34 C 56/2022

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Krkoškou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 037 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 037 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 037 Kč od 30. 11. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 1 037 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná cestovala dne 29. 11. 2017 vlakem právnická osoba na lince číslo mezi stanicemi obec a obec zast. a uzavřela tak s právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba, IČO, smlouvu o přepravě osob. Žalovaná se při přepravní kontrole neprokázala platným jízdním dokladem a tím porušila svou povinnost cestujícího vyplývající ze zákona, přepravního řádu a smluvních přepravních podmínek. Přes výzvu právního zástupce žalobkyně dlužnou částku neuhradila. Rámcovou smlouvou o smlouvách budoucích a uplatněném postoupení pohledávek číslo ze dne 15. 12. 2015 právní předchůdkyně žalobkyně firma právnická osoba IČO postoupila pohledávku za žalovanou na právnická osoba anonymizována dvě slova, reg. číslo, se sídlem adresa, příjmení anonymizována dvě slova, země příjmení jméno a anonymizováno země. Ta postoupila Smlouvou o postoupení souboru pohledávek ze dne 28. 3. 2019 tuto pohledávku na žalobkyni, která postoupení oznámila žalované dopisem ze dne 27. 4. 2019.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaná k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již ve svém žalobním návrhu, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř.

5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaná cestovala dne 29. 11. 2017 vlakem právnická osoba na lince číslo mezi stanicemi obec a obec zast. a výzvu pověřené osoby se neprokázala platným jízdním dokladem v hodnotě 37 Kč, o provedení kontroly bylo sepsáno Potvrzení o nedodržení SPPO číslo. V důsledku toho jí vznikla povinnost zaplatit jízdné ve výši 37 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, které na místě nezaplatila. Dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 27. 4. 2019 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky a bylo jí oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Rámcovou smlouvou o smlouvách budoucích a uplatněném postoupení pohledávek číslo ze dne 15. 12. 2015 právní předchůdkyně žalobkyně firma právnická osoba, IČO, postoupila pohledávku za žalovanou na právnická osoba anonymizována dvě slova, reg. číslo, se sídlem adresa, příjmení anonymizována dvě slova, země příjmení jméno anonymizována dvě slova země. Ta postoupila Smlouvou o postoupení souboru pohledávek ze dne 28. 3. 2019 tuto pohledávku na žalobkyni.

6. Podle § 3 odst. 1 písm. f) zák. č. 266/1994 Sb., o dráhách ve znění zák. č.225/2017 Sb., se železniční dráhou ve smyslu citovaného zákona rozumí i speciální dráha, která slouží zejména k zabezpečení dopravní obslužnosti obce. Podle § 37 odst. 4 písm. d) citovaného zákona je pověřená osoba dopravce oprávněna mimo jiné uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Podle odst. 5 písm. c) citovaného ustanovení je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 citovaného ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč.

7. Podle § 7 odst. 6 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 15 cit. vyhlášky je porušením přepravních podmínek z hlediska bezpečnosti cestujícího, bezpečnosti jiných osob a ochrany zdraví, bezpečnosti a plynulosti veřejné osobní dopravy a z hlediska zajištění řádné, klidné a pohodlné přepravy, jestliže cestující se při přepravě nemůže prokázat platným jízdním dokladem, odmítne zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému na místě (písm. b).

8. Dle ustanovení § 1908 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o. z.) ve znění účinném od 1. 1. 2014, musí být dluh splněn řádně a včas. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením číslo Sb.

9. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

10. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť pokud se žalovaná dne 29. 11. 2017 ve vlaku právnická osoba na lince číslo mezi stanicemi obec a obec zast. při kontrole v místě provedené kontroly na výzvu pověřené osoby neprokázala platným jízdním dokladem, je povinna zaplatit nejen jízdné ve výši 37 Kč, ale také přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. V daném případě byla žalovaná k zaplacení dluhu vyzvána v den provedení kontroly, a jelikož dluh nezaplatila bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 o. z.), tj. vzhledem k okolnostem daného případu druhý den po provedení kontroly, dostala se následujícího dne do prodlení. Z uvedených důvodů soud důvodné žalobě vyhověl, jak pokud jde o žalovanou jistinu ve výši 1 037 Kč, tak i co do úroků z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obecné lhůtě tří dnů. Pohledávka byla postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. zákona č.89/2012., občanský zákoník.

11. V souladu s ustanovením § 151 odst. 1 o. s. ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. V tomto případě se však jednalo dle §14b odst. 1 vyhlášky číslo o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) o návrh na řízení které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 027 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.