30 C 285/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jakubcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 16 700 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 320 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 320 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 454,73 Kč z částky 1 320 Kč od 7. 10. 2016 do 15. 1. 2021, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do 15 380 Kč, co do částky 3 817,46 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 8 315,98 Kč, co do úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 8 499,14 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 4 272,37 Kč, co do úroku 23,72 % ročně z částky 4 151,22 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 330,36 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze 28. 7. 2021 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaná si ve smlouvě zvolila rovněž doplňkovou službu životního pojištění, za níž se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek ve výši 290 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 305 Kč počínaje 19. 11. 2015, přičemž poslední splátka byla stanovena na 22. 12. 2016. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradila částku 6 470 Kč Poslední platba na pohledávku ze strany žalované byla uhrazena dne 16. 3. 2017. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně jejího příslušenství se všemi právy s ní spojenými byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 15. ledna 2021. Z této skutečnosti dovodila žalobkyně svou aktivní legitimaci. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 11 220 Kč, která se sestávala z dlužné jistiny ve výši 8 499,14 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 2 720,86 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 8 315,98 Kč, kapitalizovaný zákonných úroků z prodlení ve výši 2 822,25 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 499,14 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 499,14 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 8 315,98 Kč žalobkyně uvedla, že se jednalo o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaným z dlužné jistiny ve výši 8 499,14 Kč od 23. 12. 2016 do data postoupení 15. 1. 2021. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 2 822,25 Kč žalobkyně uvedla, že se jednalo o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 8 499,14 Kč od 23. 12. 2016 do data postoupení 15. 1. 2021.

2. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovanou dne 27. 8. 2015 smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaná si ve smlouvě dále zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za níž se zavázala zaplatit právní předchůdkyně žalobkyně poplatek ve výši 290 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 350 Kč počínaje 3. 9. 2015, přičemž poslední splátka byla stanovena na 6. 10. 2016. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradila právní předchůdkyni žalobkyně částku 12 210 Kč poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena dne 16. 5. 2017. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně jejího příslušenství se všemi právy s ní spojenými byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 15. 1. 2021. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 5 480 Kč, která se sestávala z dlužné jistiny ve výši 4 151,22 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 1 328,78 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4 272,37 Kč, kapitalizovaný zákonných úroků z prodlení ve výši 1 449,94 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 151,22 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 151,2 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 4 272,37 Kč žalobkyně uvedla, že se jednalo o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 4 151,22 Kč a 7. 10. 2016 do data postoupení 15. 1. 2021. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1 449,94 Kč žalobkyně uvedla, že se jednalo o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 4 151,22 Kč od 7. 10. 2016 do 15. 1. 2021.

3. V obou případech shora uvedených smluv právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím půjček zkoumala schopnost žalované půjčky splácet, a to na základě informací získaných od žalované a nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do Karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v Kartě zákazníka v části,,Dokumenty k ověření,“ mezi které patřily zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva.

4. Žalovaná k věci uvedla, že pohledávky, které vznikly právní předchůdkyni žalobkyně na základě smluv o půjčkách žalovaná řádně a včas splnila v hotovosti, a to dne 6. 10. 2017 k rukám obchodní zástupkyně právní předchůdkyně žalobkyně paní [jméno] [příjmení], která si zároveň odnesla záznamy o splácení půjčky. Ohledně záznamu o splácení žalovaná předpokládala, že je má k dispozici výše zmíněná [jméno] [příjmení]. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení, neboť se domnívala, že od splatnosti poslední ze splátek dne 23. 12. 2016 uplynulo více jak 3 roky.

5. K výše uvedenému tvrzení žalované uvedla žalobkyně, že má za to, že je povinností žalované tato svá tvrzení prokázat. Žalovaná na předmětné pohledávky uhradila celkem 18 680 Kč, a to splátkami v hotovosti k rukám obchodního zástupce právní předchůdkyně žalobkyně. Při každé úhradě vystavila obchodní zástupkyně právní předchůdkyně žalobkyně žalované potvrzení o převzetí splátky, respektive učinila záznam o splátce do Evidence splátek, které měla žalovaná k dispozici jakožto pomůcku k vedení záznamu o platbách. Žalovaná se zavázala uchovat evidenci splátek bezpečným způsobem, nicméně nic do ní nevpisovat, neměnit ji, nepoškozovat atd. Veškeré záznamy o provedených platbách má mít k dispozici výhradně žalovaná.

6. K námitce promlčení uvedla žalobkyně, že žalovaná hradila již zesplatněný dluh splátkami po 22.12.2016 a 6.10.2016 a tudíž podle ust. § 2054 odst. 2 o.z. uznala svůj dluh, neboť plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li s okolností usoudit, že tímto plněním uznal dlužník i zbytek dluhu. Žalovaná poskytla poslední splátku 16.3.2017 a 16.5.2017, čímž měla uznat i zbytek dluhu.

7. Soud k námitce promlčení žalované uvádí, že pokud by žalovaná po 22.12.2016 a 6.10.2016 neposkytla žalobkyni žádné další platby měla by její námitka za následek nepřiznání nároku žalobkyni, ale za situace, kdy lze z judikatury dovodit, že plní-li sice dlužník částečně, ale současně prohlásí, že uznává pouze splněnou část, resp. neuznává zbývající, účinky uznání dluhu nenastanou. Nic z toho však žalovaná neučinila, proto je soud toho názoru, že k promlčení nedošlo. Vůlí žalované bylo pokračovat v plnění na zesplatněný dluh.

8. Skutkový stav byl v řízení zjištěn ze shodných vyjádření účastníků, z důkazů listinných a z výslechu svědkyň, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žalovaná neobdržela od obchodní zástupkyně právní předchůdkyně žalobkyně žádné potvrzení o splacení půjček.

9. Z Karty zákazníka ze dne 27.8.2015 vyplynulo, že žalovaná uvedla, že je zaměstnána ve společnosti [právnická osoba] jako operátorka ve výrobě se mzdou 14 783Kč a dalším příjmem v rodině ve výši 13 100Kč. Výživné činilo částku 1000Kč a přídavky na děti 500Kč. Její výdaje činily 14 000Kč, výdaje na splátky 1 000 Kč a výdaje na telefon 390 Kč. Nájem a inkaso činily 9 500Kč.

10. Z karty zákazníka ze dne 12.11.2015 vyplynulo, že žalovaná je zaměstnána u stejného zaměstnavatele s příjmem 14 900Kč bez dalšího příjmu v rodině, s přídavky na děti ve výši 1300Kč a výživným 1000Kč. S výdaji ve výši 8 700Kč za nájem a inkaso, 1373 Kč výdaji na splátky úvěrů, výdaji domácnosti ve výši 6 000 Kč a výdaji na telefon ve výši 300Kč.

11. Výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], která půjčky žalované sjednávala a vyplácela a sepisovala Kartu zákazníka v obou případech soud zjistil, že součástí Karty zákazníka byly listy výběrů, které se odevzdávaly manažerovi, a to i v případě, že zákazník měl půjčku splacenu.

12. Svědkyně nevěděla nic o tom, že by poštou chodily zákazníkům kvitance jako písemné potvrzení o splacení půjčky. Potvrdila, že evidence splátek se psala do Karty zákazníka, která zákazníkovi zůstávala.

13. Žalovaná v daném případě tvrdila, že žádnou evidenci splátek neměla, protože Kartu zákazníka si svědkyně ponechala. Žalovaná neprokázala ani výslechem své dcery [jméno] [příjmení], že by obě půjčky zaplatila.

14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Dle § 419 ObčZ spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

16. Dle § 1813 věta první ObčZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

17. Dle § 580 ObčZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Dle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Dle § 2991 odst. 1 ObčZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

20. Dle § 2993 věta první ObčZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

21. Dle § 1879 ObčZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

22. Dle § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ ZoSÚ“ nebo„ zákon o spotřebitelském úvěru“), pro účely tohoto zákona se rozumí spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

23. Dle § 9 odst. 1 ZoSÚ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

24. V daném případě dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalované nezkoumala úvěruschopnost žalované řádně, jestliže neověřovala podle dokladů, popř. podle výpisu z účtu žalované jaké jsou její skutečné měsíční výdaje a ke krytí jakých nákladů slouží jí tvrzený příjem ze zaměstnání ve výši 14 783Kč v případě úvěru ze dne 27.8.2015 a 14 900Kč v případě úvěru ze dne 12.11.2015. Další tvrzený příjem v rodině ve výši 13 100Kč žalovaná nijak neosvědčila, neboť neuvedla v Kartě zákazníka, že je vdaná. Právní předchůdkyně žalobkyně se tak spolehla na ničím nepodložená tvrzení žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně si nezajistila pro případ nesplácení ani pracovní smlouvu žalované ani její nájemní smlouvu ani ji nepožádala o výplatní pásky za alespoň poslední tři měsíce před podáním žádosti o úvěr. Zároveň právní předchůdkyně nepřistoupila k lustraci žalované v registrech jako je Nebankovní registr klientských informací, popřípadě Bankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, popřípadě centrální evidence exekucí nebo SOLUS.

25. Odbornou péčí je třeba rozumět úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Toto ustanovení je totiž nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele a pokud poskytovatel spotřebitelského úvěru nezkoumá úvěruschopnost klienta s odbornou péčí je nutné neplatnost smlouvy posoudit jako neplatnost absolutní. Smyslem povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů zkoumat úvěruschopnost spotřebitelů je totiž především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužení domácností.

26. V daném případě soud nepřistoupil na tvrzení žalované, že úvěry zaplatila. Jednak toto tvrzení neprokázala a žalobkyně sama uvedla, že na úhradu úvěru poskytla žalovaná dosud částku ve výši 6 470 Kč a 12 210Kč, celkem tedy částku ve výši 18 680Kč. Jestliže právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala s odbornou péčí ve zkoumání úvěruschopnosti, považoval soud sjednané smlouvy o úvěru za neplatné a povinnost žalované vrátit žalobkyni poskytnuté jí částky posoudil podle ustanovení o vrácení bezdůvodného obohacení. V tomto případě by byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni ještě rozdíl 20 000Kč a 18 680 Kč, tj. částku ve výši 1 320 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 16.1.2021. Ostatní nároky soud výrokem II. zamítl pro neplatnost smluv.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že nepřiznal žalované náhradu nákladů řízení, neboť ta náhradu nákladů řízení nepožadovala.