30 C 301/2019

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jakubcovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Anonymizováno bytem adresa zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalované: Jméno žalované , narozená Anonymizováno bytem Anonymizováno adresa zastoupená obecným zmocněncem jméno FO bytem adresa o vrácení daru pro nevděk,

I. Určuje se, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , zastavěné plochy a nádvoří, jehož součástí je stavba , Anonymizováno, – rodinný dům, pozemku parc. č. , Anonymizováno, , ostatní plochy, manipulační plochy a pozemku parc. č. , Anonymizováno, – ostatní plochy, jiné plochy, vše zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, , pro obec a katastrální území , adresa, u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Chomutov.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 38 880 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokátky A, , advokátky se sídlem v , adresa, .

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu dne 11.9.2019 žalobu na vrácení daru pro nevděk, kterou podávala proti , jméno FO, (dále jen právní předchůdce žalované) s odůvodněním, že mu dne 1.6.2015 darovala polovinu nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, , neboť s ním žila v dlouhodobém partnerském vztahu, ale po darování a společném soužití v domě se k ní právní předchůdce žalované choval špatně. Zakazoval ji užívat záchod a koupelnu ve společném domě, musela se odstěhovat do patra, týral ji psychicky i fyzicky až do dne 5.9.2019, kdy využila prostředků na ochranu proti domácímu násilí a dosáhla vykázání , jméno FO, ze společného obydlí Policií ČR. Následně proti , jméno FO, Policie ČR zahájila úkony trestního řízení a obvinila ho ze zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle ust. § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) trestního zákoníku.

2. Právní předchůdce žalované, který byl původně žalován, k věci uvedl, že nárok žalobkyně na vrácení daru neuznává a nesouhlasil s ním. Rozhodně popřel, že by měl žalobkyni psychicky týrat či se ve vztahu k žalobkyni dopustit zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí. Popřel i skutečnost, že by měl žalobkyni bránit v užívání toalety a koupelny v jejich domě. V domě byla a je toaleta i koupelna volně zpřístupněna, jak pro žalovaného, tak i pro žalobkyni. S žalovanou se počátkem září 2019 rozešel, a to z toho důvodu, že měl pocit, že jej žalobkyně pouze využívá na práci na předmětném domě, když žalovaný na domě tvrdě pracoval, neboť jej bylo třeba rekonstruovat, aby byl obyvatelný a současně chodil do zaměstnání. Žalobkyně do zaměstnání nechodila. Veškeré účty a náklady na chod domu hradil právní předchůdce žalované, když pro žalobkyni hradil náklady na její telefon a stejně tak hradil náklady na výlety či společné dovolené. K rozchodu mezi nimi došlo především ohledně neshod s dětmi žalobkyně, která je na úkor právního předchůdce žalované a jeho vlastních dětí zvýhodňovala, a přestože žalovaný dům zveleboval, snažila se žalobkyně, aby měla z domu prospěch jen ona a její děti. Právní předchůdce žalované považoval žalobu za účelovou a stejně tak i trestní oznámení, na jehož základě bylo zahájeno trestní stíhání, když žalobkyně ve snaze získat celý dům do svého vlastnictví postavila všechny skutečnosti pouze na své výpovědi.

3. Žalovaný obdržel žalobu dne 7.3.2020 a následně dne 30.3.2020 převedl polovinu shora uvedených nemovitostí darovací smlouvou na svoji dceru , jméno FO, - nyní žalovanou. Žalobkyně z tohoto důvodu byla nucena změnit žalobu a navrhnout vstup , Jméno žalované, do řízení, protože došlo k tzv. singulární sukcesi. , Jméno žalované, se stala účastnicí na straně žalované na základě rozhodnutí soudu usnesením ze dne 8.12.2022, č.j. 30 C 301/2019-81, které nabylo právní moci dne 4.1.2023. Žalovaná k věci nic neuvedla, nepodala ve věci vyjádření a v řízení byla zastoupena svým právním předchůdcem jako obecným zmocněncem.

4. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z vyjádření obecného zmocněnce na straně žalované, z důkazů listinných a výpověďmi svědků, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že žalobkyně a právní předchůdce žalované žili ve vztahu jako druh a družka.

5. Z kupní smlouvy uzavřené dne 13. 8. 2012 soud zjistil, že žalobkyně koupila předmětné nemovitosti v kat. území , adresa, , obec , adresa, , tehdy zapsané na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Chomutov.

6. Z darovací smlouvy uzavřené dne 1.6.2015 soud zjistil, že ideální polovinu těchto nemovitostí převedla na právního předchůdce žalované bezúplatně, tj. darem a právní předchůdce žalované tento dar přijal.

7. Z vyjádření obecného zmocněnce žalované soud zjistil, že měl tento s žalobkyní ústní dohodu o tom, že on bude dům opravovat a žalobkyně se bude starat o domácnost a bude hospodařit. On svou část dohody podle svého vyjádření plnil, ale žalobkyně ne.

8. Z usnesení o zahájení trestního stíhání vedeného pod č.j. , Anonymizováno, ze dne 6. 9. 2019 soud zjistil, že obecný zmocněnec žalované byl obviněn ze spáchání zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí dle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že od přesně nezjištěného dne v roce 2014 do svého zadržení, tedy do dne 5. 9. 2019 v , adresa, měl psychicky a fyzicky týrat žalobkyni, což spočívalo zejména v tom, že jí měl opakovaně napadat údery pěstí a kopy nohou do celého těla, tahat za vlasy a nejméně v jednom či dvou případech ji měl zmlátit páskem, opatřeným kovovou sponou, přičemž po útocích ji měl zanechat doma, bez pomoci či omluvy a dále v jednom případě jí poté, co jí fyzicky napadl údery pěstí donutil, aby si klekla na kolena a odprosila ho, kdy toto jeho jednání mohlo trvat do přesně nezjištěné doby roku 2017, kdy jí přestal napadat fyzicky a pokračoval v psychickém napadání, spočívajícím v neustálých nadávkách a ponižování a toto vyvrcholilo tím, že jí chtěl vystěhovat do prvního patra domu, který je bez sociálního zařízení, což ona prvotně nechtěla, ale následně se tam, ze strachu před obviněným přestěhovala, avšak ten jí zakázal používat sociální zařízení v přízemí domu, což ona, ze strachu v době jeho přítomnosti v domě respektovala a byla nucena vykonávat potřebu do kbelíku, a to až do dne 5. 9. 2019, kdy byl obecný zmocněnec žalované zadržen.

9. Z protokolu o výslechu žalobkyně na policii dne 6. 9. 2019, kdy byla vyslýchána jako svědek, ve věci vedené pod č.j. , Anonymizováno, soud zjistil, že uvedla mimo jiné, kdy byla prvně právním předchůdcem žalované fyzicky napadena, a že se to mělo stát během krátké doby po nastěhování do , adresa, . Důvodem bylo, že , jméno FO, vyčítala, že se stýká s , jméno FO, . Popsala, že , jméno FO, na ni nejprve ječel, že je to jeho věc, že se bude stýkat, s kým chce a následně na to ji chytil možná za vlasy, možná za oblečení v oblasti krku a začal ji mlátit jednou rukou do obličeje. Jednou rukou ji držel a druhou ji mlátil. Byla jako opařená a vůbec si nepamatovala, jak dlouho mohl útok trvat. Po tomto útoku šla brečet na postel, neboť byla opravdu v šoku, protože to nečekala a nikdy nezažila. V době, kdy o tomto útoku vypovídala si již nepamatovala, co přesně bylo následkem tohoto bytí, zda to byly modřiny, monokly, nebo zda jí bolela brada. Většina napadání byla zpočátku kvůli , jméno FO, , protože žalobkyně vycházela z toho, že se k ní , jméno FO, vrátil, a tudíž by měli být spolu a ne aby udržoval nějaký bývalý vztah. Obecný zmocněnec žalované , jméno FO, k tomu uvedl, že žalobkyně byla žárlivá a hamižná.

10. Z návrhu na předběžné opatření podaného na ochranu proti domácímu násilí k okresnímu soudu dne 11.9.2019 sp. zn. 50 Nc 2712/2019 soud zjistil, že žalobkyně žádala po soudu, aby vydal předběžné opatření, kterým by bylo , jméno FO, zakázáno setkávat se s navrhovatelkou, vstupovat do bezprostředního okolí na vzdálenost 100 m od obydlí na adrese , adresa, a navrhovatelky a zdržovat se tam a sledovat a obtěžovat navrhovatelku jakýmkoliv způsobem. Okresní soud usnesením ze dne 12. 9. 2019, č. j. 50 Nc 2712/2019-24 takové předběžné opatření , jméno FO, uložil, když nabylo právní moci dne 28. 9. 2019. Své odůvodnění uvedeného rozhodnutí opřel o úřední záznam o podání vysvětlení ze dne 4.9.2019 a obsah protokolu o výslechu svědka sepsaný s žalobkyní dne 6.9.2019. , jméno FO, se proti předběžnému opatření neodvolal.

11. Z návrhu na předběžné opatření podaného na ochranu proti domácímu násilí k okresnímu soudu dne 11.9.2019, sp. zn. 50 Nc 2712/2019 soud zjistil, že žalobkyně násilí páchané na ní právním předchůdcem žalované popisovala jako řvaní, sprosté nadávky, ale i fyzické útoky, kdy ji měl právní předchůdce žalované chytat za triko, pod krkem nebo za vlasy, tlouci ji pěstmi do obličeje nebo ji za vlasy stáhnout na zem a kopat do ní. Jindy ji měl hodit přes pelest postele, vzít si vojenský opasek a sponou ji mlátit přes nohy. Přitom vždy řval, že žalobkyni zabije, že ho bude žalobkyně poslouchat, a že on si bude dělat, co bude chtít. Po těchto napadených měla žalobkyně modřiny na obličeji i po těle. Zpočátku incidenty nebyly tak časté asi 1× do měsíce. Žalobkyně se je snažila vytěsnit.

12. Z návrhu na předběžné opatření podaného na ochranu proti domácímu násilí k okresnímu soudu dne 11.9.2019, sp. zn. 50 Nc 2712/2019 soud zjistil, že v roce 2016 došlo k napadení, kdy právní předchůdce žalované byl žalobkyni pěstmi do hlavy. Žalobkyně byla zoufalá a bezmocná. Ze zoufalství hodila prázdnou sklenici na zem. Právní předchůdce žalované ji donutil si kleknout na zem, sebrat sklenici a omluvit se mu. Bylo to pro žalobkyni velké ponížení. Velmi ji bolela hlava, a proto vyhledala lékaře. Tehdy se právní předchůdce žalované zalekl, že napadení přehnal. Druhý den se žalobkyně svěřila své rodině a bratr žalobkyně si s právním předchůdcem žalované promluvil. Od té doby fyzické napadání přestalo a pokračovalo psychické násilí. Právní předchůdce žalované jí často říkal, co by s ní rád udělal, např., že by nejraději takovou fláknul, že je blbá, kde debil, že nic neumí, že je k ničemu, pořádně se nepostará. Toto se dělo minimálně 1× týdně. Vyhrožoval žalobkyni, že jí zabije a zakope na zahradě, kde ji nikdo nenajde. Že ji hodí fén do vany. Že prodá svou půlku domu cikánům a ona, že tam bude muset bydlet s nimi. Že mu na ničem nezáleží, že jí klidně zabije. Později opět začalo docházet k fyzickému napadání, a to o víkendech, neboť právní předchůdce žalované byl přes týden pracovně mimo domov. Po návratu na žalobkyni řval, že je kurva, že se má přiznat, koho tam měla, že mu furt jen lže.

13. Z návrhu na předběžné opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí ze dne 11.9.2019 zapsaného pod sp. zn. 50 Nc 2712/2019 soud zjistil, že incident, kterému mělo předcházet vykázání právního předchůdce žalované ze společného obydlí na , adresa, se stal dne 5.9.2019.

14. Z návrhu na předběžné opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí ze dne 11.9.2019 zapsaného pod sp. zn. 50 Nc 2712/2019 soud zjistil, že toho dne byla žalobkyně a , jméno FO, se svědkem , jméno FO, na houbách. Právní předchůdce žalované řekl, že houby odveze své bývalé ženě. Žalobkyně se tomu divila. , jméno FO, začal na žalobkyni řvát, že houby bude dávat komu chce, že ona mu to nemá, co zakazovat. Odvezl žalobkyni domů, s tím, že houby odveze své bývalé manželce, a poté jel k panu , jméno FO, na slivovici. Když se vrátil domů, vynadal žalobkyni, že si dovolila moc, že si ho neváží, že on si bude dělat co chce, ať žalobkyně kouká táhnout do patra, že ji nesnáší, že se musí nutit, aby s ní byl, aby si odstěhovala všechny věci, které koupila a co si neodstěhuje, že rozfláká. Na žalobkyni chtěl zaútočit, ale ona našla sílu a odstrčila ho a on mávnul rukou a rozbil skleničky, které byly vedle žalobkyně. Poté si šel lehnout a spal. Žalobkyně vše nahlásila na policii a došlo k vykázání odpůrce ze společné domácnosti.

15. Výslechem svědků , jméno FO, a , jméno FO, , kteří bydleli na , adresa, soud zjistil, že věděli o tom, že žalobkyně se vystěhovala do patra domu, kam jí měl , jméno FO, vykázat, a že tam nebylo sociální zařízení a byly tam neomítnuté zdi a praskliny mezi okny a otvory ve zdech domu. Svědek , jméno FO, byl u toho, když , jméno FO, měl zle reagovat vůči žalobkyni, která se chtěla vzdálit z návštěvy dříve než on a reagoval nepřiměřeně až hrubě. Zároveň si vzpomněl na incident před pěti lety, kdy právní předchůdce žalobkyně měl zle okřiknout žalobkyni, která chtěla dát košík hub své matce, zatímco on s tím košem zamýšlel něco jiného. Tehdy spustil křik, že se svědek divil.

16. Výslechem svědkyně , jméno FO, , která byla spolupracovnicí žalobkyně a právního předchůdce žalované ze zaměstnání, a která plně odkázala na svůj výslech ve věci vedené pod sp. zn 47 T 139/2020 v rámci vyšetřování trestné činnosti právního předchůdce žalované, soud zjistil, že hodnotila jednání , jméno FO, v zaměstnání jako nepřiměřené, vzteklé až agresivní, protože ho jednou viděla, jak se mu něco nepovedlo opravit a začal do stroje kopat, vztekat se a vulgárně nadávat. Žalobkyně se jí svěřila, že má vztahové problémy a svědkyně si všimla, že je žalobkyně unavená. Také si jednou všimla, že pod make-upem má modřiny a žalobkyně se jí přiznala, že ji partner uhodil.

17. Výslechem svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že soužití žalobkyně a právního předchůdce žalované dopadlo naprosto hrozně. Zpočátku bylo vše v pořádku, ale pak si sama udělala obrázek o tom, jak se k sobě chovají. , jméno FO, působil jako veselý a ona se jevila jako tichá a uťáplá. Byla svědkem toho, že když na ni křičel, tak ji vykal. Viděla modřiny u žalobkyně na rukou, třebaže bylo léto nosila žalobkyně dlouhé rukávy. Viděla ty modřiny, když společně s žalobkyní pracovaly na záhonu.

18. Výslechem svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že byla spolupracovnicí žalobkyně v zaměstnání, a když přišla do zaměstnání, žalobkyně a právní předchůdce žalované tam už pracovali, jejich vztahy byly zpočátku dobré a pak k sobě přestali být milí. Stupňovalo se to a pan , jméno FO, byl nepříjemný a žalobkyně taková tichá myška v koutě, která mu neodporovala. Svědkyně uvedla, že viděla modřiny na paži žalobkyně, kde rozpoznala otlaky prstů.

19. Výslechem svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že žalobkyně se v zaměstnání i bála někomu něco říct, aby se to pan , jméno FO, nedověděl, aby se kvůli tomu nepohádali. S nikým se v práci nebavila, odvedla svoje a odešla.

20. Výslechem svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že nikdy nebyla u ničeho z čeho by mohla usuzovat, že žalobkyně je týranou osobou. Uvedla, že pan , jméno FO, rozhodně nemá povahu klidnou, ale o špatném chování k žalobkyni z jeho strany se dověděla od žalobkyně. On si na ni před svědkyní nikdy nestěžoval. Jen jednou byla svědkem při společenské návštěvě, snad oslavě, že se pohádali. Jednalo se o běžnou hádku, nic agresivního v tom nebylo. Hádka skončila a zábava pokračovala.

21. Z vyjádření , jméno FO, soud zjistil, že nebylo pravdou, že by žalobkyně nevážil a urážel ji. Vše mělo probíhat u nich doma, žádní svědci u toho nebyli. Žalobkyně měla bouračku. Byl jediný, z těch 10 lidí, co na to koukali, který ji vytáhl z auta. Samozřejmě si u toho zanadával. Protože žalobkyně ho nikdy neposlechla. Jezdila jako hovado. Mohl ji v tom klidně nechat, aby to auto klidně shořelo i s ní. Ale on ji zachránil. Předal ji hasičům, kteří tam dojeli. Pak se o ni staral, když nosila krunýř. To žalobkyně nikdy neřekla.

22. Z vyjádření , jméno FO, soud zjistil, že když se vracel v pátek z , adresa, v půl osmé a poslední autobus mu ujel ve čtvrt na osm, tak šel s bágly pěšky domů do , adresa, několikrát. Dvakrát měla žalobkyně projet kolem něj a nezastavit. Jednou dokonce přišel promoklý až na kost, 20 minut ho nechala stát před dveřmi, než mu odemkla. Než sešla seshora 8 schodů, 10 schodů a než mu odemkla. Až druhý den ráno pochopil, proč stál 20 minut pod dveřmi, když se podíval z okna a viděl tam ty stopy na stříšce a toho vajgla.

23. Z vyjádření , jméno FO, soud zjistil, že si vedl fotky před a po rekonstrukci nebo po úpravě určitého úseku v domě. Měl schované účty. Když se tenkrát rozešli a on s žalobkyní nebydlel všechno mu spálila. Roztrhala, rozdupala mu i brýle. Spálila mu knížku, kterou připravoval 5 let. Spálila podklady pro kalendáře, které se musí připravovat 2-3 roky dopředu s lesní tématikou. Označil žalobkyni za obyčejnou hamounskou, nenažranou hyenu, která jde jenom po penězích.

24. Z vyjádření , jméno FO, soud zjistil, že nebylo pravdou, že k jednání, které bylo kvalifikováno jako domácí násilí mělo docházet od roku 2014. V roce 2014 na horách ještě nebydleli. Přestěhovali se tam až v roce 2015. Měli ústní dohodu, že žalobkyně se postará o domácnost, bude vařit, prát a hospodařit a on se postará o stavební část rekonstrukce nemovitosti a také ji bude celou financovat, což činil. Veškeré práce, včetně materiálu platil.

25. Z vyjádření , jméno FO, soud zjistil, že před rokem 2015 nebyl dům v , adresa, obyvatelný. Jezdil tam pracovat pouze sám, vyklidil si část prostoru, v němž o víkendu žil a pracoval. Po první rekonstrukci bylo obyvatelné patro a v roce 2017 to bylo obyvatelné dole. Uvedl, že se žádného násilí na žalobkyni nikdy nedopouštěl. Uvedl, že žalobkyně mívá určité periody, když si vymyslí, že si najde jiného nápadníka asi, aby si dokázala, že ještě má na to sbalit chlapa. V únoru 2015 se rozešli, ale už po půl roce jej žalobkyně začala bombardovat SMSkama, aby se k ní vrátil. Jestliže z něho měla panický strach, proč chtěla, aby se k ní vracel? Když se , jméno FO, odmítl k žalobkyni vrátit, přišla žalobkyně s tím, že na něj přepíše majetek. Čtyři roky na , adresa, dělal, aniž by po žalobkyni něco žádal. Musel se přihlásit do , adresa, , opustit svoji tehdejší přítelkyni , jméno FO, a bydlet na , adresa, . I tak žalobkyně dělala žárlivé scény.

26. Z vyjádření , jméno FO, soud zjistil, že když se k žalobkyni vrátil, sepsala darovací listinu a chtěla, aby zaplatil notáře. Uvedl, že je postižena chamtivostí.

27. Z vyjádření , jméno FO, soud zjistil, že konflikty, mezi nimi vznikaly proto, že žalobkyně vyvolávala hádky. On jí vždy řekl svoje a někdy ji i vyřval. Čtyři měsíce s ní nemluvil. Neodpověděl jí ani na pozdrav a byla pro něho vzduch. Bylo to někdy v červenci 2019, kdy jí řekl, že od 15. 9. 2019 bude přispívat na rekonstrukci baráku. Měl za to, že všichni ostatní události spustil právě tento jeho požadavek, protože věděla, že když něco řekne, bude si za tím stát.

28. Z vyjádření , jméno FO, soud zjistil, že těsně předtím, než mělo dojít k placení rekonstrukce domu ze strany žalobkyně, vymyslela si žalobkyně tuhle komedii, všechny ty soudní tahanice. Jak je možný, že z něho měla strach, a přesto v polovině srpna 2019 za ním přišla, aby s ní jel do , adresa, ? On s ní už od července 2019 nemluvil. Přemlouvala ho den, dva a třetího dne souhlasil. Chtěl se tam podívat a ona zase chtěla, aby to zaplatil. Nikdy nedala do ničeho ani korunu. Vrátili se na začátku září a za týden měli odjet do , adresa, . To zase platil on. Ale 5. 9. 2019 na něho podala oznámení. Uvedl, že nebyla pravda, že by ji nutil odstěhovat se do patra. Nikdy ji nebránil v užívání sociálního zařízení. Nikdy ji nikde nezamykal. Naopak ona jej vykázala na 8 dní policajtem, který ji šel na ruku. A soudkyně to prodloužila na dalších 20 dní. Žalobkyně pak po městě měla vykládat, jak jí všichni jdou na ruku policajt i soudkyně. Jenže po 20 dnech se vrátil a bydleli opět společně dole.

29. Z lékařské zprávy o zdravotním stavu , Jméno žalobkyně, – žalobkyně vystavené psychiatrickou ambulancí lékařkou , tituly před jménem, , jméno FO, dne 30. 12. 2019 soud zjistil, že žalobkyně je v letité psychiatrické péči s úzkostně depresivní poruchu u predisponované osobnosti a užívá dlouhodobě léky. V klinickém obraze dominují tenzní a úzkostné stavy s depresivními rozladami a sníženou tolerancí zátěže. V srpnu 2019 přišla s tím, že stav se zhoršil, a to v souvislosti s propuštěním ze zaměstnání. V září 2019 přichází akutně a prvně ventiluje týrání ze strany partnera trvající cca 5 let.

30. Z lékařské zprávy chirurgické ambulance v , adresa, ze dne 15. 9. 2016 lékaře , jméno FO, soud zjistil, že žalobkyně navštívila chirurgickou ambulanci v souvislosti s napadením, k němuž mělo dojí předcházejícího dne, kdy utrpělo rány pěstí do hlavy v bezvědomí nebyla a závratě neměla, s lékařem hovořila při vědomí, byla klidná a orientovaná.

31. Z lékařské zprávy chirurgické ambulance v , adresa, ze dne 15. 9. 2016 lékaře , jméno FO, soud zjistil, že lékař konstatoval vznik drobných pohmožděnin a hematom vlevo od levého očního koutku k levém spánku nepřesahující 1 cm.

32. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví odvětví psychiatrie zpracovaného pro trestní řízení dne 8.9.2019 vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. 47 T 139/2020 , tituly před jménem, , jméno FO, na osobu žalobkyně , Jméno žalobkyně, soud zjistil, že žalobkyně po tragické smrti syna a manžela od roku 2002 trpěla úzkostnou depresivní poruchou, která odezněla, a poté byl stav diagnostikován jako neurastenie. Dlouhodobě užívala medikaci v důsledku antidepresivní léčby.

33. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví odvětví psychiatrie zpracovaného pro trestní řízení dne 8.9.2019 vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. 47 T 139/2020 , tituly před jménem, , jméno FO, na osobu žalobkyně , Jméno žalobkyně, soud zjistil, že znalkyně u posuzované ani znaleckým vyšetřením ani z lékařské dokumentace, která byla ošetřující lékařkou dlouhodobě pečlivě vedena, nezjistila u žalobkyně , Jméno žalobkyně, příznaky posttraumatické stresové poruchy, která by souvisela s jednáním obviněného , jméno FO, . Rovněž nezjistila po psychiatrickém vyšetření a prostudování spisu po znalecké rozvaze, že by , Jméno žalobkyně, v době znaleckého vyšetření jevila příznaky nějaké forenzně závažné duševní poruchy.

34. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví odvětví psychiatrie zpracovaného pro trestní řízení dne 8.9.2019 vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. 47 T 139/2020 , tituly před jménem, , jméno FO, na osobu žalobkyně , Jméno žalobkyně, soud zjistil, že znalkyně nezjistila u , Jméno žalobkyně, příznaky syndromu týrané osoby. Tento syndrom je definován jako soubor specifických charakteristik a důsledků násilí a zneužívání, kdy ve vztahu je patrný cyklus narůstání tenze, násilí, usmiřování, které vedou ke snížené schopnosti osoby efektivně reagovat na prožívané násilí. Je přítomná diagnóza posttraumatické stresové poruchy a specifické behaviorální projevy - naučená bezmocnost, sebedestruktivní jednání, mohou být i další závažné psychické příznaky jako je například vytěsnění, flashecky, ochrana týrajícího partnera, psychotického příznaky.

35. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví odvětví psychiatrie zpracovaného pro trestní řízení dne 8.9.2019 vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. 47 T 139/2020 , tituly před jménem, , jméno FO, na osobu žalobkyně , Jméno žalobkyně, soud zjistil, že posuzovaná , jméno FO, nejevila ke dni zpracování posudku trvalé následky na psychice nebo zdraví. Dále znalkyně nezjistila, že by jednání obviněného , jméno FO, vůči poškozené , Jméno žalobkyně, vedlo k rozvoji závažné duševní poruchy a trvalých následků v duševní oblasti. Po rozchodu s , jméno FO, a po odstěhování ze společné domácnosti se její stav zlepšil, nastoupila do zaměstnání a navázala vztah s mužem, u kterého žije a více je v kontaktu se syny a s matkou.

36. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie zpracovaného ke dni 10. 9. 2020 pro trestní řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 47 T 139/2020 , tituly před jménem, , jméno FO, na osobu , jméno FO, soud zjistil, že znalkyně nezjistila žádné příznaky ani informace, které by vedly k diagnóze duševní poruchy v pravém slova smyslu. Intelektové schopnosti jsou dostatečně diferencované, orientačně v pásmu dobré normy. Osobnost obviněného je integrovaná, akcentované, s emočně nestabilními, hist lyonská týmy, impulsivní rysy. Emočně nestabilní rysy se projevují výraznou tendencí jednat impulsivně, afektivní nestálostí, tendencí cholerického reakci. Jeho kontakt s realitou je zachován. Je schopen racionální korekce. Porucha osobnosti obecně není duševní poruchou v pravém slova smyslu, projevuje se relativně trvalými vlastnostmi, které jsou převážně vrozené a předurčují schopnost adaptace osoby na prostředí a ve vztazích.

37. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie zpracovaného ke dni 10. 9. 2020 pro trestní řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 47 T 139/2020 , tituly před jménem, , jméno FO, na osobu , jméno FO, soud zjistil, že , jméno FO, netrpěl a netrpí ani v období, kdy se měl protiprávního jednání dopouštět, duševní poruchou v pravém slova smyslu ani přechodnou duševní poruchou. Byl schopen testovat realitu, chápal základní pojmy a je schopen odhadovat následky svého jednání. Bylo v jeho možnostech, aby rozpoznala protiprávnost svého jednání a aby své jednání ovládal. , jméno FO, protiprávní jednání vůči , Jméno žalobkyně, zcela popřel.

38. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie zpracovaného ke dni 10. 9. 2020 pro trestní řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 47 T 139/2020 , tituly před jménem, , jméno FO, na osobu , jméno FO, soud zjistil, že , jméno FO, připustil, že s , Jméno žalobkyně, se jednalo o vztah provázený problémy již od počátku, uvedl, že se poměrně často hádali kvůli svým rodinám, on měl dospívající dceru ona dva syny. Obvinění nečekal zvláště poté, co spolu byli v létě 2019 na několika dovolených, které on financoval.

39. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie zpracovaného ke dni 10. 9. 2020 pro trestní řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 47 T 139/2020 , tituly před jménem, , jméno FO, na osobu , jméno FO, soud zjistil, že motivace jednání , jméno FO, nevycházela z psychopatologie žádné forenzně závažné duševní poruchy, nebyla psychotická, tedy nepramení z bludné myšlenkové produkce, z chorobné paranoidity ani z halucinací ani z dezintegrace osobnosti. Motivem nebyly příznaky z okruhu obsedantní či kompulzivní poruchy. Jednání vůči , Jméno žalobkyně, pramenilo z osobnostních vlastností a z povahy vzájemného vztahu.

40. Ze shora zjištěného skutkového stavu soud učinil následující skutkový závěr: Žalobkyně a právní předchůdce žalované spolu žili jako druh a družka, přičemž vztah byl od samého počátku problematický. Když se rozešli, žalobkyně litovala a chtěla, aby se k ní , jméno FO, vrátil. Žalobkyně koupila předmětné nemovitosti na , adresa, a ideální polovinu těchto nemovitostí darovala dne 1.6.2015 , jméno FO, . Vývoj jejich vztahu poznamenala zátěž spočívající v potřebě dům rekonstruovat a skutečnost, že každý upřednostňoval svoji rodinu a její zájmy před rodinou a zájmy toho druhého. Žalobkyně důvodně očekávala, že když darovala žalovanému polovinu domu, že se jejich vztah urovná, usadí a přispěje to k větší spokojenosti jich obou. Společné partnerství však skončilo obviněním , jméno FO, z domácího násilí, kterého se měl dopouštět nejméně od roku 2014 až do svého zadržení dne 5.9.2019 a jehož projevy byly shora podrobně popsány žalobkyní, a které , jméno FO, popřel. V jednání , jméno FO, byly orgány činnými v trestním řízení spatřeny trestněprávní aspekty, bylo proti němu zahájeno trestní stíhání a vedeno řízení u zdejšího soudu pod sp. zn. 47 T 139/2020. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 11.9.2019 dovolala ochrany proti domácímu násilí, když soud k jejímu návrhu vydal předběžné opatření, jímž zakázal , jméno FO, setkávat se s žalobkyní, sledovat ji, obtěžovat a vstupovat do bezprostředního okolí domu , adresa, a zdržovat se tam. Předběžné opatření trvalo jeden měsíc. V řízení vyslechnutí svědci potvrdili, že jednání , jméno FO, vůči žalobkyni bylo přinejmenším tvrdé a autoritativní, když aspekty agrese, zde byly potvrzeny svědkyní , jméno FO, pouze ve verbální rovině, když svědkyně vypověděla, že , jméno FO, v hádce žalobkyni vykal. Jednání, v němž byly spatřovány znaky domácího násilí neprobíhalo na veřejnosti mezi současně více přítomnými osobami, ale pouze za přítomnosti žalobkyně a žalovaného v jejich společném domě, přičemž svědci, kteří byli ve věci vyslechnuti, měli povědomí o násilném chování , jméno FO, z hovoru s žalobkyní, jimž se svěřila. Lékařskými zprávami z chirurgie a z psychiatrické ordinace bylo prokázáno, že žalobkyně utrpěla v jenom případě drobné pohmožděniny a hematom. Výslechem konkrétních svědků shora bylo prokázáno, že modřiny v obličeji i na rukách byly na těle žalobkyně patrné. Znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie ve znaleckém posudku uvedla, že žalobkyně netrpěla posttraumatickou stresovou poruchou a jednání , jméno FO, vůči žalobkyni nevycházelo z psychopatologie žádné forenzně závažné duševní poruchy, ale pouze z osobnostních vlastností a z povahy vzájemného vztahu. Po doručení žaloby v této věci převedl , jméno FO, ideální polovinu předmětných nemovitostí na svoji dceru , Jméno žalované, .

41. Podle ust. § 2072 odst. 1 o.z. ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

42. Podle ust. § 2073 o.z. nevděk činí obdarovaného co do jeho osoby nepoctivým držitelem.

43. Podle ust. § 2075 odst. 1 o.z. dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce.

44. Právo odvolat dar je sice nepromlčitelné, ale uplatnění tohoto práva v případě nevděku je omezeno roční lhůtou. Stanovení lhůty má smysl z toho důvodu, aby obdarovaný nežil neomezenou dobu v nejistotě, zda se dopustil nevděčného chování, či nikoliv. Lhůta pro uplatnění práva dárce dar odvolat běží obecně od okamžiku, kdy k činu, kterým dal obdarovaný nevděk najevo, došlo. Pro trvající delikt (např. týrání dárce a delikty spočívající v nekonání) platí, že lhůta počíná běžet okamžikem, kdy odpadl negativní zásah do sféry dárce.

45. V daném případě bylo zjištěno, že chování právního předchůdce žalované vůči žalobkyni trvalo nejméně od roku 2014 do dne zadržení 5.9.2019 a projevovalo se podle kvalifikace skutku Policií ČR jako zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí dle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku. K poslednímu skutku projevujícímu znaky nevděku mělo dojít dne 5. 9. 2019, kdy byla žalobkyně s právním předchůdcem žalované společně na houbách s , jméno FO, . Právní předchůdce žalované odvezl houby své bývalé manželce a jel rovnou na slivovici k , jméno FO, . Tam se zřejmě hodně opil. Přijel domů a tam žalobkyni napadl. Chytil ji pod krkem, ale ona ho odstrčila, on šel znovu na ní, ale znovu ho odstrčila. Pak už k fyzickému napadení nedošlo. Říkal jí, co si to dovoluje, že si bude dávat houby, komu chce, a že ho její rodina nezajímá, že je s ní z donucení, že ho nerespektuje, neváží si ho a sprostě nadával. Řekl, že se má do neděle odstěhovat, že přijedou kluci a pomůžou jí. Řekl jí, že jí nemůže ani cítit, ani vidět, že kdyby mohl, tak ji vyhodí, ale nemůže, protože půlka baráku je její. Bezprostředně poté, co byl právní předchůdce žalované vykázán Policií ČR dne 6.9.2019 ze společného obydlí na , adresa, na dobu 10 dnů podala žalobkyně dne 11.9.2019 návrh na předběžné opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí, kterému soud vyhověl usnesením ze dne 12.9.2019, č.j. 50 Nc 2712/2019-24, které bylo žalovanému doručeno dne 12.9.2019 a dne 14.10.2019 podala žalobu na vrácení daru pro nevděk. Tato žaloba byla žalovanému doručena dne 7.3.2020. Soud měl tudíž za to, že lhůta jednoho roku dle ust. § 2075 odst. 1 o.z. byla v daném případě zachována. Není totiž vyloučeno, aby odvolání daru provedl dárce v samotné žalobě. Jak ostatně vyplynulo i z rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp. zn. 22 Cdo 1620/2001, podle kterého k platnosti právního úkonu dárce směřujícího k vrácení daru z hlediska jeho určitosti je nezbytné, aby v něm byly uvedeny konkrétní skutečnosti, v nichž dárce spatřuje hrubé porušení dobrých mravů vůči němu nebo členům jeho rodiny. Tento právní úkon dárce může být obsažen i v žalobě. V takovém případě nastávají jeho právní účinky okamžikem, kdy byla žaloba doručena obdarovanému.

46. Z judikatury, která se váže k vrácení daru ještě za účinnosti z.č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku se dovozovalo, že k naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci (nebo členům jeho rodiny), které se zřetelem na všechny okolnosti konkrétního případu z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného (nikoli jen podle subjektivního názoru dárce) pochybnosti o hrubé kolizi s dobrými mravy. Soud hodnotil nejen to, zda chování obdarovaného vykazuje znaky závadnosti, tj. zda koliduje se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, ale i zda jde o porušení značné intenzity nebo o porušení dlouhodobé či soustavné, a to ať již fyzickým násilím, psychickým týráním, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci, apod., a vždy také zohledňuje vzájemné chování účastníků právního vztahu.

47. Naproti tomu výklad ust. § 2072 odst. 1 o.z. provedený ze strany Nejvyššího soudu v rozhodnutí ze dne 29. 8. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1792/2023 označuje nevděkem nejen chování v rozporu s dobrými mravy, tak jak to vyžadovala předchozí úprava, ale podle názoru Nejvyššího soudu se musí jednat o jednání úmyslné či z hrubé nedbalosti, které dárci ublíží. Do posuzování, zda došlo k naplnění podmínek pro odvolání daru, tak vstupuje i subjektivní kritérium ublížení dárci. Z hlediska naplnění podmínek pro možnost odvolání daru pro nevděk je proto třeba se zabývat tím, zda se obdarovaný vůči dárci dopustil jednání zjevně porušujícího dobré mravy, včetně toho, zda takovým jednáním úmyslně nebo z hrubé nedbalosti dárci ublížil. Pojmem zjevného porušení dobrých mravů zákonodárce patrně nezamýšlel synonymum pro dříve užívaný pojem „hrubé porušení dobrých mravů“, ale jde-li o zjevnost, pak se tím myslí jeho očividnost navenek, kterou není třeba bez dalšího hlouběji dokazovat.

48. K tomu soud uvádí, že za dar lze podle obecného chápání považovat rozhodnutí dárce učinit pro život obdarovaného takovou příležitost něco mít, z něčeho se těšit nebo něčeho si užívat, aniž by musel obdarovaný vynaložit jakoukoliv snahu nebo úsilí pro získání takové věci nebo takového zážitku. Přičemž s darováním je na straně dárce spojeno očekávání, že se ze strany obdarovaného dočká uznání, vděčnosti a respektu a ze strany obdarovaného, že jde o nevratný čin ve vztahu k vůli dárce, když očekávání dárce naplní. K partnerskému soužití dvou osob, byť nesezdaných, náleží vzájemná pomoc a úcta, opora a projevy citové povahy, stejně jako tolerance a respekt. Nic z toho si nelze vynutit násilím ani závazkem materiální povahy. Subjektivní hledisko ublížení dárci zde musí být korigováno komplexním hodnocením závadného chování obdarovaného a jeho dopady do života dárce a nemůže se jednat jen o izolovaný pocit dárce, který pociťuje jako ublížení a nalézá pro něj ,,své důvody“.

49. V daném případě soud vycházel ze skutečnosti, že právní předchůdce žalované a její obecný zmocněnec se po doručení žaloby důvodně obával, že jej žalobkyně o darovanou polovinu nemovitostí připraví a nemovitosti převedl darováním na svou dceru. Učinil tak dle názoru soudu zcela účelově, neboť nemovitosti považuje za svůj domov, kde se mu líbí, odkud nechce pryč a darování tak nečinil s úmyslem vylepšit své dceři majetkové zázemí ani poskytnout jí lepší variantu bydlení. Učinil tak s úmyslem ,,dar schovat“. V jednání právního předchůdce žalované vůči žalobkyni byly spatřovány takové znaky závadnosti a rozporu s dobrými mravy, že orgány činné v trestním řízení dospěly k závěru, že z něho lze vyvodit trestní odpovědnost. Právní předchůdce žalované byl ve věci 47 T 139/2020 prozatím nepravomocně odsouzen. Povaha trestné činnosti týrání osoby žijící ve společném obydlí spočívá v tom, že jednání agresora probíhá zpravidla beze svědků o samotě obou, jak agresora, tak oběti a pravidelně bývá pachatelem bagatelizováno ve snaze přesouvat vinu nebo její značnou část na týranou osobu. Nejinak tomu bylo i v tomto případě, kdy právní předchůdce označoval žalobkyni za osobu, která neplnila jejich nepsanou dohodu o tom, že se bude starat o domácnost, byla chamtivá a žárlivá, nedovedla si představit, že by ji opustil a moc si přála, aby se k ní vrátil. Polovinu domu mu darovala, aniž by o ni stál. Vyvolávala hádky. Vždy ji k tomu řekl své a někdy ji i vyřval. Čtyři měsíce s ní nemluvil, neodpověděl ji ani na pozdrav, byla pro něho vzduch. Žalobu podala, aby nemusela na rekonstrukci domu finančně přispívat, protože věděla, že když právní předchůdce žalované něco řekne, bude si za tím stát. Je to prostě obyčejná hamounská, nenažraná hyena, která jde jenom po penězích.

50. I kdyby soud v těchto značně emotivních vyjádřeních obecného zmocněnce žalované učinil korekci spočívající v tom, že jde v tomto řízení především o podobu jeho budoucího života, který bude v jeho věku 62 let zasažen značnou změnou, že soužití s žalobkyní se nevyvedlo, jak třeba předpokládal a v důsledku značné rozdílnosti povah i prožitých životních událostí byly oba nekompatibilní, přesto nelze odhlédnout od toho, že jde o projev nenávistný a způsobilý vyvolat důvodnou obavu o život a zdraví, který má s vděčností pramálo společného. Soud vzal v úvahu i skutečnost, že žalobkyně byla v důsledku prožitých útrap ze ztráty manžela a syna v minulosti osobou s nižší odolností vůči životní zátěži v jakékoliv podobě a její stav vyžadoval harmonii a klidné zacházení více než-li emočně vypjaté výstupy prostoupené kritikou jejího chování a nadávkami.

51. K otázce petitu žaloby na vrácení daru pro nevděk vycházel soud z rozhodnutí Nejvyššího soudu, které je použitelné i po novele občanského zákoníku provedeného z.č. 89/2012 Sb. ve věci vedené pod sp. zn. 22 Cdo 1968/2000, a podle kterého Dárce, který na obdarovaného převedl jednu ideální polovinu nemovitosti (přičemž druhá ideální polovina zůstala ve vlastnictví dárce) a jehož vlastnictví k této darované části mělo být obnoveno v důsledku zrušení darovací smlouvy, při uplatnění svého vlastnického práva žalobou na určení může žádat jen určení, že je vlastníkem celé věci. Žalobkyně původně podanou žalobu na vrácení daru změnila na žalobu na určení, že je výlučnou vlastnicí předmětných nemovitostí, když soud změnu žaloby připustil usnesením ze dne 31.5.2022, které nabylo právní moci dne 2.6.2022.

52. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 38 880 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z deseti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí věci, návrh na změnu žaloby, návrh na procesní nástupnictví, účast na jednání dne 12.4.2021, účast na jednání dne 21.4.2022, účast na jednání dne 12.5.2023, účast na jednání dne 13.7.2023, účast na jednání dne 2.11.2023, účast na jednání dne 1.2.2024, závěrečný návrh ze dne 6.2.2024), včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28 000 Kč ve výši 5 880 Kč.