30 C 61/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jakubcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 5 312 Kč s příslušenstvím,

I. Řízení se nepřerušuje.

II. Žaloba na zaplacení částky ve výši 5 312 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 5 312 Kč od 28. 1. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podáním ze dne 4. ledna 2021 u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] uzavřela dne 6. ledna 2020 se žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které obdržel žalovaný bezúročnou zápůjčku ve výši 4 000 Kč, která měla být jednorázově splacena dne 27. ledna 2020 společně s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky. Žalovaný v době splatnosti zápůjčku žalobkyni nevrátil. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytovala zápůjčky prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a poté následovalo ověření správnosti kontaktů uvedeného žalovaným. Žalovaný odeslal žádost o zápůjčku právě přes webové stránky právní předchůdkyně žalobkyně a následně byla posuzována schopnost žalovaného zápůjčku splatit. Žalovaný ve smlouvě o zápůjčce výslovně potvrdil, že je schopen zápůjčku řádně a včas splatit. Smlouva o zápůjčce byla sjednána elektronicky, když její text, včetně Všeobecných podmínek žalovaný na svém uživatelské účtů ve webové službě právní předchůdkyně žalobkyně odsouhlasil. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Zápůjčka byla převedena na bankovní účet žalovaného číslo [bankovní účet]. Pohledávka za žalovaným byla od právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Oznámení o postoupení pohledávky podepsané postupitelem bylo žalovanému odesláno společně s předžalobní výzvou k úhradě. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení jistiny zápůjčky ve výši 4 000 Kč a dále poplatku za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 1 312 Kč. Oba nároky se staly splatné dne 27. ledna 2020. Předžalobní výzva byla právním zástupcem žalobkyně zaslána žalovanému dne 23.9.2020 2. Žalovaný k věci uvedl, že si o žádnou zápůjčku od právní předchůdkyně žalobkyně nežádal. Na stránku [webová adresa] nikdy nepřistupoval. Uvedl, že jeho identita byla zneužita [jméno] [příjmení], se kterým se osobně znal, neboť to byl jeho soused na sídlišti. Žalovaný dále uvedl, že účet u [právnická osoba] měl založen od svých 20 let, od roku 2018, protože v té době mu na tento účet zasílala ČSSZ invalidní důchod. Žalovaný poskytl soudu vyjádření, ze kterého vyplývalo, že na [stát. instituce] přišel [jméno] [příjmení], řekl, že se jmenuje [celé jméno žalovaného], a že ztratil občanský průkaz. Zažádal o expresní vydání občanského průkazu nového, když úřednice [anonymizováno] porovnala fotografii žalovaného z 15 let s podobou [jméno] [příjmení] a usoudila, že on je žalovaný a začala vyřizovat jeho žádost o vydání nového občanského průkazu. [jméno] [příjmení] zaplatil poplatek a byl vyfocen.

3. Žalobkyně navrhla přerušení řízení do té doby, dokud nebude rozhodnuto o vině [jméno] [příjmení] v trestním řízení vedeném pod KRPU - [číslo].

4. Žalovaný uvedl, že se [jméno] [příjmení] rovněž dostal k jeho rodnému listu. Z nově vydaného občanského průkazu, pro který si zajel do Prahy, zjistil, že žalovaný se narodil v [obec]. Dostavil se do [obec] na matriku společně se svojí matkou, která mu poskytla dobrozdání a kde mu na nově vydaný občanský průkaz vydali kopii rodného listu. S rodným listem a novým občanským průkazem na údaje žalovaného pak oslovoval různé společnosti a banky, aby se přes žalovaného identitu dostal k penězům. Žalovaný se o celém případu dověděl od zaměstnankyně pobočky [jméno] [příjmení] [příjmení] kam se dostavil, aby zjistil, proč je po něm žádáno, aby zaplatil částku 7 000 Kč z kontokorentu poskytnutého uvedenou bankou. Zaměstnankyně pobočky uvedené banky uvedla, že žalovaného nikdy neviděla, ale že současný občanský průkaz, kterým se žalovaný prokázal je neplatný a byl vydán nový s podobenkou [jméno] [příjmení], kterého žalovaný poznal. Když přišel [jméno] [příjmení] do [právnická osoba] žádat o peníze, zjistil, že už tam žalovaný zřízen účet má, a proto změnil přístupy přes internet, takže matce žalovaného, která do té doby mohla také spravovat účet žalovaného, začaly chodit SMS zprávy o změně přístupů. To byla první událost, která žalovaného přivedla k myšlence, že byla zneužita jeho identita.

5. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných a výslechu svědkyně matky žalovaného, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že smlouva o zápůjčce [číslo] byla uzavřena prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku a není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného.

6. Z potvrzení o provedené platbě vystaveného [právnická osoba] s.r.o. bylo zjištěno, že dne 6.1.2020 proběhla transakce ve výši 4 000 Kč z účtu společnosti [právnická osoba] na účet označený [celé jméno žalovaného] č. [bankovní účet].

7. Z rámcové smlouvy o úplatném postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy měl soud za to, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky – dopisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 23. 9. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě částky 8 278 Kč do tří dnů na bankovní účet ve výzvě uvedený.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 23. 9. 2020 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k úhradě částky ve výši 8 270 Kč do tří dnů na bankovní účet ve výzvě uvedený a úhradě nákladů právního zastoupení ve výši 6 534 Kč na účet ve výzvě uvedený.

10. Z podacího lístku ze dne 23. 9. 2020 soud měl za to, že na adresu žalovaného byla odesílána doporučená pošta.

11. Z potvrzení o provedeném úkonu ze dne [datum] vystaveného Policií České republiky KŘP Ústeckého kraje, Službou kriminální policie a vyšetřování, Územním odborem [obec] oddělení hospodářské kriminality pod č. j. KRPU - [číslo] soud zjistil, že dne [datum] od 10.00 hodin do 12.00 hodin na územním odboru [obec], oddělení hospodářské kriminality byl proveden úkon: Trestní oznámení pro podvod – zneužití osobních údajů žalovaného, v němž žalovaný mimo jiné uváděl, že dne [datum] zjistil, nové skutečnosti, že [jméno] [příjmení] v podstatě ukradl jeho identitu, neboť si nechal na osobní údaje žalovaného vydat [stát. instituce] nový občanský průkaz se svojí fotografií. Dne [datum] žalovaný kontaktoval různé bankovní a jiné společnosti, aby informoval o tom, že [jméno] [příjmení] zneužil jeho osobní údaje a uzavírá s nimi smlouvy, navštívil se svojí maminkou [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno].

12. Z trestního oznámení sepsaného s žalovaným dne [datum] bylo dále zjištěno, že žalovaný na [anonymizováno] [územní celek] zjistil, že pracovnice [anonymizováno] pochybila, když přijala v polovině prosince expresní žádost o vydání nového občanského průkazu na jméno žalovaného a tento nový občanský průkaz byl vydán dne [datum] v Praze někde na ministerstvu nebo úřadu, kde se vydávají občanské průkazy.

13. Z obžaloby Okresního státního zastupitelství v Chomutově č. j. [číslo jednací] podané na [jméno] [příjmení], nar. [datum], Okresnímu soudu v Chomutově dne [datum] soud zjistil, že obžalovaný měl dne [datum] na pobočce [právnická osoba] v Chomutově na adrese [ulice] [adresa] do systému banky zadat nový [číslo obč. průkazu] znějící na jméno [celé jméno žalovaného], který si opatřil a dále změnil přístupy k internetovému bankovnictví, e-mail a telefonní číslo, následně vystupoval jako osoba [celé jméno žalovaného], narozen [datum], kdy zažádal o úvěr, a to dne 23. 12. 2019, žádost [číslo] na 100 000 Kč, když žádost byla zadána přes call centrum, kdy žádost byla zamítnuta systémem, v případě schválení úvěru by způsobil škodu [právnická osoba] ve výši 100 000 Kč.

14. Z obžaloby Okresního státního zastupitelství v Chomutově č. j. [číslo jednací] podané na [jméno] [příjmení], nar. [datum], Okresnímu soudu v Chomutově dne [datum] soud zjistil, že obžalovaný dne [datum] na pobočce [jméno] [příjmení] [příjmení] v Mostě, na adrese [adresa], včetně možnosti poskytnutí kontokorentního úvěru ve výši 7 000 Kč, kdy při sjednání vystupoval jako osoba [celé jméno žalovaného], narozen [datum] a v bance předložil [číslo obč. průkazu] znějící na jméno [celé jméno žalovaného], který si opatřil, a to bez svolení poškozeného, kdy dále částku kontokorentu ve výši 5 800 Kč čerpal, a to klientským výběrem a posláním plateb na jiné bankovní účty, kdy tímto jednáním způsobil škodu [právnická osoba] ve výši nejméně 5 800 Kč.

15. Z obžaloby Okresního státního zastupitelství v Chomutově č. j. [číslo jednací] podané na [jméno] [příjmení], nar. [datum], Okresnímu soudu v Chomutově dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně ani právní předchůdkyně žalobkyně jako poškozené v obžalobě Okresního státního zastupitelství v Chomutově nevystupují a dosud se tedy do trestního řízení vedeného proti [jméno] [příjmení] nepřipojily.

16. Z obžaloby Okresního státního zastupitelství v Chomutově č. j. [číslo jednací] podané na [jméno] [příjmení], nar. [datum], Okresnímu soudu v Chomutově dne [datum] soud zjistil, že jednání obžalovaného, kterým si měl přisvojit identitu žalovaného a měl tak zneužít jeho osobní údaje k získání úvěrů a půjček od různých společností a bank trvalo nejméně od 17.12.2019 do 7.1.2020.

17. Výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je matkou žalovaného a případ s ukradenou identitou jejího syna je velice složitý, neboť společnosti -věřitelé se stále dohledávají, někteří se již policii přihlásili a chtěli nahradit škodu po [jméno] [příjmení] jiné stále žalují jejího syna a čekají, co se dál bude dít. O celé situaci s ukradenou identitou se dozvěděla tak, že ji domů začaly chodit upomínky s tím, že syn dluží různým společnostem, různé částky. Úplně poprvé, když zjistila, že něco není v pořádku, jí domů měla přijít upomínka na částku 35 000 Kč od nějaké [příjmení] půjčky se sídlem v [obec], [ulice]. Následně ji domů přišla další upomínka s písemnou smlouvou o půjčce, kde měl být synův podpis. Ten podpis nepoznávala, protože věděla, jak se její syn podepisuje. Tak se se synem domluvili, že půjdou podat trestní oznámení. V tuto chvíli už věřila tomu, že to není její syn, kdo dělá tyto dluhy ale, že je to osoba cizí.

18. Výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že si skutečnost, že si někdo přisvojil identitu jejího syna, vysvětlovala tak, že se dověděla z [stát. instituce], že úřednice pochybila při vydání občanského průkazu, když se mělo stát, že [jméno] [příjmení] tam měl přijít a říci, že je [celé jméno žalovaného] a že ztratil občanku a že jeho vzhled se změnil kvůli jeho nemoci. Měl požádat o vydání nového průkazu, a to expresním způsobem s tím, že si sám zajede do Prahy na Ministerstvo vnitra, kdy mu nový občanský průkaz vydají do druhého dne. Pracovnice [anonymizováno] měla srovnat identikit jejího syna z předcházejícího období s podobou [jméno] [příjmení], a protože shledala podobnost mezi nimi, žádost mu začala vyřizovat. [jméno] [příjmení] si skutečně v Praze ten nový občanský průkaz vyzvedl a z něho zjistil, že se syn svědkyně narodil v [obec]. Potom si zajel i do [obec] na matriku pro kopii rodného listu, když s sebou měl vzít i svoji maminku a oni mu kopii toho rodného listu skutečně vydali. Svědkyně vůbec nechápala, jak se všechno mohlo takto stát, jak chytře si musel ten člověk počínat a co všechno mu prošlo. Následně si měl opatřit i potvrzení od České správy sociálního zabezpečení, že je invalidní a stačil mu na to měsíc, od 16. 12. 2019 do 10. 1. 2020, kdy její syn podal první trestní oznámení.

19. Na základě zjištění učiněných z provedených listin a z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Prostředky komunikace na dálku, konkrétně přístupem na webovou stránku [webová adresa] měla být uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] ze dne 6. ledna 2020 Smlouva není ze strany žalovaného vlastnoručně podepsána. Z obžaloby Okresního státního zastupitelství v Chomutově vyplynulo, že 17.12.2019 měl [jméno] [příjmení] začít vystupovat jako [celé jméno žalovaného] a nejméně do 7.1.2020 tak opakovaně ve vztahu k různým úvěrovým společnostem a bankám stále činil. Úvěr ve výši 4000Kč byl vyplacen bez zkoumání schopnosti úvěr splácet ze strany právní předchůdkyně žalobkyně na účet [bankovní účet] vedený u [právnická osoba], který měl [jméno] [příjmení] založit dne 18. 12. 2019 na pobočce [jméno] [příjmení] [příjmení] v Mostě, na adrese [adresa], kde zažádal o založení běžného účtu číslo [bankovní účet], včetně možnosti poskytnutí kontokorentního úvěru ve výši 7 000 Kč, kdy při sjednání vystupoval jako osoba [celé jméno žalovaného], narozen [datum] a v bance předložil [číslo obč. průkazu] znějící na jméno [celé jméno žalovaného], který si opatřil, a to bez svolení poškozeného. Dispozici k účtu [bankovní účet], měl od 18.12.2020 do 10.2.2020, kdy byl účet zrušen, dle vyjádření [právnická osoba] [celé jméno žalovaného], [datum narození], což koresponduje se zjištěními učiněnými Policií ČR v trestním řízení. Částka 4000Kč se tak do dispozice žalovaného vůbec nedostala. Žalovaný svoji totožnost před soudem prokazoval občanským průkazem, [číslo] který si musel opatřit proto, že vydáním občanského průkazu [jméno] [příjmení] dne [datum] se do té doby vydaný občanský průkaz žalovaného stal neplatným. Obrana žalovaného, kterou učinil v tomto řízení ve vztahu k elektronicky sjednané zápůjčce koresponduje zcela se zjištěními Policie ČR, na základě kterých byla podána obžaloba na konkrétní osobu k Okresnímu soudu v Chomutově. V tomto trestním řízení má žalovaný postavení poškozeného, stejně jako by ho měla právní předchůdkyně žalobkyně, pokud by se se svým nárokem do trestního řízení připojila. To se však v daném případě nestalo.

20. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, což znamená, že se zavazuje mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek tedy zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda úvěrovaný o vyplacení celé částky požádá, jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti úvěrovaného, jeho projevu vůle. Tato žádost (požádání úvěrovaného o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. Závazek úvěrujícího k rezervaci peněžních prostředků pro úvěrovaného trvá po celou dobu trvání smlouvy. Úvěrovaný ovšem nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok se platí jenom za prostředky, které jsou skutečně čerpány. Smlouva označená jako smlouva o úvěru, ale neobsahující závazek zaplatit za poskytnuté prostředky úroky, nemá povahu smlouvy o úvěru, ale smlouvy o zápůjčce. Pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma. Požadavek písemné formy stanoví zákon o spotřebitelském úvěru pro smlouvu, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr.

21. V daném případě měla být smlouva sjednána dne 6.1.2020 elektronicky tedy za účinnosti z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost dne 1.12.2016. Podle ust. § 104 z.č. 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Žalobkyně sama uvedla, že smlouva byla uzavřena distančně prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně. Zákon užívá za tím účelem termín:„ ..K uzavření smlouvy byly využity prostředky komunikace na dálku“. (§§ 1841-1851 o.z.).

22. Podle ust. § 562 odst. 1 o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

23. To však není tento případ, neboť k uzavření smlouvy o úvěru došlo prostřednictvím prostředků komunikace na dálku vyplněním formuláře na internetových stránkách a osoba, která uvedené údaje žalobkyni poskytla, nemusí být vůbec totožná se skutečným majitelem účtu ani s osobou, jejíž údaje byly k vyplnění smlouvy o úvěru využity. Uvedená forma nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje (mimo jiné) bez uznávaného elektronického podpisu, resp. jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek. V daném případě byla majitelem účtu a osobou vyplňující formulář shodná osoba, a sice [jméno] [příjmení] nikoliv žalovaný. Tento závěr vysoce pravděpodobný, jak z obžaloby Okresního státního zastupitelství v Chomutově, tak z obrany žalovaného, nemohl být ze strany žalobkyně vyvrácen, neboť smlouva o zápůjčce [číslo] ze dne 6.1.2020 neobsahuje vlastnoruční podpis osoby, která ji za dlužníka – úvěrovaného, sjednala.

24. Podle ust. § 110 odst. 1 z.č. 257/2010 Sb. neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

25. Podle ust. § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

26. Podle ust. § 86 odst. 2, z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

27. Podle ust. § 87 odst. 1, z.č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

28. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

29. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

30. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

31. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaný si úvěr ve výši 4000Kč s právní předchůdkyní žalobkyně nesjednal. Peníze byly sice převedeny na účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] na jméno majitele [celé jméno žalovaného], ale dle zjištění Policie ČR nepochybně vyplynulo a tato zjištění se zakládají na důkazech akceptovaných Okresním státním zastupitelstvím do té míry, že byly převzaty do skutkových vylíčení obžaloby podané na [jméno] [příjmení] dne [datum], že v období od 17.12.2019 do 7.1.2020 vystupoval [jméno] [příjmení] jako [celé jméno žalovaného], disponoval s identifikačními údaji žalovaného bez jeho svolení a zkoušel získávat peněžní prostředky prostřednictvím nabídek úvěrových společností a bank elektronicky i fyzickým kontaktem. Před poskytnutím částky 4 000 Kč právní předchůdkyně žalobkyně nezjišťovala žádné údaje týkající se schopnosti žalovaného úvěr splatit včetně poplatku ve výši 1312Kč ve lhůtě do 27.1.2020 Smlouva o zápůjčce ze dne 6.1.2020 je tudíž neplatná a žalovaný by musel žalobkyni poskytnuté prostředky vrátit z bezdůvodného obohacení, pokud by se dostaly do jeho dispozice. To však nebylo prokázáno, neboť tvrzení žalobkyně byla vyvrácena tvrzeními žalovaného v kontextu se zjištěními Policie ČR. Soud tedy žalobu zcela zamítl, neboť žalovaný nesjednal s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce ani prostředky do své dispozice ve skutečnosti nezískal.

32. Podle ustanovení § 109 odst. 2 o.s.ř. pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.

33. Výrok I. rozsudku odpovídá tomu, že v řízení si otázku toho, zda byla nebo nebyla uzavřena smlouva o zápůjčce (spotřebitelském úvěru) mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně soud mohl vyřešit sám na základě důkazů navržených stranami v tomto řízení, bez ohledu na to, jak dopadne trestní řízení vedené proti [jméno] [příjmení] vedené Policií ČR, KŘP Ústeckého kraje Službou kriminální policie a vyšetřování, Územního odboru [obec], oddělení hospodářské kriminality pod KRPU [číslo]. Soud tedy návrh žalobkyně na přerušení řízení zamítl. Ve skutkových větách obžaloby ostatně ani nebylo řešeno, že poškozená [právnická osoba] nebo žalobkyně by v trestním řízení měly postavení poškozených a byly by tedy závislé na rozhodnutí soudu v trestním řízení o náhradě uplatněné škody.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému na náhradě nákladů řízení podle vyhl. č. 254/2015 Sb. za tři úkony (vyjádření k žalobě, příprava na jednání a účast na jednání) částku ve výši 3x 300Kč tj. částku ve výši 900Kč.