30 C 189/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jakubcovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 18 200 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 18 200 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 18 200 Kč od 6. 8. 2024 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 8 260 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokáta, , advokáta se sídlem v , adresa, .

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 7. 7. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 18 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení a náklady spojené s uplatněním pohledávky s odůvodněním, že žalobkyně s žalovanou uzavřely dohodu o spolupráci ze dne 30. 5. 2022, jejímž předmětem byla spolupráce při aktualizacích ceníků a materiálu žalované v databázi žalobkyně. V příloze 1 dohody o spolupráci byla určena roční paušální sazba 20 000 Kč (bez DPH) za zařazení žalované do databáze žalobkyně. Žalobkyně žalovanou do databáze zařadila a za poskytnutou službu vyúčtovala na základě faktury č. , hodnota, , ze dne 22. 7. 2024, s datem splatnosti 5. 8. 2024 částku 24 200 Kč. Na tuto fakturu žalovaná uhradila částku 6 000 Kč, kdy s uhrazením zbývající částky (18 200 Kč) se žalovaná ocitla v prodlení. Žalobkyně zaslala žalované dne 5. 3. 2025 výzvu k uhrazení dluhu. Žalovaná však nereagovala a ničeho nezaplatila.

2. Žalovaná na podanou žalobu reagovala v rámci odporu doručeného soudu dne 25. 8. 2025. Žalovaná soudu sdělila, že se žalobkyní měla domluvenou dohodu o splácení a s ohledem na snížení zájmu ze strany koncových zákazníků se žalovaná snaží splácet po menších částka. S ohledem na tuto skutečnost tak žalovaná navrhovala dluh rozpočítat do 5 splátek, splatných vždy k 30 dni v měsíci.

3. Žalobkyně se s žalovanou snažila dohodnout, kdy jí předložila návrh soudního smíru. Žalovaná s uzavřením smíru souhlasila a navrhovala uhrazení dluhu ve splátkách, avšak na předložený návrh smíru dále nereagovala.

4. Soud má za prokázané tyto skutečnosti: Z faktury č. , hodnota, bylo zjištěno, že tato byla vystavena žalobkyní žalované dne 22. 7. 2024 s datem splatnosti 5. 8. 2024 na částku 24 200 Kč (vč. DPH), a to jakožto vyúčtování ročního poplatku – zařazení do SW ÚRS on line.

5. Z upomínky ze dne 5. 3. 2025 bylo zjištěno, že touto žalobkyně upomínala žalovanou o uhrazení částky ve výši 19 200 Kč, a to do tří dnů ode dne s upozorněním na možné soudní vymáhání pohledávky. Upomínka byla dle doručenky do datové schránky žalované doručena dne 6. 3. 2025.

6. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně vystavila dne 22. 7. 2024 fakturu na částku 24 200 Kč včetně DPH, s datem splatnosti 5. 8. 2024, jakožto vyúčtování služby, kterou žalobkyně žalované poskytla na základě smlouvy o spolupráci. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná na fakturu uhradila pouze částku 6 000 Kč. Dne 5. 3. 2025 žalobkyně zaslala žalované upomínku, v níž ji vyzvala k úhradě částky 19 200 Kč do tří dnů od doručení, s upozorněním na možné soudní vymáhání pohledávky. Upomínka byla žalované doručena do její datové schránky.

7. Podle § 1746 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen „o.z.“), zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

8. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva tzv. inominátní smlouva, smlouva o spolupráci (§1746 odst. 1, 2 o.z.), na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované služby a žalovaná se zavázala za tyto služby zaplatit. Žalobkyně žalované služby poskytla, kdy tyto vyúčtovala žalované v částce 24 200 Kč. Žalovaná uzavření smlouvy o spolupráci ani vyúčtovanou částku nerozporovala, avšak na vyúčtovanou částku žalovaná uhradila pouze 6 000 Kč. Protože zbytek dlužné částka ve výši 18 200 Kč nebyl žalovanou uhrazen (žalovaná závazek vůči žalobkyni nepopírala, kdy sama navrhla uhradit jej ve splátkách) soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované jistiny, tak i co do úroku z prodlení z této částky, neboť žalobkyně požaduje úrok z prodlení od data, kdy žalovaná již byla v prodlení, a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s ust. § 1970 o.z., jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni vzniku prodlení a odvíjí se od repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

9. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 260 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 200 Kč sestávající z částky 1 860 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t, z částky 1 860 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 930 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 000 Kč ve výši 1 260 Kč. Tyto náklady řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit advokátu žalobkyně.

10. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.