Okresní soud v Chomutově · Rozsudek

34 C 283/2025

č. j. 34 C 283/2025-46

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-01-09 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSCV:2026:34.C.283.2025.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Chomutově rozhodl, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, protože poskytovatel nedostatečně ověřil úvěruschopnost žalované. Soud se opřel o § 86 odst. 1 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, podle nichž poskytovatel musí posoudit schopnost spotřebitele splácet úvěr na základě spolehlivých a ověřených informací. Žalobkyně nesplnila povinnost odborné péče, protože vycházela pouze z prohlášení žalované a svých interních kalkulací bez ověření skutečných příjmů a výdajů. Soud proto rozhodl o návratu částky poskytnutého úvěru bezdůvodného obohacení, včetně zákonného úroku z prodlení až po neúčelné plnění povinnosti.

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Krkoškou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 58 391,35 Kč s příslušenstvím (úvěr)

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a co do zaplacení částky částka se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“) s úvěrovým rámcem částka, z nějž žalovaná vyčerpala celkem částku částka. Žalovaná se zavázala žalobkyni tento úvěr splatit do datum. Žalovaná využila také volitelné služby žalobkyně ve formě služby „Anonymizováno“ za poplatek ve výši částka. Žalobkyně předmětný úvěr poskytla žalované bezhotovostním převodem na její účet č. č. účtu dne datum v částce částka a dne datum v částce částka. Předmětem žaloby je tak uplatněná jistina ve výši částka, poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši částka, smluvní úrok ve výši částka, poplatek za službu „Presto“ ve výši částka, smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny od datum do datum ve výši částka. Během trvání Smlouvy žalovaná uhradila žalobkyni toliko částku částka (v podání žalobkyně ze dne datum na č.l. 17pv je chyba v součtu, když je zde uvedenou pouze částka). I přes předžalobní upomínku zástupce žalobkyně ze dne datum žalovaná svůj dluh nezaplatila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez jednání již v žalobě. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:

5. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že tuto žalobkyně uzavřela se žalovanou dne datum. V rámci Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované Anonymizováno Anonymizováno úvěr s úvěrovým rámcem až částka bezhotovostním převodem na bankovní účet č.ú. č. účtu. Žalovaná se zavázala poskytnutý Anonymizováno úvěr splatit do datum spolu s poplatkem za vyčerpání tranše ve výši 1,99 % z čerpané částky a poplatkem za službu „Presto“ ve výši částka za každou tranši. Úvěr měl být poskytnut pod variabilním symbolem var. symbol. RPSN úvěru činilo 1 180,89 %. Dle článku VIII. Sankce, odst. 1 Smlouvy ocitne-li se žalovaná v prodlení vzniká žalobkyni krom jiného nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky do jejího zaplacení.

6. Z autorizace ověření totožnosti soud zjistil, že žalobkyně ověřila totožnost žalované prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet č. č. účtu.

7. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že v domácnosti žalované měly žít Anonymizováno osoby, z nichž každá měla svůj příjem, náklady na bydlení žalované měly činit částka měsíčně, nezbytné výdaje nejsou uvedeny, zbytné výdaje pak měly činit částka měsíčně, výdaje na půjčky pak částka. Ověřený čistý měsíční příjem žalované měl činit částka, což odpovídá deklarovanému příjmu žalované částka. Minimální výdaje žalované pak měly činit částka, tedy méně než jen žalovanou deklarované náklady na půjčky, a její disponibilní příjem měl činit částka. Tento výpočet však dle názoru soudu nevychází, když pokud je z částky čistého měsíčního příjmu částka (jež použila žalobkyně) odečtena částka nákladů na bydlení částka, částka zbytných výdajů částka, částka splátek úvěrů částka a částka minimálních výdajů částka, činí výsledek částka.

8. Z identifikovaných příjmů – součást elektronického spisu soud zjistil, že žalobkyně uvedla, že ověřila čistý měsíční příjem žalované ve výši částka. Mezi uvedenými položkami je krom jiného uveden příjem částka ze dne datum, příjem částka ze dne datum a příjem ve výši částka ze dne datum.

9. Z obecných principů posuzování a filozofie společnosti soud zjistil, že jakým způsobem žalobkyně ověřuje úvěruschopnost svých klientů, tedy i žalované. V tomto dokumentu žalobkyně odkazuje i na své další interní kalkulace a dále uvádí, že vychází i z metodiky ČNB.

10. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že žalobkyně vyplatila žalované na bankovní účet č. účtu dne datum částku částka a následně dne datum částku částka, celkem částku částka.

11. Z emailu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky částka představující nároky uplatněné v tomto řízení.

12. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobkyně dne datum skrze svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě částky částka představující nároky uplatněné v tomto řízení.

13. Z podacího lístku soud zjistil, že zástupce žalobkyně zaslal dne datum žalované doporučenou zásilku.

14. Z výpisu z běžného účtu na č.l. 19 soud zjistil, že se jedná o výpis z účtu č. IBAN za období datum až datum, tedy za období i po poskytnutí druhé tranše úvěru dle Smlouvy. Počáteční stav tohoto účtu byl částka a konečný částka. Z tohoto výpisu nejsou zřejmé úhrady žalované např. za nájem, popř. za služby spojené s užíváním bytu nebo domu. Na tomto účtu jsou zachyceny platby různých úvěrů žalované, např. dne datum částka částka, dne datum částka částka a částka, přičemž stejného dne žalovaná získala půjčku částka od společnosti Anonymizováno Anonymizováno. Dále pak např. úhrada půjčky dne datum ve výši částka, když den před tím získala půjčku od společnosti právnická osoba ve výši částka. Jako příjem žalované soud identifikoval platby od společnosti Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno-Anonymizováno ze dnů datum ve výši částka, datum ve výši částka, datum ve výši částka a např. datum ve výši částka. Na tomto účtu jsou zachyceny také příchozí platby ze dne datum ve výši částka a dne datum ve výši částka z jiného účtu žalované a dne datum příchozí platba od právnická osoba. ve výši částka.

15. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné.

16. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav: Dne datum byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena Smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový spotřebitelský úvěr s úvěrovým rámcem až částka. Žalovaná se zavázala poskytnutý spotřebitelský úvěr splatit do datum spolu s poplatkem za vyčerpání tranše ve výši 1,99 % z čerpané částky, poplatkem za službu „Presto“ ve výši částka za každou tranši. Úvěr měl být poskytnut pod variabilním symbolem var. symbol. RPSN úvěru činilo 1 180,89 %. Dle článku VIII. Sankce, odst. 1 Smlouvy ocitne-li se žalovaná v prodlení s úhradou dlužné splátky vzniká žalobkyni krom jiného nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky do jejího zaplacení. Daný úvěr poskytla žalobkyně žalované bankovním převodem na jí uvedené číslo účtu č. účtu v celkem hodnota tranších, a to dne datum ve výši částka a dne datum ve výši částka, celkem tedy v částce částka. Na úhradu svých závazků žalovaná uhradila dle tvrzení žalobkyně toliko částku částka. Žalovaná své závazky neuhradila ani po zaslání předžalobní výzvy zástupce žalobkyně ze dne datum.

17. Žalobkyně sice v žalobě i v jejím doplnění ze dne datum tvrdí, že žalobkyně dostatečně prověřila schopnost žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, avšak k tomuto svému tvrzení nedoložila žádnou relevantní dokumentaci vyjma dokumentů Identifikované příjmy, Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti právnická osoba., dokument obsahující popis obecných principů a filozofie žalobkyně a výpis z běžného účtu č. IBAN za období datum až datum. Dokument Identifikované příjmy a popis obecných principů a filozofie žalobkyně jsou však pouze interními dokumenty žalobkyně a ve vztahu k příjmům není zřejmé, jak byly tyto zjištěny. Ohledně dokumentu Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti právnická osoba., tento opět představuje jen výpis z interního systému žalobkyně. Dle tohoto dokumentu měla mít žalovaná čistý měsíční příjem částka, což odpovídá i předloženému výpisu z účtu. Měsíční výdaje žalované pak žalobkyně vyčíslila na částku částka, dále pak částkou částka na splácení jiných úvěrů, částky částka jako nákladů na bydlení, částky částka na zbytné výdaje. K tomuto soud uvádí, že vyšel z toho, že tyto čtyři položky tvoří samostatné nákladové položky, protože jedna se týká nákladů na bydlení, druhá zbytných výdajů, třetí nákladů na jiné úvěry a tedy čtvrtá položka ve výši částka musí zahrnovat nezbytné výdaje typu strava, doprava, ošacení, léky atd. Celková disponibilní částka žalované tak nečinila částka, nýbrž ve výši cca částka (částka – částka – částka – Anonymizováno Anonymizováno – částka). Z předloženého výpisu z účtu však vyplynulo, že žalovaná si brala různé spotřebitelské úvěry, minimálně v jednom případě ve výši částka, přičemž svůj účet zadotovala i dalšími dvěma platbami ve výši částka a částka z nezjištěného zdroje. Z předloženého výpisu z účtu také vyplynulo, že žalovaná přistoupila k úhradě svých dosavadních spotřebitelských úvěrů braním si nových spotřebitelských úvěrů. Jako významné zjištění soud učinil i skutečnost, že dle bilance na účtu žalované za předmětný rok a po jeho dotování i výše uvedenými částkami skončila v zůstatku částka. Dále není zřejmé, z čeho žalobkyně vycházela při určení nákladů na splácení jiných úvěrů žalované ve výši částka měsíčně, když předmětné úvěrové smlouvy nepředložila. Žalobkyně tak při ověřování úvěruschopnosti žalované očividně kalkulovala jen s částkami, které tvrdila žalovaná, popř. vychází z vlastních kalkulací žalobkyně, avšak jejich výsledek nebyl ověřen vůči získaným datům zejména z výpisu z bankovního účtu žalované. S odkazem na tyto skutečnosti soud shledal posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyní jako nedostatečné.

18. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od datum („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen „ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

22. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalobkyně a žalovaná měly v úmyslu uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. Žalobkyně na základě tohoto poskytla žalované finanční prostředky ve výši částka. Žalovaná úvěr nesplatila řádně a včas. Žalobkyně však při uzavírání Smlouvy dle názoru soudu nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované, čímž porušila ust. § 86 odst. 1 ZSU. Následkem této skutečnosti je Smlouva dle § 87 odst. 1 ZSU neplatná a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle § 87 odst. 1 ZSU.

23. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. spisová značka nebo spisová značka), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. spisová značka), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU/2763/2018-24 a nález FA/SR/SU/779/2019 - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany žalobkyně, jako poskytovatele úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalované, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU. O této skutečnosti vypovídá zejména skutečnost, že žalobkyně předložila soudu výpis z účtu žalované, který byl očividně pořízen až po poskytnutí prostředků žalované. Z tohoto výpisu je pak zřejmé, že jeho bilance činila částka, a to i přes jeho dodatečné financování spotřebitelskými úvěry, z nichž minimálně jeden byl ve výši přes částka, a dvěma platbami žalované ve výši částka a částka. O původu těchto dvou plateb žalobkyně nezjišťovala ničeho, je však silně nepravděpodobné, že by se jednalo o vlastní prostředky žalované, protože pokud by jimi disponovala jistě by si nebrala spotřebitelské úvěry. Žalobkyně také očividně nevzala v potaz, že žalovaná silně rizikově splácí své stávající spotřebitelské úvěry z nových spotřebitelských úvěrů, čímž se dostává do dluhové spirály.

24. Žalobkyně tak očividně při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházela jen z jejích prohlášení a svých kalkulací, aniž by je ověřovala vůči získaným, které si navíc očividně opatřila až ex post. Žalobkyně tak měla vyčkat s poskytnutím úvěru až na okamžik, kdy si obstará veškeré nezbytné podklady pro posouzení úvěruschopnosti žalované a tyto podklady řádně vyhodnotit, zejména s ohledem na časté využívání spotřebitelských úvěrů žalovanou, jejich splácení prostřednictvím nových spotřebitelských úvěrů a v neposledně řadě identifikovat neobvyklé příjmy žalované, které přesahují její běžnou příjmovou hladinu.

25. Žalobkyní skutečně poskytnutou částku ve výši částka původně z důvodu poskytnutí spotřebitelského úvěru, je tak třeba považovat za bezdůvodné obohacení žalované, když bylo plněno na základě neplatného právního důvodu. V takovém případě je žalovaná povinna obdržené plnění dle § 87 odst. 1 ZSU vrátit žalobkyni, což do podání žaloby učinila dle tvrzení žalobkyně jen v rozsahu částka. Ke dni vydání tohoto rozsudku tak trvá u žalované bezdůvodné obohacení v rozsahu částka. Vzhledem k neplatnosti Smlouvy jako celku se neuplatní ani její ujednání o době, do kdy měly být poskytnuté prostředky vráceny žalovanou žalobkyni, ani ujednání o úrocích, poplatcích, smluvních pokutách a dodatečných službách.

26. V návaznosti na výše uvedené soud vyhověl žalobě v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I., v ostatním žalobu ve výroku II. zamítl a to včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení. V dané věci je totiž třeba aplikovat ust. § 87 ZSU jakožto speciální úpravu k obecné úpravě bezdůvodného obohacení dle § 2991 o.z. Žalobkyni tak sice zůstává nárok na vydání bezdůvodného obohacení, avšak v nové době splatnosti, jež v tomto případě byla určena ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyni tak vznikne nárok na zákonný úrok z prodlení až v situaci, kdy povinnost uložená tímto rozsudkem nebude plněna dobrovolně (k tomu srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. spisová značka).

27. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla úspěšná co do částky částka, žalovaná pak byla úspěšná v částce částka plus uplatněný zákonný úrok z prodlení. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaná by měla mít právo na náhradu svých nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že však žalované žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

28. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.