34 C 16/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Krkoškou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 6 295 Kč s příslušenstvím (poskytnuté služby, kupní cena)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 295 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 295 Kč od 3. 6. 2020 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

2. Žalobkyně se žalobou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 6 295 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela smlouvu na poskytování služeb elektronických komunikací včetně dodatku této smlouvy ze dne datum. Na základě tohoto dodatku smlouvy v rámci akce příjmení příjmení se žalovaný zavázal užívat služby elektronických komunikací prostřednictvím telefonního čísla tel. číslo po dobu 24 měsíců, za což žalobkyně umožnila žalovanému získat při dodržení stanovených podmínek slevu na zboží – notebook anonymizována čtyři slova. Standardní cena tohoto zboží činila 8 790 Kč. Díky slevě poskytnuté žalobkyní ve výši 6 295 Kč tak žalovaný získal dané zboží za cenu 2 495 Kč. Žalovaný však přestal podmínky poskytnutí slevy příjmení příjmení plnit, konkrétně přestal za poskytnuté služby řádně platit. Žalovaný konkrétně nezaplatil vyúčtování číslo splatné dne 11. 2. 2019, vyúčtování číslo splatné dne 14. 3. 2019 a vyúčtování číslo splatné dne 11. 4. 2020. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svou povinnost, když přestal platit vyúčtované služby, došlo k naplnění rozvazovací podmínky a doúčtováním žalovanému zbývající části kupní ceny za poskytnuté zboží opravným daňovým dokladem číslo ze dne 20. 5. 2020 na částku 6 295 Kč, se splatností 2. 6. 2020. Žalobkyně před podáním této žaloby zaslala žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky, avšak žalovaný na ni žádným způsobem nereagoval.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne datum dodatek ke smlouvě číslo smlouvy anonymizováno číslo, na jehož základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zařízení anonymizována tři slova a zařízení anonymizována dvě slova v hodnotě 8 790 Kč se slevou 6 295 Kč, tedy za částku 2 495 Kč. Poskytnutá sleva byla v čl. VI dodatku podmíněna krom jiného tím, že žalovaný bude po dobu do 12. 11. 2020 řádně a včas platit vystavená vyúčtování za telekomunikační služby žalobkyně na telefonním čísle tel. číslo, zejména se nedostane do prodlení s plněním jakýchkoliv svých závazků vůči žalobkyni po souvislou dobu delší než 30 dnů. Žalovaný výše uvedené zboží převzal dne 14. 11. 2018 a zaplatil za ně kupní cenu 2 495 Kč plus poplatky za další služby. Žalovaný však svým platebním povinnostem nedostál, když nezaplatil vyúčtování číslo ze dne 20. 1. 2019 na částku 1 744,98 Kč splatné dne 11. 2. 2019, vyúčtování číslo ze dne 20. 2. 2019 na částku 5 411,77 Kč splatné dne 14. 3. 2019 a vyúčtování číslo ze dne 20. 3. 2019 na částku 5 006,30 Kč splatné dne 11. 4. 2020. Z tohoto důvodu žalobkyně vyúčtovala žalovanému opravným daňovým dokladem číslo ze dne 20. 5. 2020, splatným dne 2. 6. 2020, původně poskytnutou slevu ve výši 6 295 Kč. Žalobkyně dále zaslala žalovanému ve dnech 22. 6. 2020, 17. 12. 2020 a 5. 2. 2021 několik výzev k úhradě dlužné částky. Žalovaný však neuhradil ničeho.

6. Podle § 2079 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.

7. Podle § 548 odst. 1 a odst. 2 o.z. vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní. Podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou.

8. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

10. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkové stavu k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byl dne 13. 11. 2018 platně uzavřen smluvní vztah ve formě dodatku ke smlouvě o poskytování služeb elektronických komunikací č. anonymizováno číslo. Předmětem tohoto smluvního vztahu bylo ujednání mezi žalobkyní, jako prodávající, a žalovaným, jako kupujícím, o koupit dvou zařízení ve smyslu § 2079 o.z. Ohledně kupní ceny za obě zařízení bylo stanoveno, že tato činí 8 790 Kč, avšak žalobkyně poskytne žalovanému slevu celkem ve výši 6 295 Kč, s rozvazovací podmínkou ve smyslu § 548 o.z., že žalovaný po dobu de facto 2 let, konkrétně do 12. 11. 2020, bude krom jiného řádně plnit své platební povinnosti ve vztahu ke službám čerpaným k telefonnímu číslu tel. číslo. Vzhledem k tomu, že žalovaný si své smluvní povinnosti vůči žalobkyni řádně neplnil, když se ocitl v prodlení delším jak 30 dnů s úhradou celkem tří vyúčtování služeb žalobkyně, došlo k naplnění této rozvazovací podmínky. Žalobkyně tak v souladu se smluvním ujednáním vyúčtovala žalovanému původně poskytnutou slevu ve výši 6 295 Kč a to opravným daňovým dokladem číslo ze dne 20. 5. 2020, splatným dne 2. 6. 2020. Protože jej žalovaný nezaplatil, dostal se podle § 1968 o.z. ode dne následujícího do prodlení, a je tak povinen dle § 1970 o.z. zaplatit žalobkyni vedle vyúčtované slevy i také úrok z prodlení z dlužných částek ve výši požadované žalobkyní, která je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

11. Soud přiznal žalobkyni také náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč, když tato částka odpovídá náhradě nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (výzva k plnění a písemné podání ve věci), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že tuto částku považuje svou podstatou za náhradu nákladů řízení. Pokud však žalobkyně předmětnou částku požaduje z titulu náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky a tento požadavek odpovídá zákonné sazbě, soud neviděl důvod žalobu v této části zamítat z čistě formálních důvodů.

12. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč za zaplacený soudní poplatek.

13. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.