30 C 44/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jakubcovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A ., IČO IČO žalobkyně A sídlem Adresa žalobkyně A zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Anonymizováno Anonymizováno , narozený Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno bytem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno – Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení 155 186,35 Kč s příslušenstvím,

I. Řízení se zastavuje co do částky zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá co do částky , částka, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, co do úroku z úvěru ve výši 4,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, co do částky , částka, , co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, .

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Ph.D., advokáta se sídlem v , adresa, , , Jméno žalobkyně B, /, Anonymizováno, , , adresa, .

1. Žalobkyně se podáním došlým ke zdejšímu soudu ze dne , datum, domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že se jedná o nesplacené spotřebitelské úvěry. Společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, (dále jen „společnost“) se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru (konsolidace půjček). Na základě smlouvy se společnost zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, , čerpání úvěru započalo dne , datum, , a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit i úroky a poplatky, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, . Společnost poskytla žalovanému finanční prostředky na bankovní účet. Společnost splnila svoji povinnost zkoumat schopnost žalovaného úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalovaného. Společnost při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného porovnávala jeho příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem pak společnost získala částku disponibilních zdrojů žalovaného. Na základě uvedené smlouvy společnost poskytla žalovanému částku ve výši , částka, a žalovaný se naproti tomu zavázala tyto peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 4,6 % ročně a poplatky za poskytnuté bankovní služby, a to v pravidelných 96 měsíčních splátkách po , částka, (splatných vždy k 11 dni v měsíci, počínaje dnem , datum, ). Žalovaný však porušil své závazky ze smlouvy zejména tím, že byl opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek, přičemž na úvěr uhradil jen , částka, . Společnost proto využila svého oprávnění a dopisem ze dne , datum, ukončila poskytování úvěru a úvěr k témuž dni zesplatnila. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši , částka, a poplatků ve výši , částka, . Žalovaný byl právním zástupcem společnosti vyzván dne , datum, předžalobní upomínkou k uhrazení dlužné částky2. Společnost návrhem ze dne , datum, navrhla změnu účastníka na straně žalobkyně, kdy původní žalobkyně společnost , právnická osoba, . uzavřela jako postupitel se společností , právnická osoba, jako postupníkem dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávky, kdy předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovaným (v seznamu pohledávek uvedena pod č. , hodnota, ). Soud usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , rozhodl, že nadále bude v řízení pokračováno se společností , Jméno žalobkyně A, . na straně žalobkyně.

3. Žalobkyně návrhem ze dne , datum, navrhla částečné zpětvzetí, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky ve výši , částka, od , datum, do zaplacení a současně rozšíření o zákonný úrok z prodlení ve výši 14. 75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrok z úvěru ve výši 4,50% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Ohledně rozšíření (změny žaloby) soud rozhodl usnesením ze dne , datum, , kdy tuto změnu připustil.

4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

5. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění: Z dopisu ze dne , datum, , nazvaného vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti a tabulky údajů o úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že společnost při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr ze dne , datum, , tyto kontrolovala v interních a externích databázích, kdy žalovaný měl uvést příjem , částka, (ověřen z běžného účtu klienta). Společnost z interních zdrojů zjistila, že žalovaný měl další úvěry s celkovou měsíční splátkou , částka, (tj. tuto částku splácel dalším společnostem) a další úvěry u společnosti s celkovou splátkou , částka, , kdy tyto měly být žádaným úvěrem konsolidovány. Společnost odečetla životní náklady ve výši , částka, . Při hodnocení úvěruschopnosti byly porovnávány příjmy a výdaje žalovaného odhadnuté společností na základě historických dat z ČSÚ. Žalovaný měl být zaměstnán na dobu neurčitou. Čistý příjem domácnosti měl činit , částka, . Žalovaný měl vlastnit dům/byt, byl rozvedený s jednou vyživovací povinností. Po provedení individuálního hodnocení žalovaného bylo žádosti o úvěr ve výši , částka, vyhověno toliko co do částky , částka, , při měsíční splátce , částka, .

6. Z listiny nazvané „konsolidace dluhu“ ze dne , datum, soud zjistil, že zde byly zaznamenány některé údaje o žalovaném, a to že vlastní dům nebo byt, má základní vzdělání, je rozvedený, má pracovní poměr na dobu neurčitou od , datum, (zaměstnavatel: BOS , právnická osoba, ) jako dělník/řemeslník, má jednu vyživovací povinnost, průměrný měsíční příjem za 3 měsíce ve výši , částka, , celkový čistý měsíční příjem domácnosti , částka, , seznam závazků ke konsolidaci (, právnická osoba, . nebo , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, k doplacení , částka, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a.s. k doplacení , částka, ).

7. Ze smlouvy o úvěru Konsolidace půjček soud zjistil, že tuto uzavřeli dne , datum, žalovaný a společnost. Společnost se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a to účelově na úplnou úhradu dluhů sjednaných mezi žalovaným a společností , právnická osoba, . (nebo , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ) ve výši , částka, na č. ú. , č. účtu, , mezi žalovaným a společností ve výši , částka, na č. ú. , č. účtu, . Zbývající část pak neúčelově ve prospěch běžného účtu žalovaného č. ú. , č. účtu, . Žalovaný se naproti tomu zavázal tyto peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 4,5 % ročně (RPSN 4,6 %) a poplatky za poskytnuté bankovní služby, a to v pravidelných 96měsíčních splátkách po , částka, (splatných vždy k 11. dni v měsíci, počínaje dnem , datum, ).

8. Z produktových podmínek spotřebitelského splátkového úvěru platných od , datum, soud zjistil, že tyto obsahují smluvní ujednání sjednaná mezi společností a klientem (žalovaným) o veškerých spotřebitelských splátkových úvěrech. Podmínky navazují na úvěrovou smlouvu, kdy tyto dále rozvádějí některé pojmy, upravují čerpání úvěru, jeho splácení, úroky, poplatky a jiné.

9. Z listiny označené jako platební historie soud zjistil, že se jedná o interní dokument společnosti, kde je rozepsáno čerpání úvěru a evidenci splátek. Žalovaný měl vyčerpat celkem , částka, (první čerpání dne , datum, ve výši , Anonymizováno, , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, , další čerpání ve výši , částka, další čerpání ve výši , částka, ). Poslední platba byla přijata dne , datum, ve výši , částka, . Žalovaný tak na úvěr uhradil jen , částka, .

10. Z listiny označené jako amortizace bylo zjištěno, že tato obsahuje parametry úvěru shodně jako v listině označené platební historie, dále obsahuje tabulku umořování úvěru a předpis úroků z prodlení.

11. Z výpisů z úvěrového účtu za období od 3/2021–5/2024 soud zjistil jednotlivá čerpání úvěru a evidenci splátek, kdy dne , datum, byla společností celkem poskytnuta částka , částka, , a to ve třech platbách, tj. ve výši , částka, na č. ú. , Anonymizováno, , ve výši , částka, na č. ú. , Anonymizováno, a ve výši , částka, na č. ú. , Anonymizováno, .

12. Z výpisů z běžného účtu , č. účtu, za měsíce duben - listopad 2021 soud zjistil, že v měsíci 4/2021 byl počáteční zůstatek – , částka, a konečný zůstatek – , částka, , kdy v tomto měsíci byla žalovanému mimo jiné poukázána platba ve výši , částka, od společnosti BOS , právnická osoba, a odepsána platba ve výši , částka, ve prospěch , Anonymizováno, , Anonymizováno, (pozn. , Anonymizováno, ) a platba ve výši , částka, (splátka úvěru), v měsíci 5/2021 byl počáteční zůstatek – , částka, a konečný zůstatek – , částka, , kdy v tomto měsíci byla žalovanému mimo jiné poukázána platba ve výši , částka, od společnosti BOS , právnická osoba, a odepsána platba ve výši , částka, (pozn. , Anonymizováno, ) a platba ve výši , částka, (splátka úvěru), v měsíci 6/2021 byl počáteční zůstatek – , částka, a konečný zůstatek – , částka, , kdy v tomto měsíci byla žalovanému mimo jiné poukázána platba ve výši , částka, od společnosti BOS , právnická osoba, a odepsána platba ve výši , částka, (splátka úvěru), v měsíci 7/2021 byl počáteční zůstatek – , částka, a konečný zůstatek , částka, , kdy v tomto měsíci byla žalovanému mimo jiné poukázána platba ve výši , částka, od společnosti BOS , právnická osoba, a odepsána platba ve výši , částka, (pozn. , Anonymizováno, ) a ve výši , částka, (splátka úvěru), v měsíci 8/2021 byl počáteční zůstatek , částka, a konečný zůstatek , částka, , kdy v tomto měsíci byla žalovanému mimo jiné poukázána platba ve výši , částka, od společnosti BOS , právnická osoba, a odepsána platba ve výši , částka, (pozn. , Anonymizováno, ) a platba ve výši , částka, (splátka úvěru), v měsíci 9/2021 byl počáteční zůstatek , částka, a konečný zůstatek , částka, , kdy v tomto měsíci byla žalovanému mimo jiné poukázána platba ve výši , částka, od společnosti BOS , právnická osoba, , částka , částka, (inter. převod kredit) a odepsána platba ve výši , částka, (čerpání úvěru), platba ve výši , částka, (splátka úvěru), v měsíci 10/2021 byl konečný zůstatek , částka, , kdy v tomto měsíci byla žalovanému mimo jiné poukázána platba ve výši , částka, od společnosti BOS , právnická osoba, a odepsána platba ve výši , částka, (pozn. , Anonymizováno, ), platba ve výši , částka, (předčasná splátka úvěru). Dále byly13. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne , datum, bylo zjištěno, že tímto společnost oznamovala žalovanému, že ke dni , datum, zesplatnila úvěr v celkové výši , částka, a vyzvala jej k dlužné částky nejpozději do , datum, . Dle podacího archu byla zásilka žalovanému odeslána dne , datum, .

14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně části seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že společnost touto smlouvou, postoupila žalobkyni za úplatu soubor pohledávek, a to mimo jiné včetně pohledávky za žalovaným (v seznamu pod č. , hodnota, ) uplatněné v tomto řízení.

15. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k zaplacení , částka, s tím, že pokud tak do sedmi dnů ode dne odeslání výzvy neučiní, vystavuje se riziku podání žaloby. Z přiloženého podacího lístku bylo zjištěno, že žalovanému byla výzva odeslána dne , datum, .

16. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že společnost uzavřela dne , datum, se žalovaným smlouvu, kde se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši , částka, , a to zčásti účelově na úplnou úhradu dluhů a ve zbytku neúčelově ve prospěch běžného účtu žalovaného. Žalovaný se naproti tomu zavázal tyto peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 4,5 % ročně (RPSN 4,6 %) a poplatky za poskytnuté bankovní služby, a to v pravidelných 96měsíčních splátkách po , částka, (splatných vždy k 11. dni v měsíci, počínaje dnem , datum, ). Před uzavřením smlouvy společnost zaznamenala některé údaje o žalovaném, a to že vlastní dům nebo byt, má základní vzdělání, je rozvedený, má pracovní poměr na dobu neurčitou od , datum, (zaměstnavatel: BOS , právnická osoba, ) jako dělník/řemeslník, má jednu vyživovací povinnost, průměrný měsíční příjem za 3 měsíce ve výši , částka, , celkový čistý měsíční příjem domácnosti , částka, , seznam závazků ke konsolidaci (, právnická osoba, . nebo , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, k doplacení , částka, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a.s. k doplacení , částka, ). Zbývající část (částku , částka, ) neúčelově ve prospěch běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný na tuto smlouvu zaplatil jen , částka, a dostal se do prodlení, společnost tak využila svého oprávnění a dopisem ze dne , datum, ukončila poskytování úvěru a k témuž dni jej zesplatnila. Pohledávka z výše uvedené smlouvy pak byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupeny žalobkyni.

17. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, což znamená, že se zavazuje mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek tedy zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda úvěrovaný o vyplacení celé částky požádá, jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti úvěrovaného, jeho projevu vůle. Tato žádost (požádání úvěrovaného o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. Závazek úvěrujícího k rezervaci peněžních prostředků pro úvěrovaného trvá po celou dobu trvání smlouvy. Úvěrovaný ovšem nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok se platí jenom za prostředky, které jsou skutečně čerpány. Smlouva označená jako smlouva o úvěru, ale neobsahující závazek zaplatit za poskytnuté prostředky úroky, nemá povahu smlouvy o úvěru, ale smlouvy o zápůjčce. Pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma. Požadavek písemné formy stanoví zákon o spotřebitelském úvěru pro smlouvu, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr.

18. V daném případě měla být smlouva sjednána dne , datum, tedy za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost dne , datum, . Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Podle ust. § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle ust. § 86 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle ust. § 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

25. V posuzovaném případě uzavírala žalobkyně s žalovaným úvěrovou smlouvu jakožto poskytovatel úvěru v rámci své podnikatelské činnosti, měla tedy postavení věřitele ve smyslu § 3 písm. d) z. s. ú. Žalovaný ji uzavíral jako fyzická osoba, která při tom nejednala v rámci své podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání, a tedy jako spotřebitel. Nejedná se přitom o úvěr, který by naplňoval znaky vymezené v § 4 z. s. ú. a byl tak vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru. Je proto třeba předmětný úvěr posuzovat jako úvěr spotřebitelský.

26. Zákon o spotřebitelském úvěru pod sankcí neplatnosti smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, ukládá věřiteli povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele a poskytnout mu úvěr jen tehdy, pokud po takovém posouzení bude zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Tato povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek. Předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do tzv. dluhové pasti. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dostupný, stejně jako další níže citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu prostřednictvím internetu na jeho stránkách www.nsoud.cz). Ačkoli tedy byla úvěrová smlouva uzavřena za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který v § 87 odst. 1 z. s. ú. zakotvuje relativní neplatnost úvěrové smlouvy při nesplnění této povinnosti (jíž se žalovaný nedovolal), je třeba vycházet z účelu této úpravy neplatnosti, kterým není pouze ochrana spotřebitele jakožto jedné ze smluvních stran, nýbrž i ochrana celé společnosti před výše uvedenými negativními důsledky, k nimž předluženost a neschopnost fyzických osob splácet své závazky pravidelně vede, a tedy ochrana veřejného pořádku. Dopady porušení povinnosti poskytovatele úvěru prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit shodně posoudil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž konstatoval, že uložením a řádným splněním této povinnosti je v širším pojetí chráněna sama společnost jako taková a obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit (a to dokonce i cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného). Porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele tedy narušuje veřejný pořádek, neboť uznání takového právního jednání by bylo neslučitelné se smyslem a úkolem právního řádu. Jedná se tudíž ve smyslu výše citovaného § 588 o. z. o tzv. neplatnost absolutní, ke které soud přihlédl i bez návrhu žalovaného.

27. Pro posouzení platnosti posuzované úvěrové smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1, z.č. 257/2016 Sb. je rozhodující posouzení, zda původní žalobkyně dostála své zákonem stanovené povinnosti postupovat při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí. Konstantní soudní judikatura obecně zastává názor, že zpravidla nepostupuje s odbornou péčí ten, kdo se spokojí s neověřenými ústními informacemi druhé smluvní strany – žadatele o úvěr (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Dostatečnými tudíž nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit (srov. již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, a nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18; k obdobným závěrům dospěl již dříve, vycházeje z judikatury Soudního dvora Evropské unie ve svém rozhodnutí citované, i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 6/2015).

28. Žalobkyně uvedla, že při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, vycházela společnost z údajů, které jí žalovaný sdělil ohledně rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů, tyto kontrolovala v interních a externích databázích. Společnost při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného porovnávala příjmy a výdaje žalovaného odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Po provedení hodnocení žalovaného bylo žádosti žalovaného o částku , částka, vyhověno co do částky , částka, a byly mu poskytnuty požadované finanční prostředky. Předně je třeba konstatovat, že vedla-li společnost pro žalovaného jeho běžný účet, nebylo důvodu vycházet z životního minima a nějakých historických dat , právnická osoba, a stačilo nahlédnout na pohyby na účtu žalovaného. Pokud by tak učinila, mohla by získat skutečný obraz o finanční situaci žalovaného, který by nemusela nahrazovat žádným modelem. Společnost při porovnání příjmů žalovaného vycházela z příjmu domácnosti, a nikoliv ze samotných příjmů žalovaného. Pakliže však další osoba v domácnosti není spoludlužníkem požadovaného úvěru (žalovaný ani neuváděl, že by s nějakou další osobou v domácnosti žil) nelze z údaje o příjmu domácnosti vycházet. Je tak otázkou, zda se údaje zaznamenané v žádosti o úvěr opravdu zakládají na skutečném stavu. Soud má za to, že využití statistických dat a modelů je při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vhodné, avšak jako metoda sekundární a podpůrná. Primárně je třeba vycházet z informací poskytnutých spotřebitelem a tyto řádně ověřit. Statistické údaje je tak možné využít jako druhotný zdroj informací, kdy informace poskytnuté spotřebitelem není možné získat (ověřit). Společnost však v tomto případě (u výdajů žalovaného) primárně využila statistické údaje bez toho, aniž by se snažila získané informace od žalovaného řádně ověřit (vyjma příjmu ověřených výpisy z účtu). Dále nebylo zřejmé, zda společnosti při posuzování úvěruschopnosti žalovaného zohledňovala i jeho jednu vyživovací povinnost, kdy tuto dle výpisu z účtů hradil. Žalovaný měl nepochybně i další nezbytné výdaje spojené se zajištěním základních životních potřeb (tak jak je patrno z výpisů z účtu). Tyto bylo třeba zjistit a ověřit. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně vycházela toliko z informací získaných od žalovaného a nepostupovala při posouzení jeho úvěruschopnosti s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím, že původní žalobkyně i přesto žalovanému úvěr poskytla, aniž by měla přehled o jeho výdajích a jejich výši, porušila princip zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet.

29. Soud v daném případě rozhodoval tak, že ve výroku I. v rozsahu navrhnutého žalobkyní řízení zastavil a v dalším z důvodu neplatnosti úvěrové smlouvy žalovaného zavázal k povinnosti vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení. V řízení bylo nepochybně prokázáno, že žalovaný úvěr v tvrzené výši (, částka, ) vyčerpal a zaplati na jeho úhradu jen , částka, . Žalobkyni tak byl přiznán nárok na částku , částka, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku a ostatní nároky pod výrokem III. byly zamítnuty z důvodu neplatnosti úvěrové smlouvy.

30. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 76 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 88 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 12 %). Soud na daný případ aplikoval vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to pro úkony učiněné před , datum, ve znění účinném do , datum, (dále již jen „AT do , datum, “) a pro úkony účinné od , datum, (dále již jen „AT“). Soud tak přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 AT z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT do , datum, , z částky , částka, za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) AT do , datum, , z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) AT do , datum, , z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) AT a z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) AT včetně dvou paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) AT a tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) AT do , datum, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně.

31. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.