34 C 348/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Krkoškou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 2 906 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 906 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2,5 % ročně z částky 2 906 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 192 Kč a s úrokem ve výši 24,63 % ročně z částky 1 590 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

2. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 906 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost právnická osoba (dříve také právnická osoba), IČO, (dále jen„ původní věřitelka“) s ním dne 5. 2. 2004 uzavřela smlouvu o úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“). Původní věřitelka následně vložila část svého podniku do společnosti právnická osoba, která následně zanikla fúzí se společností právnická osoba (dříve pod názvem právnická osoba), se sídlem adresa, IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“). Nedílnou součástí Smlouvy byly i všeobecné smluvní podmínky původní věřitelky. Na základě Smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč z úvěrového účtu č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal úvěr splatit formou měsíčních splátek, úroková sazba byla sjednána 24,63 % ročně. Vzhledem k tomu, že žalovaný si řádně neplnil své povinnosti ze Smlouvy, původní věřitelka odstoupila od Smlouvy a celý úvěr zesplatnila ke dni 15. 7. 2004. Předchůdkyně žalobkyně poté postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019 s účinností od 21. 6. 2019, o čemž byl žalovaný řádně vyrozuměn. Předmětem žaloby je tak dlužná jistina ve výši 1 590 Kč, dlužná částka poplatků ve výši 1 316 Kč, kapitalizované úroky z prodlení ke dni 15. 7. 2004 ve výši 1 192 Kč, úroky ve výši 24,63 % ročně z dlužné jistiny ve výši 1 590 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení a úroky z prodlení ve výši 2,5 % ročně z dlužné jistiny ve výši 2 906 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení. I přes upomínku žalobkyně žalovaný svůj dluh nezaplatil.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila svým podáním ze dne 8. 3. 2022, žalovaný se nevyjádřil, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal její souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Původní věřitelka poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr splatit formou 30 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 395 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný si řádně neplnil své povinnosti ze Smlouvy, původní věřitelka od Smlouvy dne 15. 7. 2004 odstoupila a celý úvěr k tomuto datu zesplatnila. Následně předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019, o čemž vyrozuměla žalovaného dne 3. 7. 2019. Ohledně úroků z prodlení a obchodních úroků pak žalobkyně tyto požaduje pouze za období od 22. 6. 2019 do zaplacení. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně.

6. Dle § 497 ObchZ smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Dle § 524 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ ObčZ“) věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

8. Dle § 517 odst. 1 ObčZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění.

9. Dle § 3028 odst. 1 o.z., tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti a dle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

10. Po právním posouzení nesporných skutkových tvrzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť na základě platně uzavřené Smlouvy, jakožto smlouvy o úvěru byl žalovaný povinen vrátit původní věřitelce poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit sjednané úroky (§ 497 ObchZ). Žalovaný v rozporu se Smlouvu nehradil poskytnutý úvěr ve stanovených lhůtách, proto původní věřitelka využila svého práva a celý úvěr zesplatnila. Protože žalovanému na nevrácených peněžních prostředcích vznikl v žalobě specifikovaný dluh, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 2 906 Kč včetně požadovaného příslušenství podle § 517 odst. 2 ObčZ ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném v době, kdy se žalovaný dostal do prodlení, tj. 15. 7. 2004, a s přihlédnutím k výši požadované v žalobě. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k vymáhání žalobou uplatněného nároku je dána vkladem části podniku původní věřitelky do právnická osoba, která následně zanikla fúzí s předchůdkyní žalobkyně a následně smlouvou o postoupení pohledávek mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 906 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

12. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.