30 C 252/2017

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Hanou Jakubcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 587 835Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 587 835 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 834 668 Kč od 28. 10. 2017 do 7. 11. 2017, z částky 637 306 Kč od 8. 11. 2017 do 27. 11. 2017, z částky 595 906 Kč od 28. 11. 2017 do 16. 2. 2018, z částky 593 787 Kč od 17. 2. 2018 do 30. 4. 2018, z částky 587 835 Kč od 1. 5. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 173 079 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem v [obec], [ulice a číslo], [PSČ].

1. Žalobkyně podala dne [datum] ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky ve výši 834 668 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jako nájemce nebytových prostor v [obec] náležejících k budově [anonymizována dvě slova] uzavřela se žalovaným jako podnájemcem dne [datum] smlouvu o podnájmu těchto prostor, na základě které žalovaný získal do užívání tam specifikované nebytové prostory oproti povinnosti platit sjednané nájemné a úhradu za služby spojené s užíváním nebytových prostor. Podnájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit nájemné ve výši 600 000 Kč ročně dle podrobného rozpisu nájemného, včetně úhrad za jednotlivé měsíce uvedené v příloze číslo 1 podnájemní smlouvy. Nájemné bylo sjednáno v měsíčních splátkách a úhrada za dodávky služeb byla sjednána s měsíční splatností na základě přeúčtování skutečné spotřeby. V souladu se smluvním ujednáním vystavila žalobkyně žalovanému následující čísla faktur za poskytovaná plnění, které žalovaný do dne podání žaloby neuhradil: 2017 ze dne 2. 2. 2017, 2017 ze dne 13. 2. 2017, 2017 ze dne 14. 2. 2017, 2017 ze dne 6. 3. 2017, 2017 ze dne 14. 3. 2017, 2017 ze dne 14. 3. 2017, 2017 ze dne 5. 4. 2017, 2017 ze dne 13. 4. 2017, 2017 ze dne 13. 4. 2017, 2017 ze dne 4. 5. 2017, 2017 ze dne 1. 5. 2017, 2017 ze dne 12. 5. 2017, 2017 ze dne 5. 6. 2017, 2017 ze dne 14. 6. 2017, 2017 ze dne 14. 6. 2017, 2017 ze dne 4. 7. 2017, 2017 ze dne 14. 7. 2017, 2017 ze dne 3. 8. 2017, 2017 ze dne 14. 8. 2017, 2017 ze dne 6. 9. 2017, 2017 ze dne 14. 9. 2017, 2017 ze dne 13. 10. 2017, 2017 ze dne 13. 10. 2017, když splatnost této poslední faktury byla stanovena na den 27. 10. 2017. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky přípisem ze dne 6. 9. 2017, poté, co žalovaný písemně uznal, co do důvodu i výše svůj závazek vůči žalobkyni ve výši 796 633 Kč. Splátkový kalendář, který se žalobkyní uzavřel ovšem porušil tím, že neuhradil první splátku splatnou do 31.10.2017 a ztratil tak výhodu splátek. K výši závazku uznaného žalovaným v dohodě o uznání závazku byly připočteny i pohledávky žalobkyně z faktury číslo 2017 a číslo 2017 vystavené po datu uzavření dohody o uznání závazku.

2. V průběhu řízení učinila žalobkyně celkem 4 částečná zpětvzetí žaloby. Prvé částečné zpětvzetí ze dne 9. 11. 2017 se týkalo splnění závazků vyplývajících z faktur č. 2017 ze dne 2. 2. 2017 2017 ze dne 13. 2. 2017, 2017 ze dne 14. 2. 2017, číslo 2017 ze dne 13. 10. 2017, č. 2017 ze dne 13. 10. 2017 zcela a částečného plnění na fakturu číslo 2017 ze dne 6. 3. 2017, když tato faktura byla zaplacena tak, že nadále zůstala neuhrazena částka ve výši 11 829 Kč. Dále mezi účastníky tohoto řízení došlo k vzájemnému zápočtu pohledávek, a to dne 27. 11. 2017 kdy žalobkyně započetla svůj závazek za žalovaným ve výši 41 400 Kč oproti svým pohledávkám pocházejícím z faktur 2017 ze dne 6. 3. 2017, č. 2017 ze dne 14. 3. 2017 a 2017 ze dne 14. 3. 2017. Dne 16. 2. 2018 došlo mezi účastníky k uzavření dohody o vzájemném započtení pohledávek a závazků s tím, že žalobkyně započetla svůj závazek za žalovaným ve výši 2 119 Kč oproti svým pohledávkám za žalovaným, které pocházely z faktury číslo 2017. Dne 30. 4. 2018 provedla žalobkyně jednostranný zápočet své pohledávky za žalovaným proti pohledávce žalovaného za žalobkyní, když celkově došlo k zápočtu pohledávky v součtu 5 952 Kč. Daný zápočet se týkal faktur [číslo] kdy vznikl žalovanému faktický přeplatek a části faktury číslo 2017. Řízení pak bylo zastaveno, co do částky ve výši 246 833 Kč, a to usnesením ze dne 7. 10. 2019, č. j. [číslo jednací] s právní mocí k datu 7. 10. 2019. Předmětem řízení se tak na jistině stala pouze částka ve výši 587 835 Kč.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že provedl jednostranný zápočet nároku žalobkyně na svůj nárok na vydání bezdůvodného obohacení. K tomuto bezdůvodnému obohacení mělo dojít tak, že žalovaný zhodnotil nebytové prostory, které mu byly pronajaty v budově [anonymizována dvě slova]. Dne 4. ledna 2020 žalovaný o tomto jednostranném zápočtu uvědomil žalobkyni. Žalovaný nerozporoval, že uzavřel podnájemní smlouvu a nepopíral ani to, že na nájemném vznikl dluh. Žalovaný jednal se statutárním orgánem žalobkyně i s [územní celek] o tom, že zhodnotil pronajaté prostory a opakovaně byl ze strany [anonymizováno] i žalobkyně ujišťován, že dojde k nějakému finančnímu vyrovnání mezi nimi. [územní celek] přistoupilo na řešení, které spočívalo v tom, že ke zjištění, v jaké výši došlo ze strany žalovaného ke zhodnocení pronajatých nebytových prostor, bude nutné vypracovat znalecký posudek. Později se město vyjádřilo tak, že bude stačit vyjádření stavebního technika, které bude dále předloženo [jméno] [anonymizováno] ke schválení. Žalovaný na základě svých účetních dokladů tvrdil, že do zhodnocení nemovitosti nainvestoval celkem 3 500 000 Kč a tato částka již jednou byla v [jméno] [anonymizováno] řešena, avšak dospělo se k závěru, že pouhé účetní doklady o nákupu materiálu a provedené práce se nemohou stát podkladem pro určení výše tohoto zhodnocení. Žalovaný dále uvedl, že v současnosti s [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] probíhají jednání, aby byla uzavřena dohoda o narovnání, která bude akceptovat provedený jednostranný zápočet a dále bude podle vyjádření technika uvažováno o zhodnocení pronajaté nemovitosti a z rozdílu obou těchto částek by byl vyplacen dluh na nájemném, který je předmětem této žaloby.

4. Žalobkyně na vznesenou shora uvedenou obranu žalovaného proti žalobě uvedla, že jednostranný zápočet žalovaného obdržela, avšak reagovala na něj tak, že rozporovala skutečnosti v něm uvedené a upozornila, že existuje-li závazek k vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného vůči [anonymizována dvě slova], pak i kdyby šlo o závazek existující, není možné, aby pohledávka žalobkyně z tohoto řízení tímto zápočtem, zanikla.

5. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti soud má za to že, žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o podnájmu nebytových prostor [číslo] – [anonymizováno], na základě které se žalobkyně jako nájemce budovy [adresa] na pozemku [parcelní číslo] v ulici [ulice] v [obec], jak je zapsáno na LV [číslo] u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Chomutov s nebytovými prostory a plakátovací plochou o výměře 9 m² na pozemku p. [číslo] zavázal přenechat podnájemci tj. žalovanému do užívání a podnájmu nebytové prostory od celkové výměře 760 m² nacházející se ve shora uvedené nemovitosti, a to konkrétně: [příjmení] v [anonymizováno] a ve [anonymizováno] u [anonymizováno 6 slov], objekt [anonymizována dvě slova], včetně objektu [anonymizována dvě slova] u [anonymizována dvě slova] v [obec], včetně části parc. [číslo] v katastrálním území Chomutov I náležející k [anonymizována dvě slova]. Předmětné prostory byly pronajímány za účelem provozování hostinské činnosti. Doba trvání podnájmu byla ve smlouvě sjednána na dobu určitou, a to do [datum].

6. V článku IV. uvedené podnájemní smlouvy nazvané: Podnájemné a úhrada za služby spojené s užíváním nebytových prostor bylo v odstavci 1 sjednáno podnájemné ve výši 600 000 Kč ročně. Podnájemné bylo splatné vždy v souladu přílohu 1 podnájemní smlouvy v měsíčních splátkách nejpozději do 30. dne kalendářního měsíce, za který se tato splátka podnájemného hradila, a to bezhotovostně, na účet nájemce uvedený v záhlaví této smlouvy. V odst. 4 -6 byla upravena platba za dodávku energií a služeb spojených s přenecháním nemovitostí do podnájmu a to následujícím způsobem: Úhradu za dodávku tepla a teplé užitkové vody byl podnájemce povinen hradit měsíčně na základě přeúčtování skutečné spotřeby od dodavatele, dle nájemcem vystavené faktury a lhůty její splatnosti. V případě úpravy cen od dodavatele měla být úměrně upravena i částka za úhradu dodávky tepla teplé užitkové vody.

7. Úhradu za dodávku studené vody byl podnájemce povinen hradit na základě měsíčních výkazů o spotřebě vody v předmětu podnájmu předkládaných vždy k poslednímu dni v měsíci. Tento měsíční výkaz měl být odsouhlasen a podepsán oběma smluvními stranami a zároveň měl sloužit jako podklad pro fakturaci – spotřebu vody byl pak podnájemce povinen uhradit na základě vystavené faktury, jejíž nedílnou součástí či přílohou měl být odsouhlasený a oboustranně podepsaný výkaz.

8. Úhradu za dodávku elektrické energie měl podnájemce povinnost hradit na základě měsíčních výkazů o spotřebě energie v předmětu podnájmu předkládaných vždy k poslednímu dni měsíci. Tento měsíční výkaz měl být odsouhlasen a podepsán oběma smluvními stranami a zároveň měl sloužit jako podklad pro fakturaci – spotřebu elektrické energie byl pak podnájemce povinen uhradit na základě vystavené faktury, jejíž nedílnou součástí či přílohou měl být odsouhlasený a oboustranně podepsaný výkaz. Platby za služby a dodávky energií podle podnájemní smlouvy měl podnájemce hradit rovněž na účet nájemce bezhotovostním způsobem.

9. Fakturami číslo 2017, 2017, [anonymizováno] [číslo], 2017, 2017, 2017, 2017, 2017, 2017, 2017, 2017, 2017, 2017, 2017, 2017, 2017, 2017, 2017, 2017, 2017, 2017, 2017, 2017 a dohodami o vzájemném započtení pohledávek závazků ze dne 27. 1. 2017 a ze dne 16. 2. 2018 stejně jako z jednostranného zápočtu více vzájemných pohledávek ze dne 30. 4. 2018, měl soud za to, že vzájemným započtením zanikly pohledávky vyúčtované fakturami číslo 2017, 2017, 2017, 2017, 2017, a pohledávka vyúčtovaná fakturou č. 2017 částečně, když po započtení zůstala částka 11 401 Kč a rovněž zanikly pohledávky vyúčtované fakturami číslo 2017 a 2017.

10. Z dohody o uznání dluhu a splátkovém kalendáři ze dne 2. 10. 2017 soud zjistil, že na základě smluvního vztahu spočívajícího v uzavřené smlouvě o podnájmu nebytových prostor [číslo] – [anonymizováno] ze dne [datum] vznikla věřiteli -žalobkyni za dlužníkem –žalovaným ke dni [datum] pohledávka ve výši 796 633 Kč neuhrazením faktur, které byly vystaveny věřitelem dle přílohy číslo 1 této dohody, kterou představoval výkaz neuhrazených pohledávek. V této dohodě žalovaný jako dlužník uznal svůj dluh co do důvodu i výše a zavázal se jej splatit ve splátkách po 159 327 Kč, když první splátka měla být zaplacena nejpozději do 31. 10. 2017. Mezi stranami byla sjednána ztráta výhody splátek.

11. Z jednostranného zápočtu pohledávek a dluhů zaslaného žalovaným žalobkyni ze dne 3. ledna 2020 soud zjistil, že žalovaný upozorňoval žalobkyni na havarijní stav kuchyně v pronajaté nemovitosti, kdy byl ujišťován, že jeho finanční zhodnocení bude vyřešeno. Žalobkyně však na jeho výzvy o havarijním stavu kuchyně, do které při každém deštivé počasí zatékalo, nijak nereagovala, a protože stále docházelo k chátrání nemovitosti, a to i kvůli následným hygienickým a škodlivým závadám, nezbylo žalovanému než přistoupit k řešení, kdy přestal hradit fakturované nájemné s tím, že bude docházet k postupným zápočtům, když požadoval za zhodnocení částku 1 500 000 Kč včetně DPH. Namísto toho však žalobkyně přistoupila k výpovědi nájemní smlouvy. Žalovaný svoji pohledávku ve výši 1 500 000 Kč, včetně DPH za zhodnocení kuchyně v restauraci [anonymizováno] v objektu [anonymizována dvě slova] požadoval započíst na pohledávku ve výši 587 735 Kč, pro kterou je vedeno řízení u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. [spisová značka].

12. Z odpovědi právního zástupce žalobkyně k tomuto jednostrannému zápočtu zasílanému žalobkyni dne 14. ledna 2020 soud zjistil, že žalobkyně považovala tento jednostranný zápočet za nepodložený, účelový a neprokázaný. Rozporovala, že by žalovaný měl jakékoliv pohledávky vůči ní, které by vůbec existovaly a tudíž přicházely v úvahu k započtení.

13. Z e-mailové korespondence mezi [anonymizováno 5 slov] a zástupkyní žalovaného ze dne 13. ledna 2021 soud zjistil, že ve věci dalšího postupu ve vypořádání investic žalovaného v budově [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [anonymizováno] v minulosti neschválila vyplacení požadované částky, ale bylo navrženo znovu projednání na [jméno] [anonymizováno], kde by bylo vhodné požadovanou částku doložit znaleckým posudkem. Vzhledem k tomu, že oslovení znalci z důvodu nezájmu vyhotovení znaleckého posudku na ocenění prací zpětně tento požadavek zmařili, bylo dohodnuto, že žalovaný zajistí rozpočet stavebních prací dle cenových standardů ve stavebnictví a tento podklad by pak sloužil k novému projednání v [jméno] [anonymizováno].

14. Výkazem neuhrazených pohledávek ze dne 6. 11.2017 soud zjistil, že koresponduje s žalobními tvrzeními ohledně neuhrazených faktur.

15. Z předžalobní upomínky ze dne 6. 9. 2017 měl soud za to, že žalobkyně vyzvala žalovaného k dobrovolnému splnění dluhu, a to ve lhůtě do 20. 9. 2017.

16. Z dodejky od datové zprávy bylo zjištěno, že uvedená předžalobní výzva byla doručena do datové schránky příjemce - žalovaného dne 6. 9. 2017.

17. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně přenechala žalovanému do podnájmu nebytové prostory, tak jak byly shora popsány, a které se nacházely v budově [anonymizována dvě slova] v [obec]. Za uvedený podnájem měl žalovaný ročně platit částku podnájemného ve výši 600 000 Kč. Dále byly mezi stranami sjednány platby dodávek energií a služeb, tak jak bylo zjištěno z uzavřené smlouvy o podnájmu. Žalovaný se ocitl v prodlení s platbami faktur, které žalobkyně v žalobě označila a po vzájemných zápočtech, jednostranném zápočtu ze strany žalobkyně a po částečných zpětvzetích původně žalované částky bylo řízení zastaveno, co do částky 246 833 Kč. Předmětem žaloby tak zůstala částka ve výši 587 835 Kč. Žalovaný tuto částku ani důvod jejího vzniku nerozporoval pouze nabídl k započtení svoji pohledávku za pronajímatelem nemovitosti [územní celek] ve výši 1 500 000 Kč. Samotné [anonymizována dvě slova] však mělo pochybnosti o vzniku této pohledávky i o její výši. Z předložené dohody o uznání dluhu ze dne 2. 10. 2017, v níž žalovaný uznal, co do důvodu a výše částku 796 633 Kč jako svůj dluh vůči žalobkyni pocházející ze smluvního vztahu založeného podnájemní smlouvu ze dne [datum] a přiloženého výkazu neuhrazených pohledávek ze dne 6.11.2017 měl soud za prokázáno, že se jedná o totožné pohledávky, které byly zároveň žalovány až na dvě faktury č. 2017 a 2017, které se týkaly částek 33 314Kč a 4 721Kč, které však zanikly v důsledku pozdějšího započtení.

18. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 3028, odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Vzhledem k tomu, že se žádného takového ujednání strany nedovolávaly, jsou těmito dosavadními předpisy zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.), zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen obch. zák) a zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor.

19. Podle ust. § 720 obč. zák. nájem a podnájem nebytových prostor je upraven zvláštním zákonem. Tímto zákonem je zákon. č. 116/1990 Sb. o nájmu a podnájmu nebytových prostor.

20. Podle ust. § 6 odst. 1, z.č. 116/1990 Sb. není-li dohodnuto jinak, nájemce je oprávněn přenechat nebytový prostor nebo jeho část do podnájmu pouze na dobu určitou a jen s předchozím písemným souhlasem pronajímatele; smlouva o podnájmu musí mít písemnou formu.

21. Podle ust. § 7 odst. 1 z.č. 116/1990 Sb. není-li výše nájemného nebo úhrada za podnájem upravena obecně závazným právním předpisem, stanoví se dohodou.

22. Podle ust. § 7 odst. 2 z.č. 116/1990 Sb. není-li dohodnuto jinak, nájemné spolu s úhradou za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním nebytového prostoru se platí v měsíčních splátkách předem vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního měsíce.

23. Podle ust. § 8 z.č. 116/1990 Sb. může-li nájemce užívat nebytový prostor omezeně jen proto, že pronajímatel neplní své povinnosti ze smlouvy nebo povinnosti stanovené tímto zákonem, má nájemce nárok na poměrnou slevu z nájemného; toto ustanovení se vztahuje též na podnájem.

24. Podle ust. § 558 obč. zák. uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové uznání tento právní následek jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení.

25. Podle ust. § 407 odst. 1 obch. zák. uzná-li dlužník písemně svůj závazek, běží nová čtyřletá promlčecí doba od tohoto uznání. Týká-li se uznání pouze části závazku, běží nová promlčecí doba ohledně této části.

26. V daném případě bylo v řízení prokázáno, že povinnost žalovaného poskytovat podnájemné a úhrady za služby a energie za užívání nebytových prostor v budově [anonymizována dvě slova] v [obec] na základě sjednané podnájemní smlouvy ze dne [datum] nezanikla v roce 2017 splněním v žalobě uvedených faktur. V řízení pouze v důsledku započtení vzájemných pohledávek účastníků došlo k částečnému zpětvzetí co do částky 246 833 Kč. Žalovaný svůj dluh dne 2.10.2017 uznal co do důvodu a výše a v takovém případě platí vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání trval. Obrana žalovaného se tedy mohla týkat pouze skutečnosti, že dluh již zanikl. Pokud žalovaný poukazoval na skutečnost, že nebytové prostory, které měl v podnájmu, investičně zhodnotil, čímž vzniklo na straně pronajímatele bezdůvodné obohacení, neměla tato tvrzená skutečnost na právní vztah mezi žalobkyní jako nájemcem a žalovaným jako podnájemcem žádný vliv a uvedená pohledávka z bezdůvodného obohacení nemohla být jednostranně započtena na nárok žalobkyně. Provedenou korespondencí s pronajímatelem ostatně vyšlo najevo, že existence pohledávky žalovaného týkající se investičního zhodnocení nebytových prostor je dosud sporná.

27. Vzhledem k tomu, že soud v důsledku aplikace shora uvedených právních norem na zjištěný skutkový stav, považoval nárok žalobkyně za důvodný, vyhověl žalobě ve znění částečného zpětvzetí včetně nároku na úrok z prodlení, který měl oporu v ust. § 369 odst. 1, věta prvá obch. zák. podle kterého, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

28. Náhrada nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. za stavu, kdy žalobkyně byla v řízení právně zastoupena a odměna advokáta činila dle vyhl. č. 177/1996 Sb. z původně žalované částky 834 668Kč za čtyři úkony (převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku, sepis žaloby, částečné zpětvzetí žaloby) 46 640Kč (11 600Kč za úkon), pátým úkonem ve věci bylo částečné zpětvzetí z hodnoty řízení ve výši 637 306Kč ve výši 10 860Kč, šestý úkon ve věci částečné zpětvzetí z hodnoty řízení 595 906Kč ve výši 10 700Kč, sedmý úkon částečné zpětvzetí ve věci z hodnoty řízení 593 787Kč ve výši 10 700Kč, osmý úkon účast na jednání dne [datum] ve výši 10 660Kč, účast u jednání dne [datum] ve výši 10 660Kč a účast u jednání [datum], na kterém byl vyhlášen rozsudek ve výši 5 330Kč Celkem na odměně advokáta za 10 úkonů právní služby částku ve výši 105 550Kč. Režijní paušály 10x300Kč tj. 3 000Kč, DPH z částky 108 550Kč částku po zaokrouhlení výši 22 795Kč. Spolu se soudním poplatkem ve výši 41 734Kč činily náklady řízení žalobkyně 173 079Kč.

29. Pokud se žalovaný dovolával aplikace ust. § 150 o.s.ř., že jsou zde dány důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by bylo možné náhradu nákladů řízení zčásti nebo zcela nepřiznat a těmito důvody označil skutečnost, že žalobkyně věděla, že mezi žalovaným a [územní celek] (pronajímatel nebytových prostor v nemovitosti) probíhají jednání, která směřují k vyřešení věci započtením na dluh žalobkyně a dále skutečnost, že [anonymizována dvě slova] jako jediný společník žalobkyně disponuje právním oddělením a tudíž nebylo účelné využívat advokátních služeb, pak soud upozorňuje na skutečnost, že judikatorní závěry, které se týkají účelnosti vynaložených nákladů směřují zejména na organizační složky státu napojené na státní rozpočet, kdy se uplatňuje hledisko, že je-li stát k hájení svých zájmů vybaven příslušnými organizačními složkami zajištěnými personálně i finančně ze státního rozpočtu, není dán důvod, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášel na soukromý subjekt - advokáta. Pokud tak stát přesto učiní, pak není důvod pro uznání takto vzniklých nákladů jako účelně vynaložených ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě však toto hledisko aplikovat nelze, neboť žalobkyně je obchodní korporací, sice zřízenou [anonymizována dvě slova], ale za účelem dosahování zisku (podnikání) a ve vztahu k žalovanému (podnikateli) je tedy zcela rovnocenným partnerem. Nejedná se o vztah obec-občan, nebo stát-občan, kde je možné akceptovat názor, že organizace hospodařící s veřejnými prostředky a personálně vybavená odbornými zaměstnanci by na úkor občana využívala právní pomoc zástupce z řad advokátů a soud by v takovém případě měl přihlédnout k účelnosti takto vynaložených prostředků. Jinak řečeno, upírat právo na právní pomoc lze pouze za podmínek, kdy na straně účastníka řízení, kterému by měla být náhrada nákladů přiznána, jsou takové výhody (např. napojení na státní rozpočet, vybavenost odbornou administrativou), že by se přísně formální aplikace zásady úspěchu ve věci jevila jako nepřiměřená a demotivující protistranu v samotném vedení sporu či v účasti na něm. S ohledem na shora uvedené soud k námitce neúčelnosti nákladů řízení a k návrhu na použití ust. § 150 o.s.ř., nepřihlížel.