30 C 87/2020

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jakubcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 824 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 729 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 1 729 Kč od 23. 1. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá na jistině, co do částky smluvní pokuty ve výši 95Kč a na zákonném úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 95 Kč od 11. 11. 2017 do zaplacení,

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta se sídlem v obec a číslo – část obce, ulice a číslo, PSČ.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 824 Kč se zákonným úrokem z prodlení a smluvní pokuty ve výši 95Kč a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektrické energie v odběrném místě na adrese adresa žalované. Žalovaná do podání žaloby nezaplatila ničeho. Svoji aktivní legitimaci k podání této žaloby opírala žalobkyně o smlouvu o postoupení pohledávek, kterou uzavřela dne datum se právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (díle jen právní předchůdkyně žalobkyně) a jejímž předmětem byla i tato žalovaná pohledávka 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř.

5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu, na základě které dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese adresa žalované, a žalovaná se zavázala za odebranou elektřinu zaplatit dohodnutou cenu. Za období od 13. 4. 2017 do 28. 11. 2017 vystavila žalobkyně žalované fakturu číslo znějící na částku 1 729 Kč za odběr elektřiny v odběrném místě a splatnou 22. 1. 2018. Z takto vyúčtované částky žalovaná neuhradila ničeho. Dne 28. 5. 2020 zaslal právní zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne datum měl soud za prokázáno, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28.5.2020 soud měl za prokázáno, že žalovaná věděla o změně věřitele i o tom, na čí účet má svůj závazek splnit.

6. Podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) není-li dále stanoveno, jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z ní vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

7. Těmito dosavadními předpisy má zákon na mysli zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.), podle jehož ustanovení § 588 a násl. obč. zák. z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu. Vzhledem k tomu, že energie jsou v praxi běžně předmětem obchodu týkají se shora uvedená ustanovení rovněž prodeje a spotřeby elektřiny s tím, že speciálním předpisem týkajícím se odběru elektřiny pro domácnosti je rovněž z. č. 458/2000 Sb. jak je dále uvedeno.

8. Podle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.

9. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně jakožto obchodníkem s elektřinou a žalovanou jakožto zákazníkem byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb.), na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu a žalovaná se zavázala zaplatit za odebranou elektřinu dohodnutou cenu. Žalobkyně za elektřinu odebranou ve shora uvedeném období vyúčtovala žalované částku v celkové výši 1 729 Kč. Protože dlužná částka nebyla žalovanou uhrazena, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí, jak co do žalované jistiny, tak i co do úroku z prodlení z této částky, neboť žalobkyně požaduje úrok z prodlení od data, kdy žalovaná již byla v prodlení, a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s vl. nař. č. § 351/2013 Sb.

10. Žalobkyně dále uplatňovala nárok na uhrazení smluvní pokuty za prodlení žalované s úhradou plateb ve výši 95 Kč, kterou právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou číslo se splatností dne 27.10.2017. Podle ust. § 544 obč. zák. si účastníci mohou sjednat pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu. Účastník, který tuto povinnost poruší, je zavázán smluvní pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

11. Dle ust. § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Již Ústavní soud České republiky ve svém rozhodnutí I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013 uzavřel, že„ Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Výjimku představují specifické případy, kde se z povahy věci uplatňuje specifický režim (např. smlouva o přepravě osob)“. V daném případě je tak ujednání o smluvní pokutě v rámci všeobecných obchodních podmínek spotřebitelské smlouvy nutné pro nepoctivost dodavatele při uzavírání smlouvy považovat za ujednání v rozporu s dobrými mravy, a tím dle § 39 občanského zákoníku za neplatné. Soud proto žalobu co do žalovaného nároku ve výši 95 Kč za odeslanou upomínku včetně požadovaného úroku z prodlení z této částky zamítl.

12. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná v poměrně nepatrné části nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 824 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Tyto náklady řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit Advokátu žalobkyně.

13. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.