30 C 73/2020

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jakubcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 5 117 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 117 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 5 117 Kč od 26. 4. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta se sídlem v obec a číslo, ulice a číslo, PSČ.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 117 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektrické energie v odběrném místě na adrese adresa žalované. Žalovaná do podání žaloby nezaplatila ničeho.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř.

5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, na základě které dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese adresa žalované, a žalovaná se zavázala za odebranou elektřinu zaplatit dohodnutou cenu. Za období od 11. 10. 2016 do 29. 3. 2017 vystavila právní předchůdkyně žalobkyně žalované fakturu číslo znějící na částku 5 117 Kč, splatnou 25. 4. 2017. Z takto vyúčtované částky žalovaná neuhradila ničeho. Pohledávka za žalovanou v uvedené výši byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 12.3.2020 12. 3. 2020 zaslal právní zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu.

6. Podle ust. § 588 a násl. z.č. 40/1964 Sb. účinného v době vzniku smluvního vztahu mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou (dále jen obč. zák) vznikne z kupní smlouvy prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu. Vzhledem k tomu, že energie jsou občanskoprávní teorií za věci v právním smyslu považovány a v praxi jsou předmětem obchodu, aplikoval soud na daný případ rovněž speciální ustanovení z. č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Podle § 50 odst. 2 věty prvé energetického zákona, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.

7. Podle § 1970 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, účinného v době prodlení žalované, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně jakožto obchodníkem s elektřinou a žalovanou jakožto zákazníkem byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb.), na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu a žalovaná se zavázala zaplatit za odebranou elektřinu dohodnutou cenu. Právní předchůdkyně žalobkyně za elektřinu odebranou ve shora uvedeném období vyúčtovala žalované částku v celkové výši 5 117 Kč. Protože dlužná částka nebyla žalovanou uhrazena, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí, jak co do žalované jistiny, tak i co do úroku z prodlení z této částky, neboť žalobkyně požadovala úrok z prodlení od data, kdy žalovaná již byla v prodlení, a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení ze dne datum.

9. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 117 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Tyto náklady řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit advokátu žalobkyně.

10. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo v exekuci dle z. č. 120/2001 Sb. (exekuční řád).