30 C 9/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Hanou Jakubcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 7 295 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 286 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 7 286 Kč od 5. 12. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky ve výši 9 Kč za zprostředkovatelský poplatek včetně úroku z prodlení ve výši 9% ročně z částky 9 Kč od 5. 12. 2018 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec a číslo], [ulice a číslo], [PSČ].

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne [datum] domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným účastnickou smlouvu [číslo] k telefonnímu číslu [tel. číslo] ze dne [datum]. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací, včetně služeb třetích stran a žalovaný se zavázal jí za tyto služby řádně platit vyúčtované ceny. Předmětem žalobního návrhu se stala částka ve výši 7 295 Kč, která byla vyúčtována fakturou [číslo] se splatností dne 4. 12. 2018 a skládala se z SMS na speciálně zpoplatněná čísla ve výši 6 786 Kč z M-platby ve výši 500 Kč a ze zprostředkovatelského poplatku za M-platby ve výši 9 Kč. V zájmu mimosoudního řešení věci žalobkyně zaslala prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému výzvu k úhradě dopisem ze dne 14. 8. 2020. Žalovaný ani přes tuto výzvu svou povinnost zaplatit vyúčtované služby nesplnil.

2. Žalovaný se podané žalobě nevyjádřil, své stanovisko k věci soudu nesdělil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Z účastnické smlouvy [číslo] ze dne [datum] týkající se telefonního čísla [tel. číslo] bylo zjištěno, že na základě této smlouvy bude operátor zájemci poskytovat základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby v rozsahu, který si smluvní strany sjednají.

5. Z čl. 3 .2.3 Všeobecných podmínek žalobkyně soud zjistil, že některé služby, které lze užívat prostřednictvím sítě Operátora neposkytuje Operátor, ale jiné subjekty, a to za podmínek, které s těmito subjekty sjedná Zájemce. Tzv. služby třetích stran. O tom, že jde o službu třetí strany, třetí strana informuje Zájemce nejpozději v okamžiku užití služby. Veškeré pohledávky, které vzniknou třetí straně v případě, že zájemce využil službu třetí strany, příslušná třetí strana postupuje vždy operátorovi, který ji může vyúčtovat a v případě, že ji zájemce neuhradí, může jen po zájemci vlastním jménem na vlastní účet vymáhat. Z čl. 3 .2.3 všeobecných podmínek žalobkyně bylo dále zjištěno, že platební službou je služba, která je uzavřena okamžikem prvního využití platební služby s operátorem Smlouvou o platebních službách. Vedle Smlouvy se platební služby řídí zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním styku.

6. Z vyúčtování služeb za období od 20. 10. do 19. 1. 2018 [číslo] s datem splatnosti 4. 12. 2018 soud zjistil, že žalovanému byla vyúčtována částka 6 786 Kč za zprostředkované služby a částka 500 Kč za platební služby.

7. Z předžalobní upomínky s datem 14. 8. 2020 soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně vyzývala žalované k úhradě částky 12 763,32 Kč nejpozději do 21. 8. 2020.

8. Podacím lístkem ze dne 14. 8. 2020 bylo prokázáno, že tohoto dne byla na adresu žalovaného odesílána doporučená pošta.

9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 2 písm. u) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, je službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Žalobkyní uplatněný nárok nepředstavuje ceny za poskytnuté služby elektronických komunikací, nýbrž pouze ceny za služby poskytované třetími osobami prostřednictvím služeb elektronických komunikací poskytovaných žalobkyní, tedy platby, o nichž mají pravomoc pouze soudy.

10. Podle ustanovení § 1939 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník poukázka opravňuje poukazníka vybrat u poukázaného vlastním jménem plnění a poukázanému se poukázkou přikazuje, aby poukazníkovi plnil na účet poukazatele. Přímé právo vznikne poukazníkovi proti poukázanému jen tehdy, přijme-li poukázaný poukázku.

11. Soud měl za prokázáno, že se jednalo o spor o zaplacení ceny za tzv. služby třetích stran, jenž lze smluvně podřadit pod ustanovení § 1939 a následujících o.z., když žalobkyně je poukazníkem a žalovaný je poukázaným. Žalovaný se objednáním služeb třetích stran zavázal uhradit jejich cenu, avšak za služby poskytnuté v období o 20. 10. až 19. 1. 2018 ničeho nezaplatil, čímž porušil svou povinnost poukázaného vůči žalobkyni jakožto poukazníkovi. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dluh na službách poskytnutých třetími stranami ve výši 6 786 Kč za zprostředkované služby a částku ve výši 500 Kč za platební služby, když částka 9 Kč jako poplatek za M-platby nebyla součástí provedeného vyúčtování. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, s tím, že zamítnuta byla částka ve výroku II. ve výši 9Kč, která se nestala předmětem vyúčtování [číslo] s datem splatnosti 4. 12. 2018.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení z větší části úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 295 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.