34 C 5/2023
č. j. 34 C 5/2023-119
V PLATNOSTICitované zákony (5)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 151
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 9
- o pozemních komunikacích, 13/1997 Sb. — § 6
- o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, 418/2011 Sb. — § 7
Plný text
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Krkoškou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: právnická osoba , IČO Anonymizováno sídlem adresa pro zaplacení 57 955 Kč s příslušenstvím ( předmět sporu )
I. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 57 955 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 57 955 Kč od 1. 1. 2023 do zaplacení se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 1 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se žalobou ze dne 3. 1. 2023, ve znění částečného zpětvzetí ze dne 20. 4. 2023, domáhal vydání rozsudku, jímž by žalovanému uložil povinnost zaplatit mu částku 57 955 Kč jako bezdůvodné obohacení žalovaného za omezení žalobce ve využívání pozemků , Anonymizováno, , vše v katastrálním území , obec, , obec , adresa, , zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, , (dále jen společně „Pozemky“). Svou žalobu žalobce odůvodnil tím, že na základě usnesení soudního exekutora, , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, , Exekutorský úřad , adresa, , o udělení příklepu č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , a č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , se stal výlučným vlastníkem Pozemků. Předmětné Pozemky jsou pak veřejným prostranstvím, na nichž se nachází zpevněná komunikace – chodníky k bytovým domům. Z tohoto důvodu má žalobce nárok na zaplacení náhrady za omezení užívání Pozemků z titulu bezdůvodného obohacení. Svůj nárok žalobce vyčíslil (s přihlédnutím k částečnému zpětvzetí žaloby) ve vztahu k pozemku parc. č. , Anonymizováno, za období od 28. 10. 2020 do 30. 9. 2022, ve vztahu k pozemku parc. č. , Anonymizováno, za období od 13. 11. 2020 do 30. 9. 2022, ve vztahu k pozemku parc. č. , Anonymizováno, za období 24. 3. 2021 do 30. 9. 2022 a ve vztahu k pozemku parc. č. , Anonymizováno, za období od 24. 3. 2021 do 30. 9. 2022, celkem ve výši 57 955 Kč. Žalovaný předmětnou částku žalobci neuhradil ani přes zaslání předžalobní výzvy ze dne 3. 10. 2022.
2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že uplatněný nárok zcela odmítl. Žalovaný předně rozporoval, že Pozemky jsou veřejným prostranstvím v tom smyslu, že by byl jejich vlastník omezen v dispozici s nimi a měl nárok na náhradu za takové omezení. Pokud žalovaný k dotazu žalobce dle zákona o svobodném přístupu k informacím sdělil, že Pozemky jsou veřejným prostranstvím, učinil tak bez konkrétní souvislosti a bez hlubšího právního rozboru konkrétního případu, kdy vycházel z obecné úpravy § 34 zák. č. 128/2000 Sb., o obcích v platném znění, (dále jen „ZOb“). Žalovaný také poukázal, že pojem veřejného prostranství definují různé právní předpisy různě. Dle názoru žalovaného přitom Pozemky, na nichž jsou umístěny chodníky, slouží výhradně pro přístupu k bytovým domům a jiný komunikační účel tyto chodníky nemají, chybí tak u nich znak veřejné potřeby jako jednoho ze znaku veřejného prostranství. Neslouží proto veřejnosti, nýbrž pouze vlastníkům bytových jednotek v konkrétním domě. Žalovaný dále poukázal na rozhodnutí NS ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , dle něhož vlastník pozemku, na němž se nachází pozemní komunikace tvořící věc ve smyslu právním, může se domáhat vydání bezdůvodného obohacení po majiteli dotčené komunikace, přičemž samo užívání dané dopravní stavby třetími osobami se již neděje na jeho úkor, ale na úkor majitele komunikace. V tomto směru tak žalovaný namítl, že chodníky na Pozemcích jsou samostatné věci v právním slova smyslu, a bude tak třeba zkoumat otázku jejich vlastnictví. Žalobce také namítl spekulativnost koupě Pozemků žalobce se záměrem si z nich učinit snadný trvalý zdroj příjmů. Závěrem žalovaný rozporoval i výši uplatněné výše bezdůvodného obohacení.
3. V rámci nadepsaného řízení proběhla ústní jednání dne 12. 5. 2023, dne 30. 6. 2023 a dne 19. 9. 2023. Rozsudek byl vyhlášen dne 29. 9. 2023.
4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:
5. Z doručenky ID zprávy , Anonymizováno, na čl. 5 soud zjistil, že zástupkyně žalobce zaslala dne 3. 10. 2022 žalovanému výzvu k vydání bezdůvodného obohacení.
6. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, , k.ú. , obec, na č.l. 6-6pv soud zjistil, že žalobce je vlastníkem Pozemků. Způsob využití všech Pozemků je ostatní komunikace. Jako nabývací tituly jsou evidována usnesení soudního exekutora, Exekutorský úřad , adresa, , č.j. , Anonymizováno, -219 ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, -231 ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, a č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , Anonymizováno7. Z předžalobní výzvy na č.l. 7-9 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného dne 3. 10. 2022 skrze svou zástupkyni k úhradě bezdůvodného obohacení za omezení při využívání Pozemků v částce 60 415 Kč.
8. Z odpovědi žalovaného na předžalobní výzvu ze dne 29. 11. 2022 na č.l. 12 soud zjistil, že žalovaný sdělil žalobci, že po přezkoumání charakteru Pozemků dospěl k závěru, že se nejedná o veřejné prostranství, za jehož užívání by měla vlastníkovi náležet náhrada. Žalovaný tak nárok žalobce odmítl.
9. Ze sdělení informace a částečného odmítnutí žádosti na č.l. 13-16 soud zjistil, že k dotazu žalobce žalovaný uvedl, že Pozemky slouží jako přístupové cesty ke stávajícím bytovým domům. Dle žalovaného se na Pozemcích nachází zpevněná komunikace – přístupové chodníky k bytovým domům, které mají charakter veřejného prostranství dle § 34 ZOb. Chodníky na Pozemcích navíc měly být veřejně přístupné. Žalovaný současně rozhodl o částečném odmítnutí žádosti o informace a to v rozsahu otázek, kdo je vlastníkem staveb na Pozemcích a kdo provádí jejich údržbu. V odůvodnění tohoto rozhodnutí žalovaný uvedl, že nedisponuje informací o tom, kdo je vlastníkem zpevněné komunikace na Pozemcích, a že žalovaný tyto komunikace nemá ve svém vlastnictví. Žalovaný rovněž nedisponuje informací, kdo provádí jejich údržbu, nicméně , právnická osoba, , tyto komunikace nemá ve správě.
10. Z usnesení soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, č.j. , spisová značka, na č.l. 17-18 soud zjistil, že žalobci byl udělen příklep pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , obec, , obec , adresa, . Toto usnesení bylo vydáno dne 12. 11. 2020. K tomuto důkazu žalobce uvedl, že se jedná o originální způsob nabytí vlastnického práva.
11. Z usnesení soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, č.j. , spisová značka, na č.l. 19-20 soud zjistil, že žalobci byl udělen příklep pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , obec, , obec , adresa, . Toto usnesení bylo vydáno dne 23. 3. 2021. K tomuto důkazu žalobce uvedl, že se jedná o originální způsob nabytí vlastnického práva.
12. Z usnesení soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, č.j. , spisová značka, na č.l. 21-22 soud zjistil, že žalobci byl udělen příklep pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , obec, , obec , adresa, . Toto usnesení bylo vydáno dne 23. 3. 2021. K tomuto důkazu žalobce uvedl, že se jedná o originální způsob nabytí vlastnického práva.
13. Z usnesení soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, č.j. , spisová značka, na č.l. 23-24 soud zjistil, že žalobci byl udělen příklep pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , obec, , obec , adresa, . Toto usnesení bylo vydáno dne 27. 10. 2020. K tomuto důkazu žalobce uvedl, že se jedná o originální způsob nabytí vlastnického práva.
14. Z územního rozhodnutí č.j. , Anonymizováno, na č.l. 36-37pv soud zjistil, že toto bylo vydáno Odborem výstavby a územního plánování ONV v , obec, dne , datum, , a bylo adresováno , Anonymizováno, – , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , který podal i návrh na vydání tohoto rozhodnutí. Dle popisu umístění stavby – bytové jednotky , adresa, měly být v rámci stavby umístěny i komunikace. Dle odst. 15 tohoto rozhodnutí měla být projektová dokumentace dopravního řešení probrána s odborem , Anonymizováno, tehdejšího , právnická osoba, . Dle odst. 18 tohoto rozhodnutí investor měl zajistit majetkoprávní vztah ke všem stavbou dotčeným pozemkům v předstihu před vydáním stavebního povolení.
15. Ze situačního plánu na č.l. 38 soud zjistil, že k jednotlivým projektovaným budovám měly vést chodníky a napojovat se na ulici s chodníky, která měla vést uprostřed zástavby.
16. Ze znaleckého posudku č. , č. účtu, na č.l. 42-53 a č.l. 58-79 soud zjistil, že tento vyhotovila , právnická osoba, ., znalecká kancelář, a výše tržního nájemného za Pozemky by činila v uplatněném období částku 57 955 Kč. Z přílohy č. , hodnota, – výřez katastrální mapy soud zjistil umístění Pozemků, z přílohy č. , hodnota, pak zjistil, jak chodníky na Pozemcích vizuálně vypadají, tedy že se jedná o zpevněné komunikace s asfaltovým povrchem, po stranách alespoň některé jsou ohraničené obrubníčky. Chodník na pozemku parc. č. , Anonymizováno, může sloužit ke zkracování cesty skrze sídliště, když z fotodokumentace (č.l. 74) a katastrální mapy (č.l. 71) je zřejmé, že na něj navazuje vyšlapaná pěšina. Chodník na pozemku parc. č. , Anonymizováno, může sloužit k přístupu na parkoviště, což vyplývá z katastrální mapy (č.l. 71). Z přílohy č. , hodnota, na č.l. 72 pak soud zjistil, že středem zástavby prochází , adresa, , na níž se pak napojují Pozemky, vyjma pozemku parc. č. , Anonymizováno, který se napojuje na rohu , adresa, a , adresa, .
17. Soud neprovedl následující důkazy: znaleckým posudkem o stavebním provedení komunikací dle návrhu na č.l. 89pv z oboru stavebnictví, odvětví dopravních staveb dle upřesnění na č.l. 101pv, ohledáním na místě samém dle návrhu na č.l. 91 a fotografií na č.l. 96.
18. Důkaz znaleckým posudkem o stavebním provedení komunikací dle návrhu na č.l. 89pv z oboru stavebnictví, odvětví dopravních staveb dle upřesnění na č.l. 101pv soud neprovedl, protože popis stavebního provedení komunikací na Pozemcích učinili účastníci nesporným svými podáními ze dne 17. 7. 2023 (č.l. 101) a ze dne 18. 7. 2023 (č.l. 103). Provedení tohoto důkazu by tak bylo nadbytečné. Důkaz ohledáním na místě samém dle návrhu na č.l. 91 soud neprovedl taktéž z důvodu hospodárnosti, když popis stavebního provedení komunikace se stal nesporným a odpovídal i provedeným důkazům ve formě fotografií komunikací ve znaleckém posudku č. , č. účtu, na č.l. 42-53 a č.l. 58-79. Fotografie na č.l. 96 soud jako důkaz neprovedl, protože byly založeny do spisu až po koncentraci řízení. Žalovaný na provedení tohoto důkazu následně již netrval (č.l. 97pv).
19. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav:
20. Žalobce je vlastníkem Pozemků, které nabyl na základě udělení příklepů v rámci dražby pořádané soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, , Exekutorský úřad , adresa, , konkrétně pozemek parc. č. , Anonymizováno, základě usnesení tohoto exekutora č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , pozemek parc. č. , Anonymizováno, na základě usnesení tohoto exekutora č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , pozemek parc. č. , Anonymizováno, na základě usnesení tohoto exekutora č.j. , spisová značka, ze dne , datum, a pozemek parc č. , Anonymizováno, základě usnesení tohoto exekutora č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , vše v katastrálním území , obec, , obec , adresa, , zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, . Způsob využití všech Pozemků je ostatní komunikace, konkrétně pak chodníky. Tyto chodníky dle souhlasného prohlášení obou účastníků jsou asfaltové, mají více konstrukčních vrstev použitého materiálu, jsou opticky oddělené od okolní půdy, výškově přesahují okolní půdu, lze jednoznačně vymezit, kde končí pozemek a začíná stavba komunikace, tyto chodníky jsou výsledkem stavební činnosti a nelze je odstranit bez jejich zničení. Dle vyjádření žalobce tyto chodníky zabírají Pozemky zcela (č.l. 90).
21. Chodníky na Pozemcích byly vybudovány na základě územního rozhodnutí č.j. , Anonymizováno, Odboru výstavby a územního plánování ONV v , obec, dne , datum, . Investorem byl , Anonymizováno, – , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, . Tento podnik měl i zajistit majetkoprávní vztah ke všem stavbou dotčeným Pozemkům. Umístění chodníků na Pozemcích pak dle katastrální mapy odpovídá situačnímu plánku, který byl k tomuto územnímu rozhodnutí přiložen. Tyto chodníky vedou od ulice procházející středem sídliště k jednotlivým domům. Na chodník na pozemku parc. č. , Anonymizováno, navazují i vyšlapané pěšiny, skrze chodník na parc. č. , Anonymizováno, se pak lze dostat k parkovišti.
22. Žalobce učinil u žalovaného dotaz na povahu Pozemků a komunikací na nich, přičemž žalovaný sdělil žalobci, že Pozemky slouží jako přístupové cesty ke stávajícím bytovým domům. Dle žalovaného se na Pozemcích nachází zpevněná komunikace – přístupové chodníky k bytovým domům, které mají charakter veřejného prostranství dle § 34 ZOb, a jsou tudíž veřejně přístupné. Žalovaný taktéž sdělil žalobci, že nemá informaci o tom, kdo je vlastníkem těchto chodníků, ve svém vlastnictví je neeviduje, a ani nemá informaci, kdo je udržuje, když , právnická osoba, , tak nečiní.
23. Žalobce následně vyzval žalovaného dne 3. 10. 2022 k vydání bezdůvodného obohacení za omezení užívání Pozemků v částce 60 145 Kč. Na tuto žádost žalovaný dne 29. 11. 2022 zareagoval tak, že tento požadavek odmítl. Žalobce následně nechal vypracovat znalecký posudek č. , č. účtu, , vyhotovený , právnická osoba, ., znalecká kancelář, dle něhož výše tržního nájmu Pozemků za uvedené období činí částku 57 955 Kč.
24. Dle § 119 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (dále jen „ObčZ“) nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem.
25. Dle § 506 odst. 1 o.z. součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen „stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.
26. Dle § 509 o.z. ve znění od 28. 2. 2017 liniové stavby, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická či jiná vedení, a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, nejsou součástí pozemku. Má se za to, že součástí liniových staveb jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí.
27. Dle § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.
28. Dle § 3054 o.z. stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, přestává být dnem nabytí účinnosti tohoto zákona samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, měla-li v den nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba.
29. Dle § 3055 odst. 1 o.z. stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí. Totéž platí o stavbě, která je ve spoluvlastnictví, je-li některý ze spoluvlastníků i vlastníkem pozemku nebo jsou-li jen někteří spoluvlastníci stavby spoluvlastníky pozemku.
30. Dle bodu 17 přílohy č. , hodnota, vyhlášky č. 357/2013 Sb., katastrální vyhláška, označení ostatní komunikace - ostat. Komunikace má význam Pozemek, na kterém je místní nebo účelová komunikace (včetně zpevněné lesní komunikace) a její součásti (§ 6 a 7 zákona č. 13/1997 Sb.).
31. Dle § 6 odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění, (dále jen „ZoPK“) místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce.
32. Dle § 7 odst. 1 ZoPK účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Příslušný silniční správní úřad obecního úřadu obce s rozšířenou působností může na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání s , právnická osoba, upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. Úprava nebo omezení veřejného přístupu na účelové komunikace stanovené zvláštními právními předpisy tím není dotčena.
33. Dle § 9 odst. 1 ZoPK vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát. Vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Stavba dálnice, silnice a místní komunikace není součástí pozemku.
34. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žaloba není důvodná.
35. V otázce veřejné přístupnosti soud dospěl k názoru, že předmětné chodníky na Pozemcích tvoří veřejně přístupnou komunikaci, a tudíž i veřejné prostranství ve smyslu § 34 ZoB, když tyto jsou přístupné každému bez omezení a slouží tak k obecnému užívání. Tyto chodníky očividně neslouží jen obyvatelům přilehlých domů, ale všem, kteří jimi potřebuji projít (obyvatele domů, jejich návštěvy, řemeslníci, hasiči, okolo procházející atd.). Např. chodník na pozemku parc. č. , Anonymizováno, může sloužit ke zkracování cesty skrze sídliště, když z fotodokumentace (č.l. 74) a katastrální mapy (č.l. 71) je zřejmé, že na něj navazuje vyšlapaná pěšina, která však očividně vznikla živelně, protože neodpovídá nákresu dle zastavovacího plánu (č.l. 38). Stejně tak chodník na pozemku parc. č. , Anonymizováno, může sloužit k přístupu na parkoviště, což vyplývá z katastrální mapy (č.l. 71). Do doby zahájení nadepsaného řízení ostatně považoval Pozemky za veřejně přístupné, a tedy i za veřejné prostranství, i žalovaný, což vyplývá z jeho sdělení informace a částečné odmítnutí žádosti (č.l. 13-16).
36. Soud se nicméně musel zabývat povahou těchto komunikací na Pozemcích v právním smyslu, tj. jestli se jedná o samostatné věci, a pokud ano, jaký je jejich právní režim. Zde vyšel ze zjištění dle výpisu z katastru nemovitostí (č.l. 6), že všechny Pozemky jsou evidovány jako ostatní komunikace. Dle bodu 17 přílohy č. , hodnota, vyhlášky č. 357/2013 Sb., katastrální vyhláška, jsou takto označeny pozemky, na kterých je místní nebo účelová komunikace a její součásti.
37. Soudu je známo, že povaha chodníků, jako samostatných věcí, nebo jako součástí pozemků, nebyla dlouho jednoznačně vyřešena. V tomto směru tak soud vycházel z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 2280/18 ze dne 25. 6. 2019, jež zejména v odst. 15 tohoto nálezu dovodil, že chodník tvořený struskou, štěrkem či jinou drtí, jehož horní vrstva je pak tvořena několikacentimetrovým asfaltovým povrchem a je ohraničen od okolí není pouhým zpevněním povrchu pozemku vrstvením přírodních materiálů či zpevněnou asfaltovou plochou, nýbrž samostatnou stavbou – věcí v občanskoprávním smyslu.
38. Tento popis přitom odpovídá popisu chodníků, jež jsou umístěny na Pozemcích v projednávané věci dle popisu chodníků souhlasnými prohlášeními ze dne 17. 7. 2023 (č.l. 101) a ze dne 18. 7. 2023 (č.l. 103).
39. Krajský soudu v Brně ve svém rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne 8. 11. 2022 pak dále uvedl, že závěry přijaté v citovaném nálezu (pozn. III. ÚS 2280/18) nelze mechanicky aplikovat na každou podobnou stavbu, když je třeba vždy posoudit věc individuálně podle konkrétních skutkových okolností. Zvláště v případě účelových komunikací je třeba k nálezu přistupovat zdrženlivě v tom směru, že o stavbu se jedná jen tam, kde je to zřejmé již na první pohled (například tam, kde komunikace netvoří jen část povrchu země, ale je vedena alespoň částečně mimo úroveň terénu). Krajský soud v Brně tak následně dospěl v odst. 32. a 33. svého rozsudku k závěru, že rozhodující pro určení povahy komunikace je také skutečnost, jestli lze určit její přesné hranice k okolnímu povrhu. U tzv. netuhých vozovek to bude zpravidla problematické, pročež tyto nebudou samostatnými věcmi. Pokud by se však jednalo o tzv. tuhou vozovku (tj. vozovka s cementobetonovým krytem, anebo s podkladem z prostého nebo vyztuženého cementového betou), pak určení jasné hranice mezi zemskou plání a takovouto vozovkou nebude většinou činit větší potíže. Krajský soud v Brně tak v odst. 24 svého rozsudku shrnul, že pro posouzení, zda zpevněné plochy mají povahu samostatně nemovité věci, nebo zda se jedná jen o součást pozemku, není rozhodující, zda zpevněné plochy byly vybudovány na pozemku představujícím (z hlediska veřejného práva) místní komunikaci nebo na pozemku, který má charakter účelové komunikace. Podstatné je totiž vždy jen to, jak jsou dané plochy stavebně vybudované, nikoliv druh komunikace představují. Obdobně srov. i např. dřívější rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, a sp zn. , spisová značka, , která taktéž stanoví kritéria posouzení komunikace jako samostatné věci.
40. Z výše uvedených souhlasných prohlášení o stavebním provedením chodníků dle souhlasných prohlášení (č.l. 101 a č.l. 103) pak vyplývá, že tyto lze jednoznačně odlišit od okolního terénu, jsou odlišeny i výškově a stavebně se pak skládají z několika vrstev. Předmětné chodníky tak dle názoru soudu splňují veškerá kritéria vyžadovaná judikaturou k tomu, aby byly považovány za samostatné věci v právním smyslu. Soud proto dospěl k závěru, že předmětné chodníky v rámci tohoto řízení jsou samostatnou věcí v právním smyslu, resp. mohou a nemusí být součástí Pozemků, na nichž se nachází.
41. Vzhledem k determinaci vlastnického práva u různých druhů pozemních komunikací dle § 9 odst. 1 ZoPK se soud jako další podstatnou otázku zaobíral otázkou, jestli komunikace na pozemcích jsou místní komunikace nebo komunikace účelové. S ohledem na skutečnost, že např. z výřezu katastrální mapy na č.l. 71 jednoznačně vyplývá, že se ve všech případech jedná o komunikace, které slouží ke spojení obytných poschoďových domů (paneláků) s ostatními pozemními komunikacemi, konkrétně pak ulicí , adresa, , resp. ulicí , adresa, (č.l. 72). Soud proto dospěl k závěru, že komunikace na předmětných jsou komunikace účelové ve smyslu § 7 odst. 1 ZoPK. , jméno FO, pak již očividně slouží k dopravě na území obce, pročež , adresa, je pak pravděpodobně místní komunikací ve smyslu § 6 odst. 1 ZoPK.
42. Jelikož dle § 9 odst. 1 ZoPK vlastníkem účelové komunikace může být právnická nebo fyzická osoba, musel se soud dále zabývat otázkou, vlastnického práva komunikací umístěných na Pozemcích. Žalobce se k tomuto vyjádřil tak, že tyto jsou součástí Pozemků ve smyslu § 506 o.z. (č.l. 90). Žalovaný naopak uvedl, že dle jeho názoru domy a chodníky měly jediného společného vlastníka, který je společně vybudoval a určil ke společnému užívání. Tímto vlastníkem přitom měl být podnik , Anonymizováno, - , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , který předmětné komunikace vybudoval. To, že předmětné komunikace byly vystavěny na konci sedmdesátých, popř. počátku osmdesátých let 20. století odpovídá předloženému územnímu rozhodnutí o umístění stavby z 9. 6. 1979, kde součástí umisťované stavby měly být i komunikace (č.l. 36), a zastavovacímu plánu (č.l. 38), z něhož je patrné umístění předmětných komunikací. V takovém případě však předmětné komunikace nebyly v době jejich vzniku součástí Pozemků, na nichž byly umístěny (srov. Nejvyšší soud ČSR v rozhodnutí ze dne 23. 8. 1973 č.j. , spisová značka, , kde se mimo jiné uvádí: "Občanský zákoník vychází ze zásady odděleného vlastnictví k pozemkům a stavbám na nich stojícím, přičemž § 119 odst. 2 občanského zák. se omezuje na to, že vymezuje pojem stavby jako nemovité věci). Předmětné komunikace tak dle všeho vlastnil v době výstavby , Anonymizováno, - , adresa, , Anonymizováno, , adresa, . Pro úplnost soud uvádí, že neaplikoval ust. § 120 odst. 2 ObčZ, protože toto bylo vloženo do ObčZ až s účinností od 1. 1. 1992, tedy až po době, kdy již chodníky byly vybudovány. K žalobcem uvedenému usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 11. 2014 sp. zn. , spisová značka, soud uvádí, že toto rozhodnutí neshledal přiléhavým, protože dané rozhodnutí se týkalo případu, kdy se dražila věc, a předchozí vlastník o této dražbě nevěděl. Zde je však řešena otázka, jestli došlo k převodu vlastnictví i k nemovitostem, které předmětem usnesení o příklepech nebyly.
43. Ustanovení § 3054 o.z. pak stanoví předpoklady pro splynutí stavby s pozemkem, na němž stojí. Ze strany žalobce však ani přes výzvu soudu (č.l. 82) nebyla doplněna tvrzení o splnění podmínek pro toto splynutí a žalobce trval na tom, že předmětné komunikace nabyl na základě příklepu v dražbě. Tato jeho argumentace je však v rozporu s usneseními o příklepech, v nichž je uvedeno, že předmětem příklepu jsou pouze jednotlivé Pozemky, které jsou sice evidované jako ostatní komunikace, avšak není uvedeno, že by se dražily i tyto komunikace. Tato argumentace žalobce pak neodpovídá ani dotazu , tituly před jménem, , jméno FO, , zástupkyně žalobce, ze dne 9. 8. 2022, v němž je činěn dotaz na osobu vlastníka těchto komunikací (č.l. 13), a neodpovídá ani znění odpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, žalovaným, dle níž informací o vlastníkovi předmětných chodníků žalovaný nedisponuje (č.l. 15pv).
44. Podle § 3028 odst. 2 o. z. se od nabytí účinnosti nové právní úpravy (tj. od 1. 1. 2014) posuzují podle této úpravy zásadně i práva vlastnická; dosavadními právními předpisy se nadále řídí pouze jejich vznik (došlo-li k němu před účinností o. z.) a odvozená (sekundární) práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti o. z. Pro právní posouzení právní povahy věci - tedy otázku, zda jde o samostatnou věc v právním smyslu, součást věci hlavní, či příslušenství věci jiné - je proto rozhodná zásadně právní úprava účinná ke dni vzniku těchto chodníků, tj. období od roku 1978 do 31. 12. 2013.
45. Soud se může jen domnívat, že předmětné chodníky jsou v současné době jsou ve vlastnictví pravděpodobně některé z nástupnických organizací původního vlastníka. Osoba vlastníka však nebyla v řízení prokázána.
46. Soud tak s ohledem na neprokázané splynutí vlastnictví žalobcem nabytých Pozemků a na nich umístěných komunikací při rozhodování aplikoval § 3055 odst. 1 o.z., tedy zachování právní povahy komunikací jako samostatné věci v právním slova smyslu. Z tohoto důvodu pak neaplikoval ani úpravu dle § 509 o.z. ve znění od 28. 2. 2017, která je speciální k žalobcem tvrzené superficiální zásadě dle § 506 o.z.
47. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, pak vyplývá, že v situacích, kdy na pozemku je umístěna veřejně přístupná komunikace, která tvoří věc ve smyslu právním, může se vlastník pozemku případně domáhat vydání bezdůvodného obohacení po majiteli dotčené komunikace. Samo užívání dané dopravní stavby třetími osobami se již neděje na jeho úkor (tj. vlastníka pozemku), nýbrž na úkor majitele komunikace, a nedává tudíž vzniknout dalšímu nároku vlastníka pozemku na vydání majetkového prospěchu.
48. Z výše uvedeného tak vyplývá, že pasivně legitimovaným subjektem pro saturaci ochuzení žalobce není žalovaný, ale vlastník předmětných chodníků, které se na Pozemcích žalobce nacházejí. Žalobce přitom nijak relevantně nedoložil, že by tyto chodníky vlastnil, vyjma odkazu na superficiální zásadu, která se však uplatní až na stavby vzniklé po 1. 1. 2014, resp. neprokázal splnění podmínek pro aplikaci této zásady dle § 3054 o.z. i na stavby starší. Navíc nelze přehlédnout i úpravu dle § 509 o.z., která tuto superficiální zásadu u chodníků výslovně vylučuje.
49. V návaznosti na výše uvedené tak soud žalobu v plném rozsahu zamítl, protože v rámci dokazování vyplynulo, že žalovaný není pasivně legitimován v rámci řízení. S ohledem na tuto skutečnost se pak soud nezabýval otázkou výše samotného bezdůvodného obohacení.
50. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 500 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý z pěti úkonů (vyjádření ze dne 27. 2. 2023, příprava na jednání, účast na jednání dne 12. 5. 2023 a jednání dne 30. 6. 2023 a vyjádření ze dne 30. 6. 2023 dle specifikace žalovaného na č.l. 107pv) dle § 1 odst. 3 uvedené vyhlášky.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.