34 C 42/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Krkoškou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 28 395,50 Kč s příslušenstvím (úvěr)

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 24 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 600,89 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 500 Kč od 6. 3. 2024 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 409 Kč se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 573,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 24 500 Kč s příslušenstvím, a to s přihlédnutím k částečnému zpětvzetí žaloby. Žaloba byla odůvodněna tím, že společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se , adresa, , (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne 27. 8. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , (dále jen „Smlouva“) na částku 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala předchůdkyni žalobkyně tento úvěr splatit do 26. 9. 2023. Předchůdkyně žalobkyně předmětný úvěr poskytla žalované bezhotovostně převodem na jí uvedený účet. Žalovaná Smlouvu porušila, když poskytnuté prostředky nevrátila řádně a včas. Tímto jí vznikla povinnost zaplatit předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny denně. Předmětem žaloby je ke dni vyhlášení tohoto rozsudku jistina ve výši 24 500 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 24 500 Kč za období od 27. 9. 2023 do 4. 3. 2024 ve výši 1 600,89 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 24 500 Kč od 6. 3. 2024 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 409 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ke dni 5. 3. 2024. O postoupení pohledávek z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni byla žalovaná vyrozuměna dopisem. I přes upomínku žalobkyně žalovaná svůj dluh nezaplatila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez jednání již v žalobě. Žalovaná se nevyjádřila k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

4. Ze Smlouvy soud zjistil, že tuto žalovaná uzavřela s předchůdkyní žalobkyně dne 27. 8. 2023, a to ve formě smlouvy o úvěru. V rámci Smlouvy se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 6 300 Kč převodem na jí uvedený bankovní účet č. , č. účtu, , který se žalovaná zavázala žalobkyni uhradit do třiceti dnů, tj. 26. 9. 2023, RPSN činilo 1 141,20 %, celkem tedy 7 749 Kč.

5. Z dodatku č. , hodnota, Smlouvy soud zjistil, že tuto žalovaná uzavřela s předchůdkyní žalobkyně dne 12. 9. 2023. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná se v něm domluvily na navýšení úvěrované částky dle Smlouvy na 25 000 Kč.

6. Z výpisu z účtu soud zjistil, že žalovaná zaslala dne 23. 1. 2023 verifikační platbu ve výši 1 Kč z účtu , č. účtu, .

7. Z výpisu z účtu soud zjistil, že dne 27. 8. 2023 byla zaslána na účet č. , č. účtu, částka 6 300 Kč s variabilním symbolem , var. symbol, .

8. Z výpisu z účtu soud zjistil, že dne 29. 8. 2023 byla zaslána na účet č. , č. účtu, částka 6 100 Kč s variabilním symbolem , var. symbol, .

9. Z výpisu z účtu soud zjistil, že dne 1. 9. 2023 byla zaslána na účet č. , č. účtu, částka 6 100 Kč s variabilním symbolem , var. symbol, .

10. Z výpisu z účtu soud zjistil, že dne 12. 9. 2023 byla zaslána na účet č. , č. účtu, částka 9 400 Kč s variabilním symbolem , var. symbol, .

11. Ze společného prohlášení smluvních stran ze dne 21. 3. 2024, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovanou na žalobkyni na základě dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2024.

12. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 8. 3. 2024 zjistil, že předchůdkyně žalobkyně prostřednictvím zástupce oznámila žalované postoupení svých pohledávek za žalovanou na žalobkyni.

13. Z předžalobní upomínky ze dne 1. 7. 2024, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě částky 33 532 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení.

14. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné.

15. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav:

16. Dne 27. 8. 2023 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena Smlouva ve znění jejího dodatku č. , hodnota, ze dne 12. 9. 2023, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr – spotřebitelský úvěr ve výši 6 300 Kč, jež byl následně navýšen až na částku 25 000 Kč. Daný úvěr poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované převodem na jí uvedený bankovní účet č.ú. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala poskytnutý spotřebitelský úvěr splatit do 30 dnů od uzavření Smlouvy. Dle předložených výpisů z účtu předchůdkyně žalobkyně tyto prostředky žalované skutečně poskytla. Žalovaná však na úhradu svého dluhu ze Smlouvy uhradil toliko částku 500 Kč, což vyplývá z tvrzení žalobkyně, že zbylá jistina činí částku 24 500 Kč.

17. Žalobkyně nicméně nedoložila žádnou relevantní dokumentaci ohledně prověření schopnosti žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. S odkazem na tuto skutečnost soud shledal posouzení úvěruschopnosti žalované předchůdkyní žalobkyně jako nedostatečné, protože z předložených důkazů tedy nevyplývá, že by předchůdkyně žalobkyně vycházela ze všech nezbytných dokumentů, které jsou pro posouzení úvěruschopnosti nezbytné. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2024 a žalovanou o tomto postoupení informovala dne 8. 3. 2024. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovanou dopisem ze dne 1. 7. 2024 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně.

18. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen „ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1,22. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

23. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaná měly v úmyslu uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. Předchůdkyně žalobkyně na základě tohoto poskytla žalované finanční prostředky ve výši celkem 25 000 Kč. Žalovaná úvěr nesplatila řádně a včas. Předchůdkyně žalobkyně však při uzavírání Smlouvy dle názoru soudu nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované, čímž porušila ust. § 86 odst. 1 ZSU. Následkem této skutečnosti je Smlouva dle § 87 odst. 1 ZSU neplatná a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle § 87 odst. 1 ZSU.

24. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. , spisová značka, nebo , spisová značka, ), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. , spisová značka, ), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU/2763/2018-24 a nález FA/SR/SU/779/2019 - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany předchůdkyně žalobkyně, jako poskytovatele úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalované, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU. O této skutečnosti vypovídá zejména skutečnost, že předchůdkyně žalobkyně si očividně nevyžádala od žalované žádné podklady k ověření jeho úvěruschopnosti.

25. Předchůdkyní žalobkyně skutečně poskytnutou částku ve výši 25 000 Kč původně z důvodu poskytnutí spotřebitelského úvěru, je tak třeba považovat za bezdůvodné obohacení žalované, když bylo plněno na základě neplatného právního důvodu. V takovém případě je žalovaná povinna obdržené plnění dle § 87 odst. 1 ZSU vrátit žalobkyni, což do podání žaloby učinila jen v rozsahu 500 Kč, což vyplývá z tvrzení žalobkyně ohledně výše nesplacené jistiny. Ke dni vydání tohoto rozsudku tak trvá u žalované bezdůvodné obohacení v rozsahu 24 500 Kč. Vzhledem k neplatnosti Smlouvy jako celku se neuplatní ani její ujednání o době, do kdy měly být poskytnuté prostředky vráceny žalovanou žalobkyni, ani ujednání o úrocích, poplatcích a dodatečných službách. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána dle § 1879 o.z. na základě dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2024.

26. V ostatním žalobu ve výroku II. zamítl a to včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení. V dané věci je totiž třeba aplikovat ust. § 87 ZSU jakožto speciální úpravu k obecné úpravě bezdůvodného obohacení dle § 2991 o.z. Žalobkyni tak sice zůstává nárok na vydání bezdůvodného obohacení, avšak v nové době splatnosti, jež v tomto případě byla určena ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyni tak vznikne nárok na zákonný úrok z prodlení až v situaci, kdy povinnost uložená tímto rozsudkem nebude plněna dobrovolně (k tomu srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. , spisová značka, ).

27. Ohledně návrhu na přiznání nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 409 Kč soud uvádí, že nárok na zaplacení této částky nevyplývá ze zákonného ani smluvního ujednání, proto soud žalobu co do této částky jako nedůvodnou zamítl. Soud k tomuto uvádí, že žalobkyně, jako subjekt zabývající se vymáháním pohledávek, musí počítat s tím, že tato její podnikatelská činnost s sebou nese určité náklady. S těmito náklady však žalobkyně musí kalkulovat při odkupu portfolia pohledávek. Tyto náklady tak nelze bez zákonné nebo smluvní opory přednášet na žalovanou.

28. V návaznosti na výše uvedené soud vyhověl žalobě v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I., v ostatním žalobu ve výroku II. zamítl.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 573,50 Kč, přičemž tato částka představuje 22,16 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 61,08 % a úspěchu žalované v rozsahu 38,92 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 136 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28 395,50 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 22,16 % z částky 2 588 Kč činí částku 573,50 Kč, kterou je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Pro úplnost soud uvádí, že podání žalobkyně ze dne 20. 2. 2025 nepočítal jako účelný úkon ve věci, protože k danému částečnému zpětvzetí došlo na základě výzvy soudu k doložení řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, a tento úkon tak byl učiněn čistě z rozhodnutí žalobkyně, nikoliv z důvodu jednání žalované. Pokud by soud předmětné částečné zpětvzetí započítal jako úkon žalobkyně ve věci samé, došlo by nedůvodnému navyšování nákladů řízení bez zavinění žalované.

30. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.