34 C 341/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Oldřicha Krkošky a přísedících přísedící ve věci žalobkyní: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně c) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně všechny zastoupeny advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro zaplacení odměny za nasazení během epidemie

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni a) částku 50 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 50 000 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení se zamítá.

II. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni b) částku 50 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 50 000 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení se zamítá.

III. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni c) částku 50 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 50 000 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení se zamítá.

IV. Žalobkyně a) je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 11 120 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalované.

V. Žalobkyně b) je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 11 120 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalované.

VI. Žalobkyně c) je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 11 120 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalované.

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 27. 9. 2021, ve znění jejího doplnění z ústního jednání ze dne 11. 11. 2022, domáhaly uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni a), žalobkyni b) a žalobkyni c) každé částku 50 000 Kč včetně příslušenství všech těchto nároků a náhradu nákladů řízení. Svou žalobu žalobkyně zdůvodnily tím, že během koronavirové epidemie pracovaly u žalované na pozicích [anonymizována dvě slova]. Dne [datum] obdržely od ředitele žalované dopis, v němž jim bylo oznámeno, že pro ně žalovaná nepožádala o odměnu v rámci [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Jako důvodu pro nepožádání o čerpání těchto odměn ve vztahu k žalobkyním byla uvedena nedobrá finanční situace žalované. Žalobkyně zdůraznily, že vyjma žalobkyň, ostatní zaměstnanci žalované, včetně pracovníků pomocného personálu, odměny obdrželi. Žalobkyně tuto skutečnost daly do souvislosti s výpověďmi z jejich pracovních poměrů, které obdržely dne [datum] po nedohodě s ředitelem žalované. Žalobkyně uvedly, že si jsou vědomy, že předmětné odměny jsou nenárokovým plněním, avšak s ohledem na ztížené pracovní podmínky a jejich pracovní nasazení se domnívají, že předmětné odměny by jim měly být vyplaceny dle § 1a odst. 1 písm. c) zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, (dále jen„ ZPr“).

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že uplatněný nárok neuznává. Žalovaná poukázala na skutečnost, že předmětné odměny v rámci [anonymizována tři slova] jsou nenárokové. Žalovaná uvedla, že kritéria pro poskytnutí tzv. [anonymizováno] odměn byla žalobkyním sdělena dne [datum], přičemž ze strany žalobkyň nedošlo ke splnění kritéria [číslo]. Žalovaná dále uvedla, že svůj postup konzultovala s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Žalovaná tak navrhla, aby žaloba ve vztahu ke všem žalobkyním byla zamítnuta a přiznána jí náhrada nákladů řízení.

3. Ve věci proběhla ústní jednání ve dnech 11. 11. 2022 a 9. 12. 2022.

4. Soud provedl dokazování následujícími důkazy a zjistil z nich následující skutečnosti:

5. Z dopisu [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] (č.l. 6) soud zjistil, že [anonymizována dvě slova], jako ředitel žalované oznámil krom jiného žalobkyním, že pro ně nepožádá o odměnu v rámci [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Toto své rozhodnutí [anonymizována dvě slova] zdůvodnil nesplněním kritéria [číslo] jím nastavených kritérií pro udělení těchto odměn –„ Jak se každý z vás postavil k řešení aktuální nedobré finanční situace [anonymizováno], která je důsledkem této mimořádné události?“ s poukázáním na vyplacené odstupné adresátům, celkem šesti osobám, ve výši [částka].

6. Z emailu od [anonymizována dvě slova] s předmětem informace o odměnách (č.l. 7) soud zjistil, že [anonymizována dvě slova] zaslal krom jiného žalobkyním email, jehož přílohou byl dopis založený na č.l. 6 spisu.

7. Z dopisu ministra zdravotnictví [číslo jednací] (č.l. 8-11) soud zjistil, že tehdejší ministr zdravotnictví ČR, [anonymizována tři slova] [jméno] [jméno], [anonymizováno], tento adresoval [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] a odpovídal jím na dopis ze dne 25. 6. 2021. Krom jiného v něm bylo uvedeno, že předmětné prostředky byly poskytnuty provozovatelům v termínu do 31. května 2021 a tyto prostředky mohou být použity pro výplatu daných odměn. Ve druhé vlně pak bylo umožněno dohlásit do smluv se [anonymizováno] pojišťovnami [anonymizováno] pracovníky a jejich týdenní hodinové kapacity, které neměli řádně evidovány ke konci roku 2020, a to do 30 června 2021. Způsob rozdělení finančních prostředků na mimořádné odměny mezi jednotlivé zaměstnance je vždy na dohodě zaměstnavatele se zaměstnanci, ale cílem je, aby všechny tyto finanční prostředky byly využity na odměny za vykonanou práci v době [anonymizována dvě slova]. Pokud Ministerstvo zdravotnictví zjistí, že poskytovatel finanční prostředky na mimořádné odměny nevyplatil, vyzve jej k jejich vyplacení. Za ministerstvo zdravotnictví je pak neakceptovatelné, aby zaměstnavatel odmítl vyplatit tyto finanční prostředky svým zaměstnancům.

8. Z dopisu od [anonymizována tři slova] a [anonymizována dvě slova] České republiky (č.l. 12-14) soud zjistil, že tento se obrátil na [stát. instituce] České republiky ohledně netransparentního vyplácení mimořádných odměn pro [anonymizováno] pracovníky. Tento odborový svaz např. poukázal na medializovaný případ [anonymizována tři slova]. A uvedl obavy, že mimořádné odměny [anonymizováno] v souvislosti s výkonem práce během druhé vlny [anonymizována dvě slova], jsou nebo budou poskytovateli svévolně využívány k jiným účelům (např. soukromým).

9. Z tabulky odměny pro všechny zaměstnance v sociálních službách (č.l. 15) soud zjistil, že odměny za mimořádné pracovní nasazení od října 2020 do února 2021 měli u [anonymizována čtyři slova] v [anonymizována dvě slova] činit 50 000 Kč hrubého.

10. Z výpovědi pro žalobkyni a) ze dne [datum] (č.l. 16 a č.l. 64) soud zjistil, že žalovaná rozvázala se žalobkyní a) pracovní poměr výpovědí dle § 52 písm. c) ZPr. Tato výpověď byla žalobkyni a) doručena dne [datum]. Pracovní poměr žalobkyně a) u žalované skončil dnem [datum].

11. Z vyhlášení mimořádného dotačního řízení MPSV pro rok 2021 (č.l. 40-43) soud zjistil, že tento program vyhlásilo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR jako dotační titul pro období druhé vlny epidemie [anonymizována dvě slova]. Dle tohoto dokumentu na dotaci neměl být právní nárok a bylo v plné kompetenci každého poskytovatele sociálních služeb, zda si o dotaci požádá. Vždy mělo záležet na žadateli, na jaké zaměstnance požádá, resp. na jaký počet úvazků. Výše odměny měla činit pro [anonymizováno] personál v přímé péči 50 000 Kč a týkala se kategorie [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Rozhodným obdobím za něž měly být odměny poskytnuty byl říjen 2021 až únor 2021.

12. Z [anonymizována dvě slova] sdělení zaměstnancům MSSS (č.l. 45) soud zjistil, že [anonymizována dvě slova] informoval zaměstnance žalované, že bude rozhodovat o požádání [anonymizováno] odměn v rámci [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] uvedl, že se nejedná o nárokovou dotaci ani o refundaci vzniklých nákladů, ale o možnost mimořádně odměnit zaměstnance, kteří nějakou měrou přispěli k řešení situace, která poskytla žalovanou. [anonymizována dvě slova] do svého rozhodování zahrnul dvě kritéria: a) Jak se každý z vás postavil k mimořádné situaci na svém pracovišti? a b) jak se každý z vás postavil k řešení aktuální nedobré finanční situace žalované, která je důsledkem této mimořádné události?

13. Z e-mailové komunikace mezi ředitelem žalované a [anonymizováno] ze dne 8. 4. 2021 (č.l. 53-54) soud zjistil, že [anonymizována dvě slova] se obrátil na [anonymizováno] práce a sociálních věci s dotazy, jestli může žádat o odměnu jen pro určité skupiny zaměstnanců, a jestli může žádat o odměnu pouze pro určitou část zaměstnanců z jedné profesní skupiny, konkrétně jestli může požádat o odměny pouze pro některé osoby ze [anonymizováno] personálu. Pracovnice tohoto ministerstva mu ten samý den odpověděla, že je možné požádat o odměny jen pro některé pracovníky nebo je odměnit jen částečně, avšak je třeba zaměstnance informovat a své kroky jim zdůvodnit.

14. Z pracovní smlouvy žalobkyně a) (č.l. 62-63) soud zjistil, že byla u žalované zaměstnaná od [datum] na dobu určitou do [datum] na pracovní úvazek 0,75 měsíčního fondu pracovní doby na pozici všeobecná [anonymizována dvě slova], místo výkonu práce byl [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova].

15. Z pracovní smlouvy žalobkyně b) (č.l. 65-66) soud zjistil, že byla u žalované zaměstnaná od [datum] na dobu neurčitou na 40 hodin týdně na pozici střední [anonymizována dvě slova] (SZP), místo výkonu práce bylo uvedeno u žalované.

16. Z dohody o změně pracovní smlouvy (č.l. 67) soud zjistil, že pracovní smlouva mezi žalobkyní b) a žalovanou byla změna tak, že žalobkyně b) vykonávala činnost u žalované v rozsahu 40 hodin týdně v nerovnoměrně rozvržené době.

17. Z výpovědi dané žalobkyni b) (č.l. 68) soud zjistil, že žalovaná rozvázala se žalobkyní b) pracovní poměr výpovědí dle § 52 písm. c) ZPr. Tato výpověď byla žalobkyni b) doručena dne [datum]. Pracovní poměr žalobkyně b) u žalované skončil dnem [datum].

18. Z pracovní smlouvy žalobkyně c) (č.l. 69-70) soud zjistil, že byla u žalované zaměstnaná od [datum] na dobu určitou do [datum] na 37,5 hodin týdně na sestra, místo výkonu práce bylo uvedeno u žalované.

19. Z výpovědi dané žalobkyni c) (č.l. 71) soud zjistil, že žalovaná rozvázala se žalobkyní c) pracovní poměr výpovědí dle § 52 písm. c) ZPr. Pracovní poměr žalobkyně c) u žalované skončil dnem [datum].

20. Z přehledu poskytnutých odměn zařízení (č.l. 72) soud zjistil, že [název žalované], příspěvková organizace měla obdržet na sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi částku 23 415 Kč, na terénní programy částku 29 168 Kč, na domovy pro seniory částku 582 993 Kč, na domovy pro osoby se [anonymizováno] postižením částku 4 806 631 Kč, na domovy se zvláštním režimem částku 3 700 640 Kč a na chráněné bydlení částku 271 400 Kč.

21. Z výpisu usnesení (č.l. 73-74) soud zjistil, že dle usnesení [číslo] zastupitelstvo [územní celek] schválilo poskytnutí mimořádné odměny starostce města ve výši nejvyšší odměny, která ji v souvislosti s výkonem zastávaných funkcí náležela za jeden měsíc, zejména za zvládnutí situace a nadstandartní práci v souvislosti s mimořádnými protiepidemiologickými opatřeními v době koronavirové krize, řešení personální a finanční situace na [anonymizováno].

22. Z tabulky vyplacených odměn zaměstnanců žalované (č.l. 84-98) soud zjistil, že odměny v rámci [anonymizována tři slova] obdrželi i pracovníci žalované centrální kuchyně (kuchaři, provozář, řidiči), centrální prádelny (dělníci), [anonymizováno] [obec] (pracovníci [anonymizována tři slova]), [anonymizováno] [ulice] (pracovníci [anonymizována dvě slova], úklidu), [anonymizována dvě slova] (pracovníci sociální péče, vrátný), [anonymizována dvě slova] (pracovníci sociální péče, domovník), [anonymizována dvě slova] (pracovníci sociální péče, provozář, uklízečka), chráněného bydlení (pracovníci sociální péče), a např. ředitelství (administrativa, ředitel). Žalobkyně jsou v tomto přehledu uvedeny jako pracující na pozicích sestra (č.l. 94).

23. Soud neprovedl následující navrhované důkazy: výslech [anonymizováno] [jméno] [příjmení], výslech [jméno] [příjmení], výslech [jméno] [příjmení], výslech [jméno] [příjmení], výslech [jméno] [příjmení], výslech [jméno] [příjmení], výslech [jméno] [příjmení], výslech [jméno] [příjmení], výslech [jméno] [příjmení] a seznam účastníků jednání o změnách na č.l. 81 z důvodu, že tyto důkazní návrhy byly učiněny až na druhém ústním jednání, tedy po koncentračním bodu a zároveň nebyly splněny podmínky jejich připuštění dle § 118b odst. 1 o.s.ř., což vyplývá z vyjádření zástupkyně žalované na ústním jednání dne 9. 12. 2022 (č.l. 99pv).

24. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Všechny žalobkyně vykonávaly u žalované pracovní činnost na pozici [anonymizována dvě slova], i když toto pracovní zařazení bylo v průběhu doby označováno různě ([anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]) v době trvání druhé vlny epidemie koronaviru, tj. v období října 2020 až února 2021. Ministerstvo práce a sociálních věci ČR vypsalo dotační program s názvem [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], v jehož rámci mohla žalovaná požádat o prostředky na mimořádnou odměnu pro své zaměstnance za zvýšené pracovní nasazení v rámci druhé vlny epidemie koronaviru. Ředitel žalované v tomto směru zveřejnil svým sdělením ze dne 9. 4. 2021 kritéria, na základě kterých chtěl rozhodnout, kterým konkrétním zaměstnancům a v jaké výši budou tyto tzv. covidové odměny poskytnuty. Prvním kritériem byl postoj pracovníka k mimořádné situaci na jeho pracovišti. Druhým kritériem pak přístup daného pracovníka k tehdejší špatné finanční situaci žalované. Na základě takto nastavených kritériích zaslal [anonymizována dvě slova] dne [datum] krom jiných i žalobkyním informaci, že ve vztahu k jejich osobám o tzv. covidové odměny nepožádal. Tento svůj postup zdůvodnil výpověďmi udělenými žalobkyním žalovanou, na jejichž základě bylo žalobkyním a dalším třem osobám vyplaceno celkem 734 563 Kč. Tzv. covidové odměny byly uděleny různým pracovníkům žalované, ať již na pozici [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení], tak i pomocnému a administrativnímu personálu.

25. Dle § 1a odst. 1 písm. c) ZPr smysl a účel ustanovení tohoto zákona vyjadřují i základní zásady pracovněprávních vztahů, jimiž jsou zejména spravedlivé odměňování zaměstnance.

26. Dle § 134 ZPr za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu může zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci odměnu.

27. Dle § 134a ZPr za splnění předem stanoveného mimořádně náročného úkolu, jehož příprava, postupné zajišťování a konečná realizace bude z hlediska působnosti zaměstnavatele zvlášť významná, může zaměstnavatel zaměstnanci, který se na jeho splnění bezprostředně nebo významně podílí, poskytnout cílovou odměnu. Výši odměny oznámí zaměstnavatel společně s hodnotitelnými nebo měřitelnými ukazateli před započetím plnění úkolu. Cílová odměna přísluší zaměstnanci ve výši určené zaměstnavatelem v závislosti na plnění ukazatelů, neskončí-li jeho pracovní poměr před splněním stanoveného úkolu.

28. Dle § 224 odst. 2 ZPr zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout odměnu zejména a) při životním nebo pracovním jubileu a při prvním skončení pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo po nabytí nároku na starobní důchod, b) za poskytnutí pomoci při předcházení požárům nebo při živelních událostech, jejich likvidaci nebo odstraňování jejich následků nebo při jiných mimořádných událostech, při nichž může být ohrožen život, zdraví nebo majetek.

29. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žaloba není důvodná.

30. Soud se primárně zabývat hodnocením odměn v rámci [anonymizována tři slova] z právního hlediska. Zde dospěl k závěru, že se nejedná o odměny ve smyslu § 224 odst. 2 ZPr, protože tento typ odměny je vázán na právní skutečnosti (dosažení určitého věku, odsloužení určitých let atd.) popř. na činnost zaměstnance při mimořádných událostech, při nichž pomáhá chránit život, zdraví nebo majetek. Soud také dospěl k závěru, že předmětné odměny nejsou ani cílovou odměnou ve smyslu § 134a ZPr, protože zde by bylo třeba stanovit kritéria pro jejich přiznání předem, což se nestalo. Dle názoru soudu je tak třeba odměny v rámci [anonymizována tři slova] považovat za odměny ve smyslu § 134 ZPr, krom jiného proto, že tento předmětné odměny měly být poskytnuty až ex post a celý dotační program byl konstruován tak, že bude na zaměstnavateli, aby se rozhodl, kterému konkrétnímu zaměstnanci odměny poskytne.

31. Odměna dle § 134 ZPr je přitom, na rozdíl od odměny dle § 134a ZPr, nenárokovou složkou mzdy, určenou zejména k motivaci zaměstnanců, která umožňuje zaměstnavateli jednorázově ocenit splnění konkrétního pracovního úkolu, zde zvýšené nasazení během druhé vlny epidemie koronaviru. Posouzení mimořádnosti či významnosti pracovního úkolu, resp. nasazení, je pak plně v gesci zaměstnavatele, který je také oprávněn stanovovat i kritéria pro udělování těchto odměn.

32. V projednávané věci přitom dle názoru soudu byla tato kritéria splněna. [anonymizována dvě slova], jako ředitel žalované, svým sdělením ze dne 9. 4. 2021 informoval zaměstnance o kritériích rozhodných pro udělení odměn za nasazení během druhé vlny koronavirové epidemie (č.l. 45) a následně dle nich rozhodl a žalobkyně informoval o svém negativním rozhodnutí ve vztahu k jejich osobám (č.l. 6 a 7). Vyvstává zde samozřejmě otázka hodnocení splnění kritéria [číslo]) žalované pro udělení odměn, tedy postoj zaměstnanců k řešení aktuální nedobré finanční situace žalované, když z odůvodnění tohoto rozhodnutí žalované (č.l. 6) vyplývá, že žalobkyně byly do určité míry takto penalizované za to, že žalovaná jim byla nucena vyplatit odstupné, tedy plnění, na které měly zákonný nárok, a to za situace kdy prostředky na předmětné odměny ani nešly z rozpočtu žalované, nýbrž z veřejných rozpočtů. Nicméně tím, že odměny v režimu § 134 ZPr jsou nenárokovou složkou mzdy, přiklonil se soud k závěru o nevymahatelnosti jejich přiřknutí soudní cestou.

33. Žalobkyně svůj nárok opírají o dikci ust. § 1a odst. 1 písm. c) ZPr, avšak dané ustanovení obsahuje interpretační zásady pro výklad jednotlivých ustanovení ZPr. Samotné ust. § 1a odst. 1 ZPr žádná konkrétní práva ani povinnosti nestanoví. Konkrétní práva a povinnosti jsou pak stanovena až v následujících ustanoveních ZPr, např. právě §§ 134, 134a a 224 odst. 2 ZPr a při jejich výkladu je třeba vycházet krom jiného ze zásad stanovených § 1a ZPr.

34. Pro úplnost soud uvádí, že v rámci řízení vycházel ze žaloby tak jak byla podána, od počátku konstruována a po celou dobu řízení vedena, to znamená, že rozhodoval o nároku jednotlivých žalobkyň na zaplacení odměn v rámci [anonymizována tři slova]. Soud zde s odkazem na § 5 o.s.ř. a např. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], dospěl k závěru, že jiný postup by porušil zásadu kontradiktornosti řízení a princip rovnosti účastníků.

35. V návaznosti na výše uvedené tak soud shledal, že žalované nelze ve vztahu k žádné ze žalobkyň uložit povinnost vyplatit požadované plnění, a proto rozhodl jak uvedeno ve výrocích I. až III. tohoto rozsudku.

36. Podle § 151 o. s. ř. soud rozhoduje o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni a) v částce 11 120 Kč Tyto náklady sestávají odměny zástupkyně žalované ve výši 9 920 Kč za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava, vyjádření ze dne 5. 9. 2022, účast na jednání dne 11. 11. 2022 a účast na jednání dne 9. 12. 2022) po 2 480 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) ve spojení s § 7 bod 5 a. t. a § 12 odst. 4 z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč, náhrady hotových výdajů ve výši 1 200 Kč za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava, vyjádření ze dne 5. 9. 2022, účast na jednání dne 11. 11. 2022 a účast na jednání dne 9. 12. 2022) po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 a.t. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalované vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř. Pro úplnost soud dodává, že v souladu s vyúčtováním zástupkyně žalované (č.l. 105) aplikoval § 12 odst. 4 a.t. ačkoliv zástupkyně žalované zastupovala pouze žalovanou, a není zde tak splněna podmínka plurality zastupovaných účastníků, na druhou stranu nelze přehlédnout, že řízení se fakticky vedlo o třech žalobách, přičemž vyjádření žalované byla vždy činěna komplexně, protože dané žaloby byly de facto shodné.

37. Podle § 151 o. s. ř. soud rozhoduje o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni b) v částce 11 120 Kč Tyto náklady sestávají odměny zástupkyně žalované ve výši 9 920 Kč za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava, vyjádření ze dne 5. 9. 2022, účast na jednání dne 11. 11. 2022 a účast na jednání dne 9. 12. 2022) po 2 480 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) ve spojení s § 7 bod 5 a. t. a § 12 odst. 4 z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč, náhrady hotových výdajů ve výši 1 200 Kč za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava, vyjádření ze dne 5. 9. 2022, účast na jednání dne 11. 11. 2022 a účast na jednání dne 9. 12. 2022) po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 a.t. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalované vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř. Pro úplnost soud dodává, že v souladu s vyúčtováním zástupkyně žalované (č.l. 105) aplikoval § 12 odst. 4 a.t. ačkoliv zástupkyně žalované zastupovala pouze žalovanou, a není zde tak splněna podmínka plurality zastupovaných účastníků, na druhou stranu nelze přehlédnout, že řízení se fakticky vedlo o třech žalobách, přičemž vyjádření žalované byla vždy činěna komplexně, protože dané žaloby byly de facto shodné.

38. Podle § 151 o. s. ř. soud rozhoduje o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni c) v částce 11 120 Kč Tyto náklady sestávají odměny zástupkyně žalované ve výši 9 920 Kč za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava, vyjádření ze dne 5. 9. 2022, účast na jednání dne 11. 11. 2022 a účast na jednání dne 9. 12. 2022) po 2 480 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) ve spojení s § 7 bod 5 a. t. a § 12 odst. 4 z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč, náhrady hotových výdajů ve výši 1 200 Kč za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava, vyjádření ze dne 5. 9. 2022, účast na jednání dne 11. 11. 2022 a účast na jednání dne 9. 12. 2022) po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 a.t. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalované vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř. Pro úplnost soud dodává, že v souladu s vyúčtováním zástupkyně žalované (č.l. 105) aplikoval § 12 odst. 4 a.t. ačkoliv zástupkyně žalované zastupovala pouze žalovanou, a není zde tak splněna podmínka plurality zastupovaných účastníků, na druhou stranu nelze přehlédnout, že řízení se fakticky vedlo o třech žalobách, přičemž vyjádření žalované byla vždy činěna komplexně, protože dané žaloby byly de facto shodné.