30 C 310/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jakubcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o vyklizení nemovitosti,

I. Žalovaný je povinen vyklidit ve lhůtě do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozsudku bytovou jednotku [číslo] v budově [adresa] na pozemku parcelní [číslo] vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Chomutov II, obec Chomutov u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, [stát. instituce].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 13 712 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec], [ulice], [PSČ]. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 6. 12. 2021 domáhala vyklizení bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Chomutov II, obec Chomutov zapsané u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, [stát. instituce] na LV [číslo] s odůvodněním, že žila v bytě s žalovaným jako svým partnerem a otcem své nezletilé dcery [jméno] [příjmení]. Po dlouhodobých partnerských neshodách spočívajících zejména v neochotě žalovaného svoji dceru řádně vychovávat a současně z důvodu hrubého chování žalovaného vůči žalobkyni ztratila zájem být v partnerském vztahu se žalovaným, vztah s ním ukončila s tím, že jej současně vyzvala, a to několikrát, aby byt opustil. Žalovaný však byt opustit odmítal s tím, že nemá důvod k opuštění bytu a bude zde bydlet do té doby, dokud ho někdo nevystihuje. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k vyklizení bytu prostřednictvím svého právního zástupce a požádala jej, aby tak učinil do 18.11.2021 žalovaný tak neučinil a žalobkyně nezbylo nic jiného, než se domáhat vyklizení bytu u soudu. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, pouze prostřednictvím telefonického hovoru s podatelnou zdejšího soudu, který se dne 6.6.2022 uskutečnil s volajícím, který se představil jménem žalovaného, bylo sděleno, že žalovaný svou účast omlouvá z důvodu hospitalizace v nemocnici a požádal o odročení. Žádosti o odročení soud vzhledem k tomu, že byla vznesena téhož dne, kdy se jednání mělo konat, nevyhověl. Skutkový stav zjistil soud z výpovědi žalobkyně a z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že žalobkyně je vlastníkem bytu [číslo] nacházejícím se v bytovém domě [adresa] v [obec] stojícím na pozemku [parcelní číslo], vše zapsáno na LV [číslo] pro katastrální území Chomutov II, obec Chomutov u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, [stát. instituce], a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum], když právní účinky vkladu nastaly dne [datum]. Z předžalobní výzvy ze dne 9. 11. 2021 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného, kterého označil jako bývalého partnera klientky, k opuštění bytu, který užívá bez jakéhokoliv užívacího práva i přes důrazný nesouhlas klientky, která jej již několikrát vyzývala k opuštění bytu. Právní zástupce žalobkyně stanovil lhůtu k vystěhování do 18. 11. 2021. Z podacího lístku ze dne 11. 11. 2021 soud měl za prokázáno, že tohoto dne byla na adresu žalovaného odesílána právním zástupcem žalobkyně doporučená pošta. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že je otcem její nezletilé dcery [jméno] [příjmení], a že mu před 15 lety, kdy se poznali, udělila souhlas k žití ve společné domácnosti. Asi před pěti lety jej požádala, aby byt opustil. Učinila tak proto, že žalovaný ji stále kritizoval, že se o dceru špatně stará, slovně na ni útočil a psychicky ponižoval. Z bytu se nechtěl odstěhovat proto, že do něj investoval a zvelebil jej a také proto, že by přišel o kontakt s dcerou. Žalovaný má v bytě stále své věci a odstěhovat se nechce. Žalobkyně dále uvedla, že dceru má ve výhradní péči, žalovaný hradí náklady na bydlení a nyní je v nemocenském stavu. Žalobkyně a žalovaný nebyli manželi, protože žalobkyně se za žalovaného provdat nechtěla. Žalobkyně uvedla, že nyní má z jednání žalovaného strach, protože se vůči ní chová hrubě. Na základě shora zjištěných skutečností měl soud za prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem výše uvedené bytové jednotky a že s žalovaným nejsou manželé, ale jsou rodiči nezletilé dcery, které je nyní dvanáct let. Žalovaný žije se žalobkyní ve společné domácnosti, ale žalobkyně s ním partnerské soužití ukončila. Žalovaný nemá k bytu žádný titul, užíval jej pouze na základě souhlasu žalobkyně. Žalobkyně mu však svůj souhlas před pěti lety odepřela. Z tohoto důvodu nechala upravit výchovu a výživu ke společné dceři, když se se žalovaným dohodli, že dcera bude svěřena do výchovy žalobkyni a žalovaný bude přispívat na její výživu pravidelným měsíčním výživným. Žalovaného požádala několikrát, aby se z bytu vystěhoval naposledy pak výzvou právního zástupce ze dne 9.11.2021. Žalovaný tak ani po podání žaloby neučinil. V bytě má stále své osobní věci. Podle § 1012 o. z. k má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit. Podle § 1040 odst. 1 o. z., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Podle § 1042 o. z., vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. V daném případě bylo žalováno na vyklizení bytové jednotky s tím, že žalobkyně odňala souhlas žalovanému, aby s ní společně sdílel rodinnou domácnost a žalovaný tak dobrovolně neučinil, čímž zasáhl do jejího vlastnického práva a žalobkyně požadovala jeho ochranu ve smyslu zmíněných ustanovení, kdy věc podrobně určila a vyjádřila se i k období, kdy souhlas žalovanému odepřela. Na základě těchto skutečností měl soud za to, že právo je na straně žalobkyně a zavázal žalovaného k povinnosti vyklidit byt ve lhůtě 15 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí. Žalovaný nemá k uvedené bytové jednotce žádné užívací ani jiné právo, se žalobkyní nejsou manželé a žalobkyně mu souhlas k dalšímu setrvávání v bytě odepřela. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 712 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 200 Kč ve výši 1 512 Kč.