30 C 64/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jakubcovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 34 836,81 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 705,71 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši se zákonným úrokem z prodlení ve výši 171, 64 Kč za období od 17.5.2024 do 7.6.2024 z částky ve výši 19 305,71Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 19 305,71 Kč od 8.6.2024 do 11.6.2024 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 705,71 Kč od 12.6.2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, co do částky ve výši 19 433,79Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 110,15 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % z částky 19 433,79 Kč od 8.6.2024 do 11.6.2024 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně 19 433,79 Kč od 12.6.2024 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 14 422,52Kč, co do částky 697,31 Kč a co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 27. 11. 2024 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, uzavřela se žalovaným dne 14. 8. 2023 smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , na základě které poskytla žalované částku ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se jí zavázal splatit formou 12 pravidelných měsíčních splátek splatných vždy ke každému 14. dni příslušného měsíce. Celková měsíční splátka byla sjednána ve výši 7 046,56 Kč. Žalovaný se spolu s jistinou úvěru zavázal splatit i smluvní kapitalizovaný úrok ve výši 34 558,72 Kč. Celkově tak žalovaný měl právní předchůdkyni žalobkyně uhradit částku ve výši 84 558,72 Kč. Žalovaný požádal o úvěr na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně www., název, .cz, kde vyplnil požadované registrační údaje a vytvořil svůj klientský profil. Následně žalovaný zadal parametry požadovaného úvěru jako výši jistiny, počet splátek atd. Provedl tzv. verifikační platbu, kterou odeslal z osobního bankovního účtu vedeného na jeho jméno. Verifikační platba slouží k prokázání totožnosti žalovaného. Následně právní předchůdkyně žalobkyně zahájila schvalovací proces, jehož součástí bylo nahlížení do registrů, jako je insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací, resp. prověřování úvěruschopnosti žalovaného. Následně byla žádost žalovaného o úvěr schválena a byly mu poskytnuty peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč bezhotovostně na účet, ze kterého dříve odeslal verifikační platbu. Takto žalovaný úvěr čerpal. Dne 12. 10. 2023 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně druhou smlouvu o úvěru téhož čísla, která je však technicky dodatkem ke shora uvedené smlouvě ze dne 14. 8. 2023. Na základě Dodatku byl předchozí závazek na základě dohody smluvních stran upraven tak, že nová jistina úvěru činila 47 544,27 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit formou 11 pravidelných měsíčních splátek, splatných vždy ke každému 14. dni příslušného měsíce, když celková měsíční splátka byla sjednána na částku 7 046,56 Kč. Žalovaný se spolu s jistinou úvěru zavázal splatit i smluvní kapitalizovaný úrok ve výši 29 967,89 Kč. Celkově se tak žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně uhradit částku ve výši 77 512,16 Kč, a to nejpozději ke dni splatnosti poslední splátky tj. ke dni 14. 9. 2024. Žalovaný však nedodržel sjednaný rozpis měsíčních splátek, a proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 16. 5. 2024. V důsledku prodlení s úhradou splátek a zesplatněním úvěru vznikla žalovanému povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak bylo uvedeno v Dodatku k úvěrové smlouvě.

2. Dne , datum, byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uzavřena Rámcová smlouva o postoupení pohledávek ve znění pozdějších dodatků, na základě které došlo k uzavírání jednotlivých dílčích smluv o postupování pohledávek. Každá jednotlivá dílčí smlouva pak byla dle ujednání smluvních stran uzavřena a postoupení pohledávek se stalo účinným okamžikem nahrání tzv. datové pásky obsahující seznam postupovaných pohledávek. Mezi smluvními stranami bylo dále ujednáno, že o každém dílčím postoupení pohledávek bude vyhotoveno tzv. Společné prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek. Společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek obsahovalo Seznam postupovaných pohledávek. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena ke dni , datum, s účinností od , datum, . Žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení pohledávky ve výši 54 626,80 Kč, která se skládala z nesplacené jistiny ve výši 38 739,50 Kč, nesplaceného úroku ve výši 14 272,52 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 1 464,78 Kč kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 281,79 Kč za období od 17. 5. 2024 do 7. 6. 2024, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 38 739,50 Kč a dále zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky tj. od , datum, z jistiny ve výši 38 739,50 Kč nad rámec všech shora uvedených nároků požadovala žalobkyně i náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudní vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč. Ode dne postoupení pohledávky uhradil žalovaný částku ve výši 4 600 Kč, a to dne 11. 6. 2024. Dle dodatečného vyjádření žalobkyně k podané žalobě uhradil žalovaný před postoupením pohledávky právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku ve výši 28 238,56 Kč, která představovala 4 řádně uhrazené splátky.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Z účasti na jednání se pro pracovní neschopnost omluvil.

4. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že: Žalovaný dne 14. 8. 2023 uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, na základě komunikačních prostředků na dálku smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , na základě které se zavázal po poskytnutí jistiny úvěru ve výši 50 000 Kč zaplatit ve 12 měsíčních splátkách po 7 046,56 Kč celkem částku ve výši 84 558,72 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 110,18 %. Dne 12. 10. 2023 byl uzavřen dodatek smlouvy o úvěru číslo , hodnota, , ve kterém byla mezi právní předchůdkyni žalobkyně a žalovaným dohodnuta částka jistiny úvěru ve výši 47 544,27 Kč, kterou měl žalovaný povinnost splatit v 11 měsíčních splátkách po 7046,56 korunách opět s úrokovou sazbou 110,18 % ročně poslední splátka měla být uhrazena dne 14. 9. 2024.

5. Výpisem z účtu právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že dne 14. 8. 2023 byla na účet číslo , č. účtu, odeslána okamžitá platba ve výši 50 000 Kč.

6. Dopisem ze dne 16. 3. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení částky ve výši 14 251,19 Kč splatných ke dni 16. 3. 2024.

7. Dopisem ze dne 15. 4. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení částky ve výši 21 555,32 Kč ke dni 15. 4. 2024.

8. Dopisem ze dne 16. 5. 2024, včetně podacího lístku soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení částky ve výši 53 852 Kč ke dni 16. 5. 2024.

9. Dopisem žalobkyně ze dne 30. 6. 2024 soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného o tom, že se stala věřitelem jeho pohledávky, která ke dni 30. 6. 2024 dosáhla částky 50 366,27 Kč. Zároveň žalovaného požádala o zaplacení dlužné částky nejpozději do 18. 7. 2024.

10. Z předžalobní výzvy včetně podacího archu ze dne 17. 10. 2024 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky ve výši 50 026,80 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení nejpozději do 31. 10. 2024.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že byla uzavřena jako Rámcová smlouva o postoupení pohledávek, kdy k postupování jednotlivých pohledávek mělo docházet na základě tzv. dílčích smluv.

12. Ze Společného prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, měl soud za prokázáno, že dne , datum, byla na základě Rámcové smlouvy a způsobem v ní sjednaným, uzavřena jednotlivá dílčí smlouva o postoupení pohledávek, na jejímž základě byly na postupníka postoupeny pohledávky za dlužníky ze smluv o spotřebitelském úvěru a následuje seznam postupovaných pohledávek, kde má pohledávka za žalovaným pořadové číslo 24.

13. Z dopisu žalobkyně ze dne 13. 6. 2024, včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně oznamovala žalovanému postoupení pohledávky a sdělovala mu postoupení pohledávky ve výši 54 626,80 Kč s tím, že ji požadovala zaplatit do 10 dnů po obdržení dopisu.

14. Ze shora uvedených skutkových zjištění učinil soud ve věci následující skutkový závěr. Žalovaný obdržel na svůj účet č. , č. účtu, dne 14. 8. 2023 50 000 Kč. Dne 12. 10. 2023 uzavřeli účastníci tohoto řízení prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku dodatek k úvěrové smlouvě, na základě které učinili novou částkou jistiny úvěru částku ve výši 47 544,27 Kč. Žalovaný se zavázal, že jí zaplatí v 11 měsíčních splátkách po 7 046,56 Kč, přičemž poslední splátka měla být zaplacena ke dni 14. 9. 2024 a úrok činil 110,18 %. Žalovaný právní předchůdkyně žalobkyně zaplatil celkem 4 splátky v celkové výši 28 238,56 Kč. Ostatní splátky nezaplatil, a proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 16. 5. 2024 zesplatnila. Právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, neboť o tom nesvědčily žádné v řízení provedené listinné důkazy. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni dne , datum, s účinností ke dni , datum, a po postoupení pohledávky zaplatil dne 11. 6. 2024 žalovaný částku ve výši 4 600 Kč.

15. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, což znamená, že se zavazuje mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek tedy zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda úvěrovaný o vyplacení celé částky požádá, jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti úvěrovaného, jeho projevu vůle. Tato žádost (požádání úvěrovaného o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. Závazek úvěrujícího k rezervaci peněžních prostředků pro úvěrovaného trvá po celou dobu trvání smlouvy. Úvěrovaný ovšem nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok se platí jenom za prostředky, které jsou skutečně čerpány. Smlouva označená jako smlouva o úvěru, ale neobsahující závazek zaplatit za poskytnuté prostředky úroky, nemá povahu smlouvy o úvěru, ale smlouvy o zápůjčce. Pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma. Požadavek písemné formy stanoví zákon o spotřebitelském úvěru pro smlouvu, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr.

16. V daném případě měla být smlouva sjednána dne 14.8.2023 s Dodatkem ke dni 12.10.2023 tedy za účinnosti z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost dne 1.12.2016. Podle § 2 odst. 1z.č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle ust. § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Podle ust. § 86 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Podle ust. § 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

22. V posuzovaném případě uzavírala žalobkyně s žalovaným úvěrovou smlouvu jakožto poskytovatel úvěru v rámci své podnikatelské činnosti, měla tedy postavení věřitele ve smyslu § 3 písm. d) z. s. ú. Žalovaný ji uzavíral jako fyzická osoba, která při tom nejednala v rámci své podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání, a tedy jako spotřebitel. Nejedná se přitom o úvěr, který by naplňoval znaky vymezené v § 4 z. s. ú. a byl tak vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru. Je proto třeba předmětný úvěr posuzovat jako úvěr spotřebitelský.

23. Zákon o spotřebitelském úvěru pod sankcí neplatnosti smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, ukládá věřiteli povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele a poskytnout mu úvěr jen tehdy, pokud po takovém posouzení bude zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Tato povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek. Předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do tzv. dluhové pasti. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný, stejně jako další níže citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu prostřednictvím internetu na jeho stránkách www.nsoud.cz). Dopady porušení povinnosti poskytovatele úvěru prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit shodně posoudil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž konstatoval, že uložením a řádným splněním této povinnosti je v širším pojetí chráněna sama společnost jako taková a obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit (a to dokonce i cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného). Porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele tedy narušuje veřejný pořádek, neboť uznání takového právního jednání by bylo neslučitelné se smyslem a úkolem právního řádu.

24. Pro posouzení platnosti posuzované úvěrové smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1, z.č. 257/2016 Sb. je rozhodující posouzení, zda původní žalobkyně dostála své zákonem stanovené povinnosti postupovat při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí. Konstantní soudní judikatura obecně zastává názor, že zpravidla nepostupuje s odbornou péčí ten, kdo se spokojí s neověřenými ústními informacemi druhé smluvní strany – žadatele o úvěr (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne, Anonymizováno, 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Dostatečnými tudíž nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit (srov. již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18; k obdobným závěrům dospěl již dříve, vycházeje z judikatury Soudního dvora Evropské unie ve svém rozhodnutí citované, i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 6/2015).

25. Právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání posuzované úvěrové smlouvy nejednala s odbornou péčí, když při posuzování úvěruschopnosti žalovaného zcela jeho příjmy i výdaje ignorovala a pokud se jednalo o její pátrání v příslušných registrech, nepředložila k prokázání této skutečnosti žádné listiny. Žalovaný nepochybně měl nezbytné výdaje spojené se zajištěním základních životních potřeb. Tyto bylo třeba zjistit a ověřit. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím, že původní žalobkyně i přesto žalovanému úvěr poskytla, porušila princip zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet.

26. Soud v daném případě rozhodoval tak, že z důvodu neplatnosti úvěrové smlouvy rozhodl o vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v rozdílu poskytnuté jistiny dle Dodatku ze dne 12.10.2023 ve výši 47 544,27 Kč, od které odečetl zaplacené splátky tj. 28 238,56 Kč a 4 600 Kč. Ostatní nároky vyplývající z neplatné úvěrové smlouvy zamítl včetně smluvní pokuty a nákladů na vymáhání.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že nepřiznal žalovanému náhradu nákladů řízení, neboť obsahem spisu nebylo prokázáno, že by mu nějaké náklady v řízení vznikly.