34 C 83/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Krkoškou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 180 487 Kč s příslušenstvím (úvěr)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 92 152 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 88 335 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 31 094,69 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 489,80 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 98 452,86 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 98 452,86 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala svou žalobou rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 180 487 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne 24. 6. 2022 se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru ve formě zápůjčky č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“) na částku 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně tento spotřebitelský úvěr spolu s úrokem za poskytnuté prostředky ve výši 15 %, tj. částkou 86 835 Kč, a s odměnou za zpracování 1 500 Kč splatit v pravidelných 24 měsíčních splátkách ve výši 7 848 Kč. Žalovaný však své závazky ze Smlouvy neplnil řádně a včas. Ke dni 31. 12. 2022 činila dlužná jistina částku 98 452,86 Kč a na poplatcích činil dluh 82 034,14Kč. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou jistiny úvěru ve výši 98 452,86 Kč byla tato od 30. 6. 2024 úročena úrokovou sazbou 15 % ročně. Žalovaný uhradil předchůdkyni žalobkyně na pohledávky dle Smlouvy pouze částku 7 848 Kč. Předmětem žaloby na základě Smlouvy je tak dlužná jistina ve výši 98 452,86 Kč, dlužná částka poplatků ve výši 82 034,14 Kč, kapitalizované úroky ve výši 7 489,80 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 31 094,69 Kč, úroky ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 98 452,86 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení a úroky z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 98 452,86 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení. Částka kapitalizovaných úroků ve výši 7 489,80 Kč pak představuje úrok ve výši 15 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 98 452,86 Kč od 30. 6. 2024, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 21. 10. 2024. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 31 094,69 Kč je pak zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 98 452,86 Kč od 25. 9. 2022, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do 21. 10. 2024. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024. O postoupení pohledávek z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni byl žalovaný vyrozuměn dopisem. I přes upomínku žalobkyně žalovaný svůj dluh nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud nařídil ve věci jednání na den 15. 7. 2025. Žalobkyně se jednání zúčastnila skrze svého zástupce, žalovaný se bez omluvy nedostavil. V tento den bylo také vyhlášeno rozhodnutí ve věci.

4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:

5. Ze smlouvy o úvěru – součást elektronického spisu soud zjistil, že tuto žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně dne 24. 6. 2022, a to ve formě smlouvy o zápůjčce. V rámci Smlouvy se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 100 000 Kč bezhotovostním převodem, který se žalovaný zavázal předchůdkyni žalobkyně uhradit formou 24 pravidelných měsíčních splátek ve výši 7 831 Kč. V rámci Smlouvy se žalovaný zavázal kromě vrácení poskytnutých prostředků ve výši 100 000 Kč, zaplatit předchůdkyni žalobkyně i úrok 69 % ročně ve výši 86 835 Kč a poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, celkem tedy 88 335 Kč. RPSN úvěru byla stanovena jako pevná ve výši 97,52 %.

6. Ze žádosti o úvěr – součást elektronického spisu soud zjistil, že žalovaný požádal o úvěr ve výši 100 000 Kč, když dle svého prohlášení měl být svobodný, bydlet v nájmu, měl mít učňovské vzdělání, bez vyživovacích povinností. Měl podnikat s příjmem 63 380 Kč měsíčně. Jako odhadované měsíční výdaje žalovaného je uvedena částka 4 000 Kč na splátky úvěru mimo předchůdkyni žalobkyně, částka 5 114 Kč na splátky předchůdkyni žalobkyně a částka 17 000 Kč jako odhadované měsíční výdaje žalovaného. Z této karty je také zřejmé, že při žádosti o zápůjčku žalovaný měl předložit zástupci předchůdkyně žalobkyně tři výpisy z bankovního účtu za měsíce březen, duben a květen 2022 a faktury za stejné měsíce.

7. Z tabulky umoření – součást elektronického spisu soud zjistil, že ve vztahu ke Smlouvě žalovaný uhradil na splacení zápůjčky toliko dne 25. 8. 2022 částku 7 848 Kč.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy seznamu postupovaných pohledávek – součást elektronického spisu soud zjistil, že tato byla uzavřena dne 21. 10. 2024 a předchůdkyně žalobkyně jejím prostřednictvím postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni.

9. Z oznámení o postoupení pohledávky – součást elektronického spisu soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému dopisem ze dne 21. 10. 2024 postoupení svých pohledávek za žalovaným na žalobkyni.

10. Z podacího archu ze dne 11. 11. 2024 – součást elektronického spisu soud zjistil, že tohoto dne žalobkyně zaslala žalovanému doporučenou zásilku.

11. Z předžalobní výzvy ze dne 31. 12. 2024 – součást elektronického spisu soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky 224 896,61 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení.

12. Z podacího archu ze dne 31. 12. 2024 – součást elektronického spisu soud zjistil, že tohoto dne žalobkyně zaslala žalovanému doporučenou zásilku.

13. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné.

14. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav:

15. Dne 24. 6. 2022 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena Smlouva, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku – spotřebitelský úvěr ve výši 100 000 Kč. Daný úvěr poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému bezhotovostním převodem. Žalovaný se opak zavázal poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet formou 24 pravidelných měsíčních splátek ve výši 7 831 Kč. Žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně poskytnuté prostředky vrátit spolu s úrokem za půjčené prostředky ve výši 69 % ročně ve výši 86 835 Kč a poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, celkem tedy 88 335 Kč. RPSN úvěru byla stanovena jako pevná ve výši 97,52 %.

16. Žalobkyně sice v žalobě i ve svém podání ze dne 21. 5. 2025 tvrdí, že předchůdkyně žalobkyně dostatečně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnuté spotřebitelský úvěr, nedoložila však, že by měla k dispozici dokumentaci nezbytnou pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Předchůdkyně žalobkyně tak při posuzování úvěruschopnosti vycházela pouze z prohlášení žalovaného. Předchůdkyně žalobkyně však nemá žádný důkaz o tom, že by tato prohlášení žalovaného jakkoliv ověřila, vyjma zaznačení obchodního zástupce, že mu byly předloženy tři výpisy z účtu žalovaného a fakturace žalovaného za tři měsíce. Není vůbec zřejmé, jestli žalovaný skutečně dosahoval tvrzeného příjmu 63 380 Kč měsíčně a už vůbec není zřejmé, jestli se jedná o částku fakturovanou, tedy před odvody, potažmo včetně DPH, nebo o částku čistého příjmu. Ohledně výdajové stránky předchůdkyně žalobkyně očividně vyšla jen z tvrzení žalovaného o jeho měsíčních nákladech ve výši 4 000 Kč na splátky úvěru mimo předchůdkyni žalobkyně, ve výši 5 114 Kč na splátky předchůdkyni žalobkyně a ve výši 17 000 Kč jako odhadované měsíční výdaje žalovaného. Tyto náklady tak nebyly ze strany předchůdkyně žalobkyně nijak verifikovány. Soud tak shledal posouzení úvěruschopnosti žalovaného předchůdkyní žalobkyně jako nedostatečné. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024. Žalovaný byl o postoupení pohledávek na žalobkyni informován dopisem ze dne 21. 10. 2024. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného dopisem ze dne 31. 12. 2024 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně.

17. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, („o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

18. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen „ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Dle § 87 odst. 1 ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

21. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

22. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný měli v úmyslu uzavřít smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o.z. Předchůdkyně žalobkyně na základě tohoto poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 100 000 Kč. Žalovaný spotřebitelský úvěr nesplatil řádně a včas. Předchůdkyně žalobkyně však při uzavírání Smlouvy dle názoru soudu nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, čímž porušila ust. § 86 odst. 1 ZSU. Následkem této skutečnosti je Smlouva dle § 87 odst. 1 ZSU neplatná a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle § 87 odst. 1 ZSU.

23. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. , spisová značka, nebo , spisová značka, ), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. , spisová značka, ), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU/2763/2018-24 a nález FA/SR/SU/779/2019 - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU, patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany předchůdkyně žalobkyně, jako poskytovatele spotřebitelského úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, pokud vůbec, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU. O této skutečnosti vypovídá zejména skutečnost, že žalobkyně nemá k dispozici žádné podklady, z nichž by se dalo usuzovat, že ověření tvrzení žalovaného pro posouzení jeho úvěruschopnosti vůbec proběhlo. Navíc není ani zřejmé, jestli žalovaným uváděné příjmy jsou čistými příjmy či příjmy před zdaněním a odvody. Předchůdkyně žalobkyně si tak od žalovaného měla vyžádat podklady o jeho výdajích, např. ve formě výpisu z osobního účtu za delší období, a ohledně příjmu žalovaného si měla např. vyžádat daňové přiznání žalovaného, z něhož by bylo zřejmé, kolik činí skutečné příjmy žalovaného.

24. Předchůdkyní žalobkyně skutečně poskytnutou částku ve výši celkem 100 000 Kč původně z důvodu poskytnutí zápůjčky – spotřebitelského úvěru, je tak třeba považovat za bezdůvodné obohacení žalovaného, když bylo plněno na základě neplatného právního důvodu. V takovém případě je žalovaný povinen obdržené plnění dle § 87 odst. 1 ZSU vrátit žalobkyni, což do podání žaloby učinil v rozsahu 7 848 Kč. Ke dni vydání tohoto rozsudku tak trvá u žalovaného bezdůvodné obohacení v rozsahu 92 152 Kč. Vzhledem k neplatnosti Smlouvy jako celku se neuplatní ani její ujednání o době, do kdy měly být poskytnuté prostředky vráceny žalovaným předchůdkyni žalobkyně, ani ujednání o úrocích, poplatcích a dodatečných službách, včetně pojištění. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána dle § 1879 o.z. na základě smlouvy o postoupení pohledávek.

25. V návaznosti na výše uvedené soud vyhověl žalobě v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I., v ostatním žalobu ve výroku II. zamítl a to včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení. V dané věci je totiž třeba aplikovat ust. § 87 ZSU jakožto speciální úpravu k obecné úpravě bezdůvodného obohacení dle § 2991 o.z. Žalobkyni tak sice zůstává nárok na vydání bezdůvodného obohacení, avšak v nové době splatnosti, jež v tomto případě byla určena ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyni tak vznikne nárok na zákonný úrok z prodlení až v situaci, kdy povinnost uložená tímto rozsudkem nebude plněna dobrovolně (k tomu srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. , spisová značka, ).

26. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla úspěšná co do zaplacení částky 92 152 Kč. Žalovaný byl úspěšný co do částky 88 335 Kč s úrokem z prodlení a ostatním příslušenstvím uvedeným ve výroku II. tohoto rozsudku. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaný by měl mít právo na náhradu svých nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že však žalovanému žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

27. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. Vzhledem k povaze uložené povinnosti soud neshledal důvod tuto lhůtu prodlužovat.