30 C 210/2022

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jakubcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 88 167,45 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba na zaplacení částky ve výši 88 167,45 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 88 167,45 Kč od 16. 11. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 3. 3. 2022 domáhala zaplacení shora uvedené částky z odůvodněním, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] Uzavřela se žalovaným dne 6. 2. 2017 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr ve výši 89 167,45 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději do 15. 11. 2021. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytovala úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval a zadal své osobní údaje včetně čísla svého mobilního telefonu a e-mailové adresy. Tímto zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Po dokončení registrace na webových stránkách zaslal žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění dokumentu – Smlouva o revolvingovém úvěru, s navrhovanou výší úvěru. Úvěruschopnost žalované ověřovala právní předchůdkyně žalobkyně výpočtem mezi doložitelný mi příjmy a výdaji. Klientům byla ponechána rezerva desetiprocentního rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy si těchto 10 % muselo rovnat minimálně životnímu minimu, které činilo 3 410 Kč. Půjčky byly poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Žalovaný byl dále lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE a CRKI EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného. Úvěr byl žalovanému poskytnut z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně na účet žalovaného číslo [bankovní účet]. Žalovaný byl o úhradu dluhu opakovaně upomínán.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, své stanovisko k podané žalobě soudu nesdělil.

3. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 6.2.2017 smlouvu o revolvingovém úvěru prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše sjednaného úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč na dobu neurčitou s úrokovou sazbou ke dni uzavření smlouvy ve výši 8,5 % měsíčně a s roční procentní sazbou nákladů na úvěr ve výši 264,42 %. Naproti tomu žalovaný byl oprávněn peníze z úvěru čerpat po celou dobu trvání smlouvy, a to i opakovaně. Smluvní strany se dále dohodly, že žalovaný zaplatí poplatek za čerpání úvěru, a to ve výši 12,5 % z částky každého čerpání úvěru dle článku III.

4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru v článku IV. odst. 6 soud zjistil že celková částka splatná žalovaným tedy součet výše poskytovaného úvěru a výše celkových nákladů úvěru, avšak jen při splnění všech výše uvedených předpokladů pro výpočet RPSN a bude činit 96 459,54 Kč. Takto vysokou částku musel žalovaný zaplatit jen tehdy, pokud by byl úvěr čerpán v plné výši úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč a došlo by ke splnění všech níže uvedených předpokladů.

5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru z článku IV. odst. 5 soud zjistil, že těmito předpoklady bylo, že smlouva bude uzavřena a úvěr bude čerpán v plné výši úvěrového limitu dne 6. 2. 2017, že úvěr bude poskytnut na období jednoho roku počínaje datem prvního čerpání a konečná splátka vyrovná zůstatek jistiny, úroků z úvěru a případných dalších poplatků, že jistina úvěru bude splácena ve stejných měsíčních splátkách počínaje 1 měsíc po dni prvního čerpání, a že po dobu trvání smlouvy se nezmění výše úrokové sazby úvěru ani výše kterékoliv ceny zahrnuté v RPSN.

6. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru z článku V. odst. 1 soud zjistil, že žalovaný byl povinen splácet úvěr, úroky z úvěru a poplatek za čerpání z bankovního účtu pravidelnými měsíčními splátkami ve výši odpovídající minimálním splátkám dle obchodních podmínek ve výši 12,5 % z nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání nebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek byla vyšší, a to vždy ke 30.dni každého kalendářního měsíce počínaje dnem 6. 2. 2017. Celkový počet splátek závisel na délce doby trvání úvěru a jeho skutečně vyčerpané výši.

7. Z tabulky nazvané Platební informace soud zjistil, že celková dlužná částka k datu splatnosti činila 89 067,45 Kč, neuhrazené částky z minulého období 29 047,51 Kč, aktuální povinná minimální měsíční splátka k datu splatnosti 11 145,93 Kč, datum splatnosti bylo stanoveno na 15. 11. 2021.

8. Ze smlouvy o postoupení uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní soud zjistil, že byla uzavřena dne 27. 1. 2020 a v příloze postoupených pohledávek byla pohledávka za žalovaným označena [číslo].

9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 12. 2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uvědomila žalovaného o postoupení pohledávky ke dni [datum] s tím, že ho požádala o úhradu částky 88 801,99 Kč do tří dnů na bankovní účet ve výzvě uvedený.

10. Z předžalobní výzvy ze dne 11. 12. 2021 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení celkové částky ve výši 106 805,99 Kč do tří dnů na bankovní účet ve výzvě uvedený. Přičemž náklady právního zastoupení činily 18 004 Kč.

11. Z podacího lístku ze dne 11. 12. 2021 soud zjistil, že tohoto dne byla na adresu žalovaného odesílána doporučená pošta.

12. Na základě shora zjištěného skutkového stavu učinil soud ve věci následující skutkový závěr: Ze žádného provedeného listinného důkazu, soud nemohl zjistit, jakou částku žalovaný skutečně vyčerpal, jakými konkrétními částkami tak učinil a kdy, kolik z této vyčerpané částky ve skutečnosti splatil, a zda žalobkyní vznesený nárok na zaplacení částky ve výši 88 167,45 Kč je vůbec po právu. Z listiny nazvané Platební informace, o níž žalobkyně v žalobě uvedla, že se jedná o splatnou fakturu, a že z důvodu jejich velkého počtu, zasílá pouze poslední, soud nemohl učinit závěr, že žalobce vyčerpal částku 89 067,45 Kč, neboť se jedná o dokument, který lze vytvořit prostřednictvím výpočetní techniky v domácí kanceláři v podobě a se stejnou věrohodností, jako to učinila žalobkyně. Žádný přehled čerpání za období od 6.2.2017 do 15.11.2021 žalobkyně nepředložila. Rovněž nepředložila soudu žádné důkazy o tom, z jakých informací o žalovaném vycházela, pokud dospěla k závěru, že je schopen úvěr splácet, neprokázala, že znala jeho příjmy a výdaje ani to, zda z registrů získala informace, které jak tvrdila, byly pozitivní ve vztahu ke schopnosti úvěr splácet. Smlouva o revolvingovém úvěru nebyla uzavřena písemně a skutečnost, zda žalovaný byl osobou, které byly finanční částky převáděny zůstala sporná.

13. Na doplnění soud dodává, že žalobkyně se z jednání omluvila, vzdala se tedy možnosti být na jednání poučena ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o.s.ř., aby tvrzené skutečnosti – výši vyčerpané částky a zkoumání úvěruschopnosti – prokázala. (Srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp. zn. 28 Cdo 1537/2008).

14. Po právní stránce na řešenou věc dopadá ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, což znamená, že se zavazuje mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek tedy zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda úvěrovaný o vyplacení celé částky požádá, jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti úvěrovaného, jeho projevu vůle. Tato žádost (požádání úvěrovaného o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. Závazek úvěrujícího k rezervaci peněžních prostředků pro úvěrovaného trvá po celou dobu trvání smlouvy. Úvěrovaný ovšem nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok se platí jenom za prostředky, které jsou skutečně čerpány. Smlouva označená jako smlouva o úvěru, ale neobsahující závazek zaplatit za poskytnuté prostředky úroky, nemá povahu smlouvy o úvěru, ale smlouvy o zápůjčce. Pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma. Požadavek písemné formy stanoví zákon o spotřebitelském úvěru pro smlouvu, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr.

15. V daném případě měla být smlouva sjednána dne 6.2.2017 tedy za účinnosti z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost dne 1.12.2016. Podle ust. § 104 z.č. 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Žalobkyně sama uvedla, že smlouva byla uzavřena distančně prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně. Zákon užívá za tím účelem termín:„ ..K uzavření smlouvy byly využity prostředky komunikace na dálku“. (§§ 1841-1851 o.z.).

16. Podle ust. § 562 odst. 1 o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

17. To však není tento případ, neboť k uzavření smlouvy o úvěru došlo prostřednictvím prostředků komunikace na dálku vyplněním formuláře na internetových stránkách a osoba, která uvedené údaje žalobkyni poskytla, nemusí být vůbec totožná se skutečným majitelem účtu ani s osobou, jejíž údaje byly k vyplnění smlouvy o úvěru využity.

18. Uvedená forma nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje (mimo jiné) bez uznávaného elektronického podpisu, resp. jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek.

19. Podle ust. § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle ust. § 86 odst. 2, z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle ust. § 87 odst. 1, z.č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

24. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Na základě zjištěných skutečností, kdy žalobkyně neprokázala, že pohledávka existuje, v jaké výši existuje a neprokázala ani skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, považoval soud smlouvu o úvěru za neplatnou, a protože neměl za prokázáno, jaké částky a kdy právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla, nemohl použít ani ustanovení o povinnosti vydat bezdůvodné obohacení. Vzhledem k tomu nepovažoval žalobu za důvodnou a nárok žalobkyně zamítl.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že nepřiznal žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, jestliže obsahem spisu nebylo prokázáno, že mu nějaké náklady v řízení vznikly.