30 C 288/2018

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Hanou Jakubcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 49 132 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 49 132 Kč spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05% denně z částky 1 491 Kč od 3.1.2016 do zaplacení, se smluvní úrokem z prodlení ve výši 0,05% denně z částky 47 641 Kč od 2.2.2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 200 Kč na nákladech spojených s uplatněním pohledávky.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 14 308 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec], [ulice a číslo], [PSČ].

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne [datum] domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela s žalovaným jako podnájemcem smlouvu o podnájmu [číslo] jejímž předmětem byl podnájem haly [anonymizováno] [číslo] o výměře 355 m² (dále jen smlouva). Podpisem výše uvedené smlouvy se žalovaný zavázal hradit žalobkyni nájemné ve výši 39 050 Kč spolu s DPH měsíčně a poplatek za dodávku elektrické energie ve výši 7 100 Kč plus DPH měsíčně. V souvislosti s podnájmem výše specifikované haly vystavila žalobkyně žalovanému fakturu [číslo] znějící na částku 47 641 Kč, se splatností dne 2. ledna 2016 a fakturu [číslo] znějící na částku 47 641 Kč se splatností ke dni 1.2.2016, když prvou z uvedených faktur žalovaný plnil pouze částečně, a to v částce ve výši 46 150 Kč a na fakturu druhou neuhradil ničeho. Na prvou z uvedených faktur tak zbývá uhradit částka 1 491 Kč. Celkový dluh tak dosahuje částky 49 132 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 5. 12. 2017 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky 49 032 Kč, žalovaný však ničeho nezaplatil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, své stanovisko k věci soudu nesdělil.

3. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o podnájmu [číslo] na základě které žalobkyně jako nájemce pronajala žalovanému jako podnájemci Halu [jméno] [číslo] v areálu na adrese v [obec a číslo] [část obce], [ulice a číslo] o výměře 355m2 jako dílnu a sklad. Podnájem výše uvedených nemovitostí byl sjednán od [datum] na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 2 měsíce. Žalovaný měl za podnájem výše uvedené haly platit žalobkyni podnájemné ve výši 39 050Kč měsíčně včetně DPH a poplatek za dodávku elektrické energie ve výši 7 100Kč včetně DPH měsíčně.

4. Podle předávacího protokolu ze dne [datum] sepsaného předávajícím [titul]. [jméno] [příjmení] a přebírajícím-žalovaným, měl soud za to, že prostory byly předány podnájemci, který je přijal bez dalších připomínek a požadavků.

5. Z faktury [číslo] vystavené dne 14. ledna 2016, s datem splatnosti 1.2.2016 soud zjistil, že žalobkyně fakturovala žalovanému nájem za měsíc únor a paušál za elektřinu za měsíc únor 2016 celkem částkou ve výši 47 641 Kč.

6. Fakturou [číslo] vystavenou dne 14. 12. 2015, s datem splatnosti 2. ledna 2016, soud zjistil, že žalobkyně fakturovala žalovanému nájem za měsíc leden a paušál elektřiny za měsíc leden celkem částkou ve výši 47 641 Kč.

7. Předžalobní výzvou k úhradě pohledávky ze dne 5. 12. 2017 měl soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně upomínal žalovaného o platbu faktury [číslo] co do částky ve výši 1491Kč s tím, že na tuto fakturu bylo plněno pouze částečně, a to částkou ve výši 46 150 Kč a dále, že nezaplacená zůstala faktura [číslo] na částku ve výši 47 641 Kč. Z uvedené výzvy soud zjistil také to, že žalovaný byl vyzván k zaplacení částky 49 132 Kč ve lhůtě do sedmi dnů od doručení této výzvy.

8. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně odevzdala žalovanému výše uvedené nemovitosti do podnájmu dne [datum] jako dílnu a sklad s tím, že žalovaný se zavázal platit měsíčně za užívání uvedených nemovitostí částku podnájemného ve výši 47 641 Kč, která byla tvořena částkou ve výši 39 050 Kč měsíčně, včetně DPH za podnájem a částkou ve výši 7 100 Kč jako paušálem za spotřebu elektrické energie. Žalovaný nezaplatil fakturu splatnou dne 2.1.2016 co do částky ve výši 1 491 Kč a dále nezaplatil fakturu splatnou dne prvého druhý 2016 co do částky 47 641 Kč. Celkový dluh žalovaného dosáhl částky 49 132 Kč. K dobrovolnému splnění dluhu byl žalovaný vyzván právním zástupcem žalobkyně.

9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Občanský zákoník jako z. č. 89/2012 (dále jen o. z.) zrušil zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, s účinností od 1.1.2014. Od 1.1.2014 jsou nově veškeré případy nájmů upraveny občanským zákoníkem. Jedním ze zvláštních případů nájmu, na který se použijí zvláštní ustanovení § 2302 až 2315 o.z., je nájem prostoru sloužícího k podnikání. Zvláštní ustanovení § 2302 až 2315 se použijí tam, kde se smluvní strany dohodly na tom, že prostor bude užíván k podnikání, a následně skutečně k podnikání alespoň převážně slouží. Není nutné, aby strany v písemné nájemní smlouvě účel nájmu výslovně vyjádřily, postačí, že budou s tímto účelem srozuměny při uzavírání nájemní smlouvy (tedy, že se na tomto účelu nájmu dohodnou ústně).

10. Podle ust. § 2302 odst. 1 věta druhá o.z. není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu. To se týká i možnosti sjednání podnájmu podle ust. § 2215 a § 2216 o.z.

11. Podle § 2215 odst. 1 o.z. souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu.

12. Podle ust. § 2215 odst. 2 o.z. zřídí-li nájemce třetí osobě užívací právo k věci bez souhlasu pronajímatele, považuje se to za hrubé porušení nájemcových povinností způsobující pronajímateli vážnější újmu.

13. Podle ust. § 2215 odst. 3 o.z. užívací právo lze třetí osobě zřídit jen na dobu nájmu věci; k odchylnému ujednání se nepřihlíží.

14. Podle ust. § 2303 o.z. je-li s nájmem prostoru sloužícího podnikání spojeno poskytování služeb, použijí se ustanovení o poskytování služeb souvisejících s nájmem bytu obdobně. Je-li nezbytné k tomu, aby nájemce (podnájemce) mohl prostor užívat ke sjednanému účelu (k podnikání, popř. k určitému předmětu podnikání), zajistit poskytování určitých služeb (např. dodávka vody, odvod odpadních vod, elektřina apod.), použijí se i na nájem prostoru sloužícího k podnikání obdobně ustanovení o poskytování služeb souvisejících s nájmem bytu.

15. V řešeném případě žalobkyně jako nájemce pronajala žalovanému prostory sloužící jako dílna a sklad a tudíž se jednalo o podnájem prostoru sloužícího k podnikání. Na základě uzavřené smlouvy o podnájmu bylo mezi účastníky dohodnuto placení nájemného a poplatků za dodávku elektrické energie měsíčně, vždy k prvnímu dni příslušného placeného měsíce dopředu, a to na základě daňového dokladu vystaveného nájemcem vždy do patnáctého dne předchozího měsíce. Pro účely smlouvy měly být platby nájemného a poplatků za dodávku elektrické energie provedeny včas a řádně, pokud byly nejpozději v den stanovený jako termín splatnosti připsány na účet nájemce.

16. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

17. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Žalobkyně v řešeném případě prokázala, že žalovaný byl v prodlení s platbami faktur tak, jak bylo výše uvedeno. Žalobkyně do podání žaloby ani poté od žalovaného neobdržela žádné platby, kterými by byl daný dluh splněn. Lze tedy mít za to, že žaloba byla podána důvodně a soud ji proto v plném rozsahu vyhověl.

19. Výrok o zaplacení částky ve výši 1200 Kč má oporu v nař. vl. č. 351/2013 Sb. ust. § 3 podle kterého jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 308 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 966 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 49 132 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 200 Kč ve výši 2 142 Kč.