30 C 193/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jakubcovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 102 241 Kč s příslušenstvím Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 102 241 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 102 241 Kč od 1. 6. 2024 do zaplacení a na náhradě nákladů řízení částku ve výši 6 313 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 4. 6. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 102 241 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že dne 30. 12. 2022 uzavřela s žalovaným pracovní smlouvu na dobu neurčitou na profesi řidič tramvaje. Pracovní poměr žalovaného vznikl ke dni 1. 1. 2023. Současně byla se žalovaným uzavřena kvalifikační dohoda na základě, které žalobkyně umožnila žalovanému zvýšení kvalifikace absolvováním padesátidenního základního kurzu k získání oprávnění k řízení tramvajových vozidel. Pohledávka žalovaného ve výši 102 241 Kč, vznikla z důvodu nesplnění podmínek z kvalifikační dohody při rozvázání pracovního poměru dohodou ke dni 31. 5. 2024. Dle čl. III. kvalifikační dohody se žalovaný zavázal setrvat u žalobkyně po úspěšném ukončení kurzu v pracovním poměru po dobu 3 let. Pokud byl žalovaný splnil svůj závazek z kvalifikační dohody jen zčásti, uhradil by náklady na zvýšení kvalifikace v poměrné výši. Kurz žalovaný absolvoval dne 10. 3. 2023 a závazek setrvání v pracovním poměru dle kvalifikační dohody měl trvat do 11. 3. 2026. Pracovní poměr byl ukončen dohodou ke dni 31. 5. 2024. Vzhledem k této skutečnosti nebyl dodržen závazek žalovaného vyplývající mu z kvalifikační dohody. V pracovním poměru žalovaný setrval po dobu 447 dnů. Částka 102 241 Kč představuje poměrnou část nákladů na zvýšení kvalifikace (za 649 dnů nesetrvání v pracovním poměru dle kvalifikační dohody). Na upomínky před žalobou, které žalobkyně odeslala na adresu žalovaného dne 3. 3. 2025 a následně dne 7. 4. 2025, žalovaný žádným způsobem nereagoval a dluh v požadované lhůtě neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, své stanovisko k věci soudu nesdělil.

3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Z pracovní smlouvy uzavřené dne 30. 12. 2022 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní jakožto zaměstnavatelem a žalovaným jakožto zaměstnancem, kdy žalovaný vstoupil dnem 1. 1. 2023 do pracovního poměru u žalobkyně na pozici řidiče tramvaje. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou.

4. Z kvalifikační dohody 30. 12. 2022 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní jakožto zaměstnavatelem a žalovaným jakožto zaměstnancem, kdy žalobkyně se zavázala umožnit žalovanému absolvovat padesátidenní základní kurz k získání oprávnění k řízení tramvajových vozidel v útvaru , hodnota, – oddělení Výcvik a vzdělávání – Tramvaje, se zahájením dne 2. 1. 2023. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému po dobu kurzu pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku. Žalovaný se v uvedené dohodě zavázal, že po úspěšném ukončení kurzu setrvá u žalobkyně jako zaměstnavatele v pracovním poměru po dobu nejméně tří let. Pro případ, že by žalovaný nesplnil svůj závazek setrvat v pracovním poměru u žalobkyně po dobu tří let, bude povinen zaplatit žalobkyni náklady spojené se zvyšováním kvalifikace, a to za pracovní volno s náhradou mzdy ve výši 60 600 Kč (za 375 hodin dle průměrného výdělku po 161,60 Kč) a cenu kurzu ve výši 112 060 Kč (maximální částku ve výši 172 660 Kč). V případě splnění závazku žalovaného jen z části by vznikla žalovanému povinnost uhradit žalobkyni vynaložené náklady v poměrné výši.

5. Z dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne 22. 5. 2024 soud zjistil, že tímto byl pracovní poměr žalovaného ukončen dohodou, a to ke dni 31. 5. 2024.

6. Z interního sdělení ze dne 28. 5. 2024 bylo zjištěno, že tímto žalobkyně sdělovala žalovanému, že v důsledku ukončení jeho pracovního poměru dohodou, vznikl žalovanému závazek za náklady kurzu řidič tramvaje v celkové výši 102 241 Kč.

7. Z účetního předpisu k úhradě pohledávky při rozvázání pracovního poměru ze dne 28. 5. 2024 bylo zjištěno, že tento tvořil přílohu interního sdělení, kdy dle tohoto předpisu žalovanému vznikl závazek v důsledku nesetrvání v pracovním poměru u žalobkyně ve sjednané době (od 11. 3. 2023 do 10. 3. 2026), a to ve výši 102 241 Kč.

8. Z upomínky 3. 3. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně žádala žalovaného o úhradu částky ve výši 102 241 Kč ve lhůtě do 31. 3. 2025, a to z důvodu porušení kvalifikační dohody. Dle doručenky si žalovaný upomínku osobně převzal dne 7. 3. 2025.

9. Z upomínky 7. 4. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně žádala žalovaného o úhradu částky ve výši 102 241 Kč ve lhůtě do 30. 4. 2025, a to z důvodu porušení kvalifikační dohody. Dle doručenky si žalovaný upomínku osobně převzal dne 9. 4. 2025.

10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:Podle ust. § 234 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“), uzavře-li zaměstnavatel se zaměstnancem v souvislosti se zvyšováním kvalifikace kvalifikační dohodu, je její součástí zejména závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace a závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu, nejdéle však po dobu pěti let, nebo uhradit zaměstnavateli náklady spojené se zvýšením kvalifikace, které zaměstnavatel na zvýšení kvalifikace zaměstnance vynaložil, a to i tehdy, když zaměstnanec skončí pracovní poměr před zvýšením kvalifikace. Závazek zaměstnance k setrvání v zaměstnání začíná od zvýšení kvalifikace. Podle ust. § 234 odst. 4 zákoníku práce musí být kvalifikační dohoda uzavřena písemně.

11. Shora uvedenou dohodou se zaměstnavatel zaváže umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace a zaměstnanec se zaváže setrvat po určitou dobu v pracovním poměru. Pokud tuto povinnost nesplní, má povinnost zaměstnavateli uhradit vynaložené náklady. Dohodu lze sjednat i pro případ, že ke skončení pracovního poměru dojde před zvýšením kvalifikace. Maximální délka doby setrvání v pracovním poměru u zaměstnavatele je 5 let. Nejedná se o pracovní poměr na dobu určitou, ale závazek setrvat v pracovním poměru po dohodnutou dobu. Ke skončení tohoto pracovního poměru může dojít všemi způsoby, které zákoník práce umožňuje. Nesplnění závazku ze strany zaměstnance má však potom za následek povinnost k úhradě vynaložených nákladů, nejde-li o případ, kdy zaměstnanec povinnost k náhradě ze zákona nemá (§ 235 zákoníku práce). Výše požadované náhrady za dobu zvýšení kvalifikace omezena není. Není stanovena ani minimální výše vynaložených nákladů potřebných ke sjednání dohody. Kvalifikační dohodu je možné sjednat při jakékoliv výši vynaložených nákladů. Dohoda je uzavřena, jakmile se zaměstnavatel a zaměstnanec shodli na jejím obsahu. Postup sjednání smlouvy upravují § 1724 až 1766 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.). Dohoda musí být sjednána písemně a nebude-li sjednána písemně je podle § 582 odst. 1 o.z. neplatná. Jedná se ale o dvoustranné právní jednání, jehož vadu (nedostatek písemné formy) mohou smluvní strany dodatečně odstranit. Je zájmem zaměstnavatele, aby kvalifikační dohoda byla sjednávána písemně, protože na jejím základě vzniká především povinnost zaměstnance hradit náklady při nedodržení sjednaného závazku a nelze proto předpokládat, že při nesjednání této dohody v písemné formě, bude zaměstnanec dodatečně ochoten vadu formy odstranit.

12. Způsobilost k výkonu tohoto povolání (řidič tramvaje) je dána průkazem profesní způsobilosti řidiče k řízení drážního vozidla podle zákona č. č. 266/1994 Sb., o dráhách ve spojení s vyhláškou č. 16/2012 Sb. upravující odbornou způsobilost osob řídících drážní vozidla, včetně podmínek pro získání průkazu.

13. Podle ustanovení § 234 odst. 3 zákoníku práce musí kvalifikační dohoda obsahovat a) druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení nebo prohloubení, b) dobu, po kterou zaměstnanec se zavazuje setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po ukončení, zvýšení nebo prohloubení kvalifikace, c) druhy nákladů a celkovou částku nákladů, kterou bude zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli, pokud nesplní svůj závazek setrvat v zaměstnání.

14. První podstatnou náležitostí je druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení nebo prohloubení, je-li sjednávána v případě prohlubování kvalifikace. V dohodě je nutné přesně vymezit kvalifikaci a způsob jejího zvyšování (prohlubování). Druhou podstatnou náležitostí je doba, po kterou se zaměstnanec zavazuje setrvat u zaměstnavatele v pracovním poměru po zvýšení (prohloubení) kvalifikace. Závazek zaměstnance k setrvání zaměstnání začíná od zvýšení (prohloubení) kvalifikace. Délka této doby může být maximálně 5 let. Čím vyšší jsou vynaložené náklady na zvýšení kvalifikace a délka studia, a tím by dohodnutá doba měla být delší a naopak. Třetí podstatnou náležitostí jsou druhy nákladů, které bude zaměstnanec povinen uhradit, a celková částka nákladů, kterou bude zaměstnanec povinen uhradit, pokud nesplní svůj závazek setrvat zaměstnání. Při nesplnění závazku setrvat u zaměstnavatele v pracovním poměru je zaměstnanec povinen uhradit skutečně vynaložené náklady, které však nesmí být vyšší, než je celková částka dohodnutá ve smlouvě. I v případě, že skutečně vynaložené náklady jsou vyšší než tato nejvyšší dohodnutá částka, je zaměstnanec povinen uhradit pouze tuto částku. Zásada, že nesplní-li zaměstnanec svůj závazek pouze zčásti, povinnost nahradit náklady se poměrně sníží, platí i zde. Splnil-li zaměstnanec svůj závazek setrvat u zaměstnavatele v pracovním poměru pouze z jedné poloviny, je možné na něm uplatnit skutečné náklady pouze do výše jedné poloviny nejvyšší celkové částky. Při jiné délce splnění závazku se postupuje obdobně.

15. Žalobkyní předložená kvalifikační dohoda ze dne 30. 12. 2022 měla povahu shora uvedené kvalifikační dohody, byla uzavřena písemně a měla všechny zákonem předvídané náležitosti. Z uvedené dohody vyplývala povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni náklady vynaložené na rozšíření jeho kvalifikace nezbytné pro práci na pozici řidiče tramvaje, pokud nesetrvá v pracovním poměru u žalobkyně po dobu tří let po úspěšném dokončení kurzu. Vzhledem k tomu, že žalovaný absolvoval kurz dne 10. 3. 2023 a pracovní poměr byl u žalobkyně ukončen k 31. 5. 2024, nesplnil žalovaný předpoklad kvalifikační dohody, tj. setrvat v pracovním poměru u žalobkyně od 11. 3. 2023 do 10. 3. 2026, a byl povinen zaplatit poměrnou část nákladů vynaložených žalobkyní, které byly ke dni skončení pracovního poměru vyčísleny na 102 241 Kč. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 102 241 Kč. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele). Dle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžního dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalovaný svůj dluh neuhradil ve lhůtě splatnosti, a proto se dostal do prodlení. Protože žalobkyni vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, soud žalobkyni přiznal úroky z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013Sb. tak, jak požadovala.

16. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 313 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 113 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 200 Kč představující 300 Kč za každý ze čtyř úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni.

17. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.