34 C 16/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Krkoškou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 6 295 Kč s příslušenstvím (poskytnuté služby, kupní cena)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 295 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 295 Kč od 3. 6. 2020 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

2. Žalobkyně se žalobou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 6 295 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela smlouvu na poskytování služeb elektronických komunikací včetně dodatku této smlouvy ze dne [datum]. Na základě tohoto dodatku smlouvy v rámci akce [příjmení] [příjmení] se žalovaný zavázal užívat služby elektronických komunikací prostřednictvím telefonního čísla [tel. číslo] po dobu 24 měsíců, za což žalobkyně umožnila žalovanému získat při dodržení stanovených podmínek slevu na zboží – notebook [anonymizována čtyři slova]. Standardní cena tohoto zboží činila 8 790 Kč. Díky slevě poskytnuté žalobkyní ve výši 6 295 Kč tak žalovaný získal dané zboží za cenu 2 495 Kč. Žalovaný však přestal podmínky poskytnutí slevy [příjmení] [příjmení] plnit, konkrétně přestal za poskytnuté služby řádně platit. Žalovaný konkrétně nezaplatil vyúčtování [číslo] splatné dne 11. 2. 2019, vyúčtování [číslo] splatné dne 14. 3. 2019 a vyúčtování [číslo] splatné dne 11. 4. 2020. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svou povinnost, když přestal platit vyúčtované služby, došlo k naplnění rozvazovací podmínky a doúčtováním žalovanému zbývající části kupní ceny za poskytnuté zboží opravným daňovým dokladem [číslo] ze dne 20. 5. 2020 na částku 6 295 Kč, se splatností 2. 6. 2020. Žalobkyně před podáním této žaloby zaslala žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky, avšak žalovaný na ni žádným způsobem nereagoval.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] dodatek ke smlouvě číslo smlouvy [anonymizováno] [číslo], na jehož základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zařízení [anonymizována tři slova] a zařízení [anonymizována dvě slova] v hodnotě 8 790 Kč se slevou 6 295 Kč, tedy za částku 2 495 Kč. Poskytnutá sleva byla v čl. VI dodatku podmíněna krom jiného tím, že žalovaný bude po dobu do 12. 11. 2020 řádně a včas platit vystavená vyúčtování za telekomunikační služby žalobkyně na telefonním čísle [tel. číslo], zejména se nedostane do prodlení s plněním jakýchkoliv svých závazků vůči žalobkyni po souvislou dobu delší než 30 dnů. Žalovaný výše uvedené zboží převzal dne 14. 11. 2018 a zaplatil za ně kupní cenu 2 495 Kč plus poplatky za další služby. Žalovaný však svým platebním povinnostem nedostál, když nezaplatil vyúčtování [číslo] ze dne 20. 1. 2019 na částku 1 744,98 Kč splatné dne 11. 2. 2019, vyúčtování [číslo] ze dne 20. 2. 2019 na částku 5 411,77 Kč splatné dne 14. 3. 2019 a vyúčtování [číslo] ze dne 20. 3. 2019 na částku 5 006,30 Kč splatné dne 11. 4. 2020. Z tohoto důvodu žalobkyně vyúčtovala žalovanému opravným daňovým dokladem [číslo] ze dne 20. 5. 2020, splatným dne 2. 6. 2020, původně poskytnutou slevu ve výši 6 295 Kč. Žalobkyně dále zaslala žalovanému ve dnech 22. 6. 2020, 17. 12. 2020 a 5. 2. 2021 několik výzev k úhradě dlužné částky. Žalovaný však neuhradil ničeho.

6. Podle § 2079 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.

7. Podle § 548 odst. 1 a odst. 2 o.z. vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní. Podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou.

8. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

10. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkové stavu k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byl dne 13. 11. 2018 platně uzavřen smluvní vztah ve formě dodatku ke smlouvě o poskytování služeb elektronických komunikací č. [anonymizováno] [číslo]. Předmětem tohoto smluvního vztahu bylo ujednání mezi žalobkyní, jako prodávající, a žalovaným, jako kupujícím, o koupit dvou zařízení ve smyslu § 2079 o.z. Ohledně kupní ceny za obě zařízení bylo stanoveno, že tato činí 8 790 Kč, avšak žalobkyně poskytne žalovanému slevu celkem ve výši 6 295 Kč, s rozvazovací podmínkou ve smyslu § 548 o.z., že žalovaný po dobu de facto 2 let, konkrétně do 12. 11. 2020, bude krom jiného řádně plnit své platební povinnosti ve vztahu ke službám čerpaným k telefonnímu číslu [tel. číslo]. Vzhledem k tomu, že žalovaný si své smluvní povinnosti vůči žalobkyni řádně neplnil, když se ocitl v prodlení delším jak 30 dnů s úhradou celkem tří vyúčtování služeb žalobkyně, došlo k naplnění této rozvazovací podmínky. Žalobkyně tak v souladu se smluvním ujednáním vyúčtovala žalovanému původně poskytnutou slevu ve výši 6 295 Kč a to opravným daňovým dokladem [číslo] ze dne 20. 5. 2020, splatným dne 2. 6. 2020. Protože jej žalovaný nezaplatil, dostal se podle § 1968 o.z. ode dne následujícího do prodlení, a je tak povinen dle § 1970 o.z. zaplatit žalobkyni vedle vyúčtované slevy i také úrok z prodlení z dlužných částek ve výši požadované žalobkyní, která je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

11. Soud přiznal žalobkyni také náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč, když tato částka odpovídá náhradě nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (výzva k plnění a písemné podání ve věci), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že tuto částku považuje svou podstatou za náhradu nákladů řízení. Pokud však žalobkyně předmětnou částku požaduje z titulu náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky a tento požadavek odpovídá zákonné sazbě, soud neviděl důvod žalobu v této části zamítat z čistě formálních důvodů.

12. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč za zaplacený soudní poplatek.

13. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.