Okresní soud v Chomutově · Rozsudek

34 C 337/2025

č. j. 34 C 337/2025-27

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-03-13 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSCV:2026:34.C.337.2025.1

Citované zákony (10)

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Krkoškou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 81 925,57 Kč s příslušenstvím (úvěr)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“) na částku , částka, . Žalovaný se zavázal žalobkyni tento spotřebitelský úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 10,99 % ročně v pravidelných 24 měsíčních splátkách ve výši , částka, počínaje dubnem 2023. Žalovaný finanční prostředky načerpal dne , datum, bezhotovostním převodem na účet č. , č. účtu, . Žalovaný však své závazky ze Smlouvy neplnil řádně a včas, když uhradil žalobkyni poslední splátku v plné výši za měsíc srpen 2023, pročež žalobkyně využila svého práva a úvěr dne , datum, zesplatnila. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný dle Smlouvy uhradil celkem částku , částka, . Předmětem žaloby je tak jistina ve výši , částka, , poplatky ve výši , částka, a smluvní úroky ve výši , částka, a zákonné úroky z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení. I přes upomínku zástupce žalobkyně ze dne , datum, žalovaný svůj dluh nezaplatil2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Žalobkyně rovněž souhlasila s rozhodnutím bez jednání. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:

5. Ze žádosti o zřízení účtu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný žádal , právnická osoba, . o zřízení běžného účtu a o vydání debetní platební karty.

6. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný žádal žalobkyni o uzavření smlouvy ve formě smlouvy o zápůjčce, na jejímž základě mu měl být poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši , částka, , který se zavázal splatit v 24 měsíčních splátkách po , částka, . Zápůjční úroková sazba činila 10,99 % p. a. a RPSN bylo stanoveno na 11,51 %.

7. Z akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně bezvýhradně akceptovala návrh na uzavření smlouvy o zápůjčce dle žádosti č. , hodnota, , když první splátka byla stanovena na , datum, .

8. Ze vstupních informací na č.l. 20 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je svobodný, má středoškolské vzdělání a je důchodce. U typu bydlení označil možnost „jiné“. Jako měsíční uvedl částku , částka, , započtený příjem pak činil částku , částka, . Náklady na bydlení měly činit , částka, , náklady na živobytí , částka, , rodinné a ostatní výdaje rovněž , částka, . Měsíční splátky dalších úvěrů představovaly , částka, .

9. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti na č.l. 18 soud zjistil, že při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně provedla dle svého tvrzení lustraci v systému BRKI, NRKI a Solus a registru exekucí. Pro účely ověření úvěruschopnosti žalobkyně vycházela z měsíčních příjmů žalovaného , částka, a měsíčních nákladů ve výši , částka, , které byly tvořeny splátkami jiných půjček , částka, , nákladů na bydlení včetně hypotéky a stavebních úvěrů , částka, , nákladů na živobytí , částka, a ostatními výdaji , částka, . Jako disponibilní částku žalovaného tak žalobkyně spočetla částku , částka, měsíčně.

10. Z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, č. , hodnota, na č.l. 15 soud zjistil, že tento bankovní účet byl veden na jméno žalovaného a týká se období od , datum, do , datum, . Počáteční zůstatek na účtu za toto období činil , částka, a konečný , částka, .

11. Z mimořádného výpisu z účtu žalovaného č. , hodnota, vedeného u žalobkyně za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že tento účet byl veden na jméno žalovaného, postihuje období od , datum, do , datum, a dne , datum, byla na tento účet připsána částka , částka, s poznámkou ,,, Jméno žalovaného, Jednorázové čerpání Minutové půjčky“. Z tohoto výpisu soud také zjistil, že hlavní příjem žalovaného byl , Anonymizováno, , Anonymizováno, , který v roce 2023 činil částku , částka, . Z tohoto výpisu bylo zjištěno, že žalovaný na své závazky ze Smlouvy uhradil dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, , celkem tedy , částka, .

12. Z prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k uhrazení dluhu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně prohlásila ke dni , datum, úvěr ze Smlouvy za splatný a vyzvala žalovaného k úhradě částky , částka, .

13. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky , částka, představující nároky uplatněné v tomto řízení.

14. Z podacího stvrzenky ze dne , datum, soud zjistil, že tohoto dne zástupce žalobkyně zaslal žalovanému doporučenou zásilku.

15. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné.

16. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav:

17. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena Smlouva, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 24 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, a vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s úrokem ve výši 10,99 % p. a. Žalovaný předmětné prostředky čerpal dne , datum, . Na úhradu svého závazku zaplatil žalovaný celkem částku , částka, . Žalovaný však úvěr ze Smlouvy nesplácel řádně a včas, pročež žalobkyně tento úvěr dne , datum, zesplatnila.

18. Žalobkyně v žalobě i ve svém podání ze dne , datum, tvrdí, že ověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. K tomuto svému tvrzení pak předložila sjetinu vstupních informací, protokol o ověření úvěruschopnosti, výpis z účtu žalovaného č. , č. účtu, č. , hodnota, a mimořádný výpis z účtu žalovaného , Anonymizováno, za období od , datum, do , datum, . Z těchto předložených dokladů vyplývá, že žalobkyně ověřila příjem žalovaného z , Anonymizováno, , Anonymizováno, v roce , Anonymizováno, ve výši , částka, . Žalobkyně také provedla ověření žalovaného v různých registrech za účelem ověření jeho solventnosti, žalobkyně zjistila i druhý spotřebitelský úvěr žalovaného, avšak ohledně ostatních výdajů žalovaného žalobkyně vycházela toliko z jeho tvrzení. V tomto směru žalobkyně nijak neověřovala, jestli náklady žalovaného na bydlení činí skutečně částku , částka, měsíčně, což se s přihlédnutím k cenám služeb spojených s užíváním bytu nebo domu jeví jako velmi nízká částka. Stejně tak deklarovaná částka nákladů na živobytí , částka, se jeví jako minimální možná, vycházející ze statického údaje o životním minimu. V tomto směru nelze přehlédnout, že dle výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, č. , hodnota, činil jeho zůstatek na účtu v únoru , částka, , tedy závěr žalobkyně o disponibilních prostředcích žalovaného ve výši , částka, měsíčně neodpovídal obstaraným podkladům. Soud tak shledal posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní jako nedostatečné. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného dopisem ze dne , datum, k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně.

19. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, („o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

20. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen „ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Dle § 87 odst. 1 ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

23. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalobkyně a žalovaný měli v úmyslu uzavřít smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o.z. Žalobkyně na základě tohoto poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, . Žalovaný spotřebitelský úvěr nesplatil řádně a včas. Žalobkyně však při uzavírání Smlouvy dle názoru soudu nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, čímž porušila ust. § 86 odst. 1 ZSU. Následkem této skutečnosti je Smlouva dle § 87 odst. 1 ZSU neplatná a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle § 87 odst. 1 ZSU.

24. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. , spisová značka, nebo , spisová značka, ), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. , spisová značka, ), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU/2763/2018-24 a nález FA/SR/SU/779/2019 - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU, patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany žalobkyně, jako poskytovatele spotřebitelského úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, pokud vůbec, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU. O této skutečnosti vypovídá zejména skutečnost, že žalobkyně nemá k dispozici jakékoliv podklady prokazující měsíční náklady žalovaného, a to jak na bydlení, tak živobytí. Předložený výpis z účtu žalovaného za období čtyřech měsíců neobsahuje zůstatky na něm, pročež nešlo ověřit disponibilní prostředky žalovaného za toto období. Výpis z účtu za únor 2023 zůstatky sice obsahuje, avšak vyplývá z něj, že na konci února 2023 byly disponibilní prostředky žalovaného nulové, tedy závěr žalobkyně o měsíční platební kapacitě žalovaného ve výši , částka, očividně neodpovídal předloženým podkladům. V situaci, kdy výsledky posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní neodpovídaly předloženým podkladům, měla si tak žalobkyně od žalovaného vyžádat další podklady, zejména ve vztahu k jeho nákladům, na základě kterých by své kalkulace potvrdila, popř. korigovala.

25. Žalobkyní skutečně poskytnutou částku ve výši celkem , částka, původně z důvodu poskytnutí zápůjčky – spotřebitelského úvěru, je tak třeba považovat za bezdůvodné obohacení žalovaného, když bylo plněno na základě neplatného právního důvodu. V takovém případě je žalovaný povinen obdržené plnění dle § 87 odst. 1 ZSU vrátit žalobkyni, což do podání žaloby učinil jen v rozsahu , částka, . Ke dni vydání tohoto rozsudku tak trvá u žalovaného bezdůvodné obohacení v rozsahu , částka, . Vzhledem k neplatnosti Smlouvy jako celku se neuplatní ani její ujednání o době, do kdy měly být poskytnuté prostředky vráceny žalovaným žalobkyni, ani ujednání o úrocích a poplatcích.

26. V návaznosti na výše uvedené soud vyhověl žalobě v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I., v ostatním žalobu ve výroku II. zamítl, a to včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení. V dané věci je totiž třeba aplikovat ust. § 87 ZSU jakožto speciální úpravu k obecné úpravě bezdůvodného obohacení dle § 2991 o.z. Žalobkyni tak sice zůstává nárok na vydání bezdůvodného obohacení, avšak v nové době splatnosti, jež v tomto případě byla určena ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyni tak vznikne nárok na zákonný úrok z prodlení až v situaci, kdy povinnost uložená tímto rozsudkem nebude plněna dobrovolně (k tomu srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).

27. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 34,84 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 67,42 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 32,58 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Tuto částku je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

28. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.