34 C 323/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Krkoškou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 11 693,90 Kč s příslušenstvím (úvěr)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a co do zaplacení částky , částka, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“) s úvěrovým rámcem , částka, , z nějž žalovaný vyčerpal celkem částku , částka, . Žalovaný se zavázal žalobkyni tento úvěr splatit do , datum, . Žalovaný využil také volitelné služby žalobkyně ve formě služby „Presto“ za poplatek ve výši , částka, . Žalobkyně předmětný úvěr poskytla žalovanému bezhotovostním převodem na jeho účet č. , č. účtu, dne , datum, . Předmětem žaloby je tak uplatněná jistina ve výši , částka, , poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši , částka, , smluvní úrok ve výši , částka, a poplatek za službu „Presto“ ve výši , částka, a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Během trvání Smlouvy žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho. I přes předžalobní upomínku zástupce žalobkyně ze dne , datum, žalovaný svůj dluh nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez jednání již v žalobě. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:

5. Ze smlouvy o úvěru – součást elektronického spisu soud zjistil, že tuto žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, . V rámci Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový spotřebitelský úvěr s úvěrovým rámcem až , částka, bezhotovostním převodem na bankovní účet č.ú. , IBAN, . Žalovaný se zavázal poskytnutý spotřebitelský úvěr splatit do , datum, spolu s poplatkem za vyčerpání tranše ve výši 1,99 % z čerpané částky a poplatkem za službu „Presto“ ve výši , částka, . Úvěr měl být poskytnut pod variabilním symbolem , var. symbol, . RPSN úvěru činilo 2 051,60 %. Dle článku VIII. Sankce, odst. 1 Smlouvy ocitne-li se žalovaný v prodlení vzniká žalobkyni krom jiného nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky do jejího zaplacení.

6. Z autorizace ověření totožnosti – součást elektronického spisu soud zjistil, že žalobkyně ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet č. , č. účtu, .

7. Z výpisu BankID – součást elektronického spisu soud zjistil, že žalobkyně ověřila totožnost žalovaného skrze BankID.

8. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti – součást elektronického spisu soud zjistil, že v domácnosti žalovaného měly žít dvě osoby, z nichž každá měla svůj příjem, náklady na bydlení žalovaného měly činit , částka, měsíčně, nezbytné výdaje nejsou uvedeny, zbytné výdaje pak měly činit , částka, měsíčně, výdaje na jíné půjčky žalovaný neměl mít. Ověřený čistý měsíční příjem žalovaného měl činit , částka, , deklarovaný příjem pak měl činit , částka, . Minimální výdaje žalovaného pak měly činit , částka, a jeho disponibilní příjem měl činit , částka, . Tento výpočet však dle názoru soudu nevychází, když pokud je z částky čistého měsíčního příjmu , částka, (jež použila žalobkyně) odečtena částka nákladů na bydlení , částka, , částka zbytných výdajů , částka, a částka minimálních výdajů , částka, , činí výsledek mínus , částka, .

9. Z identifikovaných příjmů – součást elektronického spisu soud zjistil, že žalobkyně uvedla, že získala přehled příchozích transakcí žalovaného za období od , datum, do , datum, z účtů č. , IBAN, , , IBAN, , , IBAN, , , IBAN, a , IBAN, .

10. Z obecných principů posuzování a filozofie společnosti – součást elektronického spisu soud zjistil, že jakým způsobem žalobkyně ověřuje úvěruschopnost svých klientů, tedy i žalovaného. V tomto dokumentu žalobkyně odkazuje i na své další interní předpisy a dále uvádí, že vychází i z metodiky ČNB.

11. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli – součást elektronického spisu soud zjistil, že žalobkyně vyplatila žalovanému na bankovní účet , č. účtu, dne , datum, částku , částka, .

12. Z emailu ze dne , datum, – součást elektronického spisu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky , částka, představující nároky uplatněné v tomto řízení.

13. Z předžalobní výzvy – součást elektronického spisu soud zjistil, že žalobkyně dne , datum, skrze svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky , částka, představující nároky uplatněné v tomto řízení.

14. Z podacího lístku – součást elektronického spisu soud zjistil, že zástupce žalobkyně zaslal dne , datum, žalovanému doporučenou zásilku.

15. Z výpisu z běžného účtu na č.l. 20 soud zjistil, že se jedná o výpis z účtu č. , IBAN, , z účtu č. , IBAN, , z účtu č. , IBAN, , z účtu č. , IBAN, a z účtu č. , IBAN, . Výpis z účtu č. , IBAN, se vztahuje k období od , datum, do , datum, . Počáteční stav tohoto účtu byl , částka, a konečný , částka, . Mezi příjmy tohoto účtu je příchozí platba , částka, od společnosti , Anonymizováno, s.r.o. Důvod této platby však není zřejmý. Na tomto účtu také nejsou identifikovatelné žádné platby týkající se bydlení žalovaného, popř. jeho pravidelných měsíčních nákladů. Výpis z účtu č. , IBAN, se vztahuje k období od , datum, do , datum, . Počáteční stav tohoto účtu byl , částka, a konečný , částka, . Na tomto účtu také nejsou identifikovatelné žádné platby týkající se bydlení žalovaného, popř. jeho pravidelných měsíčních nákladů. Výpis z účtu č. , IBAN, se vztahuje k období od , datum, do , datum, . Počáteční stav tohoto účtu byl , částka, a konečný , částka, . Z tohoto výpisu je zřejmé, že žalovaný dne , datum, uhradil na kauci bytu částku , částka, a stejného dne i , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ve výši , částka, . Dne , datum, pak opět uhradil na , Anonymizováno, a , Anonymizováno, částku , částka, . Výpis z účtu č. , IBAN, se vztahuje k období od , datum, do , datum, . Počáteční stav tohoto účtu byl , částka, a konečný , částka, . Z tohoto výpisu je zřejmé, že žalovaný dne , datum, čerpal spotřebitelský úvěr skrze platební bránu ThePay, a.s. ve výši , částka, .

16. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné.

17. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav: Dne , datum, byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový spotřebitelský úvěr s úvěrovým rámcem až , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnutý spotřebitelský úvěr splatit do , datum, spolu s poplatkem za vyčerpání tranše ve výši 1,99 % z čerpané částky, poplatkem za službu „Presto“ ve výši , částka, . Úvěr měl být poskytnut pod variabilním symbolem , var. symbol, . RPSN úvěru činilo 2 051,60 %. Dle článku VIII. Sankce, odst. 1 Smlouvy ocitne-li se žalovaný v prodlení s úhradou dlužné splátky vzniká žalobkyni krom jiného nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky do jejího zaplacení. Daný úvěr poskytla žalobkyně žalovanému bankovním převodem na jím uvedené číslo účtu , č. účtu, dne , datum, v částce , částka, . Na úhradu svých závazků žalovaný neuhradil dle tvrzení žalobkyně ničeho. Žalovaný své závazky neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy zástupce žalobkyně ze dne , datum, .

18. Žalobkyně sice v žalobě i v jejím doplnění ze dne , datum, tvrdí, že žalobkyně dostatečně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, avšak k tomuto svému tvrzení doložila Identifikované příjmy a Výpis o posouzení úvěruschopnosti, dokument obsahující popis obecných principů a filozofie žalobkyně a výpisy z účtů žalovaného č. , IBAN, , , IBAN, , , IBAN, , , IBAN, a , IBAN, za různá období. Dokument Identifikované příjmy a popis obecných principů a filozofie žalobkyně jsou však pouze interními dokumenty žalobkyně a ve vztahu k příjmům není zřejmé, jak byly tyto zjištěny. Ohledně dokumentu Výpis o posouzení úvěruschopnosti, tento opět představuje jen výpis z interního systému žalobkyně. Dle tohoto dokumentu měl mít žalovaný ověřený čistý měsíční příjem , částka, , avšak z předložených výpisů z účtů nebylo možno žádný takový příjem identifikovat. Měsíční výdaje žalovaného pak žalobkyně vyčíslila na částku , částka, , dále pak částkou , částka, jako nákladů na bydlení a částkou , částka, na zbytné výdaje. K tomuto soud uvádí, že vyšel z toho, že tyto tři položky tvoří samostatné nákladové položky, protože jedna se týká nákladů na bydlení, druhá zbytných výdajů a třetí položka ve výši , částka, musí zahrnovat nezbytné výdaje typu strava, doprava, ošacení, léky atd. Celková disponibilní částka žalovaného tak nečinila , částka, , nýbrž byla v záporné bilanci , částka, (, částka, – , částka, – , částka, – , částka, ). Z předloženého výpisu z účtu však vyplynulo, že náklady žalovaného jen na holý nájem a elektřinu činily , částka, , tedy částku o jeden tisíc korun nižší, než byly identifikované příjmy žalovaného. Kromě toho z účtu č. , IBAN, také vyplynulo, že žalovaný dne , datum, čerpal minimálně jeden spotřebitelský úvěr ve výši , částka, . Žalobkyně tak při ověřování úvěruschopnosti očividně kalkulovala jen s částkami, které tvrdil žalovaný, popř. vychází z vlastních kalkulací žalobkyně, avšak jejich výsledek nebyl ověřen vůči získaným datům zejména z výpisu z bankovního účtu žalovaného. S odkazem na tyto skutečnosti soud shledal posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní jako nedostatečné.

19. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od , datum, („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen „ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

23. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalobkyně a žalovaný měli v úmyslu uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. Žalobkyně na základě tohoto poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, . Žalovaný úvěr nesplatil řádně a včas. Žalobkyně však při uzavírání Smlouvy dle názoru soudu nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, čímž porušila ust. § 86 odst. 1 ZSU. Následkem této skutečnosti je Smlouva dle § 87 odst. 1 ZSU neplatná a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle § 87 odst. 1 ZSU.

24. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. , spisová značka, nebo , spisová značka, ), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. , spisová značka, ), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU/2763/2018-24 a nález FA/SR/SU/779/2019 - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany žalobkyně, jako poskytovatele úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU. O této skutečnosti vypovídá zejména skutečnost, že výsledek kalkulace žalobkyně o disponibilním měsíčním příjmu žalovaného neodpovídá předloženým dokladům, když nebylo možno ověřit měsíční příjem žalovaného a samotný nájem a náklady na elektřinu činily jen o jeden tisíc korun méně, že byl žalobkyní identifikovaný příjem žalovaného. Navíc nelze přehlédnout, že žalovaný krátce před čerpáním úvěru dle Smlouvy čerpal další spotřebitelský úvěr, jež žalobkyně do své kalkulace očividně nezahrnula. Ohledně příjmů a výdajů žalovaného tak žalobkyně vycházela čistě z prohlášení žalovaného a svých kalkulací bez jejich ověření vůči předloženým podkladům. Žalobkyně tak měla na základě této skutečnosti, tj. že výsledky její kalkulace úvěruschopnosti žalovaného neodpovídají předloženým dokladům, opětovně a detailněji posoudit údaje, z nichž při své kalkulaci úvěruschopnosti vycházela.

25. Žalobkyní skutečně poskytnutou částku ve výši , částka, původně z důvodu poskytnutí spotřebitelského úvěru, je tak třeba považovat za bezdůvodné obohacení žalovaného, když bylo plněno na základě neplatného právního důvodu. V takovém případě je žalovaný povinen obdržené plnění dle § 87 odst. 1 ZSU vrátit žalobkyni, což do podání žaloby neučinil dle tvrzení žalobkyně ani částečně, nicméně žalobkyně z titulu jistiny na úvěru požaduje pouze částku , částka, . Ke dni vydání tohoto rozsudku tak trvá u žalovaného bezdůvodné obohacení v rozsahu , částka, . Vzhledem k neplatnosti Smlouvy jako celku se neuplatní ani její ujednání o době, do kdy měly být poskytnuté prostředky vráceny žalovaným žalobkyni, ani ujednání o úrocích, poplatcích, smluvních pokutách a dodatečných službách.

26. V návaznosti na výše uvedené soud vyhověl žalobě v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I., v ostatním žalobu ve výroku II. zamítl a to včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení. V dané věci je totiž třeba aplikovat ust. § 87 ZSU jakožto speciální úpravu k obecné úpravě bezdůvodného obohacení dle § 2991 o.z. Žalobkyni tak sice zůstává nárok na vydání bezdůvodného obohacení, avšak v nové době splatnosti, jež v tomto případě byla určena ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyni tak vznikne nárok na zákonný úrok z prodlení až v situaci, kdy povinnost uložená tímto rozsudkem nebude plněna dobrovolně (k tomu srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).

27. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla úspěšná co do částky , částka, , žalovaný pak byl úspěšný v částce , částka, plus uplatněný zákonný úrok z prodlení a smluvní pokuta. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaný by měl mít právo na náhradu svých nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že však žalovaný žádnou náhradu nákladů řízení nepožadoval, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

28. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.