30 C 276/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Hanou Jakubcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 10 000 Kč od 27. 3. 2019 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá co do kapitalizovaného úroku ve výši 3 399,60 Kč, co do částky nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 750 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec a číslo] v [část obce], [ulice a číslo], [PSČ].

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 7. 4. 2021 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela dne 26. 1. 2018 se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru. Žalovaná doručila právní předchůdkyni žalobkyně prostřednictvím webového rozhraní žádost o zaslání nabídky k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru a právní předchůdkyně žalobkyně následně prověřila totožnost žalované a kladně posoudila její schopnost úvěr splatit a na základě tohoto zhodnocení zaslala žalované nabídku k uzavření smlouvy o úvěru ve formě návrhu textu smlouvy, včetně textu obchodních podmínek a dalších součástí smlouvy. Ve smlouvě o revolvingovém úvěru se Právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč na dobu neurčitou. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyně žalobkyně úvěr, včetně úroků z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 procenta měsíčně a poplatků za čerpání úvěru ve výši 12,5 procenta z každé čerpané částky úvěru splatit, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách minimální výši odpovídající 12,5 procentům nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatky za čerpání úvěru, anebo tisíci korunami podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší teč žalovaná na základě smlouvy o revolvingovém čerpala celkem částku ve výši 10 00 Kč, kterou měla v souladu s příslušnými výpisy k darovaným doručovaným mi žalované prostřednictvím jejího uživatelského účtu, případně jménu splácet, a to vždy minimálně ve výši uvedené ve výpisu, a to až do výši celkové dlužné částky. Z celkové vyčerpané částky neuhradila žalovaná jistinu úvěru ve výši 10 000 Kč. V souvislosti s prodlením žalované vznikl právní předchůdkyně žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, a to ode dne splatnosti 27. 3. 2019. Dále právní předchůdkyně žalobkyně vznikl v souvislosti s čerpáním úvěru nárok na úrok z úvěru ve výši 8,5 procenta z vyčerpaného úvěru ve výši 10 000 Kč ode dne dvacátého 26. 1. 2018 do dne splatnosti 26. 3. 2019. Pohledávka žalované vyplývající ze shora uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na společnost [právnická osoba], která jí dne [datum] postoupila na žalobkyni.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, své stanovisko k věci soudu nesdělila.

3. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že žalobkyně dne 27. 11. 2018 měla prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku uzavřít s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o revolvingovém úvěru, ve které se právní předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalované úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši 50 000 Kč, a to na dobu neurčitou s tím, že úvěr se bude úročit úrokovou sazbou podle sazebníku, která ke dni uzavření smlouvy činila 8,5 % měsíčně. RPSN úvěru činila 262,91 %. Dále se smluvní strany dohodly, že žalovaná zaplatí poplatek za čerpání úvěru, a to ve výši 12,5 % z každého čerpání úvěru 4. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 27. 11. 2018 má soud za prokázáno, že na účet číslo [bankovní účet] byla prostřednictvím platební brány ThePay odeslána částka ve výši 6 000 Kč.

5. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 27. 11. 2018 má soud za prokázáno, že na účet číslo [bankovní účet] byla prostřednictvím platební brány ThePay odeslána částka ve výši 4 000 Kč.

6. Z výpisu k datu 27. 11. 2018 soud zjistil, že žalovaná uskutečnila výběr ve výši 4 000 Kč a 6 000 Kč s tím, že poplatek za výběr byl stanoven na 500 Kč a na 750 Kč a úroky za období čerpání činily 1 699,80 Kč.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze strany žalobkyně ze dne 28. ledna 2021 soud zjistil, že žalobkyně oznamovala postoupení pohledávky v celkové výši 16 975,02 Kč nejdříve na společnost [právnická osoba] a následně Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Zároveň žalovanou žalobkyně vyzývala k úhradě částky ve výši 16 975,02 Kč do tří dnů na bankovní účet ve výzvě uvedený.

8. Z předžalobní upomínky ze dne 28. ledna 2021 soud zjistil,, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k úhradě částky ve výši 16 975,02 Kč ve lhůtě do tří dnů na účet ve výzvě uvedený.

9. Z obchodních podmínek společnosti [právnická osoba] ke spotřebitelským úvěrům poskytovaným spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice soud z článku 4.6 zjistil, že na základě žádosti společnost posoudí úvěruschopnost klienta a žádost schválí, odmítne nebo nabídne klientovi uzavření smlouvy, jejímž předmětem bude úvěr o jiné než klientem požadované výši, přičemž o tom klienta vyrozumí. Pokud tak společnost neučiní do pěti pracovních dnů ode dne podání žádosti, platí, že společnost žádost klienta odmítla.

10. Z informací o žadateli soud zjistil, že žalovaná uvedla právní předchůdkyni žalobkyně číslo svého účtu, a sice: [bankovní účet].

11. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně a žalovaná uzavřely prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku dne 27. 11. 2018 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěrový rámec ve výši 50 000 Kč. Z tohoto úvěrového rámce vyčerpala ke dni 27. 11. 2018 žalovaná na svůj účet celkem částku ve výši 10 000 Kč. Úvěruschopnost žalované nebyla nijak zkoumána. Žalobkyně o této skutečnosti, kterou v žalobě tvrdila, nepředložila žádné důkazy.

12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, což znamená, že se zavazuje mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek tedy zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda úvěrovaný o vyplacení celé částky požádá, jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti úvěrovaného, jeho projevu vůle. Tato žádost (požádání úvěrovaného o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. Závazek úvěrujícího k rezervaci peněžních prostředků pro úvěrovaného trvá po celou dobu trvání smlouvy. Úvěrovaný ovšem nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok se platí jenom za prostředky, které jsou skutečně čerpány. Smlouva označená jako smlouva o úvěru, ale neobsahující závazek zaplatit za poskytnuté prostředky úroky, nemá povahu smlouvy o úvěru, ale smlouvy o zápůjčce. Pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma. Požadavek písemné formy stanoví zákon o spotřebitelském úvěru pro smlouvu, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr.

13. V daném případě měla být smlouva sjednána dne 27.11.2018 tedy za účinnosti z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost dne 1.12.2016. Podle ust. § 104 z.č. 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Žalobkyně sama uvedla, že smlouva byla uzavřena distančně prostřednictvím webových stránek žalobkyně. Zákon užívá za tím účelem termín:„ ..K uzavření smlouvy byly využity prostředky komunikace na dálku“. (§§ 1841-1851 o.z.).

14. Podle ust. § 562 odst. 1 o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

15. To však není tento případ, neboť k uzavření smlouvy o úvěru došlo prostřednictvím prostředků komunikace na dálku vyplněním formuláře na internetových stránkách a osoba, která uvedené údaje žalobkyni poskytla, nemusí být vůbec totožná se skutečným majitelem účtu ani s osobou, jejíž údaje byly k vyplnění smlouvy o úvěru využity.

16. Uvedená forma nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje (mimo jiné) bez uznávaného elektronického podpisu, resp. jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek.

17. Podle ust. § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Podle ust. § 86 odst. 2, z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Podle ust. § 87 odst. 1, z.č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

22. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala na základě shora uvedených tvrzení a soudem provedených listin, že smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřela s žalovanou písemně, když rovněž neprokázala svá žalobní tvrzení o tom, že zkoumala úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru, protože žádné údaje, které by se týkaly těchto zákonných požadavků, nebyly součástí předložených listin, považoval soud v intencích ust. § 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. za použití obecného ustanovení § 588 o.z. smlouvu o úvěru za neplatnou a přiznal žalobkyni podle shora uvedených ustanovení o vydání bezdůvodného obohacení částku ve výši 10 000Kč, neboť bylo prokázáno, že tato částka byla žalované na účet zaslána přes platební bránu ThePay. Všechny ostatní nároky vyplývající z neplatné smlouvy (výrok II.) byly zamítnuty.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná jen v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.