34 C 227/2024

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Krkoškou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 11 504,40 Kč s příslušenstvím ( předmět sporu )

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 504,40 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 11 504,40 Kč od 23. 3. 2024 do zaplacení a s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 11 504,40 Kč od 23. 3. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 11 504,40 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela dne 24. 1. 2018 Smlouvu o bankovních službách, na základě které žalobkyně vedla pro žalovaného běžný účet. č. , č. účtu, . Žalobkyně následně dne 11. 5. 2022 uzavřela se žalovaným Smlouvu o povoleném debetu (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě umožnila žalovanému přečerpat tento jeho běžný účet o částku 10 000 Kč. Žalovaný však své povinnosti ze Smlouvy neplnil řádně, když na jeho účtu byl evidován nepovolený debet, který nebyl vyrovnán ani po dopisu žalobkyně ze dne 7. 8. 2023. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil, odstoupila žalobkyně dopisem ze dne 29. 2. 2024 od smlouvy o bankovních službách se žalovaným a ke dni zániku běžného účtu žalovaného, tj. k 21. 3. 2024, byl nepovolený debet žalovaného převeden na účet pohledávek č. , č. účtu, . Žalovaný svůj dluh neuhradil ani přes zaslání předžalobní upomínky ze dne 15. 4. 2024.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:

5. Ze smlouvy o bankovních službách soud zjistil, že tuto uzavřela žalobkyně se žalovaným dne 24. 1. 2018 a žalobkyně se na jejím základě zavázala vést pro žalovaného platební účet č. , č. účtu, .

6. Ze Smlouvy soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným dne 11. 5. 2022 a žalobkyně se v ní zavázala poskytnout žalovanému úvěr k jeho účtu č. , č. účtu, s úvěrovým rámcem 10 000 Kč. Úvěr se v rozsahu úvěrového rámce úročil sazbou 19,99 % ročně, RPSN činilo 21,98 %. Částka přečerpaná nad rámec úvěrového rámce se úročila sazbou 25 % ročně a byla označena jako nepovolený debet.

7. Z návrhu rozhodnutí o poskytnutí povoleného nezajištěného debetu na č.l. 23 soud zjistil, že žalobkyně kalkulovala s náklady žalovaného na bydlení ve výši 4 000 Kč, spořením 370 Kč a ostatními výdaji 1 000 Kč měsíčně, žalovaný měl nesplacenou jistinu úvěru 261 042,02 Kč a měsíční příjem 40 000 Kč. Žalobkyně také provedla kontrolu v různých registrech jako insolvenční registr, existenci exekucí, úvěru po splatnosti, registr RRS, registru BRKI, NRKI a SOLUS. Žalovaný měl mít střední vzdělání, bydlet v nájmu, být svobodný, bez vyživovacích povinností.

8. Ze žádosti žalovaného o poskytnutí povoleného nezajištěného debetu na č.l. 25 sud zjistil, že žalovaný žádal o kontokorentní úvěr v rámci 10 000 Kč, měl být svobodný, bez vyživovacích povinností, se středním vzděláním, s měsíční mzdou 40 000 Kč. Jako výdaje žalovaný uvedl částku 4 000 Kč na výdaje domácnosti a částku 1 370 Kč na ostatní výdaje, měl být bez závazků mimo žalobkyni.

9. Ze sjetiny z registru žalobkyně na č.l. 28 soud zjistil, že neměl záznam v registrech BRKI a NRKI a v registru SOLUS.

10. Z výpisu z bankovního účtu č. , č. účtu, ze dne 11. 3. 2022 na č.l. 22 soud zjistil, že tento bankovní účet byl veden na osobu žalovaného, je za období 12. 2. 2022 až 11. 3. 2022 a jeho počáteční stav je 28,38 Kč a konečný 12 635,08 Kč, když z něj plyne, že žalovaný dne 15. 2. 2022 obdržel mzdu od , právnická osoba, ve výši 40 000 Kč.

11. Z výpisu z bankovního účtu č. , č. účtu, ze dne 12. 4. 2022 na č.l. 24 soud zjistil, že tento bankovní účet byl veden na osobu žalovaného, je za období 12. 3. 2022 až 12. 4. 2022 a jeho počáteční stav je 12 635,08 Kč a konečný 9,48 Kč, když z něj plyne, že žalovaný dne 15. 3. 2022 obdržel mzdu od , právnická osoba, ve výši 31 800 Kč.

12. Z výpisu z bankovního účtu č. , č. účtu, ze dne 11. 2. 2022 na č.l. 26 soud zjistil, že tento bankovní účet byl veden na osobu žalovaného, je za období 13. 1. 2022 až 11. 2. 2022 a jeho počáteční stav je -8,05 Kč a konečný 28,38 Kč, když z něj plyne, že žalovaný dne 14. 1. 2022 obdržel mzdu od , právnická osoba, ve výši 37 800 Kč.

13. Z výpisu z bankovního účtu č. , č. účtu, ze dne 12. 1. 2022 na č.l. 27 soud zjistil, že tento bankovní účet byl veden na osobu žalovaného, je za období 11. 12. 2021 až 12. 1. 2022 a jeho počáteční stav je 18,12 Kč a konečný -8,05 Kč, když z něj plyne, že žalovaný dne 15. 12. 2021 obdržel mzdu od , právnická osoba, ve výši 36 000 Kč.

14. Z oznámení o vzniku nepovoleného debetu ze dne 7. 8. 2023 soud zjistil, že žalobkyně upozornila žalovaného na existenci nepovoleného debetu u účtu č. , č. účtu, vedeného žalobkyní pro žalovaného ve výši 242,42 Kč (rozdíl mezi povoleným debetem 10 000 Kč a aktuální výši debetu 10 242,42 Kč) a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě částky 742,42 Kč.

15. Z odstoupení od smlouvy ze dne 29. 2. 2024 soud zjistil, že žalobkyně tímto dopisem odstoupila od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu pro účet č. , č. účtu, .

16. Z oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek ze dne 22. 3. 2024 soud zjistil, že žalobkyně ke dni 22. 3. 2024 zrušila účet vedený pro žalovaného č. , č. účtu, z důvodu odstoupení ze strany žalobkyně a informovala žalovaného, že nesplacený dluh byl převeden na účet pohledávek č. , č. účtu, .

17. Z výpisu z bankovního účtu č. , č. účtu, ze dne 21. 3. 2024 soud zjistil, že tento bankovní účet byl veden na osobu žalovaného, je za období 13. 3. 2024 až 21. 3. 2024 a jeho počáteční stav je – 9 142,71 Kč a konečný 0 Kč, když 19. 3. 2024 z něj byly provedeny exekuční srážky a dne 21. 3. 2024 byla na něj provedena úhrada ve výši 11 504,40 Kč s označením převod dluhu na zvláštní účet č. , č. účtu, .

18. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 4. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částku 11 683,48 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení.

19. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné.

20. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav:

21. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 24. 1. 2018 smlouvu o bankovních službách, na jejímž základě vedla pro žalovaného platební účet č. , č. účtu, . Následně dne 11. 5. 2022 uzavřela žalobkyně se žalovaným Smlouvu, v níž se zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr k jeho účtu č. , č. účtu, s úvěrovým limitem 10 000 Kč, který se úročil sazbou 19,99 % ročně, RPSN činilo 21,98 %. Před uzavřením Smlouvy žalobkyně ověřila majetkovou situaci žalovaného na základě výpisu veškerých transakcí na jeho běžném účtu č. , č. účtu, za období od 11. 12. 2021 do 12. 4. 2022 a náhledem do registru BRKI, NRKI a SOLUS a identifikovala dosavadní závazky žalovaného. Žalovaný však své povinnosti ze Smlouvy řádně neplnil, a to ani přes výzvu žalobkyně ze dne 7. 8. 2023. Žalobkyně pak dne 29. 2. 2024 přistoupila k odstoupení od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu pro účet č. , č. účtu, a dne 22. 3. 2024 tento účet zrušila a nesplacený dluh žalovaného převedla na účet pohledávek č. , č. účtu, . Žalovaný své závazky neuhradil ani přes předžalobní výzvu ze dne 15. 4. 2024.

22. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen „ZSU“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Dle § 122 odst. 4 ZSU u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

24. Dle § 135 odst. 1 ZSU dohled nad dodržováním povinností poskytovatele, zprostředkovatele nebo osoby pořádající odborné zkoušky zaměřené na prokázání odborných znalostí a dovedností podle tohoto zákona, stanovených tímto zákonem a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1125/2014, vykonává Česká národní banka.

25. Dle § 7 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soud řád, (dále jen „o.s.ř.“), v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.

26. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

27. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

28. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaný, jako spotřebitelem, vznikl závazkový právní vztah na základě platně uzavřené smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o.z., neboť žalobkyně v souladu s § 86 odst. 1 ZSU řádně posoudila schopnost žalovaného plánovaný úvěr splatit. K této otázce soud uvádí, že žalobkyně doložila, že při posuzování úvěruschopnosti vycházela z posouzení všech pohybů na účtu žalovaného za období čtyřech kalendářních měsíců, což se soudu jeví jako dostatečná doba k odhadnutí příjmů a výdajů žalovaného. Pokud by se ukázalo, že žalobkyně měla tyto procesy chybně nastaveny, jednalo by se o případ, k jehož posouzení by měl pravomoc příslušný orgán dohledu nad poskytováním spotřebitelských úvěrů, v tomto případě dle § 135 odst. 1 ZSU tedy Česká národní banka. Příslušnost soudu k posouzení správnosti nastavení procesů zkoumání úvěruschopnosti není dle § 7 odst. 1 o.s.ř. dána. Součástí Smlouvy o úvěru bylo i ujednání o platbě úroků ve výši 19,90 % ročně, které však žalobkyně požaduje pouze ve výši 14,75 % ročně. Na základě opakovaného porušování povinností žalovaného splácet řádně a včas své peněžité závazky vůči žalobkyni úhradou sjednaných splátek, bylo žalovanému zasláno dne 7. 8. 2023 oznámení o vzniku nepovoleného debetu a následně pak žalobkyně přistoupila dne 29. 2. 2024 k odstoupení od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu pro účet č. , č. účtu, a dne 22. 3. 2024 žalobkyně tento účet vedený pro žalovaného zrušila a nesplacený dluh převedla na účet pohledávek č. , č. účtu, . Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svých výše uvedených závazků, náleží žalobkyni dle § 1970 o. z. rovněž úroky z prodlení, které jsou požadovány od data zrušení účtu vedeného žalobkyní pro žalovaného, a to ve výši zákonných úroků z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se tedy domáhá po žalovaném pohledávky i jejího příslušenství po právu, a soud proto žalobě výrokem I. vyhověl.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 504,40 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit zástupci žalobkyně.

30. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.