34 C 162/2024

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Krkoškou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného Píšťkem sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení 45 686,95 Kč s příslušenstvím ( předmět sporu )

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 161 Kč a částku 79 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zaplacení částky 22 219,46 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 733,95 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 490,69 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 318,17 Kč od 31. 10. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 24,36 % ročně z částky 16 318,17 Kč od 31. 10. 2023 do zaplacení, a dále co do zaplacení částky 20 227,49 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 125,92 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 066,03 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 918,83 Kč od 31. 10. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 21,39 % ročně z částky 12 918,83 Kč od 31. 10. 2023 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 7 128,86 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 45 686,95 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , , adresa, , (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne 16. 2. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva 1“) na částku 24 000 Kč, které žalovanému poskytla dne 16. 2. 2022 bezhotovostním převodem. Žalovaný se ve Smlouvě 1 zavázal předchůdkyni žalobkyně tento spotřebitelský úvěr spolu s úrokem v dohodnuté sazbě a měsíčním poplatkem pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 197 Kč splatit v pravidelných 48 měsíčních splátkách ve výši 1 603 Kč. Žalovaný však své závazky ze Smlouvy 1 neplnil řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost uhradit předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, s jejíž úhradou se žalovaný ocitl v prodlení 30 dnů. Předchůdkyně žalobkyně následně úvěr ze Smlouvy 1 zesplatnila dopisem ze dne 21. 11. 2022 a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě nesplacené jistiny, úroků, poplatků a smluvních pokut, přičemž ke dni zesplatnění činila celková dlužná částka 29 836,17 Kč. Od následujícího dne, tj. od 22. 11. 2022, pak žalobkyně požaduje i úhradu úroku ve výši 24,36 % ročně z dlužné jistiny a to na základě svého uvážení vycházeje z úrokových sazeb úvěrů poskytnutých bankami klientům dle statistiky ČNB. V důsledku zesplatnění úvěru žalobkyně také požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny 26 948,17 Kč za každý den prodlení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 26 948,17 Kč od 2. 12. 2022 do zaplacení. Dle žalobkyně žalovaný na svůj dluh ze Smlouvy 1 celkem uhradil částku 20 839 Kč. Předchůdkyně žalobkyně dále uzavřela se žalovaným dne 1. 2. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva 2“) na částku 19 000 Kč, které žalovanému poskytla dne 11. 10. 2021 bezhotovostním převodem. Žalovaný se ve Smlouvě 2 zavázal předchůdkyni žalobkyně tento spotřebitelský úvěr spolu s úrokem v dohodnuté sazbě splatit v pravidelných 48 měsíčních splátkách ve výši 1 113 Kč. Žalovaný však své závazky ze Smlouvy 2 neplnil řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost uhradit předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, s jejíž úhradou se žalovaný ocitl v prodlení 30 dnů. Předchůdkyně žalobkyně následně úvěr ze Smlouvy 2 zesplatnila dopisem ze dne 21. 11. 2022 a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě nesplacené jistiny, úroků, poplatků a smluvních pokut, přičemž ke dni zesplatnění činila celková dlužná částka 23 006,83 Kč. Od následujícího dne, tj. od 22. 11. 2022, pak žalobkyně požaduje i úhradu úroku ve výši 21,39 % ročně z dlužné jistiny a to na základě svého uvážení vycházeje z úrokových sazeb úvěrů poskytnutých bankami klientům dle statistiky ČNB. V důsledku zesplatnění úvěru žalobkyně také požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny 20 709,83 Kč za každý den prodlení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 709,83 Kč od 2. 12. 2022 do zaplacení. Dle žalobkyně žalovaný na svůj dluh ze Smlouvy 2 celkem uhradil částku 18 921 Kč. Předmětem žaloby je tak částka dlužné jistiny ve výši 16 318,17 Kč, dlužné smluvní pokuty ve výši 9 062,29 Kč, vyčíslené ke dni 14. 12. 2023 jako součet neuhrazené smluvní pokuty do zesplatnění a smluvní pokuty po zesplatnění 0,10 % denně z dlužné nové jistiny od 22. 11. 2022, kapitalizovaný úrok ve výši 4 490,69 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 2 733,95 Kč, úrok ve výši 24,36 % ročně z dlužné jistiny ve výši 16 318,17 Kč od 31. 10. 2023 do zaplacení a zákonné úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 318,17 Kč od 31. 10. 2023 do zaplacení, a dále částka dlužné jistiny ve výši 12 918,83 Kč, dlužné smluvní pokuty ve výši 7 387,66 Kč, vyčíslené ke dni 14. 12. 2023 jako součet neuhrazené smluvní pokuty do zesplatnění a smluvní pokuty po zesplatnění 0,10 % denně z dlužné nové jistiny od 22. 11. 2022, kapitalizovaný úrok ve výši 3 066,03 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 2125,92 Kč, úrok ve výši 21,39 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 918,83 Kč od 31. 10. 2023 do zaplacení a zákonné úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 918,83 Kč od 31. 10. 2023 do zaplacení. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023. O postoupení pohledávek z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni byl žalovaný vyrozuměn dopisem. I přes upomínku žalobkyně žalovaný svůj dluh nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že učinil nesporným, že s předchůdkyní žalobkyně uzavřel Smlouvu 1 na částku 24 000 Kč a Smlouvu 2 na částku 19 000 Kč. Dále žalovaný učinil nesporným, že na základě Smlouvy 1 uhradil předchůdkyni žalobkyně částku 20 839 Kč a na základě Smlouvy 2 částku 18 921 Kč. Žalovaný však namítl, že předchůdkyně žalobkyně nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením jak Smlouvy 1 tak i Smlouvy 2 ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný také namítl, že výše úroku v sazbě 75,93 %, resp. 64,63 %, ročně je zcela zjevně nepřiměřená a v hrubém rozporu s dobrými mravy. Žalovaný dále uvedl, že jeho náklady bydlení pro něj a jeho partnerku a dvě děti činí částku 19 800 Kč, přičemž jeho příjem jako OSVČ činí měsíčně 40 – 50 tisíc Kč. Žalovaný navrhoval, aby žalobkyni byla přiznána toliko částka 3 240 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, a ve zbytku byla žaloba zamítnuta.

3. Soud nařídil ve věci ústní jednání na den 10. 1. 2025, kdy byl i vyhlášen rozsudek ve věci.

4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:

5. Ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, (Smlouva 1) – součást elektronického spisu soud zjistil, že tuto žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně dne 16. 2. 2022, a to ve formě smlouvy o úvěru. V rámci Smlouvy se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 24 000 Kč, který se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit formou 48 měsíčních splátek každé ve výši 1 603 Kč včetně poplatku za pojištění. Úvěr měl být poskytnut na bankovní účet žalovaného , č. účtu, . Úroková sazba činila 64,63 %, RPSN dle Smlouvy činilo 87,67 %. V rámci Smlouvy bylo sjednáno i pojištění schopnosti splácet úvěr.

6. Z přílohy č. , hodnota, smlouvy o úvěru č. , hodnota, – součást elektronického spisu soud zjistil, že žalovaný v rámci Smlouvy 1 uzavřel i pojištění schopnosti splácet úvěr a to za měsíční pojistné 197 Kč, které tvořilo součást měsíční splátky dle Smlouvy 1.

7. Z hodnocení klienta ke smlouvě č. , hodnota, na č.l. 25 a součást elektronického spisu soud zjistil, že žalovaný měl mít čistý měsíční příjem 27 588 Kč, který mu měl plynout ze zaměstnání u společnosti , právnická osoba, , kde pracoval na dobu neurčitou. Žalovaný měl být svobodný, měl mít maturitu a bydlet u rodičů. Jako měsíční životní náklady byla kalkulována částka 3 860 Kč jako životní minimum, částka 2 603 Kč jako náklady na bydlení včetně inkasa a splátky předchůdkyni žalobkyně ve výši 1 113 Kč, celkem tedy 7 576 Kč. Volné zdroje pak činily částku 19 012 Kč měsíčně.

8. Z dokladu o vyplacení úvěru ze dne 16. 2. 2022 – součást elektronického spisu soud zjistil, že dne 16. 2. 2022 byla z účtu č. , č. účtu, zaslána na účet č. 439859160227/0100 pod variabilním symbolem , var. symbol, částka 24 000 Kč.

9. Z přehledu úhrad ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, – součást elektronického spisu soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně obdržela od žalovaného k úhradě jeho dluhu dle Smlouvy 1 v období od 25. 3. 2022 do 12. 6. 2023 celkem částku 20 839 Kč.

10. Z oznámení ze dne 21. 11. 2022 ke smlouvě č. , hodnota, – součást elektronického spisu soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného, že došlo k zesplatnění úvěru dle Smlouvy 1 a vyzvala jej k okamžité úhradě částky 29 836 Kč.

11. Ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, (Smlouva 2) – součást elektronického spisu soud zjistil, že tuto žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně dne 11. 10. 2021, a to ve formě smlouvy o úvěru. V rámci Smlouvy se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 19 000 Kč, který se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit formou 48 měsíčních splátek každé ve výši 1 113 Kč. Úvěr měl být poskytnut na bankovní účet žalovaného , č. účtu, . Úroková sazba činila 64,63 %, RPSN dle Smlouvy činilo 87,67 %.

12. Z hodnocení klienta ke smlouvě č. , hodnota, na č.l. 33 a součást elektronického spisu soud zjistil, že žalovaný měl mít čistý měsíční příjem 19 290 Kč, který mu měl plynout ze zaměstnání u společnosti , právnická osoba, , kde pracoval na dobu neurčitou. Žalovaný měl být svobodný, měl mít maturitu a bydlet u rodičů. Jako měsíční životní náklady byla kalkulována částka 3 860 Kč jako životní minimum a částka 2 603 Kč jako náklady na bydlení včetně inkasa, celkem tedy 6 463 Kč. Volné zdroje pak činily částku 11 827 Kč měsíčně.

13. Z dokladu o vyplacení úvěru ze dne 11. 10. 2021 – součást elektronického spisu soud zjistil, že dne 11. 10. 2021 byla z účtu č. , č. účtu, zaslána na účet č. 439859160227/0100 pod variabilním symbolem , var. symbol, částka 19 000 Kč.

14. Z přehledu úhrad ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, – součást elektronického spisu soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně obdržela od žalovaného k úhradě jeho dluhu dle Smlouvy 2 v období od 15. 11. 2021 do 12. 6. 2023 celkem částku 18 921 Kč.

15. Z oznámení ze dne 21. 11. 2022 ke smlouvě č. , hodnota, – součást elektronického spisu soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného, že došlo k zesplatnění úvěru dle Smlouvy 2 a vyzvala jej k okamžité úhradě částky 23 006 Kč.

16. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 11. 2023 – součást elektronického spisu soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně zastoupená žalobkyní oznámila žalovanému postoupení svých pohledávek ze Smlouvy 1 a Smlouvy 2 za žalovaným na žalobkyni.

17. Z plné moci ze dne 29. 6. 2023 – součást elektronického spisu soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně zmocnila žalobkyni k vyrozumění žalovaného o postoupení svých pohledávek za žalovaným na žalobkyni.

18. Z podacího lístku ze dne 14. 11. 2023 – součást elektronického spisu soud zjistil, že tohoto dne žalobkyně podala k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému.

19. Z předžalobní výzvy – součást elektronického spisu soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky 62 522,23 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení.

20. Z podacího lístku ze dne 21. 3. 2024 – součást elektronického spisu soud zjistil, že tohoto dne žalobkyně podala k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému.

21. Z oznámení o úhradě na č.l. 26 soud zjistil, že žalovaný dne 12. 11. 2021 obdržel od společnosti , právnická osoba, na svůj bankovní účet č. , č. účtu, částku 29 479 Kč.

22. Z oznámení o úhradě na č.l. 27 soud zjistil, že žalovaný dne 10. 12. 2021 obdržel od společnosti , právnická osoba, na svůj bankovní účet č. , č. účtu, částku 27 023 Kč.

23. Z výpisu příchozí platby na č.l. 28-28pv soud zjistil, že žalovaný dne 12. 1. 2022 obdržel od společnosti , právnická osoba, na svůj bankovní účet č. , č. účtu, částku 27 517 Kč.

24. Z hodnocení klienta na č.l. 29 soud zjistil, že žalovaný byl hodnocen skórem 377, tedy jako lepší segment klientů s nižším rizikem.

25. Z výpisu SOLUS na č.l. 30 soud zjistil, že žalovaný v tomto registru neměl žádný záznam.

26. Z výpisu příchozí platby na č.l. 31-31pv soud zjistil, že žalovaný dne 11. 2. 2022 obdržel od společnosti , právnická osoba, na svůj bankovní účet č. , č. účtu, částku 28 224 Kč.

27. Z výpisu příchozí platby na č.l. 32-32pv soud zjistil, že žalovaný dne 12. 8. 2021 obdržel od společnosti , právnická osoba, na svůj bankovní účet č. , č. účtu, částku 19 257 Kč.

28. Z výpisu příchozí platby na č.l. 34-34pv soud zjistil, že žalovaný dne 13. 9. 2021 obdržel od společnosti , právnická osoba, na svůj bankovní účet č. , č. účtu, částku 19 252 Kč.

29. Z výpisu SOLUS na č.l. 35 soud zjistil, že žalovaný v tomto registru neměl žádný záznam.

30. Z hodnocení klienta na č.l. 36 soud zjistil, že žalovaný byl hodnocen skórem 503, tedy jako nejlepší segment klientů s nízkým rizikem.

31. Z výpisu příchozí platby na č.l. 37-37pv soud zjistil, že žalovaný dne 13. 7. 2021 obdržel od společnosti , právnická osoba, na svůj bankovní účet č. , č. účtu, částku 19 363 Kč.

32. Z výpisu příchozí platby na č.l. 38-38pv soud zjistil, že žalovaný dne 11. 6. 2021 obdržel od společnosti , právnická osoba, na svůj bankovní účet č. , č. účtu, částku 18 474 Kč.

33. Soud neprovedl důkazy ve formě pověření pro , jméno FO, , pověření pro , jméno FO, , pověření pro , právnická osoba, , společného prohlášení smluvních stran a seznamu postupovaných pohledávek, protože těmito důkazy mělo být prokázáno postoupení uplatněných pohledávek v řízení na žalobkyni, což však vyplynulo z oznámení o postoupení pohledávek. Důkaz výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně soud neprovedl, protože se jím měla pouze osvědčit existence žalobkyně. Důkaz výpisem z účtu č. , č. účtu, za únor 2022 dle návrhu na č.l. 24 a výpisem z účtu č. , č. účtu, za říjen 2021 dle návrhu na č.l. 24pv soud neprovedl, protože dle názoru soudu bylo povinností předchůdkyně žalobkyně si tyto vyžádat, pokud to považovala za významné, před uzavřením samotných Smlouvy 1 a Smlouvy 2.

34. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav:

35. Dne 16. 2. 2022 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena Smlouva 1, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr – spotřebitelský úvěr ve výši 24 000 Kč. Daný úvěr poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne 16. 2. 2022 převodem na jím uvedený bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaný se opak zavázal poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet formou 48 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 603 Kč včetně poplatku za pojištění schopnosti splácet ve výši 197 Kč měsíčně. Žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně poskytnuté prostředky vrátit spolu s úrokem za půjčené prostředky ve výši 64,63 % ročně, RPSN byla 87,67 %. Žalovaný však své závazky ze Smlouvy 1 neplnil, když předchůdkyni žalobkyně uhradil na základě Smlouvy 1 toliko částku 20 839 Kč, předchůdkyně žalobkyně tak přistoupila ke zesplatnění úvěru oznámením ze dne 21. 11. 2022 a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dále dne 11. 10. 2021 uzavřena Smlouva 2, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr – spotřebitelský úvěr ve výši 19 000 Kč. Daný úvěr poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne 11. 10. 2021 převodem na jím uvedený bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaný se opak zavázal poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet formou 48 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 113 Kč. Žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně poskytnuté prostředky vrátit spolu s úrokem za půjčené prostředky ve výši 64,63 % ročně, RPSN byla 87,67 %. Žalovaný však své závazky ze Smlouvy 2 neplnil, když předchůdkyni žalobkyně uhradil na základě Smlouvy 2 toliko částku 18 921 Kč, předchůdkyně žalobkyně tak přistoupila ke zesplatnění úvěru oznámením ze dne 21. 11. 2022 a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky. Předchůdkyně žalobkyně následně postoupila své pohledávky za žalovaným ze Smlouvy 1 i Smlouvy 2 na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, o čemž předchůdkyně žalobkyně, zastoupená žalobkyní na základě plné moci, informovala žalovaného. Žalobkyně následně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak bezúspěšně.

36. Z předloženého hodnocení klienta a výpisů z účtů vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně ověřila příjem žalovaného před uzavřením jak Smlouvy 1 tak i Smlouvy 2 vždy čtyři měsíce zpětně, kdy před uzavřením Smlouvy 1 činil jeho průměrný příjem 28 060,75 Kč čistého měsíčně a před uzavřením Smlouvy 2 činil jeho průměrný příjem 19 086 Kč čistého měsíčně, což i rámcově odpovídá zjištěním předchůdkyně žalobkyně v rámci obou hodnocení klienta před uzavřením smlouvy. Bonitu žalovaného pak předchůdkyně žalobkyně před uzavřením Smlouvy 1 i Smlouvy 2 ověřovala v registru SOLUS. V rámci scoringu předchůdkyně žalobkyně byl pak žalovaný vyhodnocen jako nejméně rizikový segment, popř. jako klient s nižší mírou rizika.

37. Žalobkyně tak sice v žalobě i v doplnění žaloby ze dne 4. 9. 2024 tvrdí, že předchůdkyně žalobkyně dostatečně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, nicméně z předložených podkladů vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně ověřovala toliko příjmovou stránku žalovaného výpisy transakcí na jeho účtu. Ohledně výdajové stránky žalovaného a jeho rodinných a majetkových poměrů předchůdkyně žalobkyně vycházela toliko z prohlášení žalovaného a svých kalkulací, když celkové měsíční náklady žalovaného kalkulovala z částky životního minima 3 860 Kč a nákladů na bydlení 2 603 Kč včetně záloh na služby a energie, kterou předchůdkyně žalobkyně považovala za odpovídající náklad pro danou oblast. Částka 3 860 Kč jako celkové měsíční náklady dospělé zaměstnané osoby, bez nákladů na bydlení, se přitom soudu jeví jako velmi nízká s přihlédnutím k cenám potravin, léků, telekomunikačních služeb, dopravy atd. Taktéž částka 2 603 Kč jako celkové měsíční náklady na bydlení se jeví jako podhodnocená s ohledem na náklady na vodné a stočné, záloh na plyn a elektřinu, odpady atd. Z posouzení úvěruschopnosti žalovaného předchůdkyní žalobkyně navíc vyplývá, že žalovaný měl mít měsíčně disponibilních cca 19 012 Kč resp. 11 827 Kč. Předchůdkyni žalobkyně pak nepřišlo vůbec zvláštní, že žalovaný potřebuje půjčku 24 000 Kč, resp. 19 000 Kč, se splatností dva roky a je ochoten akceptovat RPSN 87,67 %. Soud tak shledal posouzení úvěruschopnosti žalovaného předchůdkyní žalobkyně jako nedostatečné.

38. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

39. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen „ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

40. Dle § 87 odst. 1 ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

41. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1,42. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

43. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný měli v úmyslu uzavřít Smlouvu 1 a Smlouvu 2 jako smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. Předchůdkyně žalobkyně na základě tohoto poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 24 000 Kč a 19 000 Kč. Žalovaný úvěry nesplatil řádně a včas. Předchůdkyně žalobkyně však při uzavírání Smlouvy 1 i Smlouvy 2 dle názoru soudu nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, čímž porušila ust. § 86 odst. 1 ZSU. Následkem této skutečnosti je Smlouva dle § 87 odst. 1 ZSU neplatná a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle § 87 odst. 1 ZSU.

44. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo 32 Odo 1726/2006), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 1 As 30/2015), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU/2763/2018-24 a nález FA/SR/SU/779/2019 - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU, patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany předchůdkyně žalobkyně, jako poskytovatele spotřebitelského úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, pokud vůbec, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU. O této skutečnosti vypovídá zejména skutečnost, že předchůdkyně žalobně sice ověřila příjmy žalovaného, avšak ohledně výdajů vycházela čistě z jeho prohlášení a svých kalkulací, které se navíc jeví jako pravděpodobně podhodnocené. Předchůdkyně žalobkyně tak měla lépe ověřit výdaje žalovaného, např. vyžádáním si celkových výpisů z účtů za předmětné období.

45. Předchůdkyní žalobkyně skutečně poskytnutou částku ve výši celkem 43 000 Kč (24 000 Kč a 19 000 Kč) původně z důvodu poskytnutí úvěrů – spotřebitelských úvěrů, je tak třeba považovat za bezdůvodné obohacení žalovaného, když bylo plněno na základě neplatného právního důvodu. V takovém případě je žalovaný povinen obdržené plnění dle § 87 odst. 1 ZSU vrátit žalobkyni, což do podání žaloby učinil v rozsahu 39 760 Kč (20 839 Kč + 18 921 Kč). Ke dni vydání tohoto rozsudku tak trvá u žalovaného bezdůvodné obohacení v rozsahu 3 240 Kč (3 161 Kč + 79 Kč). Vzhledem k neplatnosti Smlouvy 1 a Smlouvy 2 jako celku se neuplatní ani její ujednání o době, do kdy měly být poskytnuté prostředky vráceny žalovaným předchůdkyni žalobkyně, ani ujednání o úrocích, poplatcích a dodatečných službách, včetně pojištění. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána dle § 1879 o.z. na základě smlouvy o postoupení pohledávek o jejíž existenci bylo učiněno oznámení postupitele.

46. V návaznosti na výše uvedené soud vyhověl žalobě v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I., v ostatním žalobu ve výroku II. zamítl a to včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení. V dané věci je totiž třeba aplikovat ust. § 87 ZSU jakožto speciální úpravu k obecné úpravě bezdůvodného obohacení dle § 2991 o.z. Žalobkyni tak sice zůstává nárok na vydání bezdůvodného obohacení, avšak v nové době splatnosti, jež v tomto případě byla určena ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyni tak vznikne nárok na zákonný úrok z prodlení až v situaci, kdy povinnost uložená tímto rozsudkem nebude plněna dobrovolně (k tomu srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. 33 Odo 3675/2021)

47. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení v částce 7 128,86 Kč, přičemž tato částka představuje 90,92 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 4,54 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 95,46 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 45 686,95 Kč sestávající z částky 2 940 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 2 940 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé ze dne 21. 10. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 480 Kč ve výši 1 360,80 Kč, když vyjádření žalovaného ze dne 12. 12. 2024 soud neshledal jako účelné a omluva z jednání není vyjádření ve věci samé. 90,92 % z částky 7 840,80 Kč je 7 128,86 Kč. Tuto částku je žalobkyně povinna žalovanému zaplatit k rukám zástupce žalovaného dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

48. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť s ohledem na žalovaným tvrzené majetkové poměry a jeho příjmy nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.