30 C 4/2022

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jakubcovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 31 916 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 22 614 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 22 614 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 9 302 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 302 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 6 242,41 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 8. 12. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku ve výši 31 916 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku tohoto rozhodnutí, s odůvodněním, že žalovaný stanovenou výši záloh na fond oprav a služeb hradil nepravidelně a za období od 1. 1. 2020 do 31. 7. 2020 (dne 31. 7. 2020 byl byt prodaný novému majiteli) dlužil na zálohách do fondu oprav a za služby spojených s užíváním bytu částku 15 609 Kč. Žalovaný měl za rok 2020 uhradit na zálohách do fondu oprav a za služby spojených s užíváním bytu 7 x 2848 Kč tedy částku 19.936 Kč, dle vyúčtování roku 2020 činil přeplatek částku 4 327 Kč, tím mu tedy vznikl dluh ve výši 15 609 Kč. Dále žalovaný měl uhradit doplatek za rok 2019 ve výši 16.307 Kč, který byl splatný 30. 6. 2020. Celkový dluh tedy činí 31 916 Kč. Příspěvek do fondu oprav a zálohy na služby byly splatné do 20. dne příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný byl v rozhodném období členem žalobce a vlastníkem bytové jednotky [číslo] domu [adresa] v [obec], ul. [ulice] a spoluvlastníkem společných částí domu a pozemku a jako člen žalobce byl povinen hradit příspěvek do fondu oprav ve výši 17 Kč/m2/měsíc podlahové plochy jednotky a zálohy na služby. Zálohy na služby spojené s užíváním jednotky stanovovala a hospodaření společenství vlastníků jednotek zajišťovala firma [právnická osoba], provozovna [adresa] [anonymizováno] [obec], IC: [číslo], (dále jen [příjmení] [příjmení]), a od 17. 6. 2015 ji zajišťuje na základě mandátní smlouvy [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], [IČO] (dále jen [jméno] [příjmení]) jako správcovská společnost. Žalovaný nezaplatil dluh ani přes předžalobní výzvu právního zástupce žalobkyně ze dne 7. 9. 2021.

2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobce ani žalovaní se k této výzvě nevyjádřili, ačkoliv jim byla výzva doručena na adresu pro doručování ve smyslu § 46 a § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise <b>Z důkazů soud zjistil následující skutkový stav:</b> 3. Z Výpisu z katastru nemovitostí vedeného u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Chomutov, resp. z Informace o jednotce ke dni 5. 2. 2020, soud zjistil, že na č. [list vlastnictví] je k uvedenému datu vlastnictví k bytové jednotce [číslo] v budově [adresa], v k. ú. [obec], ul. [ulice] zapsáno pro žalovaného.

4. Ze Stanov Společenství vlastníků bytových jednotek [adresa] - [číslo], [obec], části II., čl. 4 odst. 2, písm. b) a c), (oproti tvrzení žalobce část IV., článek 8, odst. 6) bylo zjištěno, že člen společenství povinen včas hradit příspěvky na správu nemovité věci, včas platit zálohy na úhradu služeb a uhradit nedoplatek z jejich vyúčtování nejpozději do 4 měsíců od doručení vyúčtování. Podle části IV. čl. 8 odst. 6, byly měsíční platby dle evidenčního listu splatné nejpozději do 20. dne příslušného kalendářního měsíce.

5. Příspěvek do fondu oprav byl společenstvím stanoven na Ustavující schůzi shromáždění společenství vlastníků jednotek na částku 17 Kč na jeden metr čtvereční (velikosti podílu), jak soud zjistil z Notářského zápisu č. NZ [číslo] ze dne [datum].

6. Podle Evidenčního listu pro výpočet záloh na správu domu (fond oprav) a záloh na služby předmětného bytu vyhotoveného původním správcem domu [příjmení] [příjmení], bylo zjištěno, že správce stanovil žalovanému povinnost platit příspěvek do fondu oprav počínaje měsícem srpnem 2013 ve výši 901 Kč měsíčně (tj . 53m2 x 17 Kč), a zálohy na služby ve výši 1 947 Kč měsíčně, celkem tedy 2 848 Kč měsíčně.

7. Podle vyúčtování služeb za rok 2019, vypracovaného současnou správkyní domu [jméno] [příjmení], soud zjistil, že náklady za skutečně spotřebované služby do bytové jednotky činily částku ve výši 23 364,00 Kč, zálohy činily částku ve výši 39 670,78 Kč a správkyně vyčíslila žalovanému nedoplatek ve výši 16 307 Kč. Vyúčtování si žalovaný dle Předávání protokolů za vyúčtování služeb roku 2019 Společenství vlastníků jednotek [adresa] - [číslo], [obec], převzal oproti podpisu.

8. Podle vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2020 do 31. 7. 2020, vypracovaného současnou správkyní domu [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že náklady za skutečně spotřebované služby do bytové jednotky činily částku ve výši 13 629,00 Kč, zálohy činily částku ve výši 9 301,65 Kč a správkyně vyčíslila žalovanému přeplatek 4 327 Kč. To, že správkyně považovala částku ve výši 4 327 Kč za přeplatek vyplývá i z toho, že je zde uveden nedoplatek na nájemném k 31. 12. ve výši 106 180 Kč, který snižuje o částku přeplatku, tedy o částku ve výši 4 327 Kč a vyčísluje jako celkový nedoplatek ve výši 101 853 Kč. Vyúčtování si žalovaný převzal osobně dne 17. 4. 2021.

9. Z výzvy právního zástupce žalobce ze dne 7. 9. 2021, podané téhož dne na České poště s.p. soud zjistil, že žalovaný byl vyzván o zaplacení částky ve výši 82 744,57 Kč do 20. 9. 2021 s upozorněním, že neuhrazením dluhu bude tento vymáhán soudní cestou. <b>Z provedených důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav:</b> 10. Výpisem z Katastru nemovitostí vzal soud za prokázané, že žalovaný byl v rozhodném období členem žalobce, vlastníkem bytové jednotky [číslo] domu [adresa] v [obec], ul. [ulice] a spoluvlastníkem společných částí domu a pozemku v odpovídajícím rozsahu. Stanovami žalobce bylo prokázáno, že žalovaný byl povinen včas hradit příspěvky na správu nemovité věci, včas platit zálohy na úhradu služeb a uhradit nedoplatek z jejich vyúčtování nejpozději do 4 měsíců od doručení vyúčtování. Tyto měsíční platby dle evidenčního listu byly splatné do 20. dne příslušného kalendářního měsíce. Notářským zápisem ze shromáždění vlastníků, vzal soud za prokázané, že od 21. 6. 2006 bylo stanoveno platit příspěvek do fondu oprav na částku 17 Kč na jeden metr čtvereční (velikosti podílu). Evidenčním listem pro výpočet záloh na správu domu (fond oprav) a záloh na služby, vystaveným původním správcem domu [příjmení] [příjmení], byla prokázána povinnost žalovaného platit příspěvek do fondu oprav počínaje měsícem srpnem 2013 ve výši 901 Kč měsíčně (tj . 53 m2 x 17 Kč), a zálohy na služby ve výši 1 947 Kč měsíčně, celkem tedy 2 848 Kč měsíčně. Vyúčtováním služeb za rok 2019, vzal soud za prokázané, že současná správkyně domu [jméno] [příjmení], vyčíslila žalovanému nedoplatek ve výši 16 307 Kč a žalovaný si toto vyúčtování převzal dle Předávání protokolů za vyúčtování služeb roku 2019 osobně. Oproti tvrzení žalobce, že za období od ledna 2020 do července 2020 vznikl žalovanému dluh ve výši 15 609 Kč (zálohy do fondu oprav a za služby spojené s užíváním bytu ve výši 19 936 Kč – přeplatek z vyúčtování roku 2020 ve výši 4 327 Kč), bylo právě tímto vyúčtováním prokázáno, že jím správkyně žalobce žalovanému vyúčtovala pouze přeplatek ve výši 4 327 Kč a nikoliv nedoplatek. To, že správkyně považovala částku ve výši 4 327 Kč za přeplatek vyplývá i z toho, že je zde uveden nedoplatek příspěvku na správu domu a služby k 31. 12. ve výši 106 180 Kč, který snižuje o částku přeplatku, tedy o částku ve výši 4 327 Kč a vyčísluje jako nedoplatek na nájemném ve výši 101 853 Kč. Žalovaný si vyúčtování převzal osobně dne 17. 4. 2021.

11. Dle § 1180 odst. 1 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech.

12. Dle § 1181 občanského zákoníku vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období.

13. Podle § 7 odst.2 zák. č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

14. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

17. Po právním posouzení skutkových tvrzení a důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná částečně. Žalovaný se jako vlastník bytové jednotky stal v souladu s § 1194 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) členem společenství vlastníků, přičemž žalobce v rámci správy domu oprávněně požadoval po žalovaném jako vlastníkovi jednotky podle § 1180 odst. 1 o.z. příspěvky do fondu oprav ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech a zálohy na služby spojené s užíváním bytové jednotky. Pokud žalovaný povinnost neplnil v období od ledna 2019 prosince 2019 a vznikl mu dluh službách za toto období ve výši 16 307 Kč a pokud mu vznikl dluh nezaplacením příspěvků do fondu oprav za období od ledna 2020 do července 2020 ve výši 6 307 Kč (7 měsíců x 901 Kč), je v tomto rozsahu žaloba důvodná. Pokud žalovaný tento dluh nezaplatil do 30. 6. 2021, dostal se dnem následujícím, tj. dnem 1. 7. 2021 do prodlení a je povinen žalobci kromě jistiny zaplatit i úroky z prodlení, a to v zákonné, žalobcem požadované výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto v rozsahu 22 614 Kč s odpovídajícím příslušenstvím žalobě jako důvodné vyhověl (výrok I.).

18. Jiná situace však nastala, pokud jde o tvrzení žalobce, že žalovanému vznikl za období od ledna 2020 do července 2020 dluh ve výši 19 936 Kč, snížený o započtený přeplatek ve výši 4 327 Kč z vyúčtování služeb roku 2020, celkem tedy částku ve výši 15 609 Kč, která byla splatná 30. 6. 2020, kdy své tvrzení prokazoval uvedeným vyúčtováním. Usnesením č.j: 30 C 4/2022-12 ze dne 15. 6. 2022 byl žalobce dotazován, na důvod, pro který požaduje žalobce zaplacení záloh na služby za období od ledna 2020 do července 2020, když současně tvrdí, že žalovaný měl dle vyúčtování služeb za rok 2020 přeplatek ve výši 4 327 Kč a jako s přeplatkem s ním zacházel (přičemž vyúčtování služeb představuje rozdíl mezi skutečnými náklady na služby a skutečně zaplacenými zálohami – např. rozsudek Nejvyššího soudu 26 Cdo 1261/2015 z 24. května 2016), žalobce poskytl vyjádření správkyně domu [jméno] [příjmení], která uvádí, že žalovaným skutečně zaplacené zálohy do fondu oprav a na služby v roce 2020 činily částku 0 Kč, a že účetní program pracuje s předpisem záloh, nikoliv se skutečnou výší úhrady vlastníka bytu. Pokud však tímto vyúčtování bylo prokázáno v rozporu s tvrzením žalobce, že správkyně vyúčtovala žalovanému přeplatek ve výši 4 327 Kč a jako s přeplatkem s touto částkou nakládala a žalobce tvrdil, že žalovaný zálohy neplatil a vyúčtování by tak neodpovídalo skutečnosti, byl žalobce povinen žalovanému doručit opravené vyúčtování s jím tvrzeným nedoplatkem. Pokud tak žalobce, resp. jeho správkyně neučinila, nelze považovat vyúčtování za r. 2020 za řádné a přivodit splatnost tvrzeného nedoplatku. Jak totiž vyplývá mj. z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 12. 2012, čj. 26 Cdo 4353/2010„ je podmínkou splatnosti nedoplatku za služby, že bylo vyúčtování řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce, rozuměj i vlastník bytové jednotky s ním byl seznámen. Vyúčtování provedené v rozporu s příslušnými předpisy nemůže vyvolat ani účinky, které s (řádným) vyúčtováním zákon spojuje. O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytů lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování. Aby se tak mohlo stát, musel by pronajímatel (zde správce) vystavit nové úplné vyúčtování znějící na cenu ve správné výši.“ Pokud tedy žalobce provedl vyúčtování nesprávně, když v rozporu s § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, neuvedl do vyúčtování celkovou výši přijatých měsíčních záloh za služby a účtoval proti předepsaným zálohám, není zde, dle uvedeného judikátu, řádného vyúčtování jako předpokladu pro vznik platební povinnosti žalovaného.„ Protože (řádné) vyúčtování je také předpokladem pro vznik splatnosti částky v něm uvedené (nedoplatku), nestává se vyúčtovaná částka splatnou, a to ani zčásti“. Vzhledem k tomu, že vyúčtování za r. 2020 soud nepovažoval za řádné, nemohla být povinnost k zaplacení žalovaným uložena a z uvedeného důvodu soud částku ve výši 9 302 Kč zamítl (výrok II).

19. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhoduje soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný v rozsahu 70,85% nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 41,70 %, tj. ve výši 4 722,27 Kč (tj. ve výši rozdílu mezi úspěchem a neúspěchem, tj. úspěch 70,85% mínus neúspěch 29,15 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 596 Kč (1 277 Kč + doplatek 319 Kč) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 916 Kč sestávající z částky 2 380 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (tj. příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a písemné podání ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 040 Kč ve výši 1 688,40 Kč. Žalobcovy náklady řízení jsou tak ve výši 11 324,40 Kč, z nichž 41,70% představuje částku 4 722,27 Kč.

20. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší než tam uvedené třídenní.