30 C 310/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jakubcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o vyklizení nemovitosti,

I. Žalovaný je povinen vyklidit ve lhůtě do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozsudku bytovou jednotku číslo v budově adresa na pozemku parcelní číslo vše zapsáno na listu vlastnictví číslo pro katastrální území Chomutov II, obec Chomutov u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, stát. instituce.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 13 712 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta se sídlem v obec, ulice, PSČ. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 6. 12. 2021 domáhala vyklizení bytové jednotky číslo v budově adresa na pozemku parc. číslo v katastrálním území Chomutov II, obec Chomutov zapsané u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, stát. instituce na LV číslo s odůvodněním, že žila v bytě s žalovaným jako svým partnerem a otcem své nezletilé dcery jméno příjmení. Po dlouhodobých partnerských neshodách spočívajících zejména v neochotě žalovaného svoji dceru řádně vychovávat a současně z důvodu hrubého chování žalovaného vůči žalobkyni ztratila zájem být v partnerském vztahu se žalovaným, vztah s ním ukončila s tím, že jej současně vyzvala, a to několikrát, aby byt opustil. Žalovaný však byt opustit odmítal s tím, že nemá důvod k opuštění bytu a bude zde bydlet do té doby, dokud ho někdo nevystihuje. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k vyklizení bytu prostřednictvím svého právního zástupce a požádala jej, aby tak učinil do 18.11.2021 žalovaný tak neučinil a žalobkyně nezbylo nic jiného, než se domáhat vyklizení bytu u soudu. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, pouze prostřednictvím telefonického hovoru s podatelnou zdejšího soudu, který se dne 6.6.2022 uskutečnil s volajícím, který se představil jménem žalovaného, bylo sděleno, že žalovaný svou účast omlouvá z důvodu hospitalizace v nemocnici a požádal o odročení. Žádosti o odročení soud vzhledem k tomu, že byla vznesena téhož dne, kdy se jednání mělo konat, nevyhověl. Skutkový stav zjistil soud z výpovědi žalobkyně a z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že žalobkyně je vlastníkem bytu číslo nacházejícím se v bytovém domě adresa v obec stojícím na pozemku parcelní číslo, vše zapsáno na LV číslo pro katastrální území Chomutov II, obec Chomutov u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, stát. instituce, a to na základě kupní smlouvy ze dne datum, když právní účinky vkladu nastaly dne datum. Z předžalobní výzvy ze dne 9. 11. 2021 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného, kterého označil jako bývalého partnera klientky, k opuštění bytu, který užívá bez jakéhokoliv užívacího práva i přes důrazný nesouhlas klientky, která jej již několikrát vyzývala k opuštění bytu. Právní zástupce žalobkyně stanovil lhůtu k vystěhování do 18. 11. 2021. Z podacího lístku ze dne 11. 11. 2021 soud měl za prokázáno, že tohoto dne byla na adresu žalovaného odesílána právním zástupcem žalobkyně doporučená pošta. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že je otcem její nezletilé dcery jméno příjmení, a že mu před 15 lety, kdy se poznali, udělila souhlas k žití ve společné domácnosti. Asi před pěti lety jej požádala, aby byt opustil. Učinila tak proto, že žalovaný ji stále kritizoval, že se o dceru špatně stará, slovně na ni útočil a psychicky ponižoval. Z bytu se nechtěl odstěhovat proto, že do něj investoval a zvelebil jej a také proto, že by přišel o kontakt s dcerou. Žalovaný má v bytě stále své věci a odstěhovat se nechce. Žalobkyně dále uvedla, že dceru má ve výhradní péči, žalovaný hradí náklady na bydlení a nyní je v nemocenském stavu. Žalobkyně a žalovaný nebyli manželi, protože žalobkyně se za žalovaného provdat nechtěla. Žalobkyně uvedla, že nyní má z jednání žalovaného strach, protože se vůči ní chová hrubě. Na základě shora zjištěných skutečností měl soud za prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem výše uvedené bytové jednotky a že s žalovaným nejsou manželé, ale jsou rodiči nezletilé dcery, které je nyní dvanáct let. Žalovaný žije se žalobkyní ve společné domácnosti, ale žalobkyně s ním partnerské soužití ukončila. Žalovaný nemá k bytu žádný titul, užíval jej pouze na základě souhlasu žalobkyně. Žalobkyně mu však svůj souhlas před pěti lety odepřela. Z tohoto důvodu nechala upravit výchovu a výživu ke společné dceři, když se se žalovaným dohodli, že dcera bude svěřena do výchovy žalobkyni a žalovaný bude přispívat na její výživu pravidelným měsíčním výživným. Žalovaného požádala několikrát, aby se z bytu vystěhoval naposledy pak výzvou právního zástupce ze dne 9.11.2021. Žalovaný tak ani po podání žaloby neučinil. V bytě má stále své osobní věci. Podle § 1012 o. z. k má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit. Podle § 1040 odst. 1 o. z., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Podle § 1042 o. z., vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. V daném případě bylo žalováno na vyklizení bytové jednotky s tím, že žalobkyně odňala souhlas žalovanému, aby s ní společně sdílel rodinnou domácnost a žalovaný tak dobrovolně neučinil, čímž zasáhl do jejího vlastnického práva a žalobkyně požadovala jeho ochranu ve smyslu zmíněných ustanovení, kdy věc podrobně určila a vyjádřila se i k období, kdy souhlas žalovanému odepřela. Na základě těchto skutečností měl soud za to, že právo je na straně žalobkyně a zavázal žalovaného k povinnosti vyklidit byt ve lhůtě 15 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí. Žalovaný nemá k uvedené bytové jednotce žádné užívací ani jiné právo, se žalobkyní nejsou manželé a žalobkyně mu souhlas k dalšímu setrvávání v bytě odepřela. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 712 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 200 Kč ve výši 1 512 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo v exekuci dle z.č. 120/2001 Sb. (exekuční řád)