30 C 83/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jakubcovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 144 240,76 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 29 362 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 100,19 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 362 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky ve výši 41 875,36 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 9 476,74 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 411,69 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení a co do úroku ve výši 15 % ročně z částky 34 773,69 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 24 234 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7 658,61 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 234 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se zamítá co do částky ve výši 48 769,4 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 919,23 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 899,69 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení a co do úroku ve výši 15 % ročně z částky 36 133,69 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 19. 3. 2025 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, IČO: , IČO, poskytla žalované na základě smlouvy uzavřené dne 27. 4. 2022 č. , hodnota, celkem částku ve výši 40 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem na smlouvě. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 44 918 Kč, která představovala součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 34 734 Kč s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč částku za službu komfortního flexibilního splácení ve výši 8 684 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a poplatku se žalovaný zavázal uhradit ve 24 měsíčních splátkách po 3 539 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 27. 4. 2024. Žalovaný nesplácel řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 15. 7. 2022. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 10 638 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla, včetně příslušenství se všemi právy s ní spojenými ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni jako na nového věřitele, a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení dlužné částky ve výši 71 237,36 Kč, která se sestávala z dlužné jistiny ve výši 34 773,69 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 36 463,67 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 453,90 Kč, kapitalizovaný zákonný úroků z prodlení ve výši 11 576,74 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 34 773,69 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 34 773,69 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 3 453,90 Kč žalobkyně uvedla, že se jednalo o úrok ve výši 15 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 34 773,69 Kč od 28. 4. 2024 do 21. 10. 2024. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 11 576,74 Kč žalobkyně uvedla, že se jednalo o zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 34 773,69 Kč od 15. 8. 2022 do 21. 10. 2024.

2. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, IČ , IČO, uzavřela se žalovaným dne 6. 3. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, . Na základě uvedené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku ve výši 45 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem na smlouvě. V souvislosti s poskytnutou zápůjčku se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 53 442 Kč, která představovala součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 39 076 Kč s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 9 770 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti ve výši 24 měsíčních splátek po 4 102 Kč. Přičemž poslední splátka měla být stanovena na 6. 3. 2024. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 14. 8. 2022. Žalovaný od uzavření smlouvy ropu podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 20 766 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla, včetně příslušenství se všemi právy s ní spojenými ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni jako na nového věřitele, a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení celkové dlužné částky ve výši 73 003,40 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 36 133,69 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 36 869,71 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4 333,93 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 11 577,84 Kč úroku ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 36 033,69 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení a z úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 36 133,69 od 22. 10. 2024 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 4 333,93 Kč žalobkyně uvedla, že se jednalo o úrok ve výši 15 % ročně počítaným z dlužné jistiny ve výši 36 033,69 Kč od 7. 3. 2024 do 21. 10. 2024. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 11 577,84 Kč žalobkyně uvedla, že se jednalo o zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně počítaným z dlužné jistiny ve výši 36 133,69 Kč od 14. 9. 2022 do 21. 10. 2024.

3. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 6. 3. 2022 poskytla žalovanému částku ve výši 45 000 Kč spolu s poplatkem v takové výši, že žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně za tento spotřebitelský úvěr zaplatit 50 346 Kč.

4. Smlouvou o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 27. 4. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaný se zavázal za tento úvěr zaplatit poplatek v takové výši, že celková částka měla být zaplacena ve výši 44 918 Kč.

5. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 6. 3. 2022 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že má základní vzdělání bydlí v nájmu, úvěr si bere na neočekávané výdaje, je zaměstnán na plný úvazek, má jedno vyživované dítě, pracuje jako operátor u zaměstnavatele , právnická osoba, , s čistým měsíčním příjmem 27 324 Kč a jeho odhadované měsíční výdaje jsou 3 000 Kč.

6. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 27. 4. 2022 soud zjistil, a že žalovaný uvedl, že je vyučen, úvěr si bere na neočekávané výdaje a refinancování, je zaměstnán na plný úvazek u zaměstnavatele Pittsburgh Corning s čistým měsíčním příjmem 34 843 Kč a jeho odhadované měsíční výdaje činí 4 000 Kč.

7. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem soud zjistil že dne 31. 12. 2024 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného, aby zaplatil dlužnou částku ve výši 179 378,51 Kč nejpozději do 15. 1. 2025.

8. Podacím lístkem ze dne 31. 12. 2024 měl soud za prokázáno, že tohoto dne byla na adresu žalovaného odesílána doporučená pošta.

9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni pohledávky, které jsou specifikovány v seznamu pohledávek, který tvořil přílohu číslo 1 této smlouvy.

10. Z přílohy číslo 1 - seznamu pohledávek soud zjistil, že pohledávky za žalovaným jsou uvedeny pod pořadovými čísly 1131 a 1132.

11. Dopisem ze dne 21. 10. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznamovala žalovanému postoupení pohledávek a zároveň uváděla celkovou výši pohledávek k datu postoupení ve výši 204 567,14 Kč.

12. Podacím lístkem ze dne 11. 11. 2024 měl soud za prokázáno, že tohoto dne byla na adresu žalovaného odesílána doporučená pošta.

13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, což znamená, že se zavazuje mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek tedy zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda úvěrovaný o vyplacení celé částky požádá, jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti úvěrovaného, jeho projevu vůle. Tato žádost (požádání úvěrovaného o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. Závazek úvěrujícího k rezervaci peněžních prostředků pro úvěrovaného trvá po celou dobu trvání smlouvy. Úvěrovaný ovšem nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok se platí jenom za prostředky, které jsou skutečně čerpány. Smlouva označená jako smlouva o úvěru, ale neobsahující závazek zaplatit za poskytnuté prostředky úroky, nemá povahu smlouvy o úvěru, ale smlouvy o zápůjčce. Pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma. Požadavek písemné formy stanoví zákon o spotřebitelském úvěru pro smlouvu, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr.

14. V daném případě měly být smlouvy sjednána dne 6.3.2022 a 27.4.2022 tedy za účinnosti z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost dne 1.12.2016. Podle § 2 odst. 1z.č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle ust. § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle ust. § 86 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle ust. § 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. V posuzovaném případě uzavírala právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným úvěrové smlouvy jakožto poskytovatel úvěru v rámci své podnikatelské činnosti, měla tedy postavení věřitele ve smyslu § 3 písm. d) z. s. ú. Žalovaný ji uzavíral jako fyzická osoba, která při tom nejednala v rámci své podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání, a tedy jako spotřebitel. Nejedná se přitom o úvěr, který by naplňoval znaky vymezené v § 4 z. s. ú. a byl tak vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru. Je proto třeba předmětný úvěr posuzovat jako úvěr spotřebitelský.

21. Zákon o spotřebitelském úvěru pod sankcí neplatnosti smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, ukládá věřiteli povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele a poskytnout mu úvěr jen tehdy, pokud po takovém posouzení bude zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Tato povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek. Předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do tzv. dluhové pasti. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný, stejně jako další níže citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu prostřednictvím internetu na jeho stránkách www.nsoud.cz). Dopady porušení povinnosti poskytovatele úvěru prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit shodně posoudil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž konstatoval, že uložením a řádným splněním této povinnosti je v širším pojetí chráněna sama společnost jako taková a obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit (a to dokonce i cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného).

22. Pro posouzení platnosti posuzované úvěrové smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1, z.č. 257/2016 Sb. je rozhodující posouzení, zda původní žalobkyně dostála své zákonem stanovené povinnosti postupovat při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí. Konstantní soudní judikatura obecně zastává názor, že zpravidla nepostupuje s odbornou péčí ten, kdo se spokojí s neověřenými ústními informacemi druhé smluvní strany – žadatele o úvěr (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Dostatečnými tudíž nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit (srov. již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18; k obdobným závěrům dospěl již dříve, vycházeje z judikatury Soudního dvora Evropské unie ve svém rozhodnutí citované, i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 6/2015).

23. Právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání posuzované úvěrové smlouvy nejednala s odbornou péčí, když se při posuzování úvěruschopnosti žalovaného spokojila toliko s jeho neověřeným prohlášením, že výdaje činí zřejmě 3000Kč měsíčně a pokud se jednalo o úvěrovou smlouvu uzavíranou o měsíc později tak 4 000 Kč a na ověřování jeho pravidelných a nezbytných výdajů a zjištění o závazcích z případných dalších závazků, rezignovala. Žalovaný nepochybně měl nezbytné výdaje spojené se zajištěním základních životních potřeb svých a svého dítěte. Tyto bylo třeba zjistit a ověřit. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně vycházela toliko z nedoložených informací o příjmech a výdajích získaných od žalovaného a nepostupovala při posouzení jeho úvěruschopnosti s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím, že původní žalobkyně i přesto žalovanému úvěr poskytla, porušila princip zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet.

24. Soud v daném případě rozhodoval tak, že z důvodu neplatnosti úvěrové smlouvy zavázal žalovaného k povinnosti vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení, jehož výše je uvedena ve výrocích I. a III. tohoto rozsudku. Výroky II. a IV. jsou vyjádřením toho, že nároky z neplatně uzavřených úvěrových smluv žalobkyni nepřísluší.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.