31 C 79/2022

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Zdražilem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 3 240 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 240 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 545,11 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 3 240 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacení televizního poplatku za období od ledna 2019 do prosince 2020 (24 měsíců po 135 Kč měsíčně).

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 2. 5. 2022. Žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto projednal věc v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z provedených listinných důkazů.

4. Z provedených listinných důkazů bylo soudem učiněn následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná se v listopadu 2018 přihlásila jako poplatník televizního poplatku. Žalobkyně opakovaně žalovanou upomínala k zaplacení dlužného televizního poplatku za období od ledna 2019 do prosince 2020 v celkové výši 3 240 Kč, nicméně žalovaná dluh dosud neuhradila, takže jí žalobkyně vyúčtovala i úrok z prodlení, který byl kapitalizován ke dni 27. 10. 2021 na částku 545,11 Kč.

5. Zjištěný skutkový stav zhodnotil soudu po stránce právní a dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Žalované poté, co v listopadu 2018 přihlásila svůj televizní přijímač dle § 5 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen„ ZRaTP“), vznikla dle § 6 ZRaTP povinnost platit poplatek ve výši 135 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila televizní poplatek za období od ledna 2019 do prosince 2020 (tj. celkem 24 měsíců), vznikl jí ve smyslu § 10 ZRaTP dluh v celkové výši 3 240 Kč, který žalovaná dosud neuhradila, takže žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (kapitalizovaného částkou 545,11 Kč). Soud proto podané žalobě v celém rozsahu vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z částky 200 Kč za 2 paušální náhrady nákladů řízení po 100 Kč, jakožto nezastoupenému účastníku dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. a § 13, § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., za 2 úkony (sepis žaloby a předžalobní výzva). Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů spočívající v odměně za zastoupení advokátem, neboť se v tomto případě nejedná o účelně vynaložené náklady potřebné k uplatňování nebo bránění práva. Na žalobkyni je třeba v daném případě klást nároky obdobné jako na orgány státní moci (srov. nález Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12). Jedná se o spor o bagatelní částku, který není složitý právně ani skutkově, žalobkyně disponuje právním úsekem a je tedy personálně vybavena pro řešení právních sporů. Pokud si žalobkyně zvolila možnost být v tomto sporu zastoupena advokátem, což je její právo, nelze za této situace na žalované spravedlivě žádat, aby žalobkyni plně hradila náklady řízení takto vzniklé (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 12. 2011, sp. zn. I. ÚS 195/11).