30 C 3/2020

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr Hany Jakubcové a přísedících Pavly Ouzké a Miluše Kovářové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 4 049 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 049 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 6 049 Kč od 4. 10. 2019 do 22. 10. 2019 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 4 049 Kč od 23. 10. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 4 146 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám [titul]. [jméno] [příjmení] Ph.D., advokáta se sídlem v [obec], [ulice a číslo], [PSČ].

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Chomutově doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu dne [datum] žalobu na zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela s žalovanou dne [datum] ve znění dodatku č.1 ze dne [datum] smlouvu o podmíněné finanční podpoře při získávání odborné způsobilosti pro práci řidiče autobusů, ve které se zavázala žalované umožnit kurz k rozšíření řidičského oprávnění ze skupiny B na skupinu D a následné vstupní školení týkající se přípravy k rozšíření profesního osvědčení v rozsahu 140 hodin pro skupinu D, D+E, když cena činila dle smlouvy 31 250 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala nastoupit do pracovního poměru u žalobkyně a dále k setrvání u žalobkyně v pracovním poměru po dobu nejméně tří let. Žalobkyně a žalovaná se dohodly na tom, že každý měsíc, ve kterém žalovaná setrvá v pracovním poměru u žalobkyně, promine žalobkyně žalované částku ve výši 868Kč z aktuální výše dluhu. Dále se žalovaná se žalobkyní dohodly, že pokud po získání odborné profesní způsobilosti nezůstane v pracovním poměru u žalobkyně žalovaná alespoň po dobu tří let, vznikne žalované povinnost uhradit žalobkyni náklady kurzu, resp. jejich poměrnou část, a to dle skutečné doby trvání pracovního poměru. Žalovaná výše uvedený závazek nedodržela, když dne [datum] dala výpověď z pracovního poměru. Žalobkyně tak byla po žalované oprávněna požadovat uhrazení aktuální, ze strany žalobkyně neprominuté části nákladů, které jí vznikly v souvislosti s umožněním žalované absolvovat kurz a vstupní školení. Ke dni skončení pracovního poměru tato částka činila 6 049 Kč. Žalovaná tento dluh, co do důvodu i výše uznala, přičemž se zavázala jej zaplatit ve dvou splátkách v období července a srpna 2019. K zaplacení však nedošlo, a proto byla žalovaná vyzvána k úhradě částky ve výši 6 049 Kč, a to písemně dopisem ze dne 24. 9. 2019. Na základě této výzvy byla dne 22. 10. 2019 uhrazena částka ve výši 2 000 Kč. Dále již ze strany žalované nebylo ničeho uhrazeno. Stále tak žalovaná dluží žalobkyni částku ve výši 4 049 Kč.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, své stanovisko k věci soudu nesdělila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Ze smlouvy o podmíněné finanční podpoře při získávání odborné způsobilosti pro práci řidiče autobusu ze dne [datum] a jejího dodatku č. 1 ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně se v pozici věřitele zavázala umožnit žalované v pozici dlužníka absolvovat v autoškole kurz rozšíření řidičského oprávnění ze skupiny B na skupinu D a vstupní školení: Příprava k rozšíření profesního osvědčení v rozsahu 140 hodin pro skupinu D, D+E, když náklady tohoto kurzu činily souhrnně 31 250 Kč. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované na úhradu těchto nákladů bezúročnou půjčku. Žalovaná se v uvedené smlouvě zavázala, že vstoupí do pracovního poměru u žalobkyně nejpozději do jednoho měsíce po získání odborné profesní způsobilosti. Zároveň se zavázala setrvat u žalobkyně jako zaměstnavatele v pracovním poměru po dobu nejméně tří let. Žalobkyně se zavázala, že za každý měsíc, ve kterém žalovaná setrvá v pracovním poměru u žalobkyně, žalované promine částku ve výši 868 Kč z jejího dluhu. Pro případ, že by žalovaná nesplnila svůj závazek setrvat v pracovním poměru u žalobkyně po dobu tří let, bude povinna zaplatit žalobkyni náklady kurzu ve výši aktuálního zůstatku jejího dluhu ke dni ukončení pracovního poměru.

5. Z pracovní smlouvy uzavřené dne [datum] soud zjistil, že žalovaná vstoupila dnem [datum] do pracovního poměru u žalobkyně na pozici řidiče autobusu. Pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou.

6. Z výpovědi z pracovního poměru ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná ukončila pracovní poměr výpovědí bez uvedení důvodu s tím, že zaměstnavatel převzal uvedenou výpověď dne [datum].

7. Z výstupního listu s datem [datum] soud zjistil, že pracovní poměr od [datum] byl rozvázán ke dni [datum] s tím, že dluh za autoškolu činil 6 049 Kč a měl být splacen ve dvou splátkách v období od července do srpna roku 2019.

8. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 24. 9. 2019 soud zjistil, že žalobkyně žádala žalovanou o úhradu částky ve výši 6 049 Kč ve lhůtě do sedmi dnů od obdržení dopisu.

9. Z doručenky od doporučené zásilky soud zjistil, že písemnost žalovaná převzala dne 28. 9. 2019.

10. Z pokladního příjmového dokladu ze dne 22. 10. 2019 [číslo] soud zjistil, že žalobkyně přijala od žalované částku ve výši 2 000 Kč.

11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 30 odst. 1 zák. práce, je výběr fyzických osob ucházejících se o zaměstnání z hlediska kvalifikace, nezbytných požadavků nebo zvláštních schopností v působnosti zaměstnavatele, nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu jiný postup; předpoklady kladené zvláštními právními předpisy na fyzickou osobu jako zaměstnance tím nejsou dotčeny. V daném případě se jednalo o kvalifikační předpoklad, který by umožňoval sjednání pracovní smlouvy s žalovanou na pozici řidičky autobusu. Způsobilost k výkonu tohoto povolání je dána řidičským průkazem skupiny D podle vyhlášky č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů a průkazem profesní způsobilosti řidiče podle zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel.

12. Podle ust. § 234 odst. 1 zák. práce, uzavře-li zaměstnavatel se zaměstnancem v souvislosti se zvyšováním kvalifikace kvalifikační dohodu, je její součástí zejména závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace a závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu, nejdéle však po dobu pěti let, nebo uhradit zaměstnavateli náklady spojené se zvýšením kvalifikace, které zaměstnavatel na zvýšení kvalifikace zaměstnance vynaložil, a to i tehdy, když zaměstnanec skončí pracovní poměr před zvýšením kvalifikace. Závazek zaměstnance k setrvání v zaměstnání začíná od zvýšení kvalifikace.

13. Podle ust. § 234 odst. 4 zák. práce musí být kvalifikační dohoda uzavřena písemně.

14. Shora uvedenou dohodou se zaměstnavatel zaváže umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace a zaměstnanec se zaváže setrvat po určitou dobu v pracovním poměru. Pokud tuto povinnost nesplní, má povinnost zaměstnavateli uhradit vynaložené náklady. Dohodu lze sjednat i pro případ, že ke skončení pracovního poměru dojde před zvýšením kvalifikace. Maximální délka doby setrvání v pracovním poměru u zaměstnavatele je 5 let. Nejedná se o pracovní poměr na dobu určitou, ale závazek setrvat v pracovním poměru po dohodnutou dobu. Ke skončení tohoto pracovního poměru může dojít všemi způsoby, které zákoník práce umožňuje. Nesplnění závazku ze strany zaměstnance má však potom za následek povinnost k úhradě vynaložených nákladů, nejde-li o případ, kdy zaměstnanec povinnost k náhradě ze zákona nemá (§ 235). Výše požadované náhrady za dobu zvýšení kvalifikace omezena není. Není stanovena ani minimální výše vynaložených nákladů potřebných ke sjednání dohody. Kvalifikační dohodu je možné sjednat při jakékoliv výši vynaložených nákladů. Dohoda je uzavřena, jakmile se zaměstnavatel a zaměstnanec shodli na jejím obsahu. Postup sjednání smlouvy upravují § 1724 až 1766 občanského zákoníku Dohoda musí být sjednána písemně a nebude-li sjednána písemně je podle § 582 odst. 1 občanského zákoníku neplatná. Jedná se ale o dvoustranné právní jednání, jehož vadu (nedostatek písemné formy) mohou smluvní strany dodatečně odstranit. Je zájmem zaměstnavatele, aby kvalifikační dohoda byla sjednávána písemně, protože na jejím základě vzniká především povinnost zaměstnance hradit náklady při nedodržení sjednaného závazku a nelze proto předpokládat, že při nesjednání této dohody v písemné formě, bude zaměstnanec dodatečně ochoten vadu formy odstranit.

15. Podle ustanovení § 234 odst. 3 zák. práce musí kvalifikační dohoda obsahovat a) druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení nebo prohloubení, b) dobu, po kterou zaměstnanec se zavazuje setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po ukončení, zvýšení nebo prohloubení kvalifikace, c) druhy nákladů a celkovou částku nákladů, kterou bude zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli, pokud nesplní svůj závazek setrvat v zaměstnání.

16. První podstatnou náležitostí je druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení nebo prohloubení, je-li sjednávána v případě prohlubování kvalifikace. K dohodě nutné přesně vymezit kvalifikaci a způsob jejího zvyšování (prohlubování). Druhou podstatnou náležitostí je doba, po kterou se zaměstnanec zavazuje setrvat u zaměstnavatele v pracovním poměru po zvýšení (prohloubení) kvalifikace. Závazek zaměstnance k setrvání zaměstnání začíná od zvýšení (prohloubení) kvalifikace. Délka této doby může být maximálně 5 let. Čím vyšší jsou vynaložené náklady na zvýšení kvalifikace a délka studia, a tím by dohodnutá doba měla být delší a naopak. Třetí podstatnou náležitostí jsou druhy nákladů, které bude zaměstnanec povinen uhradit, a celková částka nákladů, kterou bude zaměstnanec povinen uhradit, pokud nesplní svůj závazek setrvat zaměstnání. Při nesplnění závazku setrvat u zaměstnavatele v pracovním poměru je zaměstnanec povinen uhradit skutečně vynaložené náklady, které však nesmí být vyšší, než je celková částka dohodnutá ve smlouvě. I v případě, že skutečně vynaložené náklady jsou vyšší než tato nejvyšší dohodnutá částka, je zaměstnanec povinen uhradit pouze tuto částku. Zásada, že nesplní-li zaměstnanec svůj závazek pouze zčásti, povinnost nahradit náklady se poměrně sníží, platí i zde. Splnil-li zaměstnanec svůj závazek setrvat u zaměstnavatele v pracovním poměru pouze z jedné poloviny, je možné na něm uplatnit skutečné náklady pouze do výše jedné poloviny nejvyšší celkové částky. Při jiné délce splnění závazku se postupuje obdobně.

17. Smlouva o podmíněné finanční podpoře při získávání odborné způsobilosti pro práci řidiče autobusu ze dne [datum] a jejího dodatku č. 1 ze dne [datum] měla povahu shora uvedené kvalifikační dohody, byla uzavřena písemně a měla všechny zákonem předvídané náležitosti. Z uvedené dohody vyplývala povinnost žalované zaplatit žalobkyni náklady vynaložené na rozšíření její kvalifikace nezbytné pro práci na pozici řidičky autobusu, pokud nesetrvá v pracovním poměru u žalobkyně po dobu tří let. Vzhledem k tomu, že pracovní poměr žalované u žalobkyně trval od [datum] do [datum], nesplnila žalovaná předpoklad kvalifikační dohody a byla povinna zaplatit poměrnou část nákladů vynaložených žalobkyní, které byly ke dni skončení pracovního poměru vyčísleny na 6 049Kč. Z těchto žalovaná uhradila 22.10.2019 jen 2 000Kč. Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 049Kč. Zaplacení úroku z prodlení má oporu v ust. § 1970 o.z., neboť žalované byla stanovena ve výzvě ke splnění lhůta do 7 dnů od doručení výzvy a výzvu žalovaná převzala dne 26.9.2019. Ke splnění mělo dojít nejpozději dne 3.10.2019. Ode dne 4.10.2019 tedy byla žalovaná v prodlení s placením dluhu.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 146 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 049 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 600 Kč ve výši 546 Kč.