31 C 114/2019

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr Janem Zdražilem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 39 269 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 269 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 269 Kč od 1. 9. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 33 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 1. 9. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky 39 269 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného nájemného a služeb spojených s užíváním bytu žalobce [číslo] v domě [adresa] v [obec] za období prosinec 2018 a ušlého zisku za období měsíců leden až únor 2019, neboť žalovaný předmětný byt do [datum] nevyklidil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K nařízenému ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil žádný z účastníků či jejich zástupců, a proto soud v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v jejich nepřítomnosti, přičemž vycházel z provedených listinných důkazů.

4. Nájemní smlouvou [číslo] ze dne [datum] včetně jejího dodatku č. 1 ze dne [datum] pronajal žalobce byt [číslo] v domě [adresa] v ulici [ulice] v [obec] žalovanému na dobu určitou od [datum] do [datum]. V nájemní smlouvě se žalovaný mimo jiné zavázal platit měsíční úhrady spojené s užíváním bytu ve výši 13 000 Kč, které byly předepsány v evidenčním listě, který byl podepsanou přílohou č. 2 nájemní smlouvy. Předepsané platby dle evidenčního listu sestávaly z částky 6 000 Kč za nájemné a z částky 7 000 Kč na služby. Byt byl žalovanému protokolárně předán k užívání dne [datum]. Dopisem ze dne 6. 1. 2019 odeslaným dne 8. 1. 2019 žalobce upomínal žalovaného k zaplacení nájemného a služeb za prosinec 2018 a také k předání předmětného bytu. Dle vyúčtování služeb za rok 2018 vznikl žalovanému po zohlednění zaplacených záloh nedoplatek na službách ve výši 269 Kč, splatný dne 31. 7. 2019. K plnění žalovaného dluhu byl žalovaný před zahájením řízení vyzýván předžalobní výzvou ze dne 20. 8. 2019.

5. Po skutkové stránce tak lze uzavřít, že nájemní vztah k předmětnému bytu založený nájemní smlouvou [číslo] ze dne [datum] trval do [datum], kdy uplynutím doby zanikl. Žalovaný za měsíc prosinec 2018 prokazatelně nezaplatil nájemné ve výši 6 000 Kč, přičemž s ohledem na provedené vyúčtování za rok 2018, dále dlužil na službách částku 269 Kč. Z žalobcem označených důkazů však nikterak nevyplývá, že by žalovaný fakticky užíval předmětný byt i po skončení nájmu (po [datum]), případně zda a kdy jej vyklizený předal žalobci. Kromě toho žalobce ani nedoložil vyúčtování služeb za rok 2019, které již v době rozhodnutí soudu (9. 6. 2021) měl mít k dispozici (od července 2020). S ohledem na absenci žalobce a jeho právního zástupce při ústním jednání, nemohla být těmto ze strany soudu poskytnuta příslušná poučení ve smyslu § 118a o.s.ř.

6. Zjištění skutkový stav soud zhodnotil po stránce právní a dospěl k závěru, že je žaloba důvodná jen z části. Povinnost žalovaného platit sjednané nájemné a služby za užívání bytu, které byly sjednány v nájemní smlouvě uzavřené dle § 2235 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (o.z.), vyplývá z § 2251 odst. 1 a násl. o. z. a z § 4 odst. 1 a § 7 odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb. Nárok na zaplacení záloh na služby (zde ve výši 7 000 Kč měsíčně) zaniká po ročním vyúčtování služeb. Z provedených důkazů tak vyplývá důvodnost nároku žalobce na zaplacení nájemného ve výši 6 000 Kč za prosinec 2018, kdy nájemní vztah ještě trval, a dále nedoplatku na službách za rok 2018 ve výši 269 Kč. Oproti tomu žalovaný nárok na ušlý zisk za neodevzdání bytu žalovaným a tím i jeho užíváním bez právního důvodu za měsíce leden a únor 2019, který by svou povahou z právního hlediska spíše odpovídal bezdůvodnému obohacení, nebyl prokázán, neboť z žádného důkazu nevyplývá, že by žalovaný po celé období měsíců leden a únor 2019 byt nadále užíval, resp. kdy fakticky došlo k jeho předání, k němuž dle všeho muselo dojít, když je žalovaný nárok omezen jen na uvedené dva měsíce. V návaznosti na to je třeba rovněž podotknout, že výše nároku na„ ušlý zisk“ odpovídá dvěma měsíčním platbám za nájemné včetně záloh na služby (2 x 13 000 Kč), přičemž v době rozhodování soudu už mělo dojít k řádnému vyúčtování služeb, takže by nárok na zaplacení záloh na služby (2 x 7 000 Kč) za měsíce leden a únor 2019 žalobce nebyl po právu ani z tohoto důvodu. Soud proto s odkazem na shora uvedené skutečnosti ve výroku I. žalobě ohledně nároku na dlužné nájemné za prosinec 2018 ve výši 6 000 Kč a nedoplatku na službách za rok 2018 ve výši 269 Kč vyhověl, a to včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který žalobce řádně uplatnil od data pozdějšího, než nastalo prodlení žalovaného. Ve zbývajícím rozsahu pak soud z důvodů výše uvedených žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II.

7. Přestože měl žalovaný ve věci převažující úspěch, nebylo právo na náhradu nákladů řízení přiznáno žádnému z účastníků, když žalovaný žádné náklady neuplatnil a z obsahu spisu nevyplývá, že by mu nějaké dosud vznikly.