30 C 203/2023

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jakubcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 63 724,28 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 413,87 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 413,87 Kč od 30. 9. 2022 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 539,20 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 38 796,99 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 38 796,99 Kč, na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení co do částky 3 251,08 Kč, na kapitalizovaném úroku co do částky ve výši 36 095,24 Kč a na smluvní pokutě co do částky 18 513,42 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný dne 7.9.2020 uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“), Smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] - refinancování (dále jen„ smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy byla žalovanému poskytnuta jistina úvěru ve výši 49 000 Kč a to tak, že, částka ve výši 29 229,66 Kč byla poukázána ke splácení stávajícího závazku žalovaného u původního věřitele, zůstatková výše jistiny ve výši 19 770,34 Kč byla žalovanému poukázána bezhotovostním převodem na bankovní účet uvedený ve smlouvě. Úvěr se žalovaný zavázal splatit formou 12 pravidelných měsíčních splátek splatných v termínech dle splátkového kalendáře. Celková měsíční splátka byla sjednána ve výši 6 948,88 Kč. Žalovaný se spolu s jistinou úvěru zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 31 056,91 Kč a smluvní úrok z úvěru 3 329,67 Kč, jehož výše byla vypočtena z poskytnuté jistiny v sazbě dle smlouvy o úvěru za dobu trvání úvěru. Splatnost poslední splátky, jakož i celková splatnost úvěru byly sjednány na 13.09.2021. Na internetových stránkách [webová adresa] žalovaný zvolil bezhotovostní formu poskytnutí úvěru na bankovní účet a následně si vybral výši požadovaného úvěru a navolil vyhovující počet splátek. Po vyplnění uvedených dat se žalovanému zobrazilo, jaký bude poplatek za poskytnutí úvěru a jakou celkovou částku by byl povinen uhradit. Jelikož uvedené podmínky poskytnutí finančních prostředků žalovanému vyhovovaly, následně kliknul na políčko„ Chci půjčit“. V dalším kroku žalovaný vyplnil registrační formulář, do něhož uvedl e-mail: [email], číslo mobilního telefonu [číslo], jméno, příjmení, rodné číslo a číslo občanského průkazu, trvalé bydliště, popř. kontaktní adresu. V následující sekci vyplnil žalovaný údaje o svém zaměstnání, tj. typ příjmu, jméno nebo název zaměstnavatele, IČO zaměstnavatele, či pokud byl žalovaný OSVČ své IČO, jakož i výši svého příjmu. V následující sekci žalovaný vyplnil údaje o kontaktní osobě a v poslední sekci pak i číslo bankovního účtu, na který měly být poskytnuté finanční prostředky žalovanému zaslány. V okamžiku, kdy byly všechny části registračního formuláře ze strany žalovaného vyplněny, byl žalovaný povinen se seznámit s celkovým obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, když celý text byl žalovaný povinen si přečíst, tak aby věděl jaká práva, povinnosti či případné právní dopady plynou pro něj z předmětného dokumentu a následně po odsouhlasení předmětné smlouvy z vlastní vůle byl žalovaný povinen na důkaz svého souhlasu s předmětnou smlouvou tuto odsouhlasit zaškrtnutím příslušného čtvercového políčka, čímž potvrdil, že rozuměl a souhlasil se všemi právními součástmi procesu. Po procesu odsouhlasení dokumentů, byla žalovanému na zadané číslo mobilního telefonu odeslána SMS zpráva s unikátním kódem: [anonymizováno]. Tento unikátní kód žalovaný opsal do příslušného pole internetového formuláře, čímž dokončil tvorbu svého osobního profilu a zároveň tím i odeslal žádost o poskytnutí úvěru. SMS kód je uveden na poslední straně smlouvy o úvěru spolu s datem a jménem žalovaného. Veškerá smluvní dokumentace pak byla žalovanému zaslána na zadaný e-mail a je přístupná v jeho klientské sekci na www stránkách původního věřitele. Samotná smlouva o úvěru a související dokumenty pak byly žalovaným podepsány pomocí zadání verifikačního SMS kódu. Dokumenty nabyly platnosti a účinnosti zadáním SMS kódu, který měl omezenou dobu platnosti na 48 hodin. Žádost o poskytnutí úvěru, resp. refinancování předchozího úvěru byla žalovanému následně schválena, kdy byla část poskytnuté jistiny alokována na úhradu stávajícího úvěru a zbytek jistiny byl žalovanému poukázán na bankovní účet sdělený žalovaným viz shora, a to s variabilním symbolem složeným z rodného čísla žalovaného a dalších symbolů, které společně vytvořili část, popř. celé číslo smlouvy o úvěru vizte výše.

2. Na základě údajů poskytnutých žalovaným v rámci shora popsaného procesu pak původní věřitel ověřoval schopnost a možnosti žalovaného splácet požadovaný úvěr. Žalovaný však poskytnutý úvěr ke dni splatnosti poslední splátky řádně nesplatil. Dle informací od původního věřitele žalovaný na svůj závazek uhradil částku ve výši 13 356,47 Kč. Dne [datum] byla mezi původním věřitelem a žalobcem uzavřena Rámcová smlouva o postupování pohledávek (dále jen jako„ rámcová smlouva“). Na základě této rámcové smlouvy pak došlo k postoupení pohledávek, a to konkrétně prostřednictvím Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávek se stalo účinným ke dni [datum], tj. okamžikem zaplacení kupní ceny za jednotlivé portfolio pohledávek. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 110 240,66 Kč a skládala se z: - nesplacené jistiny ve výši 45 210,86 Kč - nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 28 468,83 Kč - smluvních úroků za poskytnutí úvěru ve výši 7 626,41 Kč - smluvní pokuty ve výši 18 513,42 Kč - kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 10 421,14 Kč, k tomu viz níže revizní přepočet - nákladů na vymožení pohledávky ve výši 0 Kč. Pro doplnění a zdůvodnění postoupených částek tvořících v součtu pohledávku za žalovaným žalobkyně sdělila, že na jistinu v původní výši 49 000 Kč byla alokována úhrada žalovaného ve výši 3 789,14 Kč, na poplatek za poskytnutí úvěru v původní výši 31 056,91 Kč úhrada ve výši 2 588,08 Kč, na sjednaný smluvní úrok z úvěru byla alokována úhrada ve výši 571,67 Kč, na smluvní pokutu byla alokována úhrada ve výši 5 986,58 Kč, na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení nebyla alokována žádná a na náklady na vymožení pohledávky byla alokována úhrada ve výši 421 Kč. Vzhledem k tomu, že ve Smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, představuje v žalobním návrhu kapitalizovaný úrok. Výše kapitalizovaného úroku činí 36 095,24 Kč, a je tvořena součtem nedoplatků poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 28 468,83 Kč, smluvních úroků za poskytnutí úvěru ve výši 7 626,41 Kč a nákladů na vymožení pohledávky ve výši 0 Kč. Vzhledem k tomu, že zákonný úrok z prodlení byl žalobci postoupen kapitalizovanou částkou, představuje tento v žalobním návrhu kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši po revizním přepočtu. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení byl napočítán ve výši 3 790,28 Kč, což odpovídá reviznímu přepočtu za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku, tj. v sazbě dle platných právních předpisů od 14.09.2021 do 09.09.2022, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 45 210,86 Kč. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení v přepočítané výši, avšak ponížený o tvrzené úhrady žalovaného ve výši 0 Kč, tedy částku ve výši 3 790,28 Kč. Žalobkyně doplnila, že smluvní úroky za poskytnutí úvěru představují roční úroky ve sjednané sazbě 12 % ročně z nesplacené jistiny pohledávky za dobu od poskytnutí úvěru, tj. 8.9.2020 do 3.2.2022. Žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem prvního dne prodlení se splacením úvěru, tj. 14.9.2021, a to od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 30.9.2022 z jistiny ve výši 45 210,86 Kč do zaplacení. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh nic neuhradil.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

4. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že žalovaný prostředky komunikace na dálku uzavřel se s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému celkem částku ve výši 49 000 Kč s poplatkem ve výši 31 056,91Kč, kdy měl žalovaný do 12 měsíců zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku ve výši 83 386,58 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 6 949Kč. Část úvěru byla určena na refinancování jiného již žalovanému poskytnutého úvěru.

5. Žalovanému byla na jeho účet dne 8.9.2020 odeslána částka ve výši 19 770,34Kč.

6. Podle splátkového kalendáře měla být první splátka poskytnuta dne 13.10.2020 ve výši 6 949 Kč Poslední splátka měla být poskytnuta dne 13.9.2021.

7. Z Rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne [datum] spolu s dílčí smlouvou o postoupené pohledávek ze dne [datum] a dokladem o zaplacení kupní ceny ze dne [datum] za převáděné portfolio pohledávek soud zjistil, že žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována, neboť mezi převedenými pohledávkami byla podle přílohy č. 1 též pohledávka za žalovaným ve výši 110 240,66 Kč.

8. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6.10.2022 měl soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, kdo je jeho novým věřitelem a vyzvala jej k zaplacení dluhu ve výši 110 240,66 Kč na účet žalobkyně ve lhůtě 10 dnů od obdržení dopisu. Podacím archem ze dne 10.10.2022 měl soud za prokázáno, že tohoto dne byla na adresu žalovaného odesílána doporučená pošta.

9. Předžalobní výzvou ze dne 31.1.2023 měl soud za to, že právní zástupce vyzval žalovaného k zaplacení částky ve výši 106 214,07 Kč bez příslušenství ve lhůtě do 14.2.2023.

10. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, což znamená, že se zavazuje mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek tedy zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda úvěrovaný o vyplacení celé částky požádá, jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti úvěrovaného, jeho projevu vůle. Tato žádost (požádání úvěrovaného o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. Závazek úvěrujícího k rezervaci peněžních prostředků pro úvěrovaného trvá po celou dobu trvání smlouvy. Úvěrovaný ovšem nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok se platí jenom za prostředky, které jsou skutečně čerpány. Smlouva označená jako smlouva o úvěru, ale neobsahující závazek zaplatit za poskytnuté prostředky úroky, nemá povahu smlouvy o úvěru, ale smlouvy o zápůjčce. Pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma. Požadavek písemné formy stanoví zákon o spotřebitelském úvěru pro smlouvu, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr.

12. V daném případě měla být smlouva sjednána dne 7.9.2020 tedy za účinnosti z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost dne 1.12.2016. Podle ust. § 104 z.č. 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Žalobkyně sama uvedla, že smlouva byla uzavřena distančně prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně. Zákon užívá za tím účelem termín:„ ..K uzavření smlouvy byly využity prostředky komunikace na dálku“. (§§ 1841-1851 o.z.) Ani v takovém případě však není možné rezignovat na požadavek zkoumání úvěruschopnosti žadatele o úvěr.

13. Podle ust. § 562 odst. 1 o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

14. To však není tento případ, neboť k uzavření smlouvy o úvěru došlo prostřednictvím prostředků komunikace na dálku vyplněním formuláře na internetových stránkách a osoba, která uvedené údaje žalobkyni poskytla, nemusí být vůbec totožná se skutečným majitelem účtu ani s osobou, jejíž údaje byly k vyplnění smlouvy o úvěru využity.

15. Uvedená forma nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje (mimo jiné) bez uznávaného elektronického podpisu, resp. jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek. ¨ 16. Podle ust. § 110 odst. 1 z.č. 257/2010 Sb. neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

17. Podle ust. § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Podle ust. § 86 odst. 2, z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Podle ust. § 87 odst. 1, z.č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

21. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

23. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala na základě shora uvedených tvrzení a soudem provedených listin, že smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřela s žalovaným písemně, když rovněž neprokázala svá žalobní tvrzení o tom, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, považoval soud v intencích ust. § 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. za použití obecného ustanovení § 588 o.z. smlouvu o úvěru za neplatnou a přiznal žalobkyni podle shora uvedených ustanovení o vydání bezdůvodného obohacení částku ve výši 19 770,34 Kč od které odečetl žalovaným zaplacenou částku ve výši 13 356,47Kč. Výrok II. Je důsledkem závěru o neplatnosti smlouvy a důsledkem rozdílu mezi nárokovanou a přiznanou částkou výrokem I. tohoto rozsudku.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že nepřiznal žalovanému náhradu nákladů řízení, neboť obsahem spisu nebylo zjištěno, že by mu nějaké náklady v řízení vznikly.