30 C 246/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Hanou Jakubcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 7 549 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba na zaplacení částky ve výši 7 549 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 7 549 Kč od 13. 10. 2017 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 6. 5. 2021 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že původní věřitel společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], poskytla žalované úvěr ve výši 5 000 Kč dne 24. 8. 2017, který měl být splacen nejpozději dne 12. 10. 2017. Předmětem žalobního návrhu byla pohledávka, která se skládala z nesplacené jistiny ve výši 5 000 Kč dále z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 188 Kč a poplatku za prodloužení termínu splatnosti ve výši 1 361 Kč. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů a to včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. Tímto žalovaná zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaná následně odsouhlasila znění úvěrové smlouvy, jakožto podmiňující krok pro pokračování v registraci na webových stránkách původního věřitele. Žalovaná zaslala původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh na uzavření konkrétní úvěrové smlouvy. Žalovaná tento návrh smlouvy akceptovala a původní věřitel dne 24. 8. 2017 vyplatil žalované úvěr. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované číslo [bankovní účet] jako variabilní symbol si strany zvolily rodné číslo žalované. Přestože úvěr byl právní předchůdkyní žalobkyně žalované prokazatelně poskytnut, do dne podání žaloby nebyl žalovanou uhrazen. Předžalobní upomínka o úhradu dlužné částky byla zástupcem žalobkyně odeslána dne 2. 2. 2021.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, své stanovisko k podané žalobě soudu nesdělila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Z návrhu smlouvy o spotřebitelském úvěru, který není datován ani vlastnoručně podepsán ze strany žalované, měl soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] se zavázala poskytnout žalované peněžitou zápůjčku ve formě krátkodobého bezúčelového nezajištěného spotřebitelského úvěru a žalovaná se zavázala zápůjčku spolu s příslušným poplatkem za zápůjčku do termínu splatnosti právní předchůdkyni žalobkyně vrátit dle individuálních podmínek stanovených ve smlouvě. Těmito byly termín splatnosti do 22. 9. 2017, celková výše zápůjčky ve výši 5 000 Kč, poplatek za zápůjčku ve výši 1 188 Kč, doba trvání zápůjčky 29 dní s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalované zápůjčku formou bezhotovostního převodu na bankovní účet žalované, a to bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru.

5. Z návrhu smlouvy o spotřebitelském úvěru, který nebyl datován ani vlastnoručně podepsán ze strany žalované soud zjistil, že jako bankovní účet klienta byly uvedeny písmena a číslice [bankovní účet].

6. Z řádků v tabulce na šířku stránky A4 soud měl soud za to, že tabulka obsahovala data, číslice a slovní spojení Platba převodem, půjčka [číslo], data 24.8.2017, 24.8.2017, [číslo], [číslo], - 5000, 0000 7. Z dodatku ke smlouvě o spotřebitelském úvěru bez podpisu žalované a bez uvedení data ujednání, měl soud za to, že žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně o odložení termínu splatnosti zápůjčky stanoveném ve smlouvě o 20 dní a za tím účelem se zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek za prodloužení termínu splatnosti zápůjčky ve výši 1 361 Kč.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy soud měl soud za to, že pohledávka žalované je označena v seznamu postupovaných pohledávek pod [číslo] žalobkyně je, tudíž aktivně legitimována k podání této žaloby.

9. Dopisem ze dne 2. 2. 2021 oznamovala právní předchůdkyně žalobkyně žalované postoupení pohledávky na žalobkyni a dopisem ze dne 2. 2. 2021 právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k zaplacení částky ve výši 13 507,49 Kč ve lhůtě do tří dnů.

10. Podacím lístkem České pošty ze dne 2. 2. 2021 měl soud za prokázáno, že tohoto dne byla na adresu žalované odesílána doporučená pošta.

11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, což znamená, že se zavazuje mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek tedy zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda úvěrovaný o vyplacení celé částky požádá, jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti úvěrovaného, jeho projevu vůle. Tato žádost (požádání úvěrovaného o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. Závazek úvěrujícího k rezervaci peněžních prostředků pro úvěrovaného trvá po celou dobu trvání smlouvy. Úvěrovaný ovšem nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok se platí jenom za prostředky, které jsou skutečně čerpány. Smlouva označená jako smlouva o úvěru, ale neobsahující závazek zaplatit za poskytnuté prostředky úroky, nemá povahu smlouvy o úvěru, ale smlouvy o zápůjčce. Pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma. Požadavek písemné formy stanoví zákon o spotřebitelském úvěru pro smlouvu, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr.

12. V daném případě měla být smlouva sjednána dne 24.8.2017 tedy za účinnosti z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost dne 1.12.2016. Podle ust. § 104 z.č. 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Žalobkyně sama uvedla, že smlouva byla uzavřena distančně prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně. Zákon užívá za tím účelem termín:„ ..K uzavření smlouvy byly využity prostředky komunikace na dálku“. (§§ 1841-1851 o.z.).

13. Podle ust. § 562 odst. 1 o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. To však není tento případ, neboť k uzavření smlouvy o úvěru došlo prostřednictvím prostředků komunikace na dálku vyplněním formuláře na internetových stránkách a osoba, která uvedené údaje žalobkyni poskytla, nemusí být vůbec totožná se skutečným majitelem účtu ani s osobou, jejíž údaje byly k vyplnění smlouvy o úvěru využity. Uvedená forma nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje (mimo jiné) bez uznávaného elektronického podpisu, resp. jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek.

14. Podle ust. § 110 odst. 1 z.č. 257/2010 Sb. neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

15. Podle ust. § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle ust. § 86 odst. 2, z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle ust. § 87 odst. 1, z.č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

20. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala na základě shora uvedených tvrzení a soudem provedených listin, že smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřela s žalovanou písemně, když rovněž neprokázala svá žalobní tvrzení o tom, že zkoumala úvěruschopnost žalované, neboť zcela chyběly výstupy, které ohledně žalované získala prostřednictvím dostupných databází před poskytnutím úvěru, považoval soud v intencích ust. § 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. za použití obecného ustanovení § 588 o.z. smlouvu o úvěru za neplatnou a přiznal by žalobkyni podle shora uvedených ustanovení o vydání bezdůvodného obohacení částku ve výši 5000Kč. Soud však postrádal zcela důkaz o tom, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši 5000Kč bezhotovostně na účet žalované, protože číslo účtu, které žalobkyně uvedla v žalobě, nemělo oporu v předložených listinách, kde se tento účet vůbec nevyskytoval. Rovněž tak doklad o převedení úvěru na účet žalované nebyl prokazován jinak, než-li řádkem ve vytvořené tabulce, která měla budit zdání zvětšeného řádku z bankovního výpisu, avšak postrádala zcela autenticitu dokladu pocházejícího z bankovního sektoru. Na základě těchto nedostatků v předložených listinách soud nepovažoval žalobu za důvodnou, když měl pochybnosti o tom, zda smlouvu vůbec uzavírala žalovaná a zda právě žalované byla na účet poslána bezhotovostně částka ve výši 5000Kč.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že nepřiznal žalované náhradu nákladů řízení, neboť obsahem spisu žalované žádné náklady v řízení nevznikly.