34 C 119/2025
č. j. 34 C 119/2025-36
V PLATNOSTIOkresní soud v Chomutově rozhodl o zániku vyživovací povinnosti otce k zletilé dceři, která již není schopna se živit ze svého příjmu. Soud se opřel o § 911 občanského zákoníku, podle něhož se povinnost zaniká, pokud dítě je schopno se samo živit. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a nepředložila potvrzení o studiu, přičemž její komunikace naznačovala, že studuje mimo území ČR. Soud proto rozhodl o zániku povinnosti a uložil žalované náhradu nákladů řízení.
Plný text
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Krkoškou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zrušení výživného pro zletilé dítě
I. Určuje se, že vyživovací povinnost žalobce k žalované stanovená rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne datum, č.j. spisová značka, zanikla dne datum.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne datum ve znění odstranění vad ze dne datum domáhal rozhodnutí, jímž by byl deklarován zánik jeho vyživovací povinnosti k žalované. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce byl na základě rozsudku nadepsaného soudu ze dne datum, č.j. spisová značka, povinen přispívat na výživu tehdy nezletilé žalované částkou částka měsíčně. V současně době je však žalovaná již zletilá. Žalovaná studovala na právnická osoba a Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno v Anonymizováno obor Anonymizováno, avšak toto studium nedokončila. Žalobce ani nedisponuje potvrzením o ukončení studia žalované. Žalobce dále uvedl, že se žalovanou nebyl několik let v kontaktu a v roce 2024 se od příbuzných dozvěděl, že se žalovaná společně s matkou přestěhovala do Anonymizováno. Po zjištění této informace žalobce přestal od listopadu 2024 platit výživné, neboť se domníval, že žalovaná již nestuduje, a se žalovanou se spojil v prosinci 2024 se žádostí o informace, jestli nadále studuje. Žalovaná k této žádosti žalobce potvrzení o studiu nezaslala, pouze poslala zprávu, že v případě neobdržení výživného půjde věc ohlásit na policii. Na ústním jednání pak žalobce uvedl, že naléhavý právní zájem na určení zániku jeho vyživovací povinnosti vůči žalované spatřuje v tom, že dokud nebude postaveno najisto, zda jeho vyživovací povinnost vůči žalované trvá, je zde reálné riziko, že by žalovaná na něj mohla podat trestní Anonymizováno, jak avizovala. Dále má obavu, že žalovaná by vůči jeho osobě mohla iniciovat výkon rozhodnutí.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Soud nařídil ve věci jednání na den datum. Zástupce žalobce se na jednání dostavil, žalovaná se nedostavila bez omluvy.
4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:
5. Z rozsudku OS adresa č.j. spisová značka na č.l. 12-14pv soud zjistil, že tento je datován dnem datum, a tehdy nezletilá žalovaná jím byla svěřena do péče matky a žalobci, jako otci, byla uložena povinnost přispívat na její výživu částkou částka měsíčně. Tento rozsudek nabyl právní moci dne datum.
6. Ze sjetiny z WhatsApp komunikace na č.l. 4-8 soud zjistil, že žalovaná dne datum kontaktovala žalobce z důvodu, že prý s ní chtěl mluvit. Žalobce v tento den žalovanou požádal o informaci, jestli žalovaná stále chodí do školy. K tomu mu žalovaná sdělila, že chodí do školy i do práce (č.l. právnická osoba komunikaci na č.l. 7 žalovaná požádala žalobce o zaslání výživného za účelem pořízení věcí do školy a léků. K tomuto jí žalobce dne datum požádal o zaslání fotografie studentského průkazu. Žalobce tuto svou žádost o zaslání potvrzení o studiu zopakoval v rámci komunikace na č.l. 6 a dne datum žalobce vyzval žalovanou ke komunikaci. Na tuto zprávu reagovala žalovaná dne datum (č.l. 6 a č.l. 5), tedy po Vánocích, tvrzením, že neměla čas z důvodu zkoušek. Dále zaslala žalobci číslo účtu pro zaslání výživného. Žalobce na tuto zprávu reagoval stejného dne požadavkem na sdělení informace, kde žalovaná studuje. Žalovaná na toto reagovala opět datum tak, že stále studuje, „papír“, což soud vyhodnotil jako potvrzení o studiu, měla žalovaná zaslat žalobci poštou s tím, že je možné, že nedorazil, nicméně vystavení dalšího „papíru“ se pojí s příplatkem. Následně pak žalovaná blíže neurčeného data v roce 2025 (č.l. 8), což vyplývá z vyjádření žalobce a z absence uvedení data zprávy, ale jen uvedením, že se jedná o pátek, informovala žalobce, že pokud jí nezašle výživné během nejpozději následujícího dne, obrátí se na policii s tím, že žalobce měl dost času od listopadu. Dále uvedla, že potvrzení o svém studiu mu zaslala poštou a není její problém, že žalobci nedorazilo. Dále uvedla, že potvrzení má a předá jej policii. Na tuto zprávu žalobce reagoval stejného dne sdělením, že mu doteď stačila fotografie, že žalovaná studuje, popř. adresa a telefon školy, za účelem ověření studia. Žalobce dále vytkl žalované, že mu dosud nebyla schopna poslat fotografie dokumentu nebo studentského průkazu a ani adresu školy s tím, že je připraven „celé toto“, dle všeho myšleno vzájemnou komunikaci, předložit na případném výslechu. Z této komunikace také vyplynulo, že žalovaná se nezdržuje na území ČR, ale do ČR jen přijíždí (zpráva ze dne datum nebo ze dne datum).
7. Z usnesení Anonymizováno č.j. adresa-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno na čl. Anonymizováno-Anonymizováno soud zjistil, že toto usnesení je datováno dnem datum a bylo jím zahájeno trestní Anonymizováno žalobce pro přečin Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno podle § 196 odst. 1 trestního zákoníku Anonymizováno 8. Soud neprovedl následující důkazy: Potvrzením o ukončení studia právnická osoba a Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno v Anonymizováno dle návrhu na č.l. 1pv a účastnickými výslechy dle návrhu na č.l. 1pv. Důkaz potvrzením o ukončení studia právnická osoba a Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno v Anonymizováno, protože je to žalovaná, jíž tíží břemeno tvrzení a důkazní, že je stále nezaopatřeným dítětem. Důkaz účastnickými výslechy pak soud neprovedl, protože ve vztahu k žalobci skutečnosti rozhodné pro řízení, které měly být jeho výslechem prokázány, šlo prokázat i jinak (např. obsah vzájemné komunikace). Žalovaná pak byla v řízení zcela pasivní a nijak se ani k žalobě nevyjádřila a ani se osobně nedostavila na ústní jednání.
9. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav:
10. Žalobci, jako otci žalované, bylo uloženo rozsudkem nadepsaného soudu ze dne datum, č.j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum, přispívat na výživu žalované částku částka měsíčně. Žalobce svou vyživovací povinnost neplnil vždy řádně a včas, pročež proti němu bylo usnesením Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum, č.j. adresa-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno, zahájeno i trestní Anonymizováno pro přečin Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno podle § 196 odst. 1 trestního zákoníku. V roce 2024 pak mezi žalobcem a žalovanou probíhala komunikace skrze aplikaci WhatsApp, v níž se žalobce opakovaně dotazoval žalované, jestli stále chodí do školy, a žádal o zaslání potvrzení o studiu, (např. komunikace ze dne datum, ze dne datum, žádost před datum, ze dne datum a blíže nedatovaná komunikace z roku 2025), žalovaná na toto reagovala tak, že školu stále navštěvuje (odpověď ze dne datum a ze dne datum) a sdělila žalobci číslo účtu k zaslání příspěvku na výživné (zpráva ze dne datum). Žalovaná také žalobci dne datum sdělila, že potvrzení o studiu žalobci posílala poštou a je možné, že nedorazilo, vystavení dalšího potvrzení pak mělo být za příplatek. Následně pak v roce 2025 informovala žalobce, že pokud jí nepošle výživné nejpozději během následujícího dne, obrátí se na Anonymizováno Anonymizováno, s tím, že potvrzení o studiu mu zasílala poštou a není její problém, že žalobci nebylo doručeno. Ve stejné zprávě uvedla, že disponuje potvrzením, které dodá na Anonymizováno ČR. Samotnou např. fotografii tohoto potvrzení však žalobkyně žalobci nezaslala. Z odpovědí žalované také vyplynulo, že se aktuálně zdržuje Anonymizováno území Anonymizováno a do ČR přijíždí jen občas.
11. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.
12. Podle § 911 o.z., lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.
13. Po právním posouzení výše citovaného v řízení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná dosáhla dne datum věku osmnácti let. Ačkoliv žalovaná v rámci své komunikace se žalobcem opakovaně uvedla, že stále studuje, což by byl důvod pro pokračování vyživovací povinnosti žalobce vůči žalované ve smyslu § 910 odst. 1 o.z., odmítla mu i přes jeho opakované žádosti zaslat potvrzení o svém studiu. V tomto směru vyšel soud zejména ze zprávy žalované z blíže neurčeného dne roku 2025, kde sděluje žalobci svůj záměr obrátit se na Anonymizováno k závěru, že žalovaná v místě svého bydliště v zahraniční aktuálně nestuduje, pročež je schopna se živit sama. V takovém případě však vyživovací povinnost žalobce vůči žalované zanikla dle § 911 o.z. Vzhledem k tomu, že žalovaná se v zahraničí zdržuje minimálně od května 2024, což vyplývá z její komunikace ze dne datum (č.l. 4) vyšel soud z toho, že žalovaná nestudovala ani v období od datum. Ostatně tím, že žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila, připravila se o možnost tvrdit a prokázat, že tento závěr soudu, jak jej vyhodnotil z předložených důkazů, není správný. V návaznosti na výše uvedené tak soud žalobě vyhověl výrokem I. tohoto rozsudku.
14. Soud pak pouze doplňuje, že k zániku vyživovací povinnosti rodiče vůči zletilému dítěti, které je již schopno se samo živit (tj. typicky má již vlastní příjem postačující ke krytí jeho potřeb), dochází ze zákona automaticky, a to právě v okamžiku, kdy je zletilé dítě schopno se samo živit. Soud tak svým rozhodnutím v dané věci majícím deklaratorní povahu pouze prohlašuje, že vyživovací povinnost zanikla a k jakému okamžiku se tak stalo.
15. Podle § 151 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka dle § 9 odst. 2 a.t. sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Tyto náklady řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit zástupci žalobce. Pro úplnost soud uvádí, že žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení i přes nezaslání předžalobní výzvy dle § 142a o.s.ř., protože žalovaná si očividně nepřebírá zásilky ani na adrese svého trvalého bydliště a ani na žalobcem tvrzené adrese ve Anonymizováno. Zaslání předžalobní výzvy by tak bylo pouhou formalitou (srov. BÍLÝ, Martin. § 142a [Předžalobní výzva]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (3. aktualizace). adresa: právnická osoba. Beck, 2024, marg. č. hodnota.)
16. Jelikož je řízení ve věci vzájemné vyživovací povinnosti rodičů právnická osoba ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, osvobozeno od soudních poplatků, soud nerozhodoval o přenesení poplatkové povinnosti na účastníka, který nebyl ve věci úspěšný, podle ustanovení § 2 odst. 3 cit. zákona.
17. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.