34 C 100/2024

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Krkoškou ve věci žalobkyně: právnická osoba IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 10 705,62 Kč s příslušenstvím (úvěr)

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od 1. 8. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , a dále co do zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od 26. 1. 2024 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, , , adresa, , , Anonymizováno, , zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Obchodním soudem v Paříži pod c. , tel. číslo, (, Anonymizováno, ), jednající v České republice prostřednictvím , právnická osoba, , IČ: , IČO, , (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou Rámcovou smlouvu pro poskytování bankovních produktů a služeb č. , hodnota, a následně dne 4. 12. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“) na částku 9 680 Kč za účelem úhrady kupní ceny zboží nebo služby. Žalovaná se zavázala předchůdkyni žalobkyně tento spotřebitelský úvěr splácet formou 25 pravidelných měsíčních splátek ve výši 484 Kč. Celkově tak žalovaná měla uhradit předchůdkyni žalobkyně částku 12 100 Kč. Roční úroková sazba úvěru činila 21,55 %, RPSN pak 22,98 %. Žalovaná však své závazky ze Smlouvy neplnila řádně a včas, pročež předchůdkyně žalobkyně od Smlouvy odstoupila a prohlásila úvěr ke dni 31. 7. 2023 za splatný. Během trvání Smlouvy žalovaná uhradila předchůdkyni žalobkyně toliko částku 1 514 Kč, kterou předchůdkyně žalobkyně započetla v rozsahu 625,93 Kč na jistinu a ve zbytku na smluvní úrok z úvěru, úroky z prodlení a smluvní pokuty. Ode dne následujícího po zesplatnění úvěru pak žalobkyně požaduje po žalované také smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a zákonný úrok z prodlení. Předmětem žaloby je tak neuhrazená jistina ve výši 9 054,07 Kč, neuhrazený úrok ve výši 21,55 % ročně z částky 9 054,07 Kč od 27. 3. 2023 do 31. 7. 2023 v kapitalizované výši 669,27 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 054,07 Kč od 1. 8. 2023 do zaplacení, nálady mimosoudního vymáhání pohledávky ve výši 265 Kč, smluvní pokuta ve výši 1 651,55 Kč představující smluvní pokutu v sazbě 0,1 % denně z částky 9 054,07 Kč od 26. 7. 2023 do 25. 1. 2024 a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 651,55 Kč od 26. 1. 2024 do zaplacení. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 3. 2023 s účinnosti ke dni 21. 3. 2023. O postoupení pohledávek z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni byla žalovaná vyrozuměna dopisem. I přes upomínku žalobkyně žalovaná svůj dluh nezaplatila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě, žalovaná se k výzvě nevyjádřila, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:

5. Ze žádosti/Smlouvy soud zjistil, že tuto žalovaná uzavřela s předchůdkyní žalobkyně dne 4. 12. 2022, a to ve formě smlouvy o úvěru. V rámci Smlouvy se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 9 860 Kč na pořízení zboží ve formě pračky nebo sušičky, který se žalovaná zavázala předchůdkyni žalobkyně uhradit formou pravidelných 25 měsíčních splátek ve výši 484 Kč. V rámci Smlouvy se žalovaná zavázala zaplatit i úrok ve výši 21,55 % ročně, RPSN činilo 22,87. Celkem tak žalovaná měla dle Smlouvy uhradit 12 100 Kč. Ze Smlouvy soud dále zjistil, že žalovaná v době uzavírání Smlouvy žila s druhem, měla dvě děti, měla bydlet v nájmu a byla na rodičovské dovolené. Její čistý měsíční příjem měl činit 10 000 Kč, příjem domácnosti pak měl být 48 600 Kč. Celkové náklady domácnosti měly být 9 000 Kč měsíčně. Jiné úvěry mít neměla.

6. Z dopisu předchůdkyně žalobkyně ze dne 6. 12. 2022 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou, že její žádost o úvěr ve výši 9 680 Kč byla schválená.

7. Z platební historie k úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaná ze Smlouvy čerpala dne 5. 12. 2022 částku 9 680 Kč. K úhradě svých závazků uhradila dne 19. 1. 2023 částku 484 Kč a dne 16. 3. 2023 částku 1 030 Kč, celkem tedy 1 514 Kč.

8. Z odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 27. 6. 2023 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně odstoupila od Smlouvy a vyzvala žalovanou k úhradě částky 9 773 Kč.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 3. 2023 uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, včetně její přílohy, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovanou na žalobkyni.

10. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 28. 8. 2023, včetně podacího archu z 29. 8. 2023 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení svých pohledávek za žalovanou na žalobkyni.

11. Z předžalobní upomínky ze dne 11. 1. 2024, včetně podacího archu z 15. 1. 2024, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě částky 9 772,32 Kč s příslušenstvím představující nároky uplatněné v tomto řízení.

12. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné.

13. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav:

14. Dne 4. 12. 2022 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena Smlouva formou akceptace žádosti žalované, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr na částku 9 680 Kč za účelem pořízení pračky nebo sušičky. Žalovaná se opak zavázala poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet formou 25 měsíčních splátek ve výši 484 Kč. V rámci Smlouvy se žalovaná zavázala zaplatit i úrok ve výši 21,55 % ročně, RPSN činilo 22,87. Celkem tak žalovaná měla dle Smlouvy uhradit 12 100 Kč. Žalovaná však porušovala své povinnosti dle Smlouvy, pročež předchůdkyně žalobkyně od Smlouvy odstoupila dopisem ze dne 27. 6. 2023 a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 9 773 Kč. Za dobu trvání Smlouvy žalovaná uhradila předchůdkyni žalobkyně částku 1 514 Kč, což vyplývá z předložené platební historie úvěru žalované.

15. Žalobkyně sice v doplnění žaloby ze dne 28. 5. 2024 tvrdí, že předchůdkyně žalobkyně dostatečně prověřila schopnost žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, avšak k tomuto svému tvrzení nedoložila žádnou relevantní dokumentaci k jeho prokázání. Předchůdkyně žalobkyně očividně vycházela pouze z tvrzení žalované uvedených v žádosti, která si nijak neověřila. O reálné příjmové a výdajové stránce žalované tak de facto není známo ničeho, zejména o skutečných nákladech žalované na bydlení, energie, služby, jídlo, dopravu atd. Předchůdkyně žalobkyně se přitom ani nepozastavila nad tím, že žalovaná, jež dle kalkulací předchůdkyně žalobkyně měla mít měsíčně disponibilních téměř 40 000 Kč si potřebuje půjčit částku 9 680 Kč se splatností 25 měsíců. Předchůdkyně žalobkyně převedla své pohledávky za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 3. 2023. Žalovaná byla o postoupení pohledávek na žalobkyni informována dopisem ze dne 28. 8. 2023. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovanou dopisem ze dne 11. 1. 2024 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně.

16. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen „ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1,20. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

21. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaná měly v úmyslu uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o.z. Předchůdkyně žalobkyně na základě tohoto poskytla žalované finanční prostředky celkem ve výši 9 680 Kč. Žalovaná úvěr nesplatila řádně a včas. Předchůdkyně žalobkyně však při uzavírání Smlouvy dle názoru soudu nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované, čímž porušila ust. § 86 odst. 1 ZSU. Následkem této skutečnosti je Smlouva dle § 87 odst. 1 ZSU neplatná a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle § 87 odst. 1 ZSU.

22. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo 32 Odo 1726/2006), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 1 As 30/2015), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU/2763/2018-24 a nález FA/SR/SU/779/2019 - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU, patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany předchůdkyně žalobkyně, jako poskytovatele spotřebitelského úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalované, pokud vůbec, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU. O této skutečnosti vypovídá zejména skutečnost, že předchůdkyně žalobně při ověřování úvěruschopnosti žalované očividně vycházela pouze z ničím nepodložených tvrzení žalované o jejích příjmech a výdajích. Předchůdkyně žalobkyně tak měla lépe ověřit výdaje žalované, např. vyžádáním si celkových výpisů z účtů za dostatečné období.

23. Předchůdkyní žalobkyně skutečně poskytnutou částku ve výši celkem 9 680 Kč původně z důvodu poskytnutí spotřebitelského úvěru, je tak třeba považovat za bezdůvodné obohacení žalované, když bylo plněno na základě neplatného právního důvodu. V takovém případě je žalovaná povinna obdržené plnění dle § 87 odst. 1 ZSU vrátit žalobkyni, což do podání žaloby učinila v rozsahu 1 514 Kč. Ke dni vydání tohoto rozsudku tak trvá u žalované bezdůvodné obohacení v rozsahu 8 166 Kč. Vzhledem k neplatnosti Smlouvy jako celku se neuplatní ani její ujednání o době, do kdy měly být poskytnuté prostředky vráceny žalovanou předchůdkyni žalobkyně, ani ujednání o úrocích, poplatcích a dodatečných službách, včetně pojištění. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána dle § 1879 o.z. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 3. 2023.

24. V návaznosti na výše uvedené soud vyhověl žalobě v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I., v ostatním žalobu ve výroku II. zamítl a to včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení. V dané věci je totiž třeba aplikovat ust. § 87 ZSU jakožto speciální úpravu k obecné úpravě bezdůvodného obohacení dle § 2991 o.z. Žalobkyni tak sice zůstává nárok na vydání bezdůvodného obohacení, avšak v nové době splatnosti, jež v tomto případě byla určena ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyni tak vznikne nárok na zákonný úrok z prodlení až v situaci, kdy povinnost uložená tímto rozsudkem nebude plněna dobrovolně (k tomu srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. 33 Odo 3675/2021).

25. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 626,26 Kč, přičemž tato částka představuje 27,81 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 63,90 % a úspěchu žalované v rozsahu 36,10 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 705,62 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Tyto náklady řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit zástupci žalobkyně.

26. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.