30 C 68/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jakubcovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 88 698,09 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 19 823,06 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 277,98 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 103,5 Kč od 19. 4. 2022 do zaplacení, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 719,56 Kč od 19. 4. 2022 do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč měsíčně splatných vždy ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem květnem 2026, až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá co do částky 15 000 Kč, co do částky ve výši 15 875,03 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 875,03 Kč od 19. 4. 2022 do zaplacení a co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 17 264,49 Kč a co do částky smluvní pokuty ve výši 38 000 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 5. 3. 2025 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . (dříve , právnická osoba, .) a žalovaná uzavřely dne 8. 12. 2010 Smlouvu o bankovních službách a Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách, na základě kterých byl žalované poskytnut kontokorentní úvěr , název, se sjednaným rámcem ve výši 30 000 Kč. Před poskytnutím tohoto kontokorentního úvěru vyplnila žalovaná dne 4. 10. 2012 žádost o úvěr, kde uvedla veškeré údaje k příjmům a výdajům a právní předchůdkyně žalobkyně zhodnotila veškeré vyplněné údaje individuálně v souladu s platnými schvalovacím strategiemi věřitele jako banky s principem obezřetného úvěrování a provedla aktivní přezkum příjmů a výdajů žalované. Před posouzením příjmů a výdajů provedla právní předchůdkyně žalobkyně kontrolu veřejných databází. Kontrolou insolvenčního rejstříku zjistila, zda se žalovaná nenachází v době podání žádosti o úvěr v úpadku a zda proti ní nebylo skončeno insolvenční řízení v nedávné době. Kontrolou bankovního a nebankovní registru klientských informací zjistila právní předchůdkyně žalobkyně, zda žalovaná má úvěrové závazky u jiných bankovních či nebankovních subjektů, zkontrolovala rovněž platnost průkazu totožnosti. Příjem žalované ověřila právní předchůdkyně žalobkyně z doložených dokumentů žalované a dále subsidiárně rovněž z běžného účtu žalované, který byl veden právní předchůdkyní žalobkyně za období delší než 3 měsíce předcházející v měsíci, v němž žalovaná požádala o poskytnutí úvěru. Do výdajů žalované byly započteny výdaje žalované doložené v žádosti o úvěr a dále pak částka životního minima, částka normativních nákladů na bydlení dle Českého statistického úřadu a výše měsíčních splátek dosavadních závazků zjištěných z veřejných databází. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje, náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Na základě zjištěné dostatečné disponibilní částky bylo žádosti úvěr vyhověno a úvěr byl žalované poskytnut.

2. V důsledku opakovaného porušování podmínek prohlásila právní předchůdkyně žalobkyně úvěr za splatný, a to ke dni 29. 10. 2015, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna dopisem z téhož dne. Ke dni 29. 10. 2015 činila celková dlužná částka 39 903,50 Kč. Následně byla pohledávka za žalovanou ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 26. 7. 2018 a dopisem žalobkyně ze dne 31. 7. 2018 s příslušnou specifikací postoupeného dluhu. Dne 20. 12. 2018 uzavřela žalovaná se žalobkyní dohodu o podmínkách, za kterých nebude pohledávka věřitele vymáhána v nalézacím a exekučním řízení číslo , hodnota, , kdy se zavázala pohledávku zaplatit prostřednictvím kalendáře plateb (dále jen dohoda). V předmětné dohodě žalovaná dluh z výše uvedené smlouvy uznala co do důvodů a výše a zavázala se jej splácet ve splátkách po 800 Kč měsíčně. Žalobkyně ze strany žalované evidovala splátky v souhrnné výši 10 500 Kč. Výzvou ze dne 9. 1. 2020 a 3. 9. 2020 byla žalovaná vyzvána, aby ve sjednaném splácení pokračovala. Předžalobní upomínkou ze dne 16. 12. 2024 pak byla žalovaná upozorněna na svůj dluh a vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. V Článku IV. bodu 4.1 dohody byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení s úhradou v případě, že nastane den zániku závazku dle bodu 3.1 dohody. K zániku závazku dle dohody došlo ke dni 23. 2. 2020. Ode dne 24. 2. 2020 měla žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny od 24. 2. 2020 do zaplacení ke dni 25. 2. 2025 by tato smluvní pokuta činila 24 667,30 Kč. Žalobkyně však s ohledem na ustanovení § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru požadovala na této smluvní pokutě pouze částku 15 000 Kč, když souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, to je v tomto případě 0,5 × 30 000 Kč.

3. Mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byla dne 19. 5. 2014 uzavřena smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – konsolidace půjček. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 76 000 Kč. Žalovaná se předmětný úvěr zavázala splatit si v 72 měsíčních splátkách po 2 042,10 Kč vždy ke každému 25. dni v měsíci počínaje 25. 6. 2014. Před poskytnutím tohoto úvěru vyplnila žalovaná dne 5. 5. 2014 žádost o úvěr, kde uvedla veškeré údaje k příjmům a výdajům a právní předchůdkyně žalobkyně zhodnotila veškeré vyplněné údaje individuálně v souladu s platnými schvalovacím strategiemi věřitele jako banky s principem obezřetného úvěrování a provedla aktivní přezkum příjmů a výdajů žalované. Před posouzením příjmů a výdajů provedla právní předchůdkyně žalobkyně kontrolu veřejných databází. Kontrolou insolvenčního rejstříku zjistila, zda se žalovaná nenachází v době podání žádosti o úvěr v úpadku a zda proti ní nebylo skončeno insolvenční řízení v nedávné době. Kontrolou bankovního a nebankovní registru klientských informací zjistila právní předchůdkyně žalobkyně, zda žalovaná má úvěrové závazky u jiných bankovních či nebankovních subjektů, zkontrolovala rovněž platnost průkazu totožnosti. Příjem žalované ověřila právní předchůdkyně žalobkyně z doložených dokumentů žalované a dále subsidiárně rovněž z běžného účtu žalované, který byl veden právní předchůdkyní žalobkyně za období delší než 3 měsíce předcházející v měsíci, v němž žalovaná požádala o poskytnutí úvěru. Do výdajů žalované byly započteny výdaje žalované doložené v žádosti o úvěr a dále pak částka životního minima, částka normativních nákladů na bydlení dle Českého statistického úřadu a výše měsíčních splátek dosavadních závazků zjištěných z veřejných databází. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje, náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Na základě zjištěné dostatečné disponibilní částky bylo žádosti úvěr vyhověno a úvěr byl žalované poskytnut.

4. V důsledku opakovaného porušování podmínek prohlásila právní předchůdkyně žalobkyně úvěr za splatný, a to ke dni 16. 10. 2015, o čemž byla žalovaná vyrozuměna přípisem z téhož dne. Celková dlužná částka ke dni 16. 10. 2015 činila 97 530,11 Kč. Následně byla pohledávka za žalovanou ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 26. 7. 2018 a dopisem žalobkyně ze dne 31. 7. 2018 s příslušnou specifikací postoupeného dluhu. Dne 20. 12. 2018 uzavřela žalovaná žalobkyní dohodu o podmínkách, za kterých nebude pohledávka věřitele vymáhána v nalézacím a exekučním řízení číslo , hodnota, kdy se zavázala pohledávku zaplatit prostřednictvím kalendáře plateb (dále jen dohoda). V předmětné dohodě žalovaná dluh z výše uvedené smlouvy uznala co do důvodů a výše a zavázala se jej splácet ve splátkách po 1 400 Kč měsíčně. Žalobkyně ze strany žalované evidovala splátky v souhrnné výši 13 500 Kč. Výzvou ze dne 9. 1. 2020 a 3. 9. 2020 byla žalovaná vyzvána, aby ve sjednaném splácení pokračovala. Předžalobní upomínkou ze dne 16. 12. 2024 pak byla žalovaná upozorněna na svůj dluh a vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. V Článku IV. bodu 4.1 dohody byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení s úhradou v případě, že nastane den zániku závazku dle bodu 3.1 dohody. K zániku závazku dle dohody došlo ke dni 23. 2. 2020. Ode dne 24. 2. 2020 měla žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny od 24. 2. 2020 do zaplacení. Ke dni 25. 2. 2025 by tato smluvní pokuta činila 46 684,50 Kč. Žalobkyně však s ohledem na ustanovení § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru požadovala na této smluvní pokutě pouze částku 38 000 Kč, když souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, to je v tomto případě 0,5 × 76 000 Kč.

5. Žalovaná k věci uvedla, že se dostala do dluhové pasti poté, co se na všechny svoje dluhy ocitla sama. Kontokorent získala v roce 2010 proto, že se mezi její příjmy počítal i přítelův plat, se kterým se ovšem dávno rozešla už v době, kdy děti nastoupily na vysokou školu a pak se na všechno ocitla sama. Přestala pracovat v květinářství, kde měla malou výplatu asi jen 11-12 000 Kč měsíčně a začala pracovat ve fabrice a formou dalších brigád se pokouší dosáhnout takových částek, aby byla však schopna všechny svoje exekuce vyplatit. Do insolvence vstoupit nechce, neboť by přišla o svůj byt.

6. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných a z výpovědi žalované, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně v rámci zkoumání úvěruschopnosti zjistila, že čistý měsíční příjem žalované činil 15 212 Kč a byl ověřen z běžného účtu žalované. Dále právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaná je zaměstnána na dobu neurčitou, je svobodná, vlastní dům nebo byt, přičemž na nákladech se podílí ze svého příjmu 50,71%, má vyživovací povinnost ke dvěma dětem a dosavadní interní splátky žalované pro právní předchůdkyně žalobkyně činily 4 260,36 Kč, výsledná měsíční splátka při požadovaném úvěrovém rámci 40 000 Kč by činila 2 000 Kč.

7. Z přehledu o závazcích žalované zjištěných právní předchůdkyní žalobkyně soud zjistil, že kreditní kartu splácela měsíčně po 500 Kč a na nezajištěný konsolidační úvěr splácela částku 3 760,36 Kč.

8. Ze žádosti o úvěr ze dne 5. 5. 2014 soud zjistil, že průměrný čistý měsíční příjem žalované za 3 měsíce činil 15 000 Kč, přičemž celkový čistý měsíční příjem domácnosti činil 30 000 Kč, vyživovací povinnost měla žalovaná ke dvěma dětem, přičemž byla povoláním prodavačka a jejím zaměstnavatelem byla společnost , právnická osoba, , organizační složka se sídlem v , adresa, , IČO: , IČO, .

9. Ze žádosti o úvěr ze dne 5. 5. 2014 soud zjistil, že žalovaná uvedla, že je svobodná, bydlí ve vlastním domě nebo bytě, je vyučena a je zaměstnána od 19. 9. 2011 na dobu neurčitou. Požadovala úvěr ve výši 76 000 Kč, přičemž jejími závazky u právní předchůdkyně žalobkyně byl úvěr ve výši 63 000 Kč s měsíční splátkou 1 527,34 Kč.

10. Ze žádosti o povolení debetního zůstatku , název, ze dne 4. 10. 2012 soud zjistil, že čistý měsíční příjem žalované za 3 měsíce činil 15 212 Kč, celkový příjem domácnosti 30 000 Kč, vyživovací povinnost měla žalovaná ke dvěma dětem a jejím zaměstnavatelem byla společnost , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , IČO: , IČO, .

11. Ze žádosti o povolení debetního zůstatku , název, ze dne 4. 10. 2012 soud dále zjistil, že žalovaná uvedla, že je svobodná, bydlí ve vlastním domě nebo bytě, je zaměstnána od , datum, na dobu neurčitou a je vyučena. Požádala o úvěrový rámec 40 000 Kč s tím, že běžný účet byl založen dne 8. 12. 2010 a obraty na tomto účtu v červenci 2010 činily 20 983,08 Kč, v srpnu 2010 20 231 Kč a v září 20 304,01 Kč.

12. Z čestného prohlášení o zasílání mzdy na běžný účet soud zjistil, že v červnu 2012 činila výše čistého měsíčního příjmu žalované 15 037 Kč, v červenci 2012 činila výše čistého měsíčního příjmu žalované 15 193 Kč, v srpnu 2012 činila výše čistého měsíčního příjmu žalované 15 231 Kč, v září 2012 činila výše čistého měsíčního příjmu žalované 15 304 Kč.

13. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti u úvěru číslo , hodnota, – konsolidace, soud zjistil, že výpočet ukazatele DSTI činil v případě žalované 58,08 %.

14. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti o úvěru číslo , hodnota, – konsolidace, soud zjistil, že deklarovaný čistý měsíční příjem žalované byl 15 000 Kč, přičemž žalovaná byla zaměstnána jako prodavačka na dobu neurčitou a čistý měsíční příjem domácnosti činil 30 000 Kč, byla svobodná, bydlela ve vlastním domě nebo bytě a interně splácela měsíčně úvěr k doplacení ve výši 61 414,85 Kč splátkou ve výši 1 527,34 Kč a požadovala poskytnutí úvěru ve výši 76 000 Kč výsledná měsíční splátka by činila 1 887,10 Kč15. Z přehledu o závazcích žalované zjištěných právní předchůdkyní žalobkyně v rámci žádosti o úvěr z roku 2014 soud zjistil, že žalovaná na nezajištěný úvěr nazvaný konsolidace platí měsíčně 5 333 Kč, na kreditní kartu platí měsíční splátku ve výši 605,60 Kč, na , název, platí měsíční splátku 886,34 Kč a na , název, měsíční splátku ve výši 1 527,34 Kč. Celkem tedy a úhradu svých dalších závazků žalovaná poskytovala měsíčně 8 352,28 Kč.

16. Výpisem z běžného účtu žalované č.ú.: , č. účtu, za září roku 2012 soud zjistil, že konečný zůstatek činil 220,44 Kč.

17. Výpisem z běžného účtu žalované č.ú.: , č. účtu, za srpen roku 2012 soud zjistil, že konečný zůstatek na tomto účtu činil – 11 161,87 Kč.

18. Výpisem z běžného účtu žalované č.ú.: , č. účtu, za červenec roku 2012 soud zjistil, že konečný zůstatek na tomto účtu činil – 4 191,18 Kč.

19. Výpisem z běžného účtu žalované č.ú.: , č. účtu, za duben roku 2014 soud zjistil, že konečný zůstatek na tomto účtu činil -2 272,42 Kč.

20. Výpisem z běžného účtu žalované č.ú.: , č. účtu, za březen roku 2014 soud zjistil, že konečný zůstatek na tomto účtu činil 2 659,6 Kč.

21. Výpisem z běžného účtu žalované č.ú.: , č. účtu, za února roku 2014 soud zjistil, že konečný zůstatek na tomto účtu činil -1 365,73 Kč.

22. Z vyjádření České národní banky, sekce finanční stability a restrukturalizace ze dne 3. 11. 2025 soud zjistil, že v roce 2014 nebyl stanoven závazný limit DSTI ani nebylo v platnosti žádné doporučení. K postupnému zavádění ukazatele DSTI docházelo nejprve ve formě doporučení a později jako zákonného limitu, což mělo za cíl omezit plošné rozvolňování úvěrových standardů poskytovatelů úvěrů při posuzování schopnosti spotřebitelů splácet své závazky ze spotřebitelských úvěrů zajištěných obytnou nemovitostí, respektive úvěrů na bydlení. Stanovené limity reagovaly na celkový vývoj na trhu úvěrů na bydlení a usilovaly o omezení trendu plošného snižování nároků na bonitu žadatelů. Současně byla zachována flexibilita v podobě objemových výjimek, které poskytovatelům umožňovaly v odůvodněných případech, kdy ukazatel DSTI nevystihoval adekvátně rizikovost konkrétního klienta, poskytnout úvěry i nad stanovený limit. V roce 2023, kdy došlo k útlumu na úvěrovém trhu v důsledku vysokých úrokových sazeb a objem systémových rizik vyplývajících z nově poskytnutých úvěrů byl nízký, ČNB v souladu se zákonem ukazatel DSTI deaktivovala.

23. Z vyjádření České národní banky, sekce finanční stability a restrukturalizace ze dne 3. 11. 2025 soud zjistil, že v červnu 2015 vydala Česká národní banka první doporučení k řízení rizik spojených s poskytováním retailových úvěrů zajištěných rezidenční nemovitostí, v němž mimo jiné definovala ukazatel DSTI a požadovala, aby instituce při poskytování retailových úvěrů zajištěných rezidenční nemovitostí obezřetně vyhodnocovaly ukazatele schopnosti klienta splácet úvěr z vlastních zdrojů a stanovovaly interní limity pro tyto ukazatele. V červnu 2017, přesněji doporučila sledování ukazatele DSTI a přidala přímé doporučení obezřetnosti při DSTI nad 40%. Tyto doporučené postupy tj. sledování DSTI a zvláštní obezřetnost od hranice 40 % zůstaly v platnosti až doposud.

24. Z vyjádření České národní banky, sekce finanční stability a restrukturalizace ze dne 3. 11. 2025 soud zjistil, že ukazatel DSTI se týkal pouze úvěrů na bydlení, přičemž sám o sobě nemusel přesně ukazovat rizikovost konkrétního klienta. S rizikem klienta ale úzce souvisel. Pro skutečné posouzení rizika konkrétního klienta, však bylo vždy potřeba zvážit více jeho individuálních vlastností.

25. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách uzavřené dne 8. 12. 2010 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala vést žalované běžné účty na základě uvedené smlouvy a dále přijímat na běžné účty vklady a platby a uskutečňovat z ní výplaty a platby, a to zejména prostřednictvím služeb přímého bankovnictví a karty.

26. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách uzavřené dne 8. 12. 2010 soud zjistil, že zůstatek běžného účtu měl být úročen vyhlašovanou pohyblivou úrokovou sazbou pro běžné účty nebude-li sjednáno, jinak. Žalovaná se zavázala svěřit bance peněžní prostředky a banka se zavázala žalované platit z těchto peněžních prostředků úroky ve výši uveřejňované pro jednotlivé typy vkladů, včetně spoření.

27. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách uzavřené dne 8. 12. 2010 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně rovněž poskytla žalované kontokorentní úvěr , název, povolením debetního zůstatku běžného účtu do výše povoleného limitu za podmínky dodržení měsíčního kreditního příjmu a kreditního období na běžném účtu. Žalovaná se zavázala nepřekročit povolený limit. Pokud debetní zůstatek překročí povolený limit pak za každý den překročení povoleného limitu byl účtován sankční poplatek za překročení povoleného debetního zůstatku podle sazebníku a nepovolený debetní zůstatek byl dále úročen sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu, jehož výši právní předchůdkyně žalobkyně zveřejňovala.

28. Z Dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 8. 12. 2010, které byly stranami podepsány dne 29. 8. 2014 soud zjistil, že k běžnému účtu číslo , č. účtu, byl sjednán kontokorentní úvěr , název, povolením debetního zůstatku na běžném účtu do limitu 30 000 Kč, a to ode dne 18. 8. 2014.

29. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet nazvané Konsolidace půjček soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 76 000 Kč, a to s čerpáním k datu 19. 5. 2014. Úvěr měl být splácen v 72 měsíčních splátkách po 1 887,10 Kč úhrada za pojištění měla činit 155 Kč a řádná měsíční splátka měla tedy činit celkem 2 042,10 Kč. Měsíční splátky byly splatné k 25. dni v měsíci počínaje dnem 25. 6. 2014. Roční úroková sazba činila 21,5 %.

30. Z dopisu ze dne 29.10.2015 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně ke dni 29.10.2015 úvěr ze smlouvy č. , hodnota, zesplatnila a vyzvala žalovanou , aby dluh ve výši 39 903,50Kč do 10 dnů ode dne doručení tohoto oznámení zaplatila na účet ve výzvě uvedený.

31. Z dopisu ze dne 16. 10. 2015 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně ke dni 16. 10. 2015 oznámila žalované zesplatnění úvěru ze smlouvy číslo , hodnota, a vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši 97 530,11 Kč do 10 dnů ode dne doručení od tohoto oznámení na účet ve výzvě uvedený.

32. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla na žalobkyni pohledávky specifikované v Příloze 1 k této smlouvě a kromě jiných také pohledávky z tzv. , název, a smluv o úvěru Konsolidace půjček a smluv o úvěru Konsolidace - Restrukturalizace úvěrů.

33. Z přílohy A ze dne 17.7.2018 soud zjistil, že součástí převáděných pohledávek byla pohledávka za žalovanou pod poř. č. , hodnota, ve výši 22 603,50 Kč a pod poř. č. , hodnota, ve výši 54 531,75 Kč.

34. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 26.7.2018 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznamovala žalované změnu v osobě věřitele na žalobkyni.

35. Z dopisů právního zástupce žalobkyně ze dne 31.7.2018 soud zjistil, že žalobkyně oznamovala žalované, že je jejím novým věřitelem a vyčíslila jí pohledávky ke dni tisku dopisů a požádala ji o úhradu do 5 dnů od doručení oznámení. Dle podacího lístku byly dopisy odesílány dne 1. 8. 2018.

36. Z dohody o podmínkách, za kterých nebude pohledávka věřitele vymáhána v nalézacím a exekučním řízení číslo , hodnota, uzavřené dne 20. 12. 2018 soud zjistil, že se týkala dluhu žalované ze smlouvy uzavřené s právní předchůdkyně žalobkyně pod č. , hodnota, a žalobkyně v této dohodě uváděla, výši dluhu ke dni sepsání dohody včetně příslušenství a žalovaná tento dluh uznala co do důvodu i výše a zavázala se jej zaplatit v měsíčních splátkách ve výši alespoň 1400 Kč do 25. dne každého kalendářního měsíce po dobu 44 měsíců.

37. Z dohody o podmínkách, za kterých nebude pohledávka věřitele vymáhána v nalézacím a exekučním řízení číslo , hodnota, uzavřené dne 20. 12. 2018 soud zjistil, že po úplné úhradě dluhu 44 měsíčními splátkami ve shora uvedené výši sdělí žalobkyně žalované částku, kterou je třeba ještě na pohledávku uhradit a na jejíž zaplacení vzniklo žalobkyni právo ode dne uzavření Smlouvy o postoupení pohledávek, a která nebyla zahrnuta do vyčíslení pohledávky a jejího příslušenství ke dni sepsání dohody, a kterou žalovaná ani neuznala. Žalobkyně v dohodě stanovila žalované povinnost i takto vyčíslenou pohledávku žalobkyni zaplatit.

38. Z dohody o podmínkách, za kterých nebude pohledávka věřitele vymáhána v nalézacím a exekučním řízení číslo , hodnota, uzavřené dne 20. 12. 2018 soud zjistil, že touto dohodou se nemění splatnost pohledávky žalobkyně ani jakékoliv její části ani nedochází k odkladu splatnosti ani ke změně ve způsobu hrazení. Žalovaná je oprávněna splatit pohledávku žalobkyně kdykoliv, a to i před daty splatnosti měsíčních plateb uvedených v této dohodě.

39. Z dohody o podmínkách, za kterých nebude pohledávka věřitele vymáhána v nalézacím a exekučním řízení číslo , hodnota, uzavřené dne 20. 12. 2018 soud zjistil, že nezaplatí-li žalovaná měsíční splátku alespoň ve výši, kterou dohoda předpokládala nebo pokud na základě vyčíslení provedeného ze strany žalobkyně neuhradí pohledávku, na kterou vzniklo žalobkyni právo ode dne uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, zaplatí žalovaná smluvní pokutu ve výši 0,1% dlužné jistiny za každý den prodlení s její úhradou.

40. Z dohody o podmínkách, za kterých nebude pohledávka věřitele vymáhána v nalézacím a exekučním řízení číslo , hodnota, uzavřené dne 20. 12. 2018 soud zjistil, že nezaplatí-li žalovaná měsíční splátku alespoň ve výši, kterou dohoda předpokládala nebo pokud na základě vyčíslení provedeného ze strany žalobkyně neuhradí pohledávku, na kterou vzniklo žalobkyni právo ode dne uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, zaplatí žalovaná náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč za každou odeslanou upomínku k zaplacení. Přičemž žalobkyně může požadovat zaplacení těchto nákladů jen za jednu upomínku měsíčně ve lhůtě 10 dnů od odeslání upomínky.

41. Z dohody o podmínkách, za kterých nebude pohledávka věřitele vymáhána v nalézacím a exekučním řízení číslo , hodnota, uzavřené dne 20. 12. 2018 soud zjistil, že se týkala dluhu žalované ze smlouvy uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně pod č. , hodnota, a žalobkyně v této dohodě uváděla, výši dluhu ke dni sepsání dohody včetně příslušenství a žalovaná tento dluh uznala co do důvodu i výše a zavázala se jej zaplatit v měsíčních splátkách ve výši alespoň 800 Kč do 25. dne každého kalendářního měsíce po dobu 34 měsíců.

42. Z dohody o podmínkách, za kterých nebude pohledávka věřitele vymáhána v nalézacím a exekučním řízení číslo , hodnota, uzavřené dne 20. 12. 2018 soud zjistil, že další ujednání v této dohodě jsou shodná jako v odst. č. , hodnota, -39 tohoto rozsudku.

43. Z předžalobní upomínky ze dne 16. 12. 2024 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyčíslil žalované pohledávky ve výši 107 394,39 Kč s příslušenstvím a ve výši 48 799,91 Kč s příslušenstvím a vyzval žalovanou k jejich zaplacení ve lhůtě 14 dnů ode dne odeslání na bankovní účet ve výzvě uvedený.

44. Výslechem žalované soud zjistil, že žalovaná výše uvedené dohody o podmínkách, za kterých nebude pohledávka věřitele vymáhána v nalézacím a exekučním řízení podepsala proto, že chtěla dosáhnout toho, že nebude v další exekuci. Pořádně je ani nečetla. Když je podepisovala, stalo se tak na parkovišti v autě, když za ní přijel pán z Klášterce nad Ohří, pan , jméno FO, , který to měl na starosti a ten jí obsah dohod ústně vyložil a vysvětlil, že to nepůjde do exekuce, když to podepíše.

45. Výslechem žalované soud zjistil, že žalovaná si pamatovala že možná mluvil i o nějakých smluvních pokutách. Měla za to že splácet měla kolem 1 200 Kč možná 1 600 Kč Alena výši poskytovaných splátek se vždycky domluv s panem černým z Klášterce, který vždycky zavolal, že je nutno zaplatit alespoň něco. Poslední době splácela 800 Kč.

46. Výslechem žalované soud zjistil, že žalovaná nevěděla, kolik ustanovení dohody měly a splácela z toho, co jí zbylo. Bylo na její majetek vedeno větší množství exekucí a něco jí strhávali ze mzdy v práci.

47. Výslechem žalované soud zjistil, že o obsahu uvedených dohod od pana Černého si pamatovala, že dluhy se zesplatnily, a že to někdo koupil a že ten, kdo to koupil je její věřitel, a že tomu to má splácet a nemusí to zaplatit najednou. V situaci, kdy jí začaly naskakovat exekuce, splácela exekuce.

48. Výslechem žalované soud zjistil, že dohody podepsala s tím, že bude v bezpečí před další exekucí, jenže když na ni ty exekuce přišly, nemohla splácet všechno najednou i kdyby se snažila o větší výdělky a brala přesčasy a brigády, tak by to všechno neuplatila. Navíc, když vyčerpala všechny možnosti přesčasů a brigád, tak jí to pak v práci zakázali a nemohla splácet tak, aby to všechno zaplatila.

49. Z doložení plateb žalované na smlouvu č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaná zaplatila celkem 27 923,04Kč.

50. Z doložení plateb žalované na smlouvu č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaná zaplatila celkem 68 280,44 Kč.

51. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně dne 8. 12. 2010 smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které jí žalobkyně také vedla běžný účet. Následně požádala žalovaná na tomto účtu o úvěr v podobě , název, , což byla v podstatě forma kontokorentního úvěru s možností čerpat až do záporného zůstatku. Žalovaná tak učinila žádostí ze dne 4. 10. 2012. V této době měla výplatu asi ve výši 15 212 Kč a výdaje z této výplaty představovaly, pokud se jednalo o bydlení 7 714,01 Kč (50,71% z příjmu), splátky dalších úvěrů od právní předchůdkyně žalobkyně představovaly 4 260,36 Kč a k tomu měla žalovaná, která byla svobodná, vyživovací povinnost ke dvěma dětem. Částka ve výši 3 453,65 Kč představovala měsíční rezervu pro tři vyživované osoby. Lze tedy dospěl k závěru, že žalovaná nebyla úvěruschopná. V jejím případě představoval ukazatel DSTI hodnotu 58,08% (riziková operace podle ČNB je nad 40 % DSTI) a přesto jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla kontokorentní úvěr ve výši 30 000 Kč, který měla splácet asi 880 Kč měsíčně. Žalovaná z tohoto poskytnutého úvěru vyčerpala 40 026,54 Kč a zaplatila 27 923,04 Kč. Vzhledem k tomu, že úvěr řádně nesplácela, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 29. 10. 2015. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . převedla právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku z tohoto úvěru na žalobkyni. Žalobkyně je v tomto sporu aktivně legitimována. Na základě smlouvy ze dne 19. 5. 2014 obdržela žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 76 000 Kč, s tím, že úvěr splatí v 72 měsíčních splátkách po 2 042,10 Kč. Měsíční splátky byly splatné k 25. dni v měsíci počínaje dnem 25. 6. 2014. Roční úroková sazba činila 21,5 %. Žalovaná v rámci úvěruschopnosti v roce 2014 uvedla, že její příjem je 15 000 Kč, žije ve vlastním domě nebo bytě, přičemž její podíl na nákladech na bydlení činí 50 % z jejího příjmu. Měsíční splátky jejích závazků činily celkem 8 352,28 Kč, měla vyživovací povinnost ke dvěma dětem a na základě výpisů z jejího běžného účtu č.ú.: , č. účtu, za duben roku 2014 činil konečný zůstatek na tomto účtu -2 272,42 Kč, za březen roku 2014 činil konečný zůstatek na tomto účtu 2 659,6 Kč a za únor roku 2014 činil konečný zůstatek na tomto účtu činil -1 365,73 Kč. (15 000Kč - 7000Kč - 8352,28 Kč = -352,28/3 osobami, dluh pro každou osobu -117,44 Kč ). Z toho lze dospět pouze k závěru, že žalovaná úvěruschopná nebyla ani v roce 2014. Dluh žalované ze smlouvy o úvěru nazvané Konsolidace půjček s jistinou ve výši 76 000 Kč převedla právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni, která byla aktivně legitimována.

52. Teprve po uplynutí více jak tří let od splatnosti dluhu z úvěrové smlouvy č. , hodnota, , která měla nastat dne 29.10.2015 a po uplynutí více jak tří let od splatnosti úvěrové smlouvy č. , hodnota, , která měla nastat dne 16. 10. 2015 žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 20. 12. 2018 dohody popsané blíže v odst. č. 36-48 tohoto rozsudku.

53. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Soud vycházel ze zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť se jednalo o poskytnutí částky v rozmezí stanoveném tímto zákonem nad 5 000 Podle ust. Kč do 1 880 000Kč s tím, že ustanovení tohoto zákona mají přednost před obecnými ustanoveními občanského zákoníku z.č. 89/2012 Sb. a sice §§ 2395 a násl. o.z.

54. Podle ust. § § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

55. Podle ust. § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

56. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

57. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

58. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

59. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

60. Podle ust. § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

61. Podle ust. § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

62. Podle ust. § 2054 odst. 2 o.z. plní-li dlužník dluh z části, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu jen tehdy, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

63. Podle ust. § 2054 odst. 3 o.z. jestliže je pohledávka věřitele již promlčena, nemá částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu ani když dlužník plní zčásti a z okolností by se dalo usuzovat, že tímto plněním zbytek dluhu uznává.

64. Podle ust. § 1902 o.z. dohodou o změně obsahu závazku se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem. Může-li však dosavadní závazek vedle nového závazku obstát, má se za to, že nebyl zrušen.

65. Podle ust. § 1903 odst. 1 o.z. dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu.

66. Podle ust. § 1903 odst. 2 o.z. narovnání nelze odporovat jen proto, že jím vznikl nepoměr mezi vzájemným plněním stran.

67. Podle ust. § 1904 o.z. platnost narovnání není dotčena omylem v tom, co bylo mezi stranami sporné nebo pochybné, ledaže omyl vyvolala některá strana lstí. Narovnání dohodnuté v dobré víře nepozbývá platnosti ani tehdy, zjistí-li se na základě skutečností vyšlých najevo dodatečně, že některá ze stran pohledávku neměla.

68. Právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala s odbornou péčí úvěruschopnost žalované, a proto obě úvěrové smlouvy, jak úvěrová smlouva č. č. , hodnota, ze dne 4.10.2012, tak úvěrová smlouva č. , hodnota, ze dne 19.5.2014 byly neplatné ve smyslu ust. § 580 odst. 1 absolutně o.z. a žalované tak vznikl pouze závazek vydat částky, které od právní předchůdkyně žalobkyně obdržela jako bezdůvodné obohacení. Postoupením neplatných smluv se nezhojila skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně porušila ust. § 9 zákona č. 145/2010 Sb. a rovněž tak žalobkyně se mohla domáhat pouze vydání bezdůvodného obohacení.

69. Žalobkyně s vědomím toho, že žalovaná je v situaci, kdy svůj závazek neplní a bude nezbytné přikročit k vymáhání závazku soudně, vyvolala v žalované obavu o další exekuci a zároveň ji ubezpečila, že uzavřením dohod o podmínkách, za kterých nebude pohledávka žalobkyně vymáhána v nalézacím a exekučním řízení, tuto exekuci od sebe odvrátí a bude mít dostatek času na částečné plnění postoupeného dluhu. Žalovaná se ve své výpovědi jednoznačně vyjádřila k tomu, že vnímala uzavření uvedených dohod jako bezpečí pro sebe od finančních nároků věřitele, uzavírala ji v tísni z velkého množství závazků, kterým již byla nucena čelit v exekucích, kvůli kterým pracovala přesčas a přesahovala všechny možnosti zaměstnavatele, jak dosáhnout vyššího výdělku přidělováním práce i ve dnech, kdy měla odpočívat.

70. Závazky z původně neplatných smluv žalovaná uznala, avšak učinila tak jednak v omylu o tom, že závazky jsou platné, ačkoliv se jednalo pouze o vydání bezdůvodného obohacení, uznala veškeré závazky z neplatných smluv, navíc již po uplynutí zákonné promlčecí lhůty a učinila tak v tísni, neboť se od sebe snažila odvrátit nebezpečí vzniku další exekuce. Název obou Dohod, kde se vyzdvihovaly podmínky, za nichž nebudou pohledávky žalobkyně vymáhány v nalézacím a exekučním řízení, žalovanou v jejím ,,správném jednání“ utvrzoval.

71. Žalobkyně jako postupník přinutila žalovanou-spotřebitele novým splátkovým kalendářem k plnění neexistujícího dluhu z neplatných úvěrových smluv, což je praktika, kterou se obchází negativní důsledky spojené s nesplněním zákonného požadavku § 9 z.č. 145/2010 Sb. pro věřitele a zároveň se s žalovanou sjednala další sankce. V tomto případě splátky ve výši 2 200 Kč měsíčně a smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné jistiny nezaplatí-li žalovaná měsíční splátku alespoň ve výši, kterou dohoda předpokládala nebo pokud na základě vyčíslení provedeného ze strany žalobkyně neuhradí pohledávku, na kterou vzniklo žalobkyni právo ode dne uzavření smlouvy o postoupení pohledávek. Soud měl za to, že se v daném případě jednalo o agresivní obchodní praktiku (zneužívající ujednání) zaměřenou vůči spotřebiteli a jeho snaze dostát všem splatným závazkům a odvrátit od sebe nebezpečí exekucí, kterému nelze v souladu s ust. § 1815 o.z. poskytnout soudní ochranu.

72. Podle ust. § 1813 odst. 1 o.z. zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

73. Podle ust. § 1813 odst. 2 o.z. zneužívající povaha ujednání se posoudí zejména s ohledem na povahu předmětu závazku, na ostatní smluvní ujednání a na všechny okolnosti při uzavření smlouvy, i s ohledem na ujednání obsažená v jiné smlouvě, na které dané ujednání závisí.

74. Podle ust. § 1815 ke zneužívajícímu ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

75. Pokud se jedná o samotný pokus nahradit neplatné úvěrové smlouvy po sběhnutí zákonné promlčecí doby novým závazkem, ať už za použití ust. § 1902 nebo 1903 o.z. uzavírá soud, že základním požadavkem, aby mohl být závazek nahrazen novým, nebo aby mohl být měněn, musí být splněna podmínka, že se jedná o závazek platný a právem dovolený. Z tohoto důvodu jsou obě dohody sepsané v roce 2018 a popsané podrobně v odst. 36-48 tohoto rozsudku, rovněž neplatné. Navíc i kdyby snad za platné měly být považovány podle ust. § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

76. Nárok žalobkyně na zaplacení částek uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku má oporu v povinnosti vydat bezdůvodné obohacení a soud tak vycházel ze skutkového závěru, že z vyčerpané částky 40 026,54Kč zaplatila žalovaná 27 923,04 Kč a zbývalo doplatit 12 103,50Kč.

77. V druhém případě úvěru ve výši 76 000 Kč zaplatila žalovaná 68 280,44 Kč a zbývalo zaplatit 7 719,56 Kč. Součtem obou částek dospěl soud k výši 19 823,06 Kč, kterou uložil žalované zaplatit dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. ve splátkách, jejich splatnost stanovil měsíčně od 20. května 2026 až do úplného zaplacení.

78. Ostatní nároky vyplývající z neplatných úvěrových smluv a dohod uzavíraných v roce 2018 soud zamítl výrokem II. tohoto rozsudku s odůvodněním uvedeným v odst. 53-75 tohoto rozsudku.

79. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal náhradu nákladů žádnému z účastníků.