33 C 790/2010

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Tomanem ve věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalované údaje o účastníkovi , o zaplacení 269 594 Kč s příslušenstvím,

I. Řízení se, co do zaplacení 42 452,66 Kč, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 227 141,34 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 116 966 Kč od 1. 7. 2009 do 26. 7. 2016 ve výši 61 666,31 Kč, úrokem z prodlení z částky 115 501,19 Kč od 27. 7. 2016 do 8. 5. 2022 ve výši 53 151,55 Kč, úrokem z prodlení z částky 74 513,34 Kč od 9. 5. 2022 do 31. 10. 2022 ve výši 4 678,51 Kč a dále od 1. 11. 2022 až do zaplacení s úroky z prodlení z částky 74 513,34 Kč, jejichž výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, a dále s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 128 532 Kč od 14. 1. 2011 do 20. 3. 2012 a z částky 152 628 Kč od 21. 3. 2012 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce JUDr. [jméno] [jméno] na náhradě nákladů řízení 46 580 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou dne 3. 12. 2010 (po jejím rozšíření podáním došlým soudu dne 24. 3. 2011 a podáním došlým soudu dne 30. 3. 2012 a dále jejím částečném omezení) domáhal vydání rozhodnutí., jímž by soud uložil žalované, panu [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] zaplatit mu společně a nerozdílně celkem 269 594 Kč spolu s blíže specifikovanými zákonnými úroky z prodlení s tím, že se jedná o škodu spočívající v ušlém zisku žalobce, způsobenou tím, že jmenovaní bez právního důvodu užívali nemovitost v jeho vlastnictví (dům [adresa] v obci [anonymizováno]) v období od 1. 3. 2008 do 2. 3. 2011 a žalobce tak nemohl realizovat nájemní vztah založený nájemní smlouvou ze dne 22. 2. 2008. Tuto škodu ve výši obvyklého nájemného tak žalobce kvantifikoval, s odkazem na odbornou literaturu, 7 % z tržní hodnoty nemovitosti ročně, tj. v tomto případě z 1 310 000 Kč (neboť předmětnou nemovitost za tuto cenu dne 6. 5. 2011 prodal), což odpovídá nájemnému ve výši 251 Kč denně. Celkem tak za 1 094 dnů požadoval nahradit 274 594 Kč, přičemž žalobu co do 5 000 Kč omezil, neboť ze strany [celé jméno žalované] došlo po podání žaloby k částečné úhradě.

2. Vzhledem ke skutečnosti, že pan [celé jméno žalovaného] po podání žaloby zemřel, přičemž řízení o jeho pozůstalosti bylo pro nezanechání majetku zastaveno, soud řízení ve vztahu k němu usnesením ze dne 23. 3. 2015, č.j. 33C 790/2010-64, zastavil. Ve vztahu ke [celé jméno žalované] pak bylo rozhodnuto částečným rozsudkem ze dne 7. 9. 2015, č.j. 33C 790/2010-82, který nabyl právní moci 30. 10. 2015.

3. Žalobce dále žalobu co do zaplacení 42 452,66 Kč omezil, neboť v rámci insolvenčního řízení žalované bylo dne 27. 7. 2016 zaplaceno 1 464,81 Kč a dále bylo dne 9. 5. 2022 zaplaceno 40 987,85 Kč. Soud proto řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby podle § 96 odst. 2 o.s.ř. výrokem I. tohoto rozsudku zastavil.

4. Žalovaná se k věci nevyjádřila.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí, listu vlastnictví [číslo] vedeného Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, katastrálním pracovištěm Chomutov, pro obec Chomutov a katastrální území Veliká Ves, soud zjistil, že ke dni 21. 11. 2007 byl žalobce vlastníkem nemovitosti v [adresa], nacházející se na parcele [číslo] to na základě kupní smlouvy ze dne 12. 9. 2007 s účinky vkladu ke dni 13. 9. 2007.

6. Z žalobcem předložené fotodokumentace, pořízené dne 2. 3. 2011 soud zjistil, že předmětná nemovitost slouží k bydlení.

7. Z vyjádření obce Veliká Ves ze dne 7. 11. 2008 soud zjistil, že v domě [adresa] v obci [anonymizováno] bylo k uvedenému dni hlášeno k trvalému pobytu celkem 5 osob, a to [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalované], [jméno] [celé jméno žalovaného], [jméno] [celé jméno žalované] a [jméno] [celé jméno žalované], přičemž skutečně se tam zdržují pouze [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalované] a její dcera [celé jméno žalované], která tam však k trvalému pobytu hlášena není.

8. Z dopisu společnosti [právnická osoba] ze dne 3. 10. 2008, soud zjistil, že se týká odkladu splatnosti plateb za dodanou elektřinu, přičemž byl [celé jméno žalované] adresován na adresu [anonymizována dvě slova].

9. Z protokolu o jednání před Okresním soudem v Rakovníku ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] ze dne 25. 11. 2009 bylo zjištěno, že [celé jméno žalované] slyšena jako účastník řízení vypověděla, že v domě [adresa] v [anonymizováno] bydlí spolu se svým manželem [celé jméno žalovaného] a dcerou (žalovanou).

10. Z protokolu o předání vyklizené nemovitosti soud zjistil, že dne 2. 3. 2011 předala pracovnice Exekutorského úřadu v [obec] vyklizený rodinný dům v [adresa] advokátu žalobce.

11. Z listiny nazvané kupní smlouva, datované dnem 6. 5. 2011, soud zjistil, že touto se žalobce uvedeného dne zavázal paní [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] převést do vlastnictví pozemek [parcelní číslo] spolu s budovou [adresa] v katastrálním území Veliká Ves, za kupní cenu 1 310 000 Kč a jmenované se naproti tomu zavázaly tyto nemovitosti do svého vlastnictví přijmout.

12. Z dopisů (celkem tří) ze dne 10. 6. 2009 bylo zjištěno, že žalobce (prostřednictvím advokáta) vyzval žalovanou, [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného] k náhradě ušlého nájemného ve výši 316,44 Kč za den s tím, že celková výše činí 201 254,79 Kč, a to nejpozději do 30. 6. 2009. Z přiloženého poštovního podacího archu se pak podává, že uvedené dopisy advokát žalobce dne 12. 6. 2009 jmenovaným odeslal.

13. Z dopisů (celkem tří) ze dne 25. 11. 2010 bylo zjištěno, že žalobce (prostřednictvím advokáta) vyzval žalovanou, [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného] k náhradě ušlého nájemného za období od 11. 6. 2009 do 25. 11. 2010, tj. za 532 dnů, ve výši 162 792 Kč, a to nejpozději do 31. 12. 2010. Z přiložených podacích lístků se pak podává, že uvedené dopisy advokát žalobce dne 29. 11. 2010 jmenovaným odeslal.

14. Z vyjádření společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že za pronájem rodinného domu v [adresa], by mohlo být požadováno v období let 2008 až 2011 nájemné ve výši 10 – 13 tisíc Kč měsíčně.

15. Z listiny nazvané nájemní smlouva, datované dnem 22. 2. 2008, soud zjistil, že žalobce se uvedeného dne zavázal poskytnout dům [adresa] v [anonymizováno] k užívání panu [jméno] [příjmení] na dobu neurčitou, oproti povinnosti hradit nájemné ve výši 10 000 Kč měsíčně.

16. Z výpisu z účtu [číslo] soud zjistil, že [celé jméno žalované] na tento účet dne 13. 1. 2011 v hotovosti vložila 5 000 Kč.

17. Z přihlášky pohledávky soud zjistil, že žalobce dne 25. 8. 2015 pohledávku za žalovanou uplatněnou v tomto řízení v celkové výši 269 594 Kč přihlásil do insolvenčního řízení žalované. Z přiloženého seznamu přihlášených pohledávek soud zjistil, že žalovaná jako dlužnice v insolvenčním řízení tuto pohledávku popřela co do důvodu i výše.

18. Z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 4. 2016, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že uvedený soud rozhodl, že do insolvenčního řízení přihlášená pohledávka žalobce za žalovanou v celkové výši 375 892,67 Kč je po právu.

19. Z usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 4. 2022, č.j. [insolvenční spisová značka], soud zjistil, že bylo rozhodnuto o rozvrhu výtěžku zpeněžení majetkové podstaty žalované tak, že 40 987,85 Kč bude vyplaceno žalobci s tím, že 1 464,81 Kč mu již bylo dříve vyplaceno.

20. Z výpisu z účtu žalobce ze dne 27. 7. 2016 soud zjistil, že toho dne bylo žalobci z účtu insolvenčního správce žalované zaplaceno 1 464,81 Kč.

21. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že dne 9. 5. 2022 bylo žalobci z účtu insolvenčního správce žalované zaplaceno 40 987,85 Kč.

22. Žalobcem navrhované důkazy, a to výslechem žalovaných, spisem Okresního soudu v Chomutově sp. zn. [spisová značka], spisem Okresního soudu v Rakovníku sp. zn. [spisová značka], knihou Studie metodiky znaleckého výpočtu ekonomického nájemného z bytu a z některých principů při stanovení obvyklého nájemného z bytu - část I., znaleckým posudkem k určení výše obvyklého nájemného a dotazy u místních realitních kanceláří na výši obvyklého nájemného, soud pro jejich nadbytečnost neprováděl, neboť již provedené důkazy skýtaly dostatečný podklad pro závěr o skutkovém stavu.

23. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: V rozhodném období, tj. od 1. 3. 2008 do 2. 3. 2011 byl žalobce vlastníkem domu [adresa] v obci [anonymizováno], přičemž žalovaná, spolu s [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného], tento dům užívala, aniž jí k tomu svědčil právní důvod. Jelikož v uvedeném období předmětnou nemovitost žalovaná spolu se jmenovanými užívala, nemohl žalobce realizovat nájemní vztah ze smlouvy ze dne 22. 2. 2008, kde bylo sjednáno nájemné ve výši 10 000 Kč měsíčně. Dopisy ze dne 10. 6. 2009 žalobce (prostřednictvím advokáta) vyzval žalovanou, [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného] k náhradě ušlého nájemného ve výši 316,44 Kč za den s tím, že celková výše činí 201 254,79 Kč, a to nejpozději do 30. 6. 2009 Tyto dopisy advokát žalobce dne [datum] jmenovaným odeslal. Dopisy ze dne 25. 11. 2010 žalobce (opět prostřednictvím advokáta) vyzval žalovanou, [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného] k náhradě ušlého nájemného za období od 11. 6. 2009 do 25. 11. 2010, tj. za 532 dnů, ve výši 162 792 Kč, a to nejpozději do 31. 12. 2010 Tyto dopisy advokát žalobce dne 29. 11. 2010 jmenovaným odeslal.

24. Jelikož se žalobce domáhal nároku na náhradu škody za období od 1. 3. 2008 do 2. 3. 2011, aplikoval soud na daný případ v souladu s § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále již jen„ obč. zák.“).

25. Podle § 420 odst. 1 obč. zák. každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.

26. Podle § 442 odst. 1 obč. zák. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

27. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo bez pochyby prokázáno, že žalovaná v rozhodném období užívala předmětnou nemovitost ve vlastnictví žalobce. Jelikož žalované nesvědčil žádný právní titul, jenž by ji k takovému užívání předmětné nemovitosti opravňoval (např. nájemní smlouva), užívala ji bez právního důvodu, čímž neoprávněně zasahovala do vlastnických práv žalobce (§ 123 obč. zák.). Žalobce uzavřel dne 22. 2. 2008 s panem [jméno] [příjmení] platnou nájemní smlouvu, když obsahovala veškeré zákonem (§ 685 odst. 1 obč. zák.) vyžadované náležitosti, tedy závazek žalobce poskytnout předmětnou nemovitost do užívání a závazek pana [příjmení] za toto užívání hradit nájemné ve výši 10 000 Kč měsíčně. Jelikož však žalovaná předmětnou nemovitost užívala, nemohl žalobce s panem [příjmení] nájemní vztah z citované smlouvy realizovat, čímž žalobci vznikala škoda ve formě ušlého zisku (§ 442 odst. 1 obč. zák.), a to v minimální výši 10 000 Kč měsíčně, za kterou nese odpovědnost mimo jiné žalovaná (§ 420 odst. 1 obč. zák.). Žalobce však v tomto řízení požadoval pouze náhradu ušlého zisku ve výši 251 Kč denně, což odpovídá částce 7 781 Kč měsíčně (resp. 7 530 Kč v měsíci o 30 dnech). K náhradě škody žalobce žalovanou postupně vyzýval, avšak bez odezvy.

28. Z vyložených důvodů soud žalobě zcela vyhověl, a to včetně úroků z prodlení podle § 517 odst. 2 obč. zák., jak je žalobce požadoval (když údaje o splatnosti obsažené v žalobě zcela odpovídají zjištěnému skutkovému stavu), ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném v době, kdy se žalovaná dostala do prodlení s hrazením žalované pohledávky s tím, že výrok soud formuloval v souladu se stanoviskem Nejvyššího soudu České republiky (stanovisko ze dne 19. 4. 2006, sp. zn. Cpjn 202/2005, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod pořadovým číslem 39/2006) tak, že úrok z prodlení (závislý na repo sazbě ČNB) splatný za dobu do vyhlášení rozsudku vyčíslil přesnou částkou. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní.

29. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř). V projednávané věci byl žalobce převážně úspěšný, přičemž neúspěšný (v rozsahu zastavení řízení nikoli pro chování žalované) byl v poměrně nepatrné části a náleží mu tudíž právo na plnou náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 3 o.s.ř.). Při absenci právní úpravy stanovící sazby odměny paušálně pro řízení v jednom stupni jak předpokládá ustanovení § 151 odst. 2 věta první před středníkem o.s.ř., je třeba postupovat podle § 151 odst. 2 věty první části za středníkem o.s.ř. a odměnu za zastoupení advokátem stanovit podle vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen„ AT“, která je v současné době jediným platným a účinným předpisem, který stanoví mimosmluvní výši odměny advokáta (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010). Náklady řízení ve výši 46 580 Kč tak sestávají z odměny za tři úkony právní služby po 6 820 Kč (z tarifní hodnoty 142 596 Kč) za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby a rozšíření žaloby (§ 7, § 8 AT za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), odměny za jeden úkon právní služby ve výši 9 540 Kč (z tarifní hodnoty 300 388 Kč) za změnu a částečné omezení žaloby (§ 7, § 8 AT za užití § 11 odst. 1 písm. d) AT), jedné odměny ve výši 9 380 Kč (z tarifní hodnoty 269 594 Kč) za částečné omezení žaloby (§ 7, § 8 AT za užití § 11 odst. 1 písm. d) AT), pěti náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 AT za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT) a náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 5 700 Kč Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

30. Pro úplnost soud dodává, že pokud zástupce žalobce požadoval odměnu a náhradu hotových výdajů za účast při jednání soudu dne 4. 9. 2015 (včetně cestovného a náhrady za promeškaný čas), bylo v té době řízení ve vztahu k žalované přerušeno a jednáno tak bylo jen s [celé jméno žalované] Tyto náklady tudíž nemohou jít k tíži žalované. Dále pokud zástupce žalobce požadoval odměnu a náhradu hotových výdajů za vyjádření ze dne 2. 9. 2022, nejednalo se o podání ve věci (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), ale pouze o vyjádření k procesnímu postupu soudu a odměna ani náhrada hotových výdajů tak žalobci za toto vyjádření nenáleží.