30 C 253/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jakubcovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 28 778,16 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 361,79 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 361,79 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 537,43 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč měsíčně splatných nejpozději ke každému 20. dni v měsíci, počínaje měsícem březnem 2026, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá co do částky 6 967,84 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 307,87 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 441,12 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 853,41 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a co do úroku ve výši 24,36 % ročně z částky 5 215,20 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 524,42 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 524,42 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 723,29 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč měsíčně splatných nejpozději ke každému 20. dni v měsíci, počínaje měsícem březnem 2026, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

IV. Žaloba se zamítá co do částky 10 068,03 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 561,67 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 781,11 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 376,70 Kč a co do úroku ve výši 24,36 % ročně z částky 7 901,12 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 341,79 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 341,79 Kč od 21. 3. 2024 do zaplacení, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 214,50 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč měsíčně splatných nejpozději ke každému 20. dni v měsíci, počínaje měsícem březnem 2026, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

VI. Žaloba se zamítá co do částky ve výši 2 514,29 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 675,15 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 906,46 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 383,81 Kč od 21. 3. 2024 do zaplacení a co do úroku ve výši 18,17 % ročně z částky 3 725,6 Kč od 21. 3. 2024 do zaplacení.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podáním ze dne 22. 8. 2025 ke zdejšímu soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, uzavřela se žalovanou dne 24. 2. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalované částku ve výši 6 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 6 967 Kč, která představovala součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 927 Kč s úrokovou sazbou ve výši 24,36 % ročně částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního flexibilního splácení ve výši 15 40 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté jistiny a poplatků se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 65týdenních splátkách po 200 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25. 5. 2023. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 13. 4. 2022 potom tam po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek žalovaná na předmětnou pohledávku ještě zaplatila 644,29 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalované požadovaný úvěr splácet, zejména provedla vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané „ověřené dokumenty“, mezi které patřily zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí úvěru a nájemní/podnájemní smlouva.

2. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla, včetně příslušenství se všemi právy s ní spojenými ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 na žalobkyni jako na nového věřitele, a to s účinností ke dni 27. 9. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 10 329,63 Kč, která se sestávala z dlužné jistiny ve výši 5 215,20 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 5 114,43 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 441,12 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 845,30 Kč, úroku ve výši 24,36 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 215,20 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 215,20 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 441,12 Kč žalobkyně uvedla, že se jednalo o úrok ve výši 24,36 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 5 215,20 Kč od 26. 5. 2023 tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do 27. 9. 2023. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 845,30 Kč žalobkyně uvedla, že se jednalo o zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 5 215,20 Kč od 4. 9. 2022 tj. od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do 27. 9. 2023.

3. Podle žalobních tvrzení žalovaná rovněž dne 3. 2. 2022 uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně se společností , právnická osoba, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku ve výši 9 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem na smlouvě. V souvislosti s poskytnutou částkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 9 701 Kč, která představovala součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 890 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 24,36 % ročně a částku za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 311 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a poplatků se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti 65týdenních splátkách po 288 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 4. 5. 2023. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek žalovaná na předmětnou pohledávku ještě částečně hradila, a to celkem 941,79 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 na žalobkyni jako na nového věřitele s účinností ke dni 27. 9. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně po žalované požadovala zaplacení dlužné částky ve výši 14 592,45 Kč, která se sestávala z dlužné jistiny ve výši 7 901,12 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 6 691,33 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 781,11 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 284,96 Kč, úroku ve výši 24,36 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 901,12 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 901,12 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 781,11 Kč žalobkyně uvedla, že se jednalo o úrok ve výši 24,36 % ročně počítaným z dlužné jistiny ve výši 7 901,12 Kč, tj. od 4. 9. 2023, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do 27. 9. 2023. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1 284,96 Kč žalobkyně uvedla, že se jednalo o zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 7 901,12 Kč od 4. 9. 2022, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do 27. 9. 2023.

4. Podle žalobních tvrzení žalovaná rovněž dne 2. 12. 2021 uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně se společností , právnická osoba, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem na smlouvě. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 3 370 Kč, která představovala součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 437 Kč s úrokovou sazbou ve výši 18,17 % ročně a částku za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního flexibilního splácení ve výši 433 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté jistiny a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 52týdenních splátkách po 181 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 1. 12. 2022. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 13. 4. 2022. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek žalovaná na předmětnou pohledávku ještě uhradila 413,92 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla, včetně příslušenství se všemi právy s ní spojenými ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 na žalobkyni jako na nového věřitele, a to s účinností ke dni 27. 9. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 3 856,08 Kč, která se sestávala z dlužné jistiny ve výši 3 725,60 Kč, z dlužné částky poplatku ve výši 130,48 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 906,46 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 889,65 Kč, úroku ve výši 18,17 % ročně z dlužné jistiny ve výši 3 725,60 Kč od 21. 3. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 3 725,60 Kč od 21. 3. 2024 do zaplacení.

5. Žalovaná k věci uvedla, že v prosinci 2021, kdy požádala Provident o první úvěr, měla velice nízký příjem, protože pracovala na 4 hodiny denně, vydělala si tak nejvýše 7 000 Kč hrubého měsíčně. Pobírala rovněž částečný invalidní důchod ve výši 6 200 Kč a jiné příjmy neměla. Z této částky hradila na bydlení 5 000 Kč a ze zbytku hradila jídlo a splátky úvěrů. Úvěry hradila do té doby, než práci ztratila. Ke své současné situaci žalovaná uvedla, že pracuje jako uklízečka s příjmem okolo 10 550 Kč a pobírá částečný invalidní důchod ve výši 6 722 Kč měsíčně, bydlí v Ostrově nad Ohří v nájemním bytě, za který platí 7 500 Kč. Splácí dluh v exekuci dopravním podnikům. Zbývá uhradit 6 000 Kč. Žalovaná požádala o odklad splátek do té doby, než se jí podaří zaplatit exekuci.

6. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných a z výpovědi žalované, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že žalovaná dne 2. 12. 2021 uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku ve výši 6 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit celkem částku 9 370 Kč v týdenních splátkách po 181 Kč v počtu 52, když poslední splátka měla činit 139 Kč.

7. Ze zákaznické karty vyplněné dne 2. 12. 2021 soud zjistil, že žalovaná uvedla, že je zaměstnána s příjmem ve výši 4 552 Kč a její další příjem činí částka ve výši 3 974 Kč. Jako další čisté příjmy domácnosti označila částku ve výši 12 000 Kč bez uvedení toho o jaký příjem se jedná a kdo jej pobírá. Své měsíční výdaje odhadla na 2 000 Kč.

8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 3. 2. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované částku ve výši 9 000 Kč a žalovaná se zavázala ji zaplatit celkem částku ve výši 18 701 Kč v pravidelných týdenních splátkách po 288 Kč v počtu 65, když poslední splátka měla činit 269 Kč.

9. Ze zákaznické karty vyplněné dne 3. 2. 2022 soud zjistil, že žalovaná uvedla, že její příjem činí částku ve výši 4 884 Kč měsíčně a ostatní příjmy 5 800 Kč měsíčně. Jako další příjem domácnosti uvedla částku ve výši 11 309 Kč bez uvedení toho o jaký příjem se jedná a kdo jej pobírá. Své měsíční výdaje odhadla na 2 000 Kč. Doplnila výši interních splátek 796 Kč.

10. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 24. 2. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se v uvedené smlouvě zavázala poskytnout žalované částku ve výši 6 000 Kč a žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 12 967 Kč ve formě týdenních splátek po 200 Kč v počtu 65, když poslední splátka měla činit 167 Kč.

11. Ze zákaznické karty vyplněné dne 24. 2. 2022 soud zjistil, že žalovaná uvedla jako svůj příjem částku ve výši 5 245 Kč a další příjem uvedla částku ve výši 4 079 Kč. Jako ostatní čistý příjem v domácnosti uvedla částku ve výši 11 309 Kč bez uvedení toho o jaký příjem se jedná a kdo jej pobírá. Své měsíční výdaje odhadla na 2 000 Kč. Doplnila interní splátky ve výši 2 064 Kč.

12. Z tabulky umoření smlouvy sjednané dne 2. 12. 2021 soud zjistil, že žalovaná na poskytnutou částku ve výši 6 000 Kč celkem zaplatila 4 658,21 Kč.

13. Z tabulky umoření smlouvy sjednané dne 3. 2. 2022 soud zjistil, že žalovaná na poskytnutou částku ve výši 9 000 Kč celkem zaplatila 4 475,58 Kč.

14. Z tabulky umoření smlouvy sjednané dne 24. 2. 2022 soud zjistil, že žalovaná na poskytnutou částku ve výši 6 000 Kč celkem zaplatila 2 638,21 Kč.

15. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 a její přílohy včetně potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky soud zjistil, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby.

16. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznamovala žalované, že novým věřitelem žalované se stala žalobkyně a zároveň ji vyzývala k zaplacení částky ve výši 43 477,46 Kč ve lhůtě do 10 dnů od doručení výzvy.

17. Z předžalobní výzvy ze dne 29. 7. 2024 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou před podáním žaloby k dobrovolnému splnění dluhu ve výši 38 764,63 Kč ve lhůtě do 13. 8. 2024.

18. Z podacího lístku České pošty s. p. měl soud za prokázáno, že dne 29. 7. 2024 byla na adresu žalované odesílána doporučená pošta.

19. Na základě zjištění učiněných z předložených listin a z výslechu žalované dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná zaplatila na poskytnutou částku ve výši 6 000 Kč ze smlouvy uzavřené v prosinci roku 2021 celkem částku ve výši 4 658,21Kč. Na smlouvu ze dne 3. 2. 2022 ve výši 9 000 Kč zaplatila celkem 4 475,58 Kč a na 6 000 Kč ze dne 24. 2. 2022 zaplatila 2 638,21 Kč. Úvěruschopná nebyla, poněvadž nebyla vdaná a její příjmy od prosince 2021 do února 2022 činily daleko méně než výdaje. Tyto skutečnosti vyplývají již ze samotných údajů uvedených v zákaznických kartách, na které soud tímto v rámci skutkových zjištění odkazuje. Žalovaná pobírala částečný invalidní důchod a byla tak závislá svými příjmy i na státní sociální podpoře. Právní předchůdkyně žalobkyně její skutečné výdaje nezkoumala. Spokojila se s nereálnou částkou 2 000 Kč. Žalovaná uvedla, že v současné době čelí exekuci pocházející z dluhu na černých jízdách a zbývá jí zaplatit asi 6 000 Kč. Aby se pokusila ve splátkách uhradit i tento dluh, požádala soud o odklad splátek až do března 2026.

20. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, což znamená, že se zavazuje mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek tedy zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda úvěrovaný o vyplacení celé částky požádá, jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti úvěrovaného, jeho projevu vůle. Tato žádost (požádání úvěrovaného o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. Závazek úvěrujícího k rezervaci peněžních prostředků pro úvěrovaného trvá po celou dobu trvání smlouvy. Úvěrovaný ovšem nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok se platí jenom za prostředky, které jsou skutečně čerpány. Smlouva označená jako smlouva o úvěru, ale neobsahující závazek zaplatit za poskytnuté prostředky úroky, nemá povahu smlouvy o úvěru, ale smlouvy o zápůjčce. Pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma. Požadavek písemné formy stanoví zákon o spotřebitelském úvěru pro smlouvu, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr.

21. V daném případě měly být smlouvy sjednány v roce 2021 a v roce 2022 tedy za účinnosti z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost dne 1.12.2016. Podle § 2 odst. 1z.č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

22. Podle ust. § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Podle ust. § 86 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

24. Podle ust. § 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

27. V posuzovaném případě uzavírala žalobkyně s žalovanou úvěrové smlouvy jakožto poskytovatel úvěru v rámci své podnikatelské činnosti, měla tedy postavení věřitele ve smyslu § 3 písm. d) z. s. ú. Žalovaná je uzavírala jako fyzická osoba, která při tom nejednala v rámci své podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání, a tedy jako spotřebitel. Nejedná se přitom o úvěr, který by naplňoval znaky vymezené v § 4 z. s. ú. a byl tak vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru. Je proto třeba předmětný úvěr posuzovat jako úvěr spotřebitelský.

28. Zákon o spotřebitelském úvěru pod sankcí neplatnosti smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, ukládá věřiteli povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele a poskytnout mu úvěr jen tehdy, pokud po takovém posouzení bude zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Tato povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek. Předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do tzv. dluhové pasti. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný, stejně jako další níže citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu prostřednictvím internetu na jeho stránkách www.nsoud.cz). Dopady porušení povinnosti poskytovatele úvěru prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit shodně posoudil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž konstatoval, že uložením a řádným splněním této povinnosti je v širším pojetí chráněna sama společnost jako taková a obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit (a to dokonce i cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného). Porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele tedy narušuje veřejný pořádek, neboť uznání takového právního jednání by bylo neslučitelné se smyslem a úkolem právního řádu.

29. Pro posouzení platnosti posuzované úvěrové smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1, z.č. 257/2016 Sb. je rozhodující posouzení, zda původní žalobkyně dostála své zákonem stanovené povinnosti postupovat při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí. Konstantní soudní judikatura obecně zastává názor, že zpravidla nepostupuje s odbornou péčí ten, kdo se spokojí s neověřenými ústními informacemi druhé smluvní strany – žadatele o úvěr (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Dostatečnými tudíž nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit (srov. již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18; k obdobným závěrům dospěl již dříve, vycházeje z judikatury Soudního dvora Evropské unie ve svém rozhodnutí citované, i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 6/2015).

30. Právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání posuzovaných úvěrových smluv nejednala s odbornou péčí, když se při posuzování úvěruschopnosti žalované stran jejích výdajů spokojila toliko s jejím neověřeným prohlášením, že výdaje činí zřejmě 2 000 Kč měsíčně a na ověřování jejích pravidelných a nezbytných výdajů a zjištění o závazcích z případných dalších závazků, rezignovala. Žalovaná nepochybně měla nezbytné výdaje spojené se zajištěním základních životních potřeb. Tyto bylo třeba zjistit a ověřit. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně vycházela toliko z nedoložených informací o výdajích získaných od žalované a nepostupovala při posouzení její úvěruschopnosti s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím, že právní předchůdkyně žalobkyně i přesto žalované úvěr poskytla, porušila princip zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet.

31. Soud v daném případě vycházel z toho, že tři smlouvy o spotřebitelských úvěrech byly sjednané neplatně a žalobkyni tak nenáležely žádné nároky vyplývající z ujednání v těchto smlouvách s výjimkou částek jistin úvěrů žalovanou nesplacených, které soud žalobkyni přiznal ve výrocích I., III. a V. z bezdůvodného obohacení. K zaplacení stanovil soud žalované lhůtu, která započne běžet od března 2026 tak, aby žalované umožnil splatit předchozí dluh, který je již vymáhán exekučně, když vycházel z toho, že žalovaná pobírá částečný invalidní důchod a přivydělává si jako uklízečka. Její výdaje jsou srovnatelné s příjmy a snadno se může stát, že by mohla znovu upadnout do dluhové pasti.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal žalované, která byla převážně úspěšná žádné náklady řízení.