna vyzvedl, ale žalovaná neotvírala, nezvedala telefon a žalobci styk se synem tak neumožňovala. Žalobce se po každém takovém neúspěšném převzetí syna následně musel dostavovat na Polici ČR k podání oznámení, aby bylo zdokumentováno, že žalovaná neplní povinnosti uložené konkrétním rozhodnutím. Žalobce tak strávil desítky hodin podáváním vysvětlení na Policii ČR. Pokud by žalovaná syna předala, jednalo by se o předání v řádech pár minut, ale pasivním odporem žalované byl žalobce ochuzen o čas se synem, ale také o čas se svou rodinou. Takový stav trval nepřetržitě celé 3 roky od roku 2015 do roku 2018. Existovalo několik výjimek, když žalovaná styk umožnila, ale nebylo to více než 5×. Žalobce tak přišel o významné 3 roky synova života, kdy trpěl tím, že nemůže pozorovat pokroky v jeho vývoji, nemohl ho naučit běžné věci, jako jízdu na kole, na bruslích, na lyžích, nemohl s ním chodit na kroužky a rozvíjet jeho nadání. Rovněž žalobce cítil, jak je to vůči nejstaršímu synovi nespravedlivé a trpí tím sám osobně, že ostatní jeho děti takové možnosti měly a nezletilému takové možnosti poskytnout nemohl. Žalobce nemohl po dobu tří let působit v rámci psychologického vývoje svého syna jako otec a uvědomuje si, jak velký vliv to bude mít na jeho psychologický vývoj a trápí ho to. Jedná se totiž o období, které je nevratné, nelze jej zopakovat, prožít znovu. V odborné psychologické literatuře je známo, že základ osobnosti se tvoří pravděpodobně už v předškolním věku do šesti let dítěte. Do nástupu do základní školy prochází organismus dítěte obdobími nejintenzivnějšího vývoje a růstu. Žalobce byl žalovanou přesně o uvedené vývojové období svého nejstaršího syna připraven, když se nemohl podílet na ovlivnění tak důležitého období dítěte. Žalobce nemohl se svým synem odjet na dovolenou, syn žalobce se nemohl účastnit rodinných oslav a jiných setkání rodiny. Žalobce nemohl se synem trávit vánoční sváteční čas nebo vstup do nového roku. Žalobce ani nemohl se synem prožívat narození jeho sourozenců, aby mohl budovat jeho vztahy se sourozenci a vést svého syna ke správnému sourozeneckému vztahu. Žalobce rovněž trpěl vážnými úzkostmi, když mu žalovaná nepodávala o synovi žádné informace a nevěděl, jestli je syn v pořádku, nebo zda je nemocný, nevěděl, jak s ním je zacházeno, zda má všechno, co potřebuje.

2. Žalobce se musel dlouhodobě snažit a vyvíjet nepřiměřené úsilí, aby se po třech letech domohl styků se svým synem. Žalovaná neumožňovala žalobci styk se synem již od jara roku 2015, ale žalobce se stále snažil se s žalovanou domluvit, ale žalovaná přesto styk neumožňovala. Žalobce byl tak chováním žalované donucen obracet se opakovaně na OSPOD a následně i na soud. Soud poprvé uložil povinnost žalované umožnit styk, a to usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo vykonatelnosti [datum]. Žalobce měl právo se setkat s nezletilým již 25. 9. 2015, ale žalovaná neumožnila žalobci se se synem setkat, ačkoliv jí to bylo uloženo soudním rozhodnutím. Žalobce byl po celou dobu tří let nucen se opakovaně obracet na OSPOD, Policii ČR a soud, aby dosáhl na možnost setkávat se s vlastním synem. Veškeré jeho úsilí bylo vždy zmařeno chováním žalované, která i přes výzvy všech uvedených orgánů veřejné moci ignorovala uložené povinnosti a žalobci styk se synem neumožnila. Pokud by žalovaná umožnila styk dle pokynů soudu nebo OSPODu, tak by žalobce nemusel vyvíjet tak značné úsilí k dosažení styku se synem. Žalovaná úmysl ve svém chování, kdy neumožňovala žalobci styk se synem, potvrdila ve své výpovědi ze dne [datum] v řízení vedeném okresním soudem pod sp. zn. [spisová značka] při jednání dne [datum rozhodnutí]. Žalobce byl po celou dobu v permanentním stresu, neboť se pokaždé těšil na setkání se synem, ale když mu matka výše popsaným způsobem styk neumožnila, cítil se zklamaný, smutný, stýskalo se mu. Žalobce pociťoval vysokou míru beznaděje až zoufalství, když opakovaně oslovoval OSPOD, Policii České republiky i soud, ale žádná z uvedených institucí mu nemohla pomoci, pokud žalovaná úmyslně bránila žalobci ve styku se synem. Uvedené emoce se následně odrážely na jeho chování v rodině, k manželce a ostatním dětem. Špatně se soustředil na pracovní povinnosti. Kromě uvedeného měl o syna obavy i veliký strach, protože žalovaná bývala nekontaktní a nesdělovala mu o nezletilém žádné informace. Na zdravotní stav syna se musel dotazovat u ošetřující lékařky. Žalovaná se po dobu tří let dopouštěla protiprávního jednání, když úmyslně neplnila povinnost uloženou soudními rozhodnutími, zajistit styk žalobce se synem, čímž způsobovala, že se žalobce musel domáhat svého práva na styk se synem u soudu, a to opakovaně, podávat vysvětlení na Policii ČR i OSPODu. Důsledkem takového chování žalované, byla frustrace žalobce z nedostatku styku se synem, nenapravitelná ztráta společně stráveného času a výchovného působení žalobce na syna. Uvedená újma má podle žalobce nevyčíslitelnou hodnotu, ale žalobce považoval za vhodnou kompenzaci takové újmy částku ve výši 100 000 Kč.

3. Žalovaná se k věci nevyjádřila, své stanovisko k podané žalobě soudu nesdělila.

4. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z výpovědi žalobce, z výpovědi jeho manželky, z výpovědi svědkyně, pracovnice Magistrátu města Chomutova orgánu sociálněprávní ochrany dětí (OSPOD), jakož i z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že: Žalobce si matku svého syna, která mu měla působit tvrzená příkoří, stres a psychickou újmu dobrovolně vybral za životní partnerku proto, že po celou dobu jejich vztahu se jevila naprosto jiná a dokázala své pravé vlastnosti i svoji pravou povahu skrývat.

5. Žalobce uváděl, že se obvykle stavěla do role oběti, a to v souvislosti s tím, když se rozhodovalo o péči o její dceru z předcházejícího vztahu. Žalobce hodnotil žalovanou jako mistrnou manipulátorku, vždy dokázala vykreslit situaci tak, jak chtěla, aby jí žalobce viděl.

6. Žalobce uváděl, že by si nikdy nemyslel, že by se mu něco podobného v partnerském životě mohlo stát. S žalovanou se hodlal oženit, ale krátce před svatbou se stala situace, která jej donutila k tomu, aby celý svůj předcházející vztah s žalovanou pochopil jako velkou lež: Pověřil žalovanou jako svoji partnerku, aby odeslala prostřednictvím pošty balíček se zbožím, které bylo cenné a bylo určeno pro adresáta na jižní Moravě, který shodou okolností pracoval u Policie ČR [obec] toho, aby jeho prosbu splnila a balíček odeslala, odnesla to zboží do zastavárny za rohem a balíček naplnila reklamními letáky, namísto cenného zboží a tak jej odeslala. Adresát, který takovýto balíček obdržel se samozřejmě na žalobce obrátil a celou situaci mu sdělil. Tak žalobce přišel na to, kým žalovaná je a proč se tak chová. Když žalobce žalované sdělil, že nemůže setrvat ve vztahu se ženou, která se chová jako ona, a které nemůže důvěřovat, rozešel se s ní a to ji velmi popudilo. Od té doby se děly věci, které souvisely s tím, že se žalobce musel svých práv dovolávat prostřednictvím státních úřadů a Policie ČR, protože žalovaná nerespektovala nic, co souviselo s povinností umožňovat styk žalobce se synem.

7. Žalobce uváděl, že se rozhodl podat žalobu na ochranu svých osobnostních práv zejména z toho důvodu, že v rámci domáhání se styku se synem ztratil veškerou víru ve spravedlnost a možnost dovolat se nápravy křivd, neboť policisté se vymlouvali na to, že tam sice mohou jet a mohou jí říct, aby styk se synem umožnila, ale dítě odebrat nemohou, to může jenom soud v rámci výkonu rozhodnutí.

8. Žalobce si rovněž uvědomoval, že soud samozřejmě nechce přistoupit k výkonu rozhodnutí odebráním dítěte, protože je to pro dítě velmi stresující záležitost. Je to silně emotivní a zatěžující zážitek pro všechny zúčastněné, nejvíc pro dítě a přistoupit lze k němu pouze ve výjimečných případech. Matka – žalovaná tohle dobře věděla a celou dobu této situace využívala.

9. Žalobce vyslovil názor, že právní systém v daném případě naprosto selhává, když jeden z rodičů se rozhodne, že bude bránit tomu druhému ve styku s dítětem a využívat situace proplouváním, nerespektováním, protahováním, omluvami zkrátka všemožným bráněním a pasivním přístupem. Žalobu na ochranu osobnosti proto žalobce podával s vědomím, že přece musí existovat nějaký způsob, kterým lze naznačit lidem, jako je žalovaná, že nemohou ubližovat ostatním a zejména vlastním dětem, na základě svých sobeckých rozhodnutí a svých momentálních úmyslů, a že jim to bude procházet.

10. Z výpovědi manželky žalobce soud zjistil, že žalobce získal do péče svého nejstaršího syna v době, kdy nastupoval do druhé třídy základní školy, tedy v době, kdy mu bylo mezi šesti až sedmi lety.

11. Z výpovědi manželky žalobce soud zjistil, že s manželem mají 3 děti: [jméno], který je o 3 roky mladší než nejstarší syn žalobce, dceru [jméno], které jsou nyní 3 roky a nejmladší [jméno], které jsou 2 roky. Se všemi sourozenci se syn žalobce dokonale sžil a odstup, který tam zpočátku byl, naprosto vymizel. Mezi dětmi dnes nelze poznat žádné sociální rozdíly.

12. Z výpovědi manželky žalobce soud zjistil, že v době, kdy měl žalobce určen pravidelný styk se synem, tak si pro něj do bydliště žalované jezdili. K předání nedocházelo buď proto, že žalovaná říkala, že syn je nemocný, anebo proto, že se vymlouvala, že nedorazilo rozhodnutí, podle kterého měla syna do péče otce předat a často i proto, že nebyli vůbec doma.

13. Z výpovědi manželky žalobce soud zjistil, že žalobce trpěl tím, že nevěděl, jak se synovi daří, dost tím strádal, protože by mu byl býval rád vynahradil to, že nemohl žít s jeho matkou v řádné rodině. Tato situace se prohloubila ještě tím, když se jim narodil první syn a žalobce viděl, co všechno může dítěti dát, jak se mu může věnovat od prvních okamžiků a samozřejmě se cítil ošizen o podobné zážitky se svým nejstarším synem.

14. Z výpovědi manželky žalobce soud zjistil rovněž to, že celá tato situace vztah jich obou jako partnerů velmi zatěžovala, žalobce často bolela hlava, měl migrény, bolesti břicha, trpěl nechutenstvím zkrátka veškerými možnými příznaky dlouhodobého stresu a býval často podrážděný a unavený.

15. Z výpovědi manželky žalobce soud zjistil rovněž to, že se žalovaná pokusila narušit režim nastavený soudním rozhodnutím v rámci změny péče a výchovy o syna tím, že jej převzala do péče i v době, kdy měl být v péči žalobce a jeho rodiny, kdy nedala žalobci vědět a celá záležitost se řešila jako únos dítěte s tím, že matka nakonec syna napomínala za to, že Policie ČR jej přijela převzít, že zlobil.

16. Výpovědí manželky žalobce soud zjistil rovněž skutečnost, že žalovaná komplikovala konání ústních jednání ve věci péče a výchovy o syna účastníků tím, že se pravidelně omlouvala buď, proto, že byla nemocná nebo z toho důvodu, že si neuvědomila, že se má dostavit. Uváděla i to, že jí nebylo doručeno předvolání. V jednom případě dokonce uvedla, že se ocitla v koloně na dálnici s tím, že pokud si soud takovou informaci ověřoval, zjistil, že k žádné překážce v dopravě na uvedeném úseku v daný den nedošlo.

17. Z výpovědi [jméno] [příjmení] zaměstnankyně [stát. instituce] – odboru sociálních věcí –OSPOD (dále jen svědkyně) soud zjistil, že orgán sociálněprávní ochrany dětí spolupracoval s oběma rodiči. Úřad kontaktoval žalobce s tím, že má nějaké komplikace ohledně péče o dítě. Svědkyně dále uvedla, že považuje ve své praxi tento případ za výjimečný, a to zejména s ohledem na délku spolupráce s oběma rodiči, která byla v tomto případě opravdu značná, než bylo dosaženo určitého stavu prospěšného pro dítě a než bylo dosaženo konečného rozhodnutí. Tato dlouhodobost spolupráce byla zaviněna zejména ze strany matky, neboť ta se jevila neaktivně a netečně. Schůzky se překládaly na žádost matky, která se omlouvala, a to i po uplynutí termínu, kdy se schůzka měla konat, a to nikoliv v jediném případě.

18. Výpovědí svědkyně soud zjistil, že v rámci spolupráce s rodiči nebyla spolupráce s žalovanou vždy ideální. Žalovaná ne vždy dodržovala doporučení daná úřadem a povinnosti nařízené soudem nedodržovala ve stanovených lhůtách.

19. Výpovědí svědkyně soud zjistil také to, že podle jejího názoru byl žalobce v průběhu spolupráce vyčerpaný a unavený i ve stresu a považovala to za naprosto přirozené, neboť se jednalo, o jeho vztah k vlastnímu dítěti a bylo to vyčerpávající a únavné, což ostatně vyplynulo z osobních jednání i z rozhovorů s rodiči.

20. Z rodného listu [celé jméno žalobce] vystaveného dne [datum] matričním úřadem v [obec] soud zjistil, že účastníci tohoto řízení žalobce- [celé jméno žalobce] a žalovaná- [celé jméno žalované] jsou jeho rodiči.

21. Z návrhu na úpravu péče a výživy nezletilého dítěte ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce jako otec dítěte v tomto návrhu žádal soud, aby rozhodl rozsudkem o tom, že nezletilý [celé jméno žalobce], narozen [datum] se svěřuje do střídavé péče obou rodičů, s tím, že otec bude o nezletilého pečovat a vychovávat jej v každém lichém týdnu a matka bude o nezletilého pečovat a vychovávat jej v každém sudém týdnu.

22. Z usnesení Okresního soudu v Chomutově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že soud k návrhu otce nařídil předběžné opatření, podle kterého byla matka povinna umožnit otci styk s nezletilým [celé jméno žalobce] každý lichý týden v době od pátku od 16.00 hodin do neděle do 16. 00 hodin s tím, že si otec nezletilého vyzvedne v bydlišti matky a na stejném místě matce předá.

23. Z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že krajský soud změnil usnesení okresního soudu a zamítl návrh otce na nařízení předběžného opatření s odůvodněním, že není dána naléhavá potřeba zatímní úpravy styku nezletilého s otcem. O výchově a výživě nezletilého dosud nebylo rozhodnuto, a proto oba rodiče mají stejná rodičovská práva. Styk otce s nezletilým je realizován, nikoliv však v takovém rozsahu, který otec požaduje. Odvolací soud dospěl k závěru, že rozhodnutím o nařízení předběžného opatření nelze prejudikovat rozhodnutí ve věci samé.

24. Z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že dne [datum] podal otec návrh na vydání předběžného opatření podle § 102 odst. 1 o.s.ř. s tím, že uvedl, že matka nespolupracuje s opatrovníkem, a i když se rodiče na něčem dohodnou, matka tuto dohodu porušuje. Byt, který matka označila jako bydliště své a nezletilého, prodala a nesdělila opatrovníku ani otci, kde se hodlá se synem zdržovat. Nezletilého otec považuje za nezvěstného. Styk s nezletilým neprobíhá pravidelně ani v minimálním rozsahu 48 hodin. Vzhledem k tomu, že otec navrhoval svěřit nezletilého do střídavé péče obou rodičů po jednom týdnu, nepovažoval realizaci styku se synem po dobu 48 hodin 1× za 14 dní za předjímání rozhodnutí ve věci samé.

25. Z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] soud zjistil, mimo jiné také to, že v době rozhodování krajského soudu o odvolání otce proti usnesení Okresního soudu v Chomutově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byl zamítnut návrh otce na nařízení předběžného opatření, byl nezletilý v péči matky a otec se s ním pravidelně nestýkal. Od [datum] bylo vedeno řízení o úpravě péče a výživy nezletilého, které bylo zahájeno návrhem otce i z důvodu, že chtěl se synem trávit více času. Na den [datum] bylo nařízeno ve věci první ústní jednání. Z předloženého spisového materiálu krajský soud podával, že rodiče uzavřeli dne [datum] před opatrovníkem dohodu o svěření nezletilého do střídavé péče obou rodičů. Oba rodiče protokol o uzavření této dohody jako správný podepsali. Uzavření této dohody předcházelo to, že otec matce nepředal syna na domluveném termínu s matkou. Již v měsíci listopadu 2016 pak nedošlo k předání nezletilého otci na základě dohody a matka je od této doby nekontaktní. Jak bylo zřejmé i krajskému soudu, rodiče nebyli schopni respektovat dohodu o úpravě péče či dohody o realizaci styku, které mezi sebou uzavřeli. Za této situace, bylo v zájmu nezletilého, aby alespoň v minimální míře byl upraven kontakt [jméno] s otcem a byla soudem nastavena konkrétní pravidla. Z opatrovnického spisu vyplynulo, že opatrovníkem je po celou dobu probíhajícího řízení s rodinou intenzivně pracováno. Opakovaně však dochází k situaci, kdy matka otci syna nepředá, přičemž v době rozhodování okresního soudu nebyl znám ani aktuální pobyt matky se synem, která se sice měla zdržovat v bydlišti svých rodičů, ale fakticky v jejich domácnosti nebyla opatrovníkem zastižena.

26. Z rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že soud schválil dohodu rodičů uzavřenou před soudem v tom znění, že nezletilý [celé jméno žalobce] byl svěřen do střídavé péče rodičů, takže rodiče se v péči o nezletilého budou střídat vždy po týdnu tak, že nezletilý [jméno] bude v péči matky vždy v každém lichém týdnu v roce a v péči otce vždy v každém sudém týdnu v roce. K předávání nezletilého bude docházet vždy v pondělí v 16.00 hodin tak, že v tuto hodinu vždy otec vyzvedne nezletilého [jméno] v bydlišti matky a tam jej také ve stanovenou dobu matce předá. Tato úprava péče se nevztahuje na období od 23. 12. každého roku do 25. 12. každého roku, kdy v každém sudém roce bude nezletilý od 23. 12. od devíti hodin Do 25. 12. do 16.00 hodin v péči matky a v každém lichém roce bude nezletilý od dvacátého 23. 12. od 9.00 hodin do 25. 12. do 16.00 hodin v péči otce. Nezletilého bude přebírat vždy otec v bydlišti matky, kam také nezletilého matce předá ve stanovenou hodinu.

27. Z protokolu o jednání ze dne [datum] před Okresním soudem v Chomutově soud zjistil, že matka-žalovaná ve své výpovědi uvedla, že je jí líto, že otec syna rok a půl neviděl.

28. Z úředního záznamu Policie ČR územního odboru [obec], obvodní oddělení [obec] o podání vysvětlení ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] soud zjistil, že žalobce dne [datum] přijel do [územní celek] k rodinnému domu, kde bydlela žalovaná v 15.55 hodin zazvonil na zvonek umístěný na vrátkách u domu zazvonil 3×, ale nikdo z domu nevyšel ani se neozval. Vzápětí rovněž volal na telefonní číslo žalované, telefon vyzváněl, ale hovor nikdo nepřijal. Poté asi v 16. 03 hodin poslal na tento telefon SMS zprávu. Žalobce do tohoto úředního záznamu uvedl, že žalovaná sama navrhla střídavou péči a věděla, že má syna dnes předat v 16.00 hodin, žalobce si myslel, že žalovaná byla i se synem doma, ale žalobci neotevřeli.

29. Z úředního záznamu Policie ČR územního obvodu [obec] obvodní oddělení [obec] o podání vysvětlení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] soud zjistil, že dne [datum] přijel žalobce do [územní celek] k rodinnému domu, kde bydlela žalovaná, aby si vyzvedl svého syna. V 15.55 hodin zazvonil na zvonek umístěný na vrátkách domu, ale nikdo z domu nevycházel ani se neozval. Vzápětí rovněž volal na telefonní číslo žalované, telefon vyzváněl, ale hovor nikdo nepřijal. Poté na tento telefon poslal SMS zprávu. Z domu nikdo nevyšel ani se neozval. Žalobce si myslel, že žalovaná byla i se synem doma, ale neotevřeli mu.

30. Z úředního záznamu Policie ČR, územního odboru [obec], obvodní oddělení [obec] o podání vysvětlení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] soud zjistil, že dne [datum] podal žalobce na žalovanou trestní oznámení z toho důvodu, že žalovaná mu od června roku 2015 nepředala syna ke styku, kdy se pořád na něco vymlouvala, že má jiné plány, že jede na dovolenou, a tak. Poslední měsíc už se žalobcem nekomunikovala vůbec. Celou věc žalobce nejprve řešil přes OSPOD, kdy toto řešení bylo neúčelné, neboť žalovaná se na domluvené schůzky nedostavovala. Dne [datum] podal žalobce návrh na předběžné opatření, kterému bylo téhož dne vyhověno. Dnešního dne [datum] nastal první lichý týden, na které se toto předběžné opatření vztahuje. Dnes [datum] volal žalobce žalované, která mu telefon nezvedala. Ihned poté šel do místa jejího bydliště na [obec] čp [číslo] v [obec], byt v prvním patře vpravo, kde zvonil a klepal, ale nikdo mu neotvíral.

31. Z úředního záznamu Policie ČR, územního odboru [obec], obvodní oddělení [obec] o podání vysvětlení ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] soud zjistil, že dne [datum] přijel žalobce do [územní celek] k rodinnému domu, v němž bydlí žalovaná, aby si vyzvedl svého syna. V 15.55 hodin zazvonil na zvonek umístěný na vrátkách domu, ale z domu nikdo nevyšel ani se neozval. Vzápětí žalobce zavolal na telefon žalované. Telefon byl vypnutý. Na tento telefon vzápětí zaslal SMS zprávu. Žalobce se domníval, že žalovaná i se synem byli doma, ale neotevřeli mu.

32. Z návrhu na výkon rozhodnutí ze dne [datum] soud zjistil, že otci nebyl umožněn styk s nezletilým od listopadu 2016, a to v důsledku chování matky, která je již od roku 2015 nekontaktní, nedodržuje soudem uložené povinnosti a nespolupracuje. Opakovaně neplní povinnosti uložené pravomocným rozhodnutím soudu. Žalobce navrhoval výkon rozhodnutí odnětím nezletilého [celé jméno žalobce] matce a jeho předání otci každý sudý týden v roce vždy v pondělí v 16.00 hodin v bydlišti matky.

33. Z opatrovnického spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] z protokolu o jednání před OSPOD ze dne [datum] soud zjistil, že uvedeného dne se na oddělení dostavil žalobce, aby nahlédl do spisové dokumentace svého syna. Otec uvedl, že do dnešního dne syna neviděl. S matkou – žalovanou komunikoval přes sociální síť, a to v pátek [datum], matka mu sdělila, že jsou se synem stále na dovolené. S matkou je možná komunikace pouze přes sociální síť, jiná komunikace s ní nepřichází v úvahu.

34. Z opatrovnického spisu zdejšího soudu sp. zn. [anonymizována tři slova] [rok] ze záznamu telefonického hovoru ze dne [datum] soud zjistil, že uvedeného dne OSPOD telefonicky kontaktoval otec – žalobce. Sdělil, že mu matka opět neumožnila styk na celý den se synem. Matka mu nabídla syna v sobotu od devíti hodin do 13.00 hodin, a poté od 17.00 hodin do 21.00 hodin. S tímto otec nesouhlasil, neboť chtěl mít syna na celý den. Se synem se nekontaktoval.

35. Z opatrovnického spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] ze záznamu telefonického hovoru ze dne [datum] soud zjistil, že uvedeného dne kontaktoval žalobce telefonicky OSPO a uvedl, že měl mít víkend u sebe svého syna, a to od pátku [datum]. Matka mu jej ale odmítla předat, že pro něj nemá žádnou postýlku, na které by mohl nezletilý spát. Otec sdělil, že mu nyní dělají nový pokoj a nová postel není ještě smontována, ale postýlku svojí nezletilý má. Matka nepředala syna otci ani na jeden den bez přespání.

36. Z opatrovnického spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] z protokolu o jednání ze dne [datum] před OSPODem soud zjistil, že uvedeného dne měla být na oddělení uskutečněna společná schůzka rodičů, a to za účelem sepsání dohody o styku nezletilého s otcem. U matky bylo provedeno sociální šetření, kdy sdělila, že v termínu [datum] nebude doma, protože odjíždí již [datum] na dovolenou. S matkou bylo domluveno, že jednání se uskuteční ještě tento týden a termín jí bude zatelefonován. Matka uvedla, že je jedno, kdy se na oddělení dostaví, neboť je na mateřské dovolené. Matce bylo několikrát opakovaně telefonováno, ale telefon nikdo nezvedal. Matce byly zanechány 2 textové zprávy, kdy v jedné byla ponechána žádost o zpětné volání a ve druhé termín jednání. Matka se bez omluvy na jednání nedostavila.

37. Z opatrovnického spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] z protokolu o jednání ze dne [anonymizováno] před OSPODem soud zjistil, že uvedeného dne se po vzájemné dohodě na oddělení dostavil žalobce a do protokolu mimo jiné uvedl, že Matka – žalovaná mu ve styku začíná opětovně bránit. Je to od té doby, když syn nechtěl od žalobce zpět k matce – žalované. Žalobce se přišel poradit, co v této situaci má dělat. Dále uvedl, že matka syna zapírá, tvrdí, že je nemocný a nenechá otce, aby nezletilého navštívil. Otec dále uvedl, že matka mu syna nechtěla nechávat přes noc. Nyní mu napsala přes sociální síť, že pokud chce syna přes noc, musí uhradit 2 000 Kč. Toto otec odmítl. Dále otec matce uhradil 30 000 Kč jako náklady za neprovdanou matku, a to mimosoudně. S otcem byl stanoven předběžný termín schůzky rodičů na [datum] od 8.00 hod.

38. Ze zprávy k jednání o úpravě péče a výživy odboru sociálních věcí oddělení sociálněprávní ochrany dětí Magistrátu města Chomutova ze dne [datum] soud mimo jiné zjistil, že odbor se rodinou intenzivněji zabývá od roku 2013, kdy je opakovaně s rodiči řešena situace ohledně styku syna s otcem, kdy matka otci kontakt neumožňuje. S rodiči proběhla opakovaná jednání na OSPOD, kdy došlo k podepsání dohody, kterou navrhla sama matka o tom, že bude nezletilý [jméno] každý víkend u otce. Stávalo se, že styk proběhl 2× až 3×, potom dle otce bez příčiny matka přestala komunikovat, v předem určenou dobu nebyla v místě svého tehdejšího bydliště a nenacházela se ani v místě bydliště svých rodičů. Otec po tuto dobu neměl příležitost, jak se se synem vídat. V této zmiňované době proběhla i opakovaná šetření, kdy matku bylo velmi těžké zastihnout doma. V prosinci 2016 otec odboru sdělil, že matka nebydlí na původní adrese, neodpovídá na žádné kontakty, novou adresu mu matka nenahlásila. Matka byla zkontaktována na čísle své matky, byl sjednán termín schůzky na odboru, ve kterém se, ale matka nedostavila. V den jednání se matka nedostavila, ozvala se telefonicky, dotazovala se na termín jednání, omlouvala se, že se nemůže dostavit ze zdravotních důvodů.

39. Ze zprávy k jednání o úpravě péče a výživy odboru sociálních věcí oddělení sociálněprávní ochrany dětí [stát. instituce] ze dne [datum] soud mimo jiné zjistil, že během ledna 2017 proběhla šetření v místě bydliště matky v termínech [datum] matka nezastižena. Obyvateli domu bylo řečeno, že matka se synem odjela do [obec]. Další šetření proběhlo dne [datum] na dvoře domu bylo zaparkované auto, ale nikdo neotevřel. Telefonický kontakt nebyl úspěšný. Dne [datum] byla matka kontaktována 30 minut před šetřením a uvedla, že je doma. Šetření se tedy uskutečnilo na adrese [adresa žalované] [anonymizováno].

40. Ze zprávy k jednání o úpravě péče a výživy odboru sociálních věcí oddělení sociálněprávní ochrany dětí [stát. instituce] ze dne [datum] soud mimo jiné zjistil, že odbor hodnotil vzájemnou komunikaci rodičů jako nedostatečnou, a to ani přes opakovaná poučení. Rodičům byla dále nařízena povinnost sjednat si schůzku v sociální poradně. Tam rodiče sice dospěli k dohodě, dohoda byla navržena matkou, avšak kontakt syna s otcem se za období června 2016 uskutečnil pouze 3× a následně již matka otci syna ke styku nepředala. U obou rodičů má přitom nezletilý vhodné podmínky pro svůj vývoj.

41. Ze sdělení otce soudu ze dne 3. 4. 2017 soud zjistil, že dne [datum] byla v rámci ústního jednání uzavřena dohoda rodičů o péči o nezletilého a byl vyhlášen rozsudek ve znění uzavřené dohody, kdy se rodiče mají střídat v péči o nezletilého po týdnu tak, že nezletilý bude v péči otce v každém sudém týdnu v roce. K předání má docházet vždy v pondělí v 16.00 hodin, a to tak, že v tuto hodinu vždy otec vyzvedne nezletilého v bydlišti matky a tam jej také ve stanovenou dobu matce předá. V rámci uvedeného jednání matka přislíbila předání nezletilého v následující sudé pondělí do [datum]. Tohoto dne se otec dostavil k bydlišti matky v 16.00 hodin, ale nikdo mu neotevřel. O této skutečnosti byl informován OSPOD. Další termín, kdy měl být otci umožněn styk podle vyhlášeného rozsudku měl být [datum]. Situace se však opakovala.

42. Z návrhu na změnu péče a výchovy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce – otec podal tohoto dne návrh na změnu péče a výchovy, který odůvodnil tím, že vyčerpal veškeré možnosti, které mu zákon umožňoval k dosažení styku s nezletilým, ale bezvýsledně. Z odůvodnění soud zjistil, že žalobce se nedomohl styku se synem dne [datum] ani [datum] a dále též ani po nabytí právní moci rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve dnech [datum rozhodnutí] a [datum]. Otec s ohledem na dosavadní matčino chování byl nucen podat návrh na výkon rozhodnutí odnětím dítěte. Vyčkával 2 měsíce, aby matka měla možnost svoji povinnost řádně splnit, ale matka střídavou péči otci neumožnila a tím se prodlužuje doba, po kterou není styk nezletilého s otcem realizován. S ohledem na to, že lze konstatovat, že matka opakovaně neplní povinnosti uložené jí rozsudkem soudu, nemá otec jinou možnost, než se domáhat svěření nezletilého do své péče.

43. Ze sdělení otce soudu ze dne [datum] soud zjistil, že otec informoval soud, že dne [datum] mělo dojít k předání nezletilého a otec se dostavil ve smluvenou hodinu k bydlišti matky, ale nikdo mu neotevřel a telefon měla matka stále nedostupný. Otec se obrátil na Polici ČR územní odbor [obec], obvodní oddělení [obec] a dne [datum] s ním byl pořízen úřední záznam. S ohledem na uvedené otec požádal soud, aby došlo k výkonu rozhodnutí co nejdříve, neboť se prodlužuje doba odloučení otce od nezletilého. V tuto chvíli byl realizován poslední styk otce se synem v říjnu 2016. Otec měl za to, že se jedná o takové omezení jeho rodičovských práv, které by se nemělo prodlužovat.

44. Z výzvy soudu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [rok] [číslo] soud zjistil, že v souladu s ustanovením § 501 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních soud vyzval matku nezletilého [celé jméno žalobce], [celé jméno žalované], aby plnila povinnosti, vyplývající z rozhodnutí soudu, a to z rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum] o úpravě poměrů k nezletilému [celé jméno žalobce] a předávala nezletilého syna [jméno] do péče otci v termínech uvedených v citovaném rozhodnutí k realizaci střídavé péče. Soud zároveň poučil matku, že v případě nesplnění této povinnosti bude soud postupovat v souladu s ustanovením § 502 odst. 1, odst. 2 z. ř. s., tedy ukládat pokuty, které připadají státu, případně přistoupí k odnětí dítěte a jeho předání do péče otce na stanovenou dobu.

45. Ze zprávy k jednání o změně péče vypracované dne [datum] odborem sociálních věcí, oddělením sociálněprávní ochrany dětí [stát. instituce] soud zjistil, že dne [datum] byl odbor kontaktován otcem, který sdělil, že matka nezletilého [jméno] otci nepředala, tak, jak bylo uvedeno v rozsudku. Matka otci syna nepředala ani v dalším termínu, kdy měl otec převzít syna do péče. Odbor provedl šetření v místě bydliště matky, kde matka nebyla zastižena a byla jí zanechána pozvánka s konkrétním termínem jednání na odboru. V den plánovaného jednání matka emailem zaslala omluvu s tím, že se k jednání nedostaví, protože je s dcerou u lékaře. Matce byl sdělen náhradní termín jednání. Matka se k jednání dostavila. Dne [datum] byl odbor opět kontaktován otcem, který sdělil, že matka syna opět nepředala. Oba rodiče byli předvoláni ke společnému jednání na odbor. Otec se k jednání dostavil, matka zaslala e-mailovou omluvu až následující den s tím, že si vyzvedla písemnou pozvánku téhož dne. Společné jednání rodičů se uskutečnilo na odboru v červnu. Dne [datum] byla matka znovu písemně odborem vyzvána, aby se dostavila k jednání na odbor. Vzhledem k tomu, že matka nepřevzala písemnou pozvánku, bylo dne [datum] provedeno sociální šetření v místě bydliště matky. Matka byla zastižena doma, jednání bylo pouze formou ústní, kdy matka vykloněná z okna sdělila, že je momentálně doma v rámci obědové pracovní pauzy a musí se neprodleně vrátit do práce. Matka byla ze strany odboru upozorněna na termín jednání na odboru a podivovala se nad tím, že jí písemná pozvánka nebyla doručena, když jí veškerá pošta chodí domů nebo jí doručovatelka doručí přímo do zaměstnání, protože pracuje naproti přes ulici. Termín jednání na odboru potvrdila.

46. Ze zprávy k jednání o změně péče vypracované dne [datum] odborem sociálních věcí, oddělením sociálněprávní ochrany dětí [stát. instituce] soud zjistil, že je zřejmé, že ani po vydání rozsudku o střídavé péči matka nedodržuje nařízení soudu. Otec se v rámci stanovených termínů snaží domáhat petitu rozsudku, matka mu toto však neumožňuje. Matka byla ze strany odborů opakovaně poučena, rodiče se společně sešli na odboru, aby došlo k případnému uzavření dohody o dalším postupu, přesto ve věci střídavé péči u nezletilého [jméno] nedošlo k dalšímu posunu. Je možné se domnívat, že matka záměrně znemožňuje kontakt otce s nezletilým synem, kdy nezletilý [jméno] svého otce neviděl po dobu jednoho roku. Jedná se o časový úsek, který u nezletilého jeho věku znamená velkou překážku k tomu, aby mohla být realizována střídavá péče nebo péče výlučná se změnou k druhému rodiči.

47. Z protokolu o jednání na odboru sociálních věcí oddělení sociálněprávní ochrany dětí [stát. instituce] ze dne [datum] soud zjistil, že na odbor se dostavili oba rodiče a matka byla dotazována na to, jak probíhá střídavá péče. Sdělila, že střídavá péče neprobíhá, protože nebude ničit svého syna a dále chtěla diktovat přesně do protokolu: Uváděla, že chápe otce a respektuje, že má svá práva, ale stojí si zatím, že syn k otci nechce, žalostně pláče a drží se skříně, pokud byla dotazována na to, jak syna na kontakt s otcem připravuje, sdělovala, že se snaží ho přimět k tomu, že otec přijede a zase odjede. V pondělí, kdy má dojít k předání, se stalo, že otec přijel, zazvonil, ale [anonymizováno] se schoval, začal plakat, chytal se nábytku a žalostně brečel:„ maminko, prosím, já nechci k tátovi“. Matka uvedla, že se snažila tuto situaci řešit tak, že zkontaktovala [titul], která má sídlo v [obec], ale bohužel první volný termín byl v srpnu. Vzala na vědomí, že pokud nerespektuje pravomocný rozsudek o střídavé péči, může soud tuto situaci vyhodnotit jako důvodnou pro změnu péče. Dále vzala na vědomí, že má povinnost syna na kontakt s otcem připravit a komunikaci s otcem obnovit. Rovněž uváděla, že v době, když souhlasila s rozsudkem nevěděla, že syn k otci nechce.

48. Ze zprávy k jednání o změně péče vypracované dne [datum] odborem sociálních věcí, oddělením sociálněprávní ochrany dětí [stát. instituce] soud zjistil, že dne [datum] byl na OSPOD doručen e-mail otce, ve kterém otec uváděl, že na základě nabídky matky si jel pro syna. Syn po příjezdu otce stál ve dveřích, kde bydlí prababička a volal:„ mami, táta je tady“. Žalobce čekal, že dojde k předání syna, čekal asi 5 minut, ale nic se nedělo, tak zvonil na zvonek, nikdo nereagoval. Ještě předtím dopoledne matce – žalované psal SMS, že si pro syna ve 14.00hod. odpoledne přijede. Ve 14.15 od domu odejel. K uvedené situaci matka uváděla, že si je vědoma toho, že nerespektuje pravomocný rozsudek okresního soudu, ale byla přesvědčená o tom, že pokud dítě k otci nechce, nemůže ho tam nutit násilím.

49. Ze zprávy k jednání o změně péče vypracované dne [datum] odborem sociálních věcí, oddělením sociálněprávní ochrany dětí [stát. instituce] soud zjistil, že kontakt syna s otcem byl zajištěn v rámci žádosti otce, mateřskou školou ve [obec]. Otec zaměstnancům tohoto předškolního zařízení poskytl rozhodnutí soudu. Na základě dohody se otec do školky dostavil. Ze strany pedagogů mateřské školy nebylo zaznamenáno, že by syn měl k otci negativní vztah, ostýchal se, popřípadě se ho bál. Setkání bylo hodnoceno kladně. Další schůzky byly ukončeny ze strany otce po kratší době, důvodem byly jeho pracovní povinnosti.

50. Z usnesení Okresního soudu v Chomutově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že žalované byla uložena pořádková pokuta ve výši 1 500 Kč, kterou byla povinna zaplatit na účet Okresního soudu v Chomutově do 3 dnů od právní moci usnesení. Z odůvodnění tohoto usnesení soud zjistil, že Okresnímu soudu v Chomutově byl dne [datum] doručen návrh otce na výkon rozhodnutí s odkazem na rozsudek s tím, že ačkoliv byla matka o důsledcích dobrovolného nesplnění povinností uložených tímto rozsudkem, zejména pak možnosti domáhat se splnění povinnosti cestou výkonu rozhodnutí ukládáním pokut řádně poučena, nikdy nesplnila povinnosti vyplývající ze soudního rozhodnutí a nezletilého matka nikdy nepředala do péče otce. Otci nebyl umožněn žádný styk s nezletilým. Otec nezletilého neviděl od listopadu 2016. Z odůvodnění tohoto usnesení bylo dále zjištěno, že z aktuální zprávy kolizního opatrovníka ze dne [datum] vyplynulo, že matka otci nezletilého stále nepředává. Otec syna navštívil opakovaně ve školce a nezletilý měl radost, že otce vidí.

51. Z úředních záznamů Policie České republiky, územního odboru [obec], obvodního oddělení [obec], o podání vysvětlení ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], soud zjistil, že matka syna otci nepředala.

52. Ze sdělení otce ze dne [datum] soud zjistil, že je to již jeden rok, co matka neplní své povinnosti určené rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Matka neplatí otci žádné výživné, dluh na výživném činí aktuálně 7 800 Kč.

53. Z úředního záznamu Policie ČR, územního odboru v [obec], obvodního oddělení [obec], o podání vysvětlení ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum], kdy si žalobce přijel do [územní celek] pro syna mu jej žalovaná nepředala.

54. Ze zprávy odboru sociálních věcí oddělení sociálněprávní ochrany dětí [stát. instituce] ze dne [datum] soud zjistil, že otec v červnu 2018 e-mailem úřadu sdělil, že k předání syna stále nedošlo, matka otce sama nekontaktovala.

55. Ze zprávy odboru sociálních věcí oddělení sociálněprávní ochrany dětí [stát. instituce] k odvolacímu řízení o změně péče a výživy ze dne [datum] soud zjistil, že otec sděloval, že matka mu v průběhu několika let ani jednou neumožnila kontakt se synem. Jediný kontakt se odehrával ve školce a škole, když syn na něj dobře reaguje, má k němu pozitivní vztah, rád by se viděl i se svými polorodými sourozenci. Dále bylo z této zprávy zjištěno, že mezi rodiči nastal fatální nedostatek komunikace, otec by se rád v zájmu syna vyvaroval razantnímu řešení, ale nemá jiné možnosti, jak se se synem vídat nebo dle rozsudku ho mít v péči.

56. Z úředního záznamu Policie ČR, územního odboru [obec], obvodního oddělení [obec] o podání vysvětlení ze dne [datum] soud zjistil, že ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], když se žalobce dostavil do bydliště žalované, aby si vyzvedl syna, tak mu jej žalovaná nepředala.

57. Z e-mailu žalobce žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vstřícným způsobem nabízel žalované možnost, aby se dohodli o péči o nezletilého [jméno] způsobem, který by vyhovoval jim oběma a zároveň vyloučil nutnost vstupu úřadů. Zároveň jí nabádal k jednání, které vyloučí jakoukoliv odplatu za minulé křivdy a naopak umožní jejich společnému synovi těžit z jejich vzájemného usmíření.

58. Z rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizováno] [rok] [anonymizováno] soud zjistil, že syn účastníků byl svěřen do péče žalobce-otce.

59. Na základě skutečností zjištěných provedením důkazů tak, jak byly shora citovány k přihlédnutím ke všemu, co vyšlo v řízení najevo a co tvrdili účastníci řízení, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalobci se ze vztahu s žalovanou narodil dne [datum] [celé jméno žalobce], který od počátku sdílel s matkou společnou domácnost. K prvé úpravě poměrů mezi rodiči a jejich společným dítětem došlo na základě návrhu otce na nařízení předběžného opatření ze dne [datum], který podával v důsledku toho, že chtěl v budoucnosti požadovat v rámci řízení o péči a výchově nezletilého střídavou péči. Proto považoval za nutné, aby do doby rozhodnutí soudu byl zajištěn pravidelný styk nezletilého s otcem, aby otec znal potřeby nezletilého a pro nezletilého nebyl jako otec neznámou osobou. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka] byl tento styk otce se synem akceptován a matce uložena povinnost stanovený styk umožnit. Nařízení předběžného opatření však bylo krajským soudem zamítnuto s tím, že nelze nařízením předběžného opatření předjímat rozhodnutí ve věci samé. Následně žalobce podal dne [datum] návrh na úpravu péče a výživy nezletilého dítěte, kde navrhoval svěřit nezletilého do střídavé péče rodičů. Rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] soud schválil dohodu rodičů uzavřenou před soudem v tom znění, že nezletilý [celé jméno žalobce] byl svěřen do střídavé péče rodičů, takže rodiče se v péči o nezletilého budou střídat vždy po týdnu. Tento rozsudek žalovaná neakceptovala a ani jednou od vyhlášení tohoto rozsudku syna otci ke střídavé péči nepředala s poukazem na to, že syn k otci nechce. Žalobce prokázal, že usiloval o styk se synem nejméně ve dnech, které jsou zdokumentovány úředními záznamy o podání vysvětlení na Policii ČR, obvodním oddělením v [obec], tak jak byly shora uvedeny (odst. 56, 53, 51, 31, 30, 29, 28), s tím, že uvedené skutečnosti potvrzují i zprávy odboru sociálních věcí oddělení sociálněprávní ochrany dětí [stát. instituce] podávané soudu v rámci nařízených jednání. Z tohoto důvodu přistoupil i okresní soud na základě návrhu otce k výkonu rozhodnutí a usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a uložil žalované pořádkovou pokutu ve výši 1 500 Kč. Odpíráním předání syna žalobci ze strany žalované tak došlo k tomu, že styk otce se synem nebyl realizován nejméně v období od prosince 2016 do konce roku 2018. Žalobce za účelem získání a realizace svého rodičovského práva na styk se synem vynaložil úsilí spočívající v neustálém kontaktování odboru sociálních věcí, oddělení sociálněprávní ochrany dětí [stát. instituce], aby dosáhl spolupráce ze strany matky. Vynakládal značné úsilí k tomu, aby pasivní jednání žalované zdokumentoval výslechem před policejním orgánem. K tomu, aby se domohl podílu na výchově a péči o vlastního syna musel podávat návrhy k soudu, včetně návrhů na prozatímní úpravu poměrů tam, kde nebylo možné dosáhnout okamžité nápravy v důsledku narušení vztahu. Nestandardní délku spolupráce s rodinou potvrdila i svědkyně, která toto srovnání vztahovala k okamžiku konsolidace poměrů na straně nezletilého dítěte, jehož zájmy musí být vždy posuzovány stejně, jako je tomu v případě úplných rodin. Ze shora provedených listin i výslechem svědkyň mohl soud učinit závěr, že žalovaná mařila v mnoha případech pokusy všech zúčastněných dosáhnout právě té konsolidace poměrů na straně dítěte v přiměřené době, která by byla prospěšná jeho zájmům a stanovila optimální podmínky pro jeho zdravý fyzický i mentální rozvoj. Žalobce, chtěl-li daný stav zvrátit ve prospěch prosazení svého rodičovského práva, musel skutečně vynakládat značné úsilí, nesrovnatelné s jinými případy opatrovnické agendy, kde rodičovský pár také dospěl k úplnému rozchodu a bylo potřeba upravit poměry dítěte a vztah péče a výživy rodičů k němu.

60. Na zjištěný skutkový stav a skutkový závěr přijatý na základě provedených důkazů aplikoval soud následující právní úpravu vztahující se k ochraně práv jednotlivce: Podle ust. § 3 odst. 2 písm. b) a f) z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.) Soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že rodina, rodičovství a manželství požívají zvláštní zákonné ochrany a nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží.

61. Podle ustanovení § 81 odst. 1 o.z. chráněna je osobnost člověka, včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.

62. Podle ustanovení § 81 odst. 2 o.z. ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

63. Podle ustanovení § 82 odst. 1 o.z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

64. Podle Listiny základních práv a svobod tj. ústavního zákona č. 23/1991 Sb. (dále jen Listina) čl. 10 odst. 2 má každý právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života.

65. Podle čl. 32 odst. 4 Listiny péče o děti a jejich výchova je právem rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči. Práva rodičů mohou být omezena a nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu na základě zákona.

66. Podle čl. 9 odst. 3 Úmluvy o právech dítěte (dne 20. listopadu 1989 byla v New Yorku přijata Úmluva o právech dítěte. Jménem České a Slovenské Federativní Republiky byla Úmluva podepsána v New Yorku dne 30. září 1990, dále jen Úmluva) státy, které jsou smluvní stranou Úmluvy, uznávají právo dítěte odděleného od jednoho nebo obou rodičů udržovat pravidelné osobní kontakty s oběma rodiči, ledaže by to bylo v rozporu se zájmy dítěte.

67. Podle čl. 18 odst. 1 Úmluvy státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, vynaloží veškeré úsilí k tomu, aby byla uznána zásada, že oba rodiče mají společnou odpovědnost za výchovu a vývoj dítěte. Rodiče, nebo v odpovídajících případech zákonní zástupci, mají prvotní odpovědnost za výchovu a vývoj dítěte. Základním smyslem jejich péče musí přitom být zájem dítěte.

68. Ústavní soud na tomto místě připomíná, že "být spolu" znamená pro rodiče a jeho dítě jeden ze základních prvků rodinného života, a to i přes rozkoly ve vztazích mezi rodiči (nález ze dne 26. 7. 2016 sp. zn. I. ÚS 153/16. Jak se podává z Úmluvy, tak dítě má právo udržovat pravidelné osobní kontakty s oběma rodiči a oba rodiče mají společnou odpovědnost za výchovu a vývoj dítěte (viz výše citovaný čl. 9 odst. 3 a čl. 18 odst. 1 Úmluvy). Z ustálené judikatury Ústavního soudu vyplývá, že v zájmu dítěte zpravidla je, aby bylo v péči obou rodičů, kde každý z nich poskytuje dítěti láskyplnou péči a každý svým dílem přispívá k osobnostnímu vývoji dítěte. Dítě, které je v péči jen jednoho rodiče, má právo stýkat se s druhým rodičem v rozsahu, který je v zájmu dítěte, stejně jako tento rodič má právo stýkat se s dítětem.

69. V kontextu shora aplikované právní úpravy lze jednoznačně dospět k závěru, že na straně žalobce došlo k nenávratnému poškození jeho práva rodiče přispět svým dílem k osobnostnímu rozvoji dítěte. Období dvou let, kdy se tak stalo, nelze již nikdy vrátit zpět, prožitý čas, kdy docházelo k absenci styku mezi otcem a synem, tak lze posuzovat jako žalovanou zaviněný stav mající příčinu v jejím pasivním přístupu k řešení problematiky zajištění střídavé rodičovské péče, ve smyslu ze strany otce i ze strany matky, tak jak je vnímána z pozice péče zajišťované v rámci úplné rodiny. Na straně žalobce tato skutečnost ve spojení s vynaloženým úsilím znamenala částečnou ztrátu víry v prosazení spravedlnosti, pocity zklamání, vyčerpání a nenahraditelnou újmu v nemožnosti prožít znovu s prvorozeným synem okamžiky, které dalším jeho dětem odepřeny nebyly. Tímto způsobem došlo na straně žalobce k újmě jeho práva na rodinný život a musí být vzhledem k porušení jeho práva kompenzováno ze strany žalované.

70. Podle ust. § 2951 odst. 2 o.z. nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

71. Podle ust. § 2955 o.z. nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud.

72. Vzhledem k tomu, že se na rozdíl od jiných porušených osobnostních práv jedná o zásah nevratný, který nemůže být jinak odškodněn, neboť jde o zásah do citových, příbuzenských a rodinných vazeb, akceptoval soud návrh žalobce na odškodnění v podobě finanční částky, jejíž přiměřenost posuzoval s ohledem na kritéria další.

73. V souvislosti s výší odškodnění v daném případě je potřeba z pohledu soudu vycházet z toho, že by neměla působit v majetkové sféře žalované likvidačně, ale sankční podoba by této výši zachována býti měla. Dále je potřeba vycházet z toho, že jednání, kterým někdo ztěžuje postup v soudním nebo jiném řízení, případně neuposlechne příkazu soudu, je v rámci procesních předpisů občanského soudního řízení rovněž sankcionováno (pořádková pokuta) a maření výkonu úředního rozhodnutí může být podle míry své intenzity dokonce trestným činem. Dále je nezbytné z pohledu soudu uvažovat i o tom, že k nápravě stavu již dojít nemůže, ať už by výše přiznaného zadostiučinění byla jakákoliv. S ohledem na určitou prevenci chování rodičů a jejich přístup k respektování práv druhého rodiče, by výše této majetkové sankce měla být citelná, nikoliv však odrazující a demotivující. Na základě shora uvedených kritérií dospěl soud k závěru, že výše zadostiučinění uvedená ve výroku I. tohoto rozsudku zcela odpovídá nezbytné kompenzaci i v řešeném případě. Za stavu, kdy nelze učinit srovnání s podobně vyznívajícími případy a je tak zcela v rovině morální jaká výše zadostiučinění může odčinit způsobené příkoří, je soud toho názoru, že polovina původně požadované částky je částkou přiměřenou. Soud vycházel i z toho, že na vině za daný stav, nemůže nikdy působit jen jediná příčina (v daném případě jen chování žalované) izolace takové příčiny by znamenala zkreslení reality do podoby„ černé a bílé strany“. Život sám o sobě nese příběhy, vztahy a partnerství, která jsou svou složitostí skládána do mozaiky, o které obecně hovoříme jako o osudu a naše vůle, volby a rozhodnutí jej dotvářejí. Skutečnost, že žalobce sám zvolil sobě partnerku, kterou učinil matkou svého nejstaršího syna, je samozřejmě jednou z nich a nelze ji úplně zanedbat v reakci na vzniklou újmu.

74. Z výše uvedených důvodů soud zamítl výrokem II. tohoto rozsudku návrh žalobce na přiznání dalších 50 000Kč, neboť tato výše zadostiučinění již z pohledu soudu vyznívala mimo rámec přiměřené kompenzace a zasáhla by do majetkové sféry žalované způsobem, kterým by mohly být narušeny další její závazky např. vyplývající z vyživovací povinnosti ke dvěma dosud nezletilým dětem.

75. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž nebyl v řízení zcela úspěšný, plnou náhradu nákladů řízení v částce 32 798 Kč, neboť rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Soud v daném případě vycházel z přiznané částky zadostiučinění ve výši 50 000Kč a tomu přizpůsobil aplikaci vyhl. č. 177/1996 Sb. Tyto náklady se sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]), včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 23 800 Kč ve výši 4 998 Kč.

76. Žalovaná je podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky žalobce.