30 C 2/2020

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Hany Jakubcové a přísedících Ing. Bc. Petra Brandla a Miluše Kovářové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená obecným údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 16 023,97 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba na zaplacení částky ve výši 16 023,97 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 023,97 Kč od 30. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 23 653,08 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec], [ulice a číslo], [PSČ].

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 20.1.2020 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že je příspěvkovou organizací [územní celek] a žalovaný byl jejím zaměstnancem. V období od 2. 10. 2006 do 30. 6. 2017 byl zaměstnán na pozici ředitele příspěvkové organizace. [územní celek] (dále jen„ kraj“) byl na základě smlouvy číslo CZ. [číslo] [číslo] [číslo] o poskytnutí dotace z rozpočtových prostředků Regionální rady regionu [anonymizována dvě slova] ze dne 13. 6. 2014 příjemcem dotace na realizaci projektu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] registrační číslo projektu: CZ [číslo] [číslo] [číslo] [územní celek] mohla být dle výše uvedené smlouvy poskytnuta dotace ve výši 85 % celkových způsobilých výdajů maximálně však částka 27 200 000 Kč. Mezi žalobkyní a [anonymizováno] byla dne 21. 11. 2013 uzavřena smlouva o partnerství. Žalovaný byl jmenován vedoucím projektu„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“ usnesením [anonymizováno] [územní celek] ze dne 13. 3. 2013 [číslo].

2. Dle článku I. odst. 1.3 smlouvy o partnerství se žalobkyně vůči kraji zavázala při realizaci projektu postupovat dle pravidel uvedených v této smlouvě, podle rozhodnutí o poskytnutí dotace z Regionálního operačního programu [anonymizováno] (dále je ROP [jméno]) podle prováděcích dokumentů ROP [jméno] vydaných řídícím orgánem ROP [jméno], příručkou pro žadatele o finanční podporu z ROP [jméno], příručkou pro příjemce vydanou řídícím orgánem ROP [jméno]; všechny tyto dokumenty byly pro všechny smluvní strany závazné v aktuálním znění. Žalobkyně se vůči kraji zavázala po dobu účinnosti smlouvy o partnerství ve smyslu jejího článku III odst. 3.1 provádět svoji činnost v souladu s příslušnými předpisy EU, pravidly ROP [jméno], právními předpisy ČR, zejména pak pravidly hospodářské soutěže, platnými předpisy upravujícími veřejnou podporu, principy ochrany životního prostředí a prosazování rovných příležitostí, touto smlouvou, zájmy kraje a podle pokynů kraje, které jsou partnerovi známi nebo které znát musí.

3. Žalobkyně se vůči kraji dle článku III odst. 3.9 smlouvy o partnerství zavázala jednak zpracovat zadávací dokumentace na autorský dozor, technický dozor, organizátora zadávacího řízení na provádění stavby a dodavatele služeb pro zajištění publicity projektu a jednak provést zadávací řízení na autorský dozor, technický dozor, organizátora zadávacího řízení na provádění stavby a dodavatele služeb pro zajištění publicity projektu, zajistit publicitu projektu a zajistit kompletní dohled nad realizací projektu. Žalobkyně realizovala jako organizátor veřejné zakázky mimo jiné zadávací řízení na zakázku s názvem,,Technický dozor stavebníka“ VR [anonymizováno] a zadávací řízení s názvem,,Organizátor výběrového řízení“ VR [anonymizováno].

4. Dne 25. 8. 2014 - 3. 10. 2014 byla provedena veřejnosprávní kontrola na místě Úřadem regionální rady regionu soudržnosti [anonymizováno], jejíž výsledky byly zachyceny v protokole o kontrole [číslo jednací] ze dne 13. 10. 2014 a v dodatku došlém dne 11. 11. 2014. Dle výsledku provedené kontroly kraj pochybil při zadávacím řízení na zakázku VR [anonymizováno] a v zadávacím řízení na zakázku v VR [anonymizováno] tím, že zápis pověřené osoby s doporučením nejvhodnější nabídky nebyl datován a podepsán příslušnou osobou, čímž mělo dojít k nedodržení postupu stanoveného v pokynech pro zadávání zakázek (příloha číslo 5 a příručky pro žadatele).

5. Dále kraj podle Úřadu regionální rady regionu [anonymizována dvě slova] pochybil při zadávacím řízení v VR [anonymizováno] tím, že uchazeč s nejnižší nabídkovou cenou byl vyřazen pro údajné neakceptování návrhu smlouvy, termínu plnění smlouvy, což nemohl Úřad regionální rady regionu [anonymizována dvě slova] ověřit a třetí nabídka ze dne 7. 3. 2014 od [anonymizována dvě slova] spol s r. o., [IČO] byla předložena jen formou krycího listu bez podepsaného návrhu příkazní smlouvy. Poskytovatel dotace tak dovodil, že kraj neprovedl toto výběrové řízení v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. b) a písm. c) Pokynů pro zadávání veřejných zakázek platný v době výběrového řízení. (Pro 47.výzvu). Dále úřad regionální rady regionu [anonymizována dvě slova] v rámci shora uvedené kontroly, konstatoval, že příkazní smlouva ev. č. KK [číslo] [rok] neobsahuje povinné prvky ve smyslu čl. 8 odst. 15 písm. f) – závazek dodavatele k plnění stanovených pravidel a podmínek stanovených řídícím orgánem rozhodnutí o poskytnutí dotace, respektive dohodnutých ve smlouvě mezi řídícím orgánem a příjemcem dotace, povinnost dodavatele umožnit zaměstnancům nebo zmocněncům poskytovatele dotace, Ministerstvu pro místní rozvoj ČR, Ministerstvu financí ČR, auditnímu orgánu, Evropské komisi, Evropskému účetnímu dvoru, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu a dalším oprávněným orgánům státní správy vstup do objektů a na pozemky dotčené projektem a jeho realizací a kontrolu dokladů souvisejících s projektem. Dne 25. ledna 2017 vydala regionální rada regionu [anonymizována dvě slova] jako poskytovatel dotace oznámení o krácení způsobilých výdajů, ve kterém příjemci dotace oznámila výši krácení dotace za shora popsané nesrovnalosti, včetně důvodů, které jí k tomu vedly. Stanovila u projektu finanční korekci způsobilých výdajů v celkové výši 18 851,72 Kč Podíl kraje činil 15 % to je 2 827,75 Kč. Podíl z dotace tj. z finančních prostředků EU tak činil částku ve výši 16 023,97 Kč.

6. Karlovarský kraj tak neobdržel dotaci v plné výši dle smlouvy číslo CZ. [číslo] [číslo] [číslo] o poskytnutí dotace z rozpočtových prostředků Regionální rady regionu [anonymizována dvě slova] ze dne 13. 6. 2014, tedy ve výši 85 % celkových způsobilých výdajů, maximálně však částku 27 200 000 Kč, ale v částce 16 023,97 Kč nižší, když částka 16 023,97 Kč nebyla způsobilým výdajem. Zastupitelstvo [územní celek] svým usnesením číslo ZK [číslo] schválilo závěrečnou zprávu projektu„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“. Dle této závěrečné zprávy činily celkové náklady projektu částku ve výši 23 933 184,11 Kč. Způsobilé výdaje projektu činily částku ve výši 23 324 088,04 Kč, neuplatnitelné výdaje činily celkem 609 096,07 Kč, z toho krácená část dotace, tj. nezpůsobilé výdaje, činily částku ve výši 16 023,97 Kč. Majetek [územní celek] se tak oproti předpokladům, v důsledku porušení povinností žalobce při plnění jeho povinností dle smlouvy o partnerství ze dne 21. 11. 2013 nezvětšil o částku 16 023,97 Kč.

7. Na základě shora uvedeného měla žalobkyně za to, že porušila svou povinnost dle článku I odst. 1.3 smlouvy o partnerství ze dne 21. 11. 2013 ve spojení s čl. 3 odst. 3.1 a 3.9 smlouvy o partnerství. V důsledků porušení povinností žalobkyně se částka ve výši 16 023,97 Kč stala nezpůsobilým výdajem. V příčinné souvislosti s porušením povinnosti ze strany žalobkyně vznikla kraji škoda ve výši krácené dotace ve výši 16 023,97 Kč.

8. Žalobkyně zároveň uvedla, že projekt„ [anonymizována tři slova]“ byl plně předfinancován [územní celek]. Mezi [územní celek] a [územní celek] byla uzavřena smlouva o spolupráci ze dne 9. 7. 2014. V této smlouvě se [územní celek] zavázalo zaslat předem na účet [územní celek] finanční prostředky na úhradu nákladů na realizaci projektu. Současně bylo dohodnuto, že o předmětnou dotaci požádá [územní celek]. Poté, co [územní celek] projekt realizoval a uhradil jeho náklady, zaslal poskytovatel dotace na základě žádostí o platbu [územní celek] dotační prostředky krácené o částku ve výši 16 023,97 Kč. Po provedeném vyúčtování zaslal kraj Statutárnímu městu [obec] finanční prostředky ponížené jednak o podíl [územní celek] a jednak o neuznatelné výdaje projektu, včetně krácené části dotace ve výši 16 023,97 Kč.

9. Výzvou kraje ze dne 2. 11. 2018 byla žalobkyně vyzvána k úhradě způsobené škody, která byla kraji způsobena porušením povinností žalobkyně dle článku I odst. 1.3 smlouvy o partnerství ze dne dvacátého 21. 11. 2013 ve spojení s článkem III odst. 3.1 a 3.9 smlouvy o partnerství. Žalobkyně tuto škodu [územní celek] uhradila dne 20. 11. 2018, čímž došlo na její straně ke vzniku škody.

10. Žalobkyně dále uvedla, že v předmětné době byl žalovaný zaměstnancem žalobkyně na pozici vedoucí [anonymizována tři slova]“ registrační číslo projektu: cz [číslo] [číslo] [číslo]. Zaměstnanci odpovídají za takovou škodu, kterou způsobili zaměstnavateli, pokud k jejímu vzniku došlo tím, že zaměstnanec porušil konkrétní právní předpis vztahující se k práci jím vykonávané, případně vyplývající z jiného předpisu vztahujícímu se k práci jím vykonávané, pokud s ním byl řádně seznámen. Stejně tak zaměstnanci odpovídají za škodu, kterou způsobili při plnění pracovních úkolů, které jim byly uloženy a pokud při plnění takového pracovního úkolu porušili své povinnosti. Žalobkyně odkázala na znění ustanovení § 250 z. č. 262/2006 Sb., podle kterého zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů či v přímé souvislosti s ním.

11. Příkazem ředitele žalobkyně k ustavení projektových týmů k přípravě realizaci projektů číslo [anonymizováno] [číslo] byly určeny pro jednotlivé projekty projektové týmy. U projektu„ [anonymizována tři slova]“ byl žalovaný ustanoven vedoucím projektového týmu na pozici projektový manažer. Z organizačního řádu [číslo] žalobkyně vyplynulo, že organizační struktura žalobkyně byla stanovena organizačním schématem a na toto navazujícími popisy jednotlivých pracovních míst. Pro konkrétní pracovníky pak byly vydávány konkrétní pracovní náplně (čl. 4. organizačního řádu).

12. Z popisu pracovního místa„ vedoucí projektového týmu – projektový manažer“ vyplynulo, že pracovník na této pozici měl zejména následující povinnosti: Odpovídal řediteli žalobkyně za řádnou implementaci přidělených projektů ve smyslu pravidel programů, české legislativy a legislativy EU v oblasti přípravy projektů k realizaci, stejně jako za realizaci samotnou. Po rozhodnutí ředitele o zodpovědnosti za přidělený projekt provedl kontrolu stavu zahajovaného projektu s důrazem na existenci a správnost příslušných dokumentů, které se týkaly přípravy a realizace projektu. Nesl odpovědnost za řádnou přípravu a realizaci přidělení projektů až do jejich ukončení ve smyslu pravidel daného operačního programu. Realizací projektů se rozumělo zejména: vedení procesu výběrového řízení na dodavatele jednotlivých částí projektu. Zodpovídá za řízení svěřených projektů z technického a finančního hlediska, vedl projektovou agendu v písemné a elektronické podobě. Odpovídal za vedení dokumentace v rozsahu svěřených agend. Řídil podřízené pracovníky: členy projektového týmu (technického manažera, finančního manažera, samostatného projektového referenta, vyžádaného pracovníka KÚ). Byl odpovědný za činnost jemu podléhajících pracovníků. Pravidelně kontroloval jejich práci a řídil metodicky jejich činnost. Přiděloval členům projektových týmů jiné práce a činnosti dle potřeb směřujících k naplnění cílů projektu. Spolupracoval s technickým a finančním manažerem projektu při přípravě a realizaci projektu, byl zodpovědný za dodržení podmínek smlouvy o poskytnutí dotace a pravidel příslušného operačního programu při realizaci projektu.

13. Vedoucí projektového týmu – projektový manažer odpovídal za vedení procesu výběrového řízení na dodavateli jednotlivých částí projektu, zodpovídá za řízení svěřených projektů z technického a finančního hlediska, vedl projektovou agendu v písemné a elektronické podobě odpovídal za vedení dokumentace v rozsahu svěřených agend a konečně byl zodpovědný za dodržení podmínek smlouvy o poskytnutí dotace a pravidel příslušného operačního programu při realizaci projektu. Došlo-li k pochybení, spočívajícím v tom, že při zadávacím řízení na zakázku VR [anonymizováno] a v zadávacím řízení na zakázku VR [anonymizováno] nebyl zápis pověřené osoby s doporučením nejvhodnější nabídky datován a podepsán příslušnou osobou, čímž mělo dojít k nedodržení postupu stanoveného v pokynech pro zadávání zakázek, zadávací řízení na zakázku VR [anonymizováno] nebylo provedeno v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. b) a písm. c) pokynů pro zadávání veřejných zakázek platných v době výběrového řízení, odpovídal za toto porušení povinností vedoucí projektového týmu – projektový manažer, kterým byl žalovaný. Tím, že žalovaný porušil předpisy a povinnosti, vztahující se k práci jím vykonávané, v důsledku čehož se žalobce, jakožto zaměstnavatel žalovaného dopustil porušení své povinnosti dle článku I. odst. 1.3 smlouvy o partnerství ze dne 21. 11. 2013 ve spojení s článkem III. odst. 3.1 a 3.9 smlouvy o partnerství, jak bylo popsáno výše a byla vůči žalobkyni uplatněna ze strany [územní celek] škoda v částce 16 023,97 Kč, způsobil žalovaný svému zaměstnavateli škodu ve výši 16 023,97 Kč.

14. Žalobkyně odkázala na ustanovení § 301 písm. a) zákoníku práce ustanovení § 301 písm. b) zákoníku práce a dovodila, že žalovaný se svým výše popsaným jednáním dopustil porušení povinností, vztahujících se k žalovaným vykonávané práci, v důsledku, kterého vznikla žalobkyni jakožto zaměstnavateli žalovaného škoda. Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou k úhradě ze dne 17. 12. 2019 k zaplacení škody, avšak žalovaný úhradu škody odmítl. Žalobkyně poskytla žalovanému lhůtu k úhradě škody v délce 10 dnů, ode dne doručení této výzvy. Uvedená výzva byla odeslána do vlastních rukou žalovaného. Doručena mu byla dne 19. 12. 2019 Lhůta k plnění tak počala běžet ode dne 20. 12. 2019 a uplynula dne 29. 12. 2019.

15. Soud ve věci dne 26. 4. 2021 vydal platební rozkaz č. j. 30 C/2020 -269, proti kterému žalovaný podal včas odpor, který odůvodnil následujícími skutečnostmi: Předně uvedl, že [územní celek] vynaložil na projekt číslo CZ [číslo] [číslo] [číslo] [anonymizována tři slova] (dále jen,,Projekt“) celkové výdaje ve výši 0 Kč [územní celek] žádný smluvní vztah s žalobkyní nemělo. Smlouvou o poskytnutí příspěvků z rozpočtu [územní celek] [číslo] [rok] ze dne 9. 7. 2014 3 v článku IV odst. 5 [územní celek] zavázalo navýšit svůj příspěvek o částku nezbytnou pro dofinancování výdajů projektu v případě vícenákladů objektivně vzniklých s realizací projektu a na dofinancování nezpůsobilých výdajů projektu, avšak poskytovatelem příjemci předem písemně odsouhlasených. Dle článku II odst. 2 Smlouvy o spolupráci se [územní celek] zavázalo uhradit [územní celek] nezpůsobilé výdaje i mimořádné výdaje (předem písemně odsouhlasené), které objektivně vzniknou v průběhu přípravy realizace projektu. Žalovaný Radě [územní celek] předložil závěrečnou zprávu projektů, v jejíž důvodové části informoval o možnosti vzniku povinnosti uhradit poskytovateli dotace korekci ve výši 10 % v celkové částce ve výši 16 023,97 Kč. Rada [územní celek] uvedenou zprávu schválila usnesením číslo RR [číslo] a doporučila zastupitelstvu [územní celek] ke schválení. Ačkoliv [územní celek] si měl nejdříve s [územní celek] odsouhlasit, zda [územní celek] dle výše uvedených ustanovení smlouvy o spolupráci předmětný výdaj uhradí, poslal částku bez dalšího městu [obec] a vyžadoval její úhradu od žalobkyně. Úhrada výdaje-korekce tak proběhla přinejmenším předčasně, bez smluvní povinnosti [územní celek] tuto částku hradit. Obdobně se zachovala žalobkyně, která uhradila částku, aniž by za ni odpovídala.

16. Dále žalovaný poukázal na skutečnost, že byl v zaměstnaneckém poměru k žalobkyni jako ředitel a byl zároveň vedoucím projektu. Odpovědnost za přidělený projekt nesl,,vedoucí projektového týmu – projektový manažer.“ Tím žalovaný nebyl. Ani údajné pochybení vedoucího projektového týmu uvedené žalobkyní, však nepředstavovalo porušení povinnosti žalobkyně. V obou případech shora uvedených pochybeních při zadávacím řízení na zakázku VR [anonymizováno] a zakázku VR [anonymizováno] se jednalo o zakázky malého rozsahu, u kterých se dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů, nepostupuje podle zákona o veřejných zakázkách, zadavatel je však povinen dodržet zásady uvedené v zákoně č. 137/2006 Sb.

17. Projekt byl předložen v rámci Regionálního operačního programu [anonymizována tři slova] pro období [rok] [číslo] na základě výzvy [číslo] vyhlášené Regionální radou regionu [anonymizována dvě slova] ze dne 17. 10. 2013. Práva a povinnosti žalobkyně jako zadavatele byly dále upraveny v jednotlivých dokumentech vztahujících se k této výzvě, a to konkrétně v Příručce pro žadatele a jejích přílohách. Povinnosti žadatele vztahující se k jednotlivým veřejným zakázkám byly uvedeny v příloze číslo 5 s názvem Pokyny pro zadávání zakázek – příloha číslo 5 Příručky pro žadatele (dále jen,,Pokyny“). Veřejný zadavatel dle čl. 3 odst. 2 písm. a) Pokynů není povinen dodržovat postup podle zákona o veřejných zakázkách. Čl. 6 Pokynů rozděluje veřejné zakázky podle rozsahu, kdy dle čl. 6 odst. 4 písm. a) Pravidel veřejná zakázka malého rozsahu na dodávky a veřejná zakázka malého rozsahu na služby s předpokládanou hodnotou nedosahující 200 000 Kč představuje veřejnou zakázku malého rozsahu a I. Kategorie.

18. Dle ustanovení čl. 8 odst. 10 Pokynů se povinnosti uvedené v čl. 8 odst. 1-9 (mimo jiné povinnost vést dokumentaci veřejné zakázky) netýkají veřejné zakázky malého rozsahu I. kategorie. Pro zakázky malého rozsahu I. kategorie čl. 16 odst. 4 Pokynů výslovně uvádí, že zadavatel zakázky malého rozsahu I. kategorie je povinen uchovávat pouze dokumentaci dle písmena 16 odst. 3 písm. b) Pokynů – další dokumenty vymezující předmět veřejné zakázky a dle čl. 16 odst. 3 písm. c) Pokynů – nabídky podané uchazeči na základě oznámení o výběrovém řízení, respektive výzvy zadavatele nebo jiné informace či Ceníky, z nichž vyplývá plnění nabízené uchazečem. Ve vztahu k zakázce v VR [anonymizováno] na technický dozor stavebníka žalobkyně jako zástupce [územní celek] při administraci zadávacího řízení, které nepodléhalo postupu dle zákona o veřejných zakázkách oslovila potencionální uchazeče dne 11. 6. 2014 elektronickou výzvou k podání nabídky, která obsahovala výzvu [územní celek] k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu na technický dozor stavebníka, ve které byl uveden předpokládaný termín realizace stavby, celková předpokládaná hodnota veřejné zakázky, obsah poptávky, rozsah a způsob provedení zakázky, lhůta k ukončení příjmu nabídek do 20. 6. 2014, krycí list nabídky a čestné prohlášení. Pokud měl poskytovatel dotace jakékoliv pochybnosti o dodržení výše uvedených zásad, mohl v rámci administrativní či fyzické kontroly vyžádat od žalobkyně další vysvětlení či doklady, které by případné pochybnosti odstranily. Žalobkyně doklady, prokazující výše uvedené, doplnila námitkami proti závěrům a zjištěním A1 Protokolu o kontrole ÚRR SZ ze dne 8. 10. 2014, [číslo jednací].

19. Ve vztahu k zakázce VR [anonymizováno] na organizátora výběrového řízení žalobkyně jako zástupce [územní celek] při administraci zadávacího řízení, které nepodléhá postupu podle zákona o veřejných zakázkách, oslovila potencionální uchazeče dne 27. 2. 2014 elektronickou výzvou k podání nabídky, která obsahovala výzvu [územní celek] k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu na organizátora výběrového řízení, ve které byl uveden předpokládaný termín realizace stavby, celková předpokládaná hodnota veřejné zakázky, obsah poptávky, rozsah způsob provedení zakázky lhůta k ukončení příjmu nabídek do 7. 3. 2014, krycí list nabídky a čestné prohlášení. Uvedená výzva tak představovala průzkum trhu dle čl. 21 odst. 1 Pokynů, který spočíval v obstarání cenových nabídek minimálně od tří dodavatelů a v případě veřejné zakázky malého rozsahu I. kategorie mohl být obstarán ve formě elektronických nabídek.

20. Následně žalovaný odkázal na právní předpisy, jejichž normy lze aplikovat na právní vztah účastníků a vyzdvihl zejména § 4 zák. práce, § 250 odst. 1,2, zák. práce, z.č. 137/2006 Sb. a § 6 z.č. 137/2006 Sb. a jeho § 6 odst. 1,2 zásady postupu zadavatele.

21. Žalovaný svoji odpovědnost za škodu popřel s odkazem na to, že nebyly naplněny předpoklady pro vznik takové odpovědnosti, jestliže nebyl projektovým manažerem, ale ředitelem žalobkyně, kterému se projektový manažer zodpovídal. Žalovaný neměl žalobkyní tvrzené povinnosti ve vztahu k projektu, neboť nebyl vedoucím projektového týmu.

22. Povinnosti vyplývající z projektu, jejichž porušení přičítá žalobkyně žalovanému, neměla ani sama žalobkyně. Oba projekty, s nimiž poskytovatel dotace spojil korekci, představovaly zakázky malého rozsahu I kategorie. Žalobkyně tak nemusela provádět zadávací řízení dle zákona o veřejných zakázkách, byla však povinna dodržovat zásady zadávacího řízení a uchovávat dokumentaci dle čl. 16 odst. 3 písm. b) Pokynů – další dokumenty vymezující předmět veřejné zakázky a dle čl. 16 odst. 3 písm. c) pokynů – nabídky podané uchazeči na základě oznámení o výběrovém řízení, respektive výzvy zadavatele nebo jiné informace či ceníky, z níž vyplývalo plnění nabízené uchazečem.

23. Pokyny s výjimkou dodržení zásad vyplývajících z čl. 7 nestanoví žádnou formu pro rozhodnutí o vyloučení nabídky, která neodpovídá požadavkům zadavatele a zároveň nestanoví formu pro doporučení osoby k uzavření smlouvy na základě nejvýhodnější nabídky. Ze samotných nabídek vyplývalo, zda splňovaly požadavky dle elektronické výzvy k podání nabídky, jejich výhodnost a rozhodnutí o jednotlivých nabídkách tak bylo z těchto nabídek dodatečně přezkoumatelné. Vyloučení nesprávné nabídky tak nemuselo mít zvláštní formu a bylo možné je učinit neformálním způsobem. Zápis pověřené osoby s doporučením nejvhodnější nabídky také nemusel být datován a podepsán příslušnou osobou a žalobkyně ani žalovaný neodpovídali za formu nabídky.

24. Žalobkyně jako zástupce příjemce dotace učinila veškeré úkony při zadávání zakázky jednoznačným, průhledným a srozumitelným způsobem, včetně stanovení lhůt a postupů v procesu zakázky a pořídila a uchovala písemnou dokumentaci nad rámec vymezený pokyny nebo zákonem o veřejných zakázkách. Postup [územní celek] tak byl dodatečně přezkoumatelný. Žalobkyně jednoznačně naplnila požadavky kladené zásadou transparentnosti vymezenou v čl. 7 odst. 1 písm. c) Pokynů. Poskytovatel dotace dovodil, že [územní celek] provedl výběrové řízení v rozporu se zákazem diskriminace, aniž by však uvedl konkrétní tvrzení, ze kterých by vyplývalo porušení citovaného zákazu, resp. uvedení, v čem konkrétně je diskriminace spatřována. Samotná vnitřní rozpornost a nekonzistence Pokynů způsobovala jejich neurčitost, kterou nelze klást k tíži žalovaného jako bývalého zaměstnance žalobkyně. Pokud nedošlo k porušení povinnosti ze strany žalobkyně bylo vyloučeno, aby se tak dělo zaviněně navíc žalobkyně zavinění žalovaného neprokazuje. [územní celek] s uvedeným projektem nevznikly žádné výdaje, neboť financování zajišťovalo [územní celek] na základě smlouvy o spolupráci ze dne 9. 7. 2014 [číslo] [rok] [územní celek] tak nevznikla žádná škoda.

25. Skutkový stav byl v řízení zjištěn ze shodných tvrzení účastníků a z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že žalovaný byl jmenován jako ředitel žalobkyně vedoucím [anonymizována tři slova]“. Tato skutečnost vyplývala z materiálu pro jednání Rady [územní celek] konané dne 4. 3. 2013 a z výpisu usnesení z 8. jednání Rady [územní celek], které se uskutečnilo dne 4.3.2013, konkrétně usnesením č. RK [číslo]. Tato skutečnost vyplynula i ze shodného vyjádření účastníků, kdy žalobkyně uznala svoji chybu v původní žalobě a přisvědčila žalovanému, že nebyl vedoucím projektového týmu, ale byl vedoucím [anonymizována tři slova]“.

26. Z materiálu pro 8. jednání Rady [územní celek] konané dne 4.3.2013 soud zjistil, že Přípravu a realizaci projektu„ [anonymizována tři slova]“ zajišťuje [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [územní celek] p.o. ve spolupráci s odborem regionálního rozvoje Krajského úřadu [územní celek]. [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [územní celek] p.o. se podílí na přípravě zpracování žádosti o finanční podporu z ROP [jméno] [příjmení] [jméno]. V realizační fázi bude [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [územní celek] na základě příkazní smlouvy celý projekt řídit a administrovat.

27. Z materiálu pro 8. jednání Rady [územní celek] konané dne 4.3.2013 soud zjistil, že koordinaci, vedení přípravy a realizaci [anonymizována tři slova]“ povede [celé jméno žalovaného], ředitel Agentury projektového a dotačního managementu [územní celek] p.o. jako vedoucí [anonymizována tři slova]“.

28. Z Organizačního řádu č. RAD [číslo] žalobkyně - [anonymizováno 5 slov] [územní celek] p.o (dále [anonymizována dvě slova]“) účinného od 2.1.2008 soud z čl. 6 .1.2 zjistil, že ředitel zajišťuje a organizuje: chod všech organizačních jednotek [anonymizována dvě slova], činnosti související se zabezpečením provozu organizace na úsecích ekonomiky, personalistiky a administrativy, činnosti spojené s koncepcí činnosti organizace a rozpočtem, činnosti spojené s koncepcí a řízením interního auditu, školení a vzdělávání pracovníků [anonymizována dvě slova], školení a vzdělávání o EU vztahující se k řízení a implementaci programů, propagaci [anonymizována dvě slova], platební operace v rámci financování programů EU, vnitřní kontrolní systém [anonymizována dvě slova].

29. Z Organizačního řádu č. RAD [číslo] žalobkyně - [anonymizováno 5 slov] [územní celek] p.o (dále [anonymizována dvě slova]“) účinného od 2.1.2008 soud z čl. 6 zjistil, že projektové týmy jmenuje vedoucí projektu (ředitel APDM [anonymizováno]). Projektové týmy jsou sestaveny z pracovníků agentury a doplněny dle potřeby o vyžádaného zaměstnance příslušného odboru Krajského úřadu [územní celek].

30. Z Organizačního řádu č. RAD [číslo] žalobkyně - [anonymizováno 5 slov] [územní celek] p.o (dále [anonymizována dvě slova]“) účinného od 2.1.2008 soud z čl. 6 .4.1 zjistil, že vedoucí projektového týmu zodpovídá za celkovou koordinaci prací vedoucích k úspěšné realizaci projektu, zejména za koordinaci přípravných prací projektu, spolupráci s technickým a finančním manažerem projektu při přípravě a realizaci projektu, přípravu a finální kompletaci žádosti v souladu s podmínkami daného operačního programu, jednání s dotčenými subjekty a institucemi, partnery projektu, dotčenými odbory Krajského úřadu [územní celek] a dalšími relevantními subjekty (např. zpracovateli dokumentace a žádostí, zhotoviteli staveb, dodavateli apod.), provádění kontrolních dnů a kontrolních schůzek, poskytnutí podkladů zpracovatelům materiálů pro jednání orgánů [územní celek], dodržení podmínek,, Smlouvy o poskytnutí dotace“ a pravidel příslušného operačního programu při realizaci projektu, k provedení úkonů nezbytných pro ukončení projektu dle pravidel příslušného operačního programu. Vedoucí projektového týmu byl povinen informovat ředitele (vedoucího projektu) o postupu prací dohodnutým způsobem. Vedoucí projektového týmu byl oprávněn delegovat úkoly, odpovědnost a kompetence dále na ostatní členy projektového týmu.

31. Z Organizačního řádu č. RAD [číslo] žalobkyně - [anonymizováno 5 slov] [územní celek] p.o (dále [anonymizována dvě slova]“) účinného od 2.1.2008 soud z čl. 6 .1.2 zjistil, že projektový tým je výkonným subjektem pro zpracování podkladů a zajištění realizace projektu. Je sestaven ze zaměstnanců [anonymizována dvě slova] a [územní celek] zpravidla na pozicích projektový manažer, technický manažer, finanční manažer, samostatný projektový referent, vyžádaný zaměstnanec odboru Krajského úřadu [územní celek].

32. Z popisu pracovního místa vedoucího projektového týmu – projektový manažer, soud zjistil, že nadřízeným zaměstnance na uvedené pracovní pozici byl ředitel a a podřízenými mohli být 1-4 pracovníci. Zastupován mohl být vedoucí projektového týmu technickým nebo finančním manažerem.

33. Z popisu pracovního místa: Vedoucí projektového týmu – projektový manažer soud zjistil, že náplní práce bylo za 1/ odpovídat řediteli [anonymizována dvě slova] za řádnou implementaci přidělených projektů ve smyslu pravidel programů, české legislativy a legislativy EU v oblasti přípravy projektu k realizaci, stejně jako za realizaci samotnou. Za 2/ po rozhodnutí ředitele o zodpovědnosti za přidělení projekt provádět kontrolu stavu zahajované ho projektu s důrazem na existenci a správnost příslušných dokumentů, které se váží k přípravě a realizaci pro těmi jsou zejména: projektová fiche, projektová dokumentace, územní rozhodnutí, stavební povolení, studie dopadů na životní prostředí, studie proveditelnosti, dokumenty, prokazující spolufinancování díla lokálních prostředků, eventuálně další. Za 3/ nést odpovědnost za řádnou přípravu a realizaci přidělených projektů až do jejich ukončení ve smyslu pravidel daného operačního programu. Realizaci projektů se rozumí zejména: příprava kvalitní zadávací dokumentace pro dodavatelské zabezpečení projektu, vedení procesu výběrového řízení na dodavatele jednotlivých částí projektu, řízení přípravě uzavření dodavatelských smluv mezi konečným příjemcem a dodavateli, samotná fyzická realizace projektu, monitoring realizaci projektu z věcného i finančního hlediska, vyhodnocení projektů, řádná archivace rozhodujících dokumentů, které se váží k projektu. Za 4/ koordinace přidělených úkolů zabezpečuje prostřednictví projektového týmu: tj. koordinací činností a výstupů jednotlivých členů projektového týmu. Za 5/ zodpovídá za řízení svěřených projektů z technického a finančního hlediska, vede projektovou agendu v písemné a elektronické podobě. Za 6/ zajišťuje souhrnné informace o přípravě a realizaci svěřených projektu a zodpovídá za ně. Za 7/ odpovídá za vedení dokumentace v rozsahu svěřených agend.

34. Z popisu pracovního místa: Vedoucí projektového týmu – projektový manažer soud také zjistil, že řídí podřízené pracovníky, členy projektového týmu (technického manažera, finančního manažera, samostatného projektového referenta, vyžádaného pracovníka KÚ), je odpovědný za činnost jemu podléhajících pracovníků, pravidelně kontroluje jejich práci a řídí metodicky jejich činnost, přiděluje členům projektových týmů jiné práce a činnosti dle potřeb směřujících k naplnění cílů projektu.

35. Z popisu pracovního místa: Vedoucí projektového týmu – projektový manažer soud také zjistil, že vedoucí projektového týmu plní dále u tyto úkoly: koordinuje přípravné práce projektů, spolupracuje s technickým a finanční manažer projektu při přípravě a realizaci projektu, připravuje a finálně kompletuje žádost souvislost v souladu s podmínkami daného operačního programu, jedná se o čtení s dotčenými subjekty a institucemi, partnery projektu, dotčenými odbory KÚ [anonymizováno] a dalšími relevantními subjekty, organizuje a vede kontrolní schůzky kontrolní dny, poskytuje podklady zpracovatelům materiálů pro jednání orgánů [územní celek], je zodpovědný za dodržení podmínek Smlouvy o poskytnutí dotace a pravidel příslušného operačního programu při realizaci projektu, provádí úkony nezbytné pro ukončení projektu dle pravidel příslušného operačního programu. Vedoucí projektového týmu je dále oprávněn delegovat úkoly, odpovědnost a kompetence dále na ostatní členy projektového týmu. Plní operativní úkoly dle pokynů přímého nadřízeného.

36. Z dopisu žalovaného ze dne 24.5.2017 soud zjistil, že tento se vzdal vedoucího pracovního místa a navrhl skončení svého pracovního poměru dohodou ke dni 30.6.2017.

37. Ze smlouvy o spolupráci ze dne 9.7.2014 uzavřené mezi [územní celek] a [územní celek] soud zjistil, že město se zavázalo kraji poskytnout na financování projektu (jeho přípravu a realizaci) finanční příspěvek v celkové výši 32 000 000 Kč a nezbytnou součinnost na zpracování projektu, jeho realizaci i na dobu udržitelnosti.

38. Ze smlouvy o spolupráci ze dne 9.7.2014 uzavřené mezi [územní celek] [územní celek] soud z čl. III odst. 2 zjistil, že město se zavázalo uhradit kraji nezpůsobilé výdaje i mimořádné výdaje (předem písemně odsouhlasené), které objektivně vzniknout v průběhu přípravy realizace projektu. Kraj se zavázal do 5 pracovních dnů informovat město o problémech, které se objevily v souvislosti s projektem, nezpůsobilými nebo mimořádnými výdaji a vyžádá si jeho stanovisko.

39. Ze smlouvy o spolupráci ze dne 9.7.2014 uzavřené mezi [územní celek] a [územní celek] soud z čl. IV odst. 1, 2 zjistil, že kraj měl právo nechat se v projektu zastupovat žalobkyní a účtovat městu prokazatelné výdaje vzniklé při přípravě projektu, pokud poskytovatel dotace bez zavinění kraje odmítne s krajem uzavřít smlouvu o poskytnutí dotace na realizaci projektu. V případě zavinění kraje, si tento prokazatelné výdaje hradí sám.

40. Ze smlouvy o spolupráci ze dne 25.6.2014 uzavřené mezi [územní celek] a [územní celek] soud zjistil, že město a kraj uzavřou na čerpání příspěvku ve výši 32 000 000 Kč smlouvu o poskytnutí příspěvku.

41. Ze smlouvy o poskytnutí příspěvku z rozpočtu [územní celek] ze dne 25.6.2014 soud z čl. II. odst. 1 zjistil, že [územní celek] vystupovalo na straně poskytovatele a [územní celek] na straně příjemce. Poskytovatel se zavázal v případě, že projekt uspěje, a poskytnout příjemci v roce 2014 2015 účelově vázaný finanční příspěvek v celkové výši 32 000 000 Kč. Na úhradu veškerých výdajů vynaložených příjemcem v rámci přípravy realizace projektu [anonymizována tři slova] předloženého do čtyřicáté sedmé výzvy regionálního operačního programu severozápad a a příjemce se zavázal tento účelově vázaný finanční příspěvek přijmout.

42. Ze smlouvy o poskytnutí příspěvku z rozpočtu [územní celek] ze dne 25.6.2014 soud z čl. II. odst. 1 zjistil, že příspěvek byl tvořen z 15 %, tj. částkou ve výši 4 800 000 Kč podílem spolufinancování poskytovatele a z 85 %, tj. částkou ve výši 27 200 000 Kč předfinancováním výdajů projektu.

43. Ze smlouvy o poskytnutí příspěvku z rozpočtu [územní celek] ze dne 25.6.2014 soud z čl. IV. odst. 1 zjistil, že příjemce byl povinen použít poskytnutý finanční příspěvek maximálně hospodárným a efektivním způsobem a výhradně k účelu uvedenému v čl. II odst. 1 této smlouvy a vyčerpat jej nejpozději do termínu ukončení projektu, který bude stanoven ve smlouvě o poskytnutí dotace, která bude uzavřena mezi příjemcem a Úřadem Regionální rady regionu [anonymizována čtyři slova]. Příjemce se výslovně zavázal, že tento příspěvek neposkytne jiným právnickým nebo fyzickým osobám, pokud nejde o úhrady spojené s realizací projektu, na který byly poskytnuty.

44. Ze smlouvy o poskytnutí příspěvku z rozpočtu [územní celek] ze dne 25.6.2014 soud z čl. IV. odst. 4 zjistil, že v případě, že příjemce bude úspěšným žadatelem o financování z příslušného operačního programu a projekt bude realizován, je příjemce po ukončení projektu povinen provést a předložit poskytovateli závěrečné vyúčtování poskytnutého příspěvku.

45. Ze smlouvy o poskytnutí příspěvku z rozpočtu [územní celek] ze dne 25.6.2014 soud z čl. IV odst. 5 zjistil, že finanční příspěvek ve výši 85 % způsobilých výdajů projektu, maximálně však 27 200 000 Kč je příjemce povinen vrátit nejpozději společně s předložením závěrečného vyúčtování příspěvku, popř. příjemce bude příspěvek vracet ve lhůtě splatnosti ve splátkách podle toho, jak budou příjemci propláceny způsobilé výdaje (dále jen„ finanční prostředky“) platebním orgánem v rámci ROP [jméno] [příjmení]. [anonymizováno]. Příjemce je povinen poukázat finanční prostředky na účet poskytovatele bezodkladně nejpozději však do 30 dnů po jejich připsání na účet příjemce, a to formou bezhotovostního převodu na účet poskytovatele uvedený v záhlaví této smlouvy pod variabilním symbolem [číslo].

46. Ze smlouvy o poskytnutí příspěvku z rozpočtu [územní celek] ze dne 25.6.2014 soud z čl. IV odst. 7 zjistil, že poskytovatel byl povinen navýšit svůj finanční příspěvek uvedený v článku II. této smlouvy o částku nezbytnou pro dofinancování výdajů projektu v případě vícenákladů objektivně vzniklých z realizací projektu a na dofinancování nezpůsobilých výdajů projektu, například nájemné (viz smlouva o spolupráci, článek III) avšak poskytovatelem příjemci předem písemně odsouhlasených, v souvislosti s realizací projektu.

47. Ze smlouvy o poskytnutí příspěvku z rozpočtu [územní celek] ze dne 25.6.2014 soud z čl. VI. odst. 2 zjistil, že pokud příjemce nesplnil některou ze svých povinností stanovených v článku IV. odst. 4, 5, 6 této smlouvy považovalo se toto jednání za zadržení peněžních prostředků ve smyslu ustanovení § 22 odst. 1, 3 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Příjemce byl v tomto případě povinen provést v souladu s ustanovením § 22 odst. 4, 5 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, odvod za porušení rozpočtové kázně do rozpočtu poskytovatele. To nevylučovalo právo poskytovatele odstoupit od smlouvy podle článku VII této smlouvy.

48. Výpisem z usnesení ze 4. jednání Zastupitelstva [územní celek], které se uskutečnilo dne 19. 6. 2014 soud zjistil, že Zastupitelstvo [územní celek] usnesením číslo ZK [číslo] schválilo smlouvu o spolupráci mezi [územní celek] a [územní celek] a smlouvu o poskytnutí příspěvku z rozpočtu [územní celek] mezi [územní celek] a [územní celek].

49. Ze smlouvy o partnerství uzavřené mezi [územní celek] a žalobkyní v pozici partnera ze dne 21. 11. 2013 soud zjistil, že předmětem smlouvy byla právní úprava postavení kraje a jeho partnera, jejich úlohy a odpovědnosti, jakož i úprava jejich vzájemných práv a povinností při realizaci [anonymizována tři slova]“.

50. Ze smlouvy o partnerství uzavřené mezi [územní celek] a žalobkyní v pozici partnera ze dne 21. 11. 2013 z čl. I. odst. 1.3. soud zjistil, že kraj a partner byli povinni při realizaci projektu postupovat dle pravidel uvedených v této smlouvě, rozhodnutí o poskytnutí dotace z ROP [jméno], prováděcími dokumenty ROP [jméno] vydaným řídícím orgánem ROP [jméno] v platném znění, příručkou pro žadatele o finanční podporu z ROP [jméno] (dále jen,,příručka pro žadatele“) vydané řídícím orgánem ROP [jméno] v platném znění, příručkou pro příjemce vydané řídícím orgánem ROP [jméno] v platném znění; všechny tyto dokumenty jsou pro všechny smluvní strany závazné v aktuálním znění.

51. Ze smlouvy o partnerství uzavřené mezi [územní celek] a žalobkyní v pozici partnera ze dne 21. 11. 2013 z čl. II. odst. 2.1. soud zjistil, že smluvní strany se dohodly, že se budou spolupodílet na přípravě a realizaci projektů tak, že kraj i partner nesou plnou odpovědnost za realizaci činností, které mají vykonávat dle této smlouvy.

52. Ze smlouvy o partnerství uzavřené mezi [územní celek] a žalobkyní v pozici partnera ze dne 21. 11. 2013 z čl. III. odst. 3.1 soud zjistil, že partner byl povinen po dobu účinnosti smlouvy provádět svoji činnost v souladu s příslušnými předpisy EU, pravidly ROP [jméno], právními předpisy ČR, zejména pak pravidly hospodářské soutěže, platnými předpisy upravujícími veřejnou podporu, principy ochrany životního prostředí a prosazování rovných příležitostí, touto smlouvou, zájmy kraje a podle pokynů kraje, které jsou partnerovi známy nebo které znát musí.

53. Ze smlouvy o partnerství uzavřené mezi [územní celek] a žalobkyní v pozici partnera ze dne 21. 11. 2013 z čl. III. odst. 3.6 soud zjistil, že partner odpovídá za škodu, která kraji vznikne při provádění své činnosti dle tohoto článku smlouvy, s výjimkou případů, kdy partner tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče.

54. Ze smlouvy o partnerství uzavřené mezi [územní celek] a žalobkyní v pozici partnera ze dne 21. 11. 2013 z čl. III. odst. 3.8 soud zjistil, že partner neodpovídá za škody vzniklé v důsledku jednání třetích osob či vzniklé živelnými událostmi, pokud partner učinil veškerá opatření a jednání, která byla nezbytná k tomu, aby se škodě předešlo, respektive aby výše škody byla minimalizována.

55. Ze smlouvy o partnerství uzavřené mezi [územní celek] a žalobkyní v pozici partnera ze dne 21. 11. 2013 z čl. III. odst. 3.9 soud zjistil, že partner se mimo jiné zavázal zpracovat zadávací dokumentace na autorský dozor, technický dozor, organizátora zadávacího řízení na provádění stavby a provést zadávací řízení na autorský dozor, technický dozor, organizátora zadávacího řízení na provádění stavby.

56. Ze smlouvy uzavřené mezi Regionální radou [anonymizována dvě slova], v postavení poskytovatele dotace, a [územní celek], v postavení příjemce dotace, nazvané Smlouva [anonymizována dvě slova] [datum] [číslo] o poskytnutí dotace z rozpočtových prostředků Regionální rady regionu [anonymizována dvě slova] ze dne 13.6.2014 soud zjistil, že v čl. V odst. 1 Se poskytovatel dotace zavázal poskytnout na základě této smlouvy, při plnění všech podmínek smlouvy a jejích příloh, dotaci ve výši 85 % celkových způsobilých výdajů, maximálně však částku 27 200 000 Kč 57. Ze smlouvy uzavřené mezi Regionální radou [anonymizována dvě slova], v postavení poskytovatele dotace, a [územní celek], v postavení příjemce dotace, nazvané Smlouva [anonymizována dvě slova] [datum] [číslo] o poskytnutí dotace z rozpočtových prostředků Regionální rady regionu [anonymizována dvě slova] ze dne 13.6.2014 soud zjistil, že v čl. V odst. 2 se příjemce dotace zavázal zajistit úhradu zbylé části způsobilých výdajů a všech nezpůsobilých výdajů projektu.

58. Ze smlouvy uzavřené mezi Regionální radou [anonymizována dvě slova], v postavení poskytovatele dotace, a [územní celek], v postavení příjemce dotace, nazvané Smlouva [anonymizována dvě slova] [datum] [číslo] o poskytnutí dotace z rozpočtových prostředků Regionální rady regionu [anonymizována dvě slova] ze dne 13.6.2014 soud v čl. VII odst. 3 zjistil, že příjemci dotace budou propláceny jen způsobilé výdaje v souladu s článkem V odst. 1 této smlouvy, které příjemce dotace prokazatelně uhradil a doložil příslušným účetním dokladem. Výdaje lze uhradit prostřednictvím bankovního převodu nebo v hotovosti, přičemž hotovostní platby budou způsobilé pouze do výše 10 000 Kč, včetně DPH pro každou jednotlivou platbu. Uhrazení výdajů se prokazuje na základě bankovních výpisů, dokladem o provedení plateb v hotovosti jsou pokladní doklady.

59. Ze smlouvy uzavřené mezi Regionální radou [anonymizována dvě slova], v postavení poskytovatele dotace, a [územní celek], v postavení příjemce dotace, nazvané Smlouva [anonymizována dvě slova] [datum] [číslo] o poskytnutí dotace z rozpočtových prostředků Regionální rady regionu [anonymizována dvě slova] ze dne 13.6.2014 soud zjistil, že v čl. X odst. 1 až 4 byla dotace určena pouze na úhradu způsobilých výdajů uvedených v rozpočtu projektu, v Prováděcím dokumentu ROP [jméno], v Příručce pro příjemce a v Pravidlech způsobilých výdajů. Způsobilé výdaje bylo možné uznat a proplatit z dotace pouze pokud vznikly a byly skutečně uhrazeny v období mezi 1.1.2007 do 31. 12. 2015. Příjemce dotace byl oprávněn v žádosti o platbu požadovat uhrazení pouze příslušné výše způsobilých výdajů projektu, a to s ohledem, jak na procentuální, tak celkovou výši poskytnuté dotace. Veškeré způsobilé výdaje musely být doloženy fakturami nebo účetními doklady stejné důkazní hodnoty. Příjemce dotace byl povinen zajistit úhradu veškerých výdajů projektu, které nebyly kryty výše uvedenou dotací (zejména nezpůsobilé výdaje) aby byl dodržen účel poskytnutí dotace na daný projekt.

60. Ze smlouvy uzavřené mezi Regionální radou [anonymizována dvě slova], v postavení poskytovatele dotace, a [územní celek], v postavení příjemce dotace, nazvané Smlouva [anonymizována dvě slova] [datum] [číslo] o poskytnutí dotace z rozpočtových prostředků Regionální rady regionu [anonymizována dvě slova] ze dne 13.6.2014 soud zjistil, že v čl. XI. odst. 1 Byl příjemce dotace povinen při realizaci projektu uskutečňovat zadávání veřejných zakázek v souladu s podmínkami stanovenými zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů, je-li zadavatelem podle tohoto zákona a v souladu s přílohou číslo 5a Příručky pro žadatele – Pokyny pro zadávání zakázek, pokud se na něj zákon č. 137/2006 Sb. nevztahuje nebo jde o zakázky malého rozsahu podle ustanovení § 12 odst. 3 tohoto zákona.

61. Ze smlouvy uzavřené mezi Regionální radou [anonymizována dvě slova], v postavení poskytovatele dotace, a [územní celek], v postavení příjemce dotace, nazvané Smlouva [anonymizována dvě slova] [datum] [číslo] o poskytnutí dotace z rozpočtových prostředků Regionální rady regionu [anonymizována dvě slova] ze dne 13.6.2014 soud zjistil, že v čl. XI. odst. 2 byl příjemce dotace povinen předložit poskytovateli dotace v souladu s pokyny pro zadávání zakázek kompletní dokumentaci k realizované veřejné zakázce. Bez takto provedené kontroly realizované veřejné zakázky ze strany poskytovatele dotace nebudou výdaje vztahující se k ní příjemci dotace proplaceny.

62. Ze smlouvy uzavřené mezi Regionální radou [anonymizována dvě slova], v postavení poskytovatele dotace, a [územní celek], v postavení příjemce dotace, nazvané Smlouva [anonymizována dvě slova] [datum] [číslo] o poskytnutí dotace z rozpočtových prostředků Regionální rady regionu [anonymizována dvě slova] ze dne 13.6.2014 soud zjistil, že v čl. XXI odst. 10 bylo stanoveno, že pokud poskytovatel dotace zjistí porušení podmínek, za který byla dotace poskytnuta, ještě před proplacením dotace nebo její části, ke které se dané porušení váže, je oprávněn provést finanční korekci dotčených výdajů podle této smlouvy, zejména způsobem uvedeným v příloze číslo 3 této smlouvy. Ke korekci dojde v rámci nejbližší žádosti o platbu, a to formou ponížení celkové sumy výdajů o výdaje, které byly shledány při kontrole dané žádosti o platbu jako nezpůsobilé. O krácení způsobilých výdajů bude příjemce dotace písemně informován, včetně důvodů, které poskytovatele dotace ke krácení vedly.

63. Z protokolu o kontrole provedené Úřadem Regionální rady regionu [anonymizována dvě slova], pracoviště [obec] prováděné ve dnech 25.8.2014 do 3.10.2014 ze dne 8.10.2014 [číslo jednací] soud zjistil, že kontrola byla mimo jiné prováděna též ohledně veřejných zakázek VŘ [anonymizováno] -,,Technický dozor stavebníka“ a VŘ [anonymizováno] -,,Organizátor výběrového řízení“ oběma kontrolovaným zakázkám pak v protokole odpovídala zjištění A1 a zjištění A2.

64. Z protokolu o kontrole provedené Úřadem Regionální rady regionu [anonymizována dvě slova], pracoviště [obec] prováděné ve dnech 25.8.2014 do 3.10.2014 ze dne 8.10.2014 [číslo jednací] soud zjistil, že zjištění A1 obsahovalo mimo jiné závěr, že z předložených dokladů nebyla jasná stanovená lhůta pro podání nabídek, obsah poptávky, způsob provedení poptávky a doručení jednotlivých nabídek. Z předložené dokumentace nebylo možné ověřit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Příjemce neprovedl toto výběrové řízení v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. c) Pokynů pro zadávání veřejných zakázek platných v době výběrového řízení.

65. Z protokolu o kontrole provedené Úřadem Regionální rady regionu [anonymizována dvě slova], pracoviště [obec] prováděné ve dnech 25.8.2014 do 3.10.2014 ze dne 8.10.2014 [číslo jednací] soud zjistil, že zjištění A1 obsahovalo mimo jiné závěr, že příjemce neprovedl úkony dle čl. 21 odst. 2 Pokynů, a tj. nevyhotovil písemný záznam o vyhodnocení doručených nabídek, včetně zdůvodnění výběru k tomuto výběrovému řízení. A dále příjemce předložil dokumentaci formu prostých kopií. Smlouva vítězného uchazeče byla předložena.

66. Z protokolu o kontrole provedené Úřadem Regionální rady regionu [anonymizována dvě slova], pracoviště [obec] prováděné ve dnech 25.8.2014 do 3.10.2014 ze dne 8.10.2014 [číslo jednací] soud zjistil, že závěrem zjištění A1 byla skutečnost, že poskytovatel dotace na základě uvedeného zjištění stanovil finanční opravu ve výši 10 % celkových způsobilých výdajů vztahujícím se k veřejné zakázce VŘ [anonymizováno] z faktury [variabilní symbol] představující ve vztahu k předloženým způsobilým výdajům zabezpečení stavby 27 371,25 Kč finanční opravu částkou 2 737,12 Kč a ke způsobilým výdajům DPH 5 747,96 Kč částku 574,79Kč.

67. Z protokolu o kontrole provedené Úřadem Regionální rady regionu [anonymizována dvě slova], pracoviště [obec] prováděné ve dnech 25.8.2014 do 3.10.2014 ze dne 8.10.2014 [číslo jednací] soud zjistil, že zjištění A2 obsahovalo mimo jiné závěr, že z předložených dokladů nebyla úplně jasná stanovená lhůta pro podání nabídek, obsah poptávky, způsob provedení poptávky a doručení jednotlivých nabídek. O lhůtě pro podání nabídek se příjemce zmiňuje v zápise pověřené osoby s doporučením nejvhodnější nabídky, která není podepsána není datována. Uchazeč s nejnižší nabídkovou cenou byl vyřazen pro údajné neakceptování návrhu smlouvy, termínu plnění smlouvy, což nelze ověřit. Třetí nabídka ze dne 7. 3. 2014 byla předložena jen formou krycího listu bez podepsaného návrhu příkazní smlouvy. Z předložené dokumentace nebylo možné dovodit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky a z výše uvedeného se jevilo, že zadavatel při výběru postupoval netransparentně a diskriminačně.

68. Z protokolu o kontrole provedené Úřadem Regionální rady regionu [anonymizována dvě slova], pracoviště [obec] prováděné ve dnech 25.8.2014 do 3.10.2014 ze dne 8.10.2014 [číslo jednací] soud zjistil, že zjištěním A2 byl závěr o skutečnosti, že za zjištěné nesrovnalosti se stanovuje finanční oprava ve výši 10 % z celkových způsobilých výdajů vztahujících se k veřejné zakázce VŘ [anonymizováno] z faktury VS [číslo]. Ve vztahu k předloženým způsobilým výdajům na výběrové řízení 60 000 Kč činila finanční oprava částku 6 000 Kč a ke způsobilým výdajům DPH 12 600 Kč činila oprava částku ve výši 1 260 Kč.

69. Z Dodatku k protokolu o kontrole provedené Úřadem Regionální rady regionu [anonymizována dvě slova], pracoviště [obec] prováděné ve dnech 25.8.2014 do 3.10.2014, [číslo jednací] soud zjistil, že byl tímto dodatkem mimo jiné opraven text o krácení výdajů projektu za zjištění A1 a A2 a, a to z původní částky 10 571,91 Kč na 8 915,95 Kč.

70. Z Dodatku k protokolu o kontrole provedené Úřadem Regionální rady regionu [anonymizována dvě slova], pracoviště [obec] prováděné ve dnech 25.8.2014 do 3.10.2014, [číslo jednací] soud zjistil, že tímto dodatkem byly mimo jiné opraveny i závěry zjištění A1 uvedené v odst. 52 a 53 tohoto rozsudku, když bylo uvedeno, že písemný záznam: Zápis pověřené osoby s doporučením nejvhodnější nabídky není datován a ani podepsán pověřenou osobou ([celé jméno žalovaného]). Zápis pověřené osoby s doporučením nejvhodnější nabídky je považován ÚRR za nevěrohodný a ex post zhotovený.

71. Z Dodatku k protokolu o kontrole provedené Úřadem Regionální rady regionu [anonymizována dvě slova], pracoviště [obec] prováděné ve dnech 25.8.2014 do 3.10.2014, [číslo jednací] soud zjistil, že tímto dodatkem byly mimo jiné opraveny i závěry zjištění A2 uvedené v odst. 55 a 56 tohoto rozsudku, když bylo uvedeno, že text uvedený pod kontrolním zjištěním A2 v protokolu o kontrole [anonymizováno] [číslo] [rok] se ruší a nahrazuje se níže uvedeným novým zněním textu: Uchazeč s nejnižší nabídkovou cenou byl vyřazen pro údajné neakceptování návrhu smlouvy, termínu plnění smlouvy, což nelze ÚRR ověřit. Třetí nabídka ze dne 7. 3. 2014 byla předložena jen formou krycího listu bez podepsaného návrhu příkazní smlouvy. Z výše uvedeného se jeví, že zadavatel při výběru postupoval netransparentně a diskriminačně. Písemný záznam Zápis pověřené osoby s doporučením nejvhodnější nabídky není datován a ani podepsán pověřenou osobou ([celé jméno žalovaného]). Zápis pověřené osoby s doporučením nejvhodnější nabídky je považován za nevěrohodný.

72. Z Oznámení o krácení způsobilých výdajů projektu ze dne 25.1.2017 vydaného předsedou Regionální Rady regionu [anonymizována dvě slova] [číslo jednací] soud zjistil, že Regionální rada regionu [anonymizována dvě slova] provedla z důvodu zjištěných nedostatků korekci způsobilých výdajů u uvedeného projektu ve výši 18 851,72 Kč. V případě zjištění A1 se korekce způsobilých výdajů týkala částky ve výši 1 655,95 Kč, v případě zjištění A2 se korekce týkala způsobilých výdajů ve výši 7 260 Kč a ve výši 9 935,77 Kč.

73. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] soud zjistil, že dne 20.11.2018 byla na tento účet připsána částka ve výši 16 023,97Kč z účtu žalobkyně s poznámkou [anonymizováno] náhrada škody [anonymizována dvě slova].

74. Z výzvy k náhradě škody ze dne 2.11.2018, č.j. [číslo] [spisová značka] určené žalobkyni soud zjistil, že vedoucí finančního odboru Krajského úřadu [územní celek] koncipovala povinnost žalobkyně k náhradě škody ve výši krácené dotace jako odpovědnost za administraci projektu, kterou na základě,, Smlouvy o partnerství“ uzavřené mezi [územní celek] a žalobkyní dne 21. 11. 2013 zajišťovala žalobkyně a kde se žalobkyně mimo jiné v článku III. odst. 3.6 zavázala k odpovědnosti za škodu, která kraji vznikne při provádění činnosti dle smlouvy.

75. Z výzvy k náhradě škody ze dne 2.11.2018, č.j. [číslo] [spisová značka] určené žalobkyni soud zjistil, že při administraci projektu využila žalobkyně pomocníka (ve smyslu ustanovení § 2914 občanského zákoníku) ředitele žalobkyně a je tudíž povinna k náhradě škody, jako by škodu způsobila sama. Vzniklou škodu může následně žalobkyně jakožto zaměstnavatel vymáhat po odpovědném zaměstnanci.

76. Z výzvy k náhradě škody ze dne 2.11.2018, č.j. [číslo] [spisová značka] určené žalobkyni soud zjistil, že 25. 1. 2017 Úřad Regionální rady [anonymizována dvě slova] vydal oznámení o krácení způsobilých výdajů [číslo jednací], ve kterém u projektu stanovil za nesrovnalosti, respektive za zjištění označená jako A1 a A2, finanční korekci způsobilých výdajů v celkové výši 18 851,72 Kč (podíl [územní celek] činil 85 % to je 16 023,97 Kč). Krácením způsobilých výdajů projektu ve výši 16 023,97 Kč tak došlo ke vzniku škody, jejíž úhrada po žalobkyni je nyní požadována.

77. Z výzvy k úhradě škody ve výši 16 023,97Kč ze dne 17.12.2019 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě škody ve výši 16 023,97 Kč ve lhůtě do 10 deseti dnů od doručení výzvy s tím, že jej označila za vedoucího projektového týmu – projektového manažera s odpovědností za vedení procesu výběrového řízení na dodavatele jednotlivých částí projektu, se zodpovědností za řízení svěřených projektů z technického a finančního hlediska, za vedení projektové agendy v písemné a elektronické podobě, s odpovědností za vedení dokumentace v rozsahu svěřených agend a konečně se zodpovědností za dodržení podmínek,, Smlouvy o poskytnutí dotace“ a pravidel příslušného operačního programu při realizaci projektu.

78. Z výzvy k úhradě škody ve výši 16 023,97Kč ze dne 17.12.2019 soud zjistil, že žalobkyně uvedla, že za zjištěné nesrovnalosti u zakázek VR [anonymizováno] s [anonymizována tři slova]“ a VR [anonymizováno] s [anonymizována tři slova]“ stanovil poskytovatel dotace korekci ve výši 18 851,72Kč (podíl [územní celek] tak činil 85% tj. částku 16 023,97Kč) a tudíž žalobkyně porušila svou povinnost dle čl. I. odst. 1.3 ve spojení s čl. III odst. 3.1. a 3.9 smlouvy o partnerství a zapříčinila tím vznik škody na straně [územní celek] ve výši krácené dotace. Protože měl žalovaný v předmětné době působit na pozici vedoucího [anonymizována tři slova]“, byla jeho případná odpovědnost posuzována s ohledem na to, že byl v předmětné době zaměstnancem žalobkyně.

79. Z doručenky od výzvy popisované v odst. 72 a 73 tohoto rozsudku soud zjistil, že výzva žalobkyně byla žalovanému doručena dne 19.12.2019.

80. Na základě shora zjištěného skutkového stavu soud učinil ve věci následující skutkový závěr: [územní celek] a [územní celek] měli zájem pokračovat v realizaci [anonymizována čtyři slova] a na realizaci [anonymizována tři slova]“ chtěli využít příspěvku z Regionálního operačního programu [anonymizováno], tedy získat na jeho financování prostředky z EU formou dotace. Za tím účelem uzavřeli dohodu, na základě které [územní celek] se ve prospěch kraje zavázalo poskytnout mu na financování projektu (na jeho přípravu a realizaci) finanční příspěvek v celkové výši 32 000 000 Kč. Na čerpání tohoto příspěvku byla mezi nimi uzavřena Smlouva o poskytnutí příspěvku z rozpočtu [územní celek], v níž se město jako poskytovatel příspěvku zavázalo předfinancovat 85 % výdajů projektu tj. 27 200 000 Kč [územní celek] se zavázal těchto 85 % způsobilých výdajů projektu maximálně však 27 200 000 Kč vrátit nejpozději společně s předložením závěrečného vyúčtování příspěvku, včetně částky nezbytné pro dofinancování výdajů projektu v případě vícenákladů nebo nezpůsobilých výdajů, poskytovatelem předem písemně odsouhlasených. 81. [územní celek] uzavřel se svojí příspěvkovou organizací [anonymizována dvě slova] (žalobkyní) Smlouvu o partnerství, v níž upravil jejich vzájemná práva a povinnosti při realizaci [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“ s obsahem, který vyplývá z odst. 50 – 55 tohoto rozsudku.

82. Karlovarský kraj uzavřel s poskytovatelem dotace veřejnoprávní smlouvu, jak výplývá z odst. 56 – 62.

83. Dotace byla krácena o nezpůsobilé výdaje dle zjištění A1, A2 jak vyplývalo z Oznámení o krácení způsobilých výdajů projektu ze dne 25.1.2017 vydaného předsedou Regionální Rady regionu [anonymizována dvě slova] [číslo jednací] celkem o částku 18 851,72 Kč (viz odst. 72 tohoto rozsudku).

84. Soud nepřezkoumával postup Úřadu Regionální rady regionu [anonymizována dvě slova], pracoviště [obec] ve vztahu k veřejnoprávní kontrole, která byla prováděna za účelem dodržování a plnění podmínek ze smlouvy číslo CZ [číslo] [číslo] [číslo] o poskytnutí dotace z rozpočtových prostředků Regionální rady regionu [anonymizována dvě slova], neboť mu tato pravomoc v občanském soudním řízení nepřísluší, a proto vycházel z faktického stavu, že kontrolní orgán provedl korekci ve shora uvedené výši. Za tím účelem soud neprováděl ani skutková zjištění týkající se dokumentů nazvaných Příručka pro žadatele, Příručka pro příjemce a Pokyny pro zadávání zakázek.

85. Žalovaný nebyl vedoucím projektového týmu - projektovým manažerem, byl zaměstnancem žalobkyně do 30.6.2017 na pozici ředitele a vedoucím [anonymizována tři slova]“.

86. Zodpovědnost za dodržení podmínek Smlouvy o poskytnutí dotace a pravidel příslušného operačního programu při realizaci projektu měl vedoucí projektového týmu - projektový manažer.

87. Žalovaný byl označen v Dodatku k protokolu o kontrole provedené Úřadem Regionální rady regionu [anonymizována dvě slova], pracoviště [obec] prováděné ve dnech 25.8.2014 do 3.10.2014, [číslo jednací] jako pověřená osoba, jejíž podpis na Zápise pověřené osoby s doporučením nejvhodnější nabídky chyběl podle kontrolních zjištění provedených Úřadu Regionální rady regionu [anonymizována dvě slova] (viz odst. 70 a 71 tohoto rozsudku).

88. Odpovědnost žalovaného za krácení dotace byla zanesena do výzvy k náhradě škody ze dne 2.11.2018, č.j. [číslo] [spisová značka] určené žalobkyni jako odpovědnost žalobkyně, která při administraci projektu využila pomocníka (ve smyslu ustanovení § 2914 občanského zákoníku) ředitele žalobkyně a je tudíž povinna k náhradě škody, jako by škodu způsobila sama.

89. Dne 20.11.2018 žalobkyně uhradila [územní celek] částku ve výši 16 023,97Kč jako škodu, kterou následně vymáhala po žalovaném s odůvodněním, že byl vedoucím projektového týmu-projektovým manažerem.

90. Zjištěný skutkový stav a skutkový závěr o něm, byl následně posouzen aplikací následujících ustanovení z.č. 262/2006 Sb. zákoníku práce ve znění účinném do 31.12.2019, (dále jen zák. práce): Podle ust. § 302 zák. práce jsou vedoucí zaměstnanci povinni a) řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců a hodnotit jejich pracovní výkonnost a pracovní výsledky, b) co nejlépe organizovat práci, c) vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci, d) zabezpečovat odměňování zaměstnanců podle tohoto zákona, e) vytvářet podmínky pro zvyšování odborné úrovně zaměstnanců, f) zabezpečovat dodržování právních a vnitřních předpisů, g) zabezpečovat přijetí opatření k ochraně majetku zaměstnavatele.

91. Podle ust. § 250 odst. 1 zák. práce je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

92. Předpokladem pro vznik obecné odpovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli za škodu je porušení pracovních povinností zaměstnancem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, vznik škody, příčinná souvislost mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody a zavinění na straně zaměstnance. Ke vzniku povinnosti k náhradě škody je zapotřebí, aby všechny předpoklady byly splněny současně. Chybí-li kterýkoliv z nich, nárok a tedy ani povinnost k zaplacení náhrady škody, nevzniká. V řízení o náhradu škody má žalobce (poškozený zaměstnavatel), procesní povinnost tvrdit a prokazovat všechny uvedené předpoklady potřebné pro vznik odpovědnosti zaměstnance za škodu.

93. Škodou ve smyslu pracovního práva není jakákoliv majetková újma nebo určitý nepříznivý stav, který je v běžném společenském styku jako škoda označován. Za škodu v pracovním právu se považuje takové zmenšení majetku poškozeného zaměstnavatele, k němuž došlo zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.

94. O vztah příčinné souvislosti se jedná tehdy, vznikla škoda následkem zaviněného porušení pracovních povinností zaměstnancem. Při řešení otázky příčinné souvislosti mezi jednáním nebo opomenutím zaměstnance a vznikem škody nejde o otázku právní, ale o otázku skutkovou, která nemůže být řešena obecně, ale pouze v konkrétních souvislostech. Postup při zjišťování příčinné souvislosti spočívá v tom, že škodu je třeba vyjmout z její všeobecné souvislosti a zkoumat ji izolovaně pouze z hlediska jejích příčin. Z celého řetězce všeobecné příčinné souvislosti je třeba sledovat jen ty příčiny a následky, které jsou důležité pro odpovědnost za škodu způsobenou zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Nemůže se jednat o jakoukoliv nepřímou souvislost, ale jen o souvislost přímou.

95. Zavinění jako předpoklad obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu je povinen prokázat zaměstnavatel. Zavinění ve formě úmyslu je dáno tehdy, jestliže jednající věděl, že škodu může způsobit, chtěl škodu způsobit nebo tehdy, když jednající věděl, že škodu může způsobit a pro případ, že ji způsobí, byl s tím srozuměn (nepřímý úmysl). Zavinění ve formě nedbalosti je dáno tehdy, jestliže jednající věděl, že škodu může způsobit, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že ji nezpůsobí (nedbalost vědomá) nebo tehdy, jestliže jednající nevěděl, že škodu může způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl, (nedbalost nevědomá). Vědomá nedbalost se shoduje s nepřímým úmyslem v intelektuální složce, ale oproti eventuálnímu úmyslu zde chybí volní složka vyjádřená srozuměním. Při vědomé nedbalosti zaměstnanec ví, že může způsobit škodlivý následek, avšak nechce ho způsobit, ani s jeho způsobením není srozuměn. Naopak spoléhá na to, že ho nezpůsobí. Z uvedeného vyplývá, že i když se zaměstnanec objektivně dopustil porušení právní povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi a i když v příčinné souvislosti s tím vznikla škoda, nebude přesto dána jeho odpovědnost, jestliže zaměstnanec nevěděl, že může škodu způsobit, a že o tom vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět nemusel a nemohl, neboť za těchto okolností není dáno zavinění ani ve formě nevědomé nedbalosti. Zavinění je kategorií subjektivní. Na zavinění lze tedy usuzovat pouze nepřímo na základě skutkových okolností, které se udály. Zavinění a jeho forma zpravidla vyplynou z konkrétních okolností daného případu. Důkazní břemeno tj. povinnost prokázat skutečnosti, na jejichž základě lze na existenci zavinění usuzovat, spočívá při obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu na zaměstnavateli.

96. V daném případě byl soud toho názoru, že žalobkyně neprokázala ani zavinění žalovaného ani příčinnou souvislost mezi plněním jeho pracovních úkolů a vznikem škody. Ostatně soud je i toho názoru, že škoda zaměstnavateli, žalobkyni, nevznikla jednáním zaměstnance, ale tím, že ji na výzvu [územní celek] prostě zaplatila. Navzdory tomu, že [územní celek] byl oprávněn ze smlouvy se [územní celek] (viz odst. 46 tohoto rozsudku) požadovat úhradu i nezpůsobilých výdajů projektu v souvislosti s realizací projektu, pokud byly poskytovatelem příjemci předem písemně odsouhlaseny. V daném případě při schvalování závěrečné zprávy [anonymizována tři slova]“ mohla být částka ve výši 16 023,97Kč uplatněna jako tento nezpůsobilý výdaj. Tím, že ji [územní celek] v souladu se smlouvou o poskytnutí příspěvku z rozpočtu [územní celek] ze dne 25.6.2014 neuplatnil a včas o její úhradu nepožádal, neznamenalo automaticky, že se jednalo o škodu způsobenou zaměstnancem žalobkyně.

97. V řízení bylo nepochybně prokázáno, že žalovaný byl ředitelem žalobkyně a vedoucím [anonymizována tři slova]“, jehož povinnostmi bylo koordinovat a řídit nikoliv zpracovávat výběrová řízení na konkrétní zakázky. V této souvislosti odkazuje soud na zjištění učiněná v rámci odst. 25 – 35 tohoto rozsudku. Důvod, proč byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 16 023,97Kč žalobkyní mohla spočívat i v uvedení jeho jména v v Dodatku k protokolu o kontrole provedené Úřadem Regionální rady regionu [anonymizována dvě slova], pracoviště [obec] prováděné ve dnech 25.8.2014 do 3.10.2014, [číslo jednací], kde byl uveden jako tzv. pověřená osoba.

98. Soud dospěl na základě shora uvedených skutečností k závěru, že žalovaný nezavinil v postavení vedoucího [anonymizována tři slova]“, vznik škody ve výši 16 023,97Kč ani že tato částka vznikla v příčinné souvislosti s jeho jednáním jako zaměstnance žalobkyně. Tato částka, která odpovídá korekci dotace jako následek kontroly Úřadu Regionální rady regionu [anonymizována dvě slova], nemusela být za škodu vůbec považována, pokud by se přistoupilo k aplikaci čl. III. odst. 3.8 smlouvy o partnerství uzavřené mezi [územní celek] a žalobkyní v pozici partnera ze dne 21. 11. 2013, na základě kterého platilo mezi smluvními stranami, že partner neodpovídá za škody vzniklé v důsledku jednání třetích osob či vzniklé živelnými událostmi, pokud partner učinil veškerá opatření a jednání, která byla nezbytná k tomu, aby se škodě předešlo, respektive aby výše škody byla minimalizována. V této souvislosti ze shodných vyjádření účastníků vyplynulo, že proti závěrům veřejnoprávní kontroly provedené Úřadem Regionální rady regionu [anonymizována dvě slova] byly vzneseny námitky a na základě těchto byla provedena i oprava původního protokolu Dodatkem k tomuto protokolu (viz odst. 69,70 a 71 tohoto rozsudku).

99. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 653,08 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 023,97 Kč sestávající z částky 1 780 Kč za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada podle § 13 a. t. v celkové částce 4 988 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19 548 Kč ve výši 4 105,08 Kč.