34 C 114/2021
č. j. 34 C 114/2021-62
V PLATNOSTIOkresní soud v Chomutově rozhodl ve prospěch žalobkyně, že žalovaná je povinna zaplatit částku 62 660,21 Kč za nesplacený úvěr. Soud uznal, že smlouva o úvěru byla platně uzavřena a že žalovaná, jako jediná dědička, převzala závazky zemřelého dlužníka. Povinnost zaplatit vyplývá z § 1701 občanského zákoníku, podle něhož přecházejí dluhy na dědice. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení ve výši 3 740 Kč, která byla přiznána žalobkyni jako úspěšné straně.
Plný text
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Krkoškou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 62 660,21 Kč (úvěr)
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 62 660,21 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 740 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu, ve znění jejího doplnění ze dne 8. 6. 2021, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku 62 660,21 Kč s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela dne 10. 5. 2016 s panem jméno příjmení, dat. datum narození, zemřelým dne datum (dále jen„ pan příjmení“) Smlouvu o úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalobkyně panu příjmení úvěr v rozsahu 18 941,94 Kč a 52 058,06 Kč, celkem tedy 71 000 Kč. Úvěr měl být úročen sazbou 10,9 % ročně a celková splatná částka měla být 85 896 Kč Pan příjmení poskytnutý úvěr částečně splatil, avšak v okamžiku úmrtí činil vyčerpaný a nesplacený úvěr celkem částku 66 601,54 Kč. Aktuální výše dluhu při zohlednění dlužných úroků ve výši 465,09 Kč pak činila 62 660,21 Kč. Částka uhrazená panem příjmení byla 11 655 Kč, jež byla započítána na jistinu v rozsahu 8 339,79 Kč a na úroky ve výši 3 315,21 Kč. Předmětem žaloby je částka 62 660,21 Kč, jež představuje pouze vyčerpanou a nesplacenou jistinu, včetně dlužných úroků. Dle vyrozumění Mgr. Ing. jméno příjmení ze dne 31. 7. 2018 pod č.j. spisová značka je jedinou neodmítnuvší dědičkou žalovaná. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu ve výši shora předžalobní upomínkou, ale bezúspěšně.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání svým podáním ze dne 25. 10. 2021, žalovaná se nevyjádřila, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.
4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:
5. Ze Smlouvy ze dne 10. 5. 2016 soud zjistil, že ji mezi sebou uzavřeli žalobkyně a pan příjmení. Žalobkyně se zavázala panu příjmení poskytnout úvěr celkem ve výši 71 000 Kč s úrokovou sazbou 10,90 % ročně. RPSN činil 13,28 % Pan příjmení se zavázal poskytnutý úvěr splatit v celkem 36 měsíčních splátkách po 2 331 Kč vždy do 22. dne v měsíci. Na straně 3 Smlouvy byla sjednána výše poplatku za výzvu ve výši 500 Kč, za upomínku pak 300 Kč.
6. Z výpisu průběhu úvěru ze dne 4. 6. 2021 na č.l. 7 soud zjistil, že úvěr byl poskytnut ve výši 71 000 Kč, na jistinu byly počítány úhrady v celkové výši 8 339,79 Kč, což je součet částek 1 745,98 Kč, 1 730,26 Kč, 1 714,69 Kč, 1 699,25 Kč a 1 449,61 Kč. Neuhrazená jistina tak k 4. 6. 2021 činila 62 660,21 Kč.
7. Ze sdělení Mgr. Ing. jméno příjmení, notářky v obec, soud zjistil, že pan příjmení zemřel dne 15. 9. 2016 a jedinou neodmítnuvší dědičkou je pozůstalá neteř – žalovaná, a to bez výhrady soupisu.
8. Z výpisů z osobního účtu pana příjmení číslo vedeného u žalobkyně za období od 21. 9. 2015 do 9. 5. 2016 soud zjistil, že žalobkyně měla přehled o pohybech na tomto účtu za období 7 měsíců.
9. Z výzvy k úhradě ze dne 21. 9. 2018, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 62 660,21 Kč z titulu její odpovědnosti za dluhy pana příjmení.
10. Z výzvy k úhradě ze dne 30. 10. 2018, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 62 660,21 Kč z titulu její odpovědnosti za dluhy pana příjmení.
11. Z informace z anonymizována čtyři slova z 10. 9. 2014 soud zjistil, že pan příjmení měl k danému datu dvě hypoték a jeden nesplátkový úvěr. Měsíční splátky hypoték činily celkem 1 931 Kč 12. Z předžalobní výzvy ze dne 13. 4. 2021, včetně vrácené obálky, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 62 660,21 Kč.
13. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné.
14. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav:
15. Žalobkyně uzavřela Smlouvu s panem příjmení. Před uzavřením Smlouvy ověřila majetkovou situaci pana příjmení na základě výpisu veškerých transakcí na účtu pana příjmení č. bankovní účet. V rámci Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout bezúčelový úvěrový produkt formou úvěru ve výši 71 000 Kč. V úroková sazba činila 10,90 % ročně. Součástí samotného textu smlouvy byl i sazebník poplatků, jež byly v textu výslovně uvedeny, jedná se zejména o poplatek za výzvu ve výši 500 Kč Pan příjmení se zavázal splácet poskytnuté peněžní prostředky včetně příslušenství v pravidelných měsíčních splátkách vždy 22. dne v měsíci.
16. Pan příjmení Smlouvu plnil a na jistinu úvěru uhradil celkem částku 8 339,79 Kč. Dne 15. 9. 2016 pan příjmení skonal a jeho jedinou dědičkou se stala žalovaná. Žalobkyně se obrátila na žalovanou s opakovanými výzvami k úhradě závazků původně vzniklých panu příjmení, avšak marně. Žalovaná tak neučinila ani po předžalobní výzvě ze dne 13. 4. 2021.
17. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
18. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
19. Dle § 1701 o.z. dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak.
20. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že mezi žalobkyní a panem příjmení, jako spotřebitelem, vznikl závazkový právní vztah na základě platně uzavřené smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o.z., neboť žalobkyně v souladu s § 9 odst.1 ZSU řádně posoudila schopnost pana příjmení plánovaný úvěr splatit. K této otázce soud uvádí, že žalobkyně doložila, že při posuzování úvěruschopnosti vycházela z posouzení všech pohybů na účtu pana příjmení za období 7 kalendářních měsíců, což se soudu jeví jako dostatečná doba k odhadnutí příjmů a výdajů pana příjmení Součástí smlouvy o úvěru bylo i ujednání o platbě úroků ve výši 10,90 % ročně a ujednání o poplatcích, krom jiného pak o poplatku 500 Kč za upomínku. Po skonu pana příjmení se jeho jedinou dědičkou bez výhrady soupisu stala žalovaná, pročež na ni dle § 1701 o.z. přešel i celý závazek pana příjmení vůči žalobkyni. Tento závazek je ze strany žalobkyně uplatňován ve výši 62 660,21 Kč, což představuje jistinu.
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 740 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 140 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.
22. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.