34 C 87/2023
č. j. 34 C 87/2023-28
V PLATNOSTIOkresní soud v Chomutově rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 17. srpna 2023. Soud uznal smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou, protože poskytovatel nedostatečně ověřil úvěruschopnost žalovaného podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Základem rozhodnutí bylo, že poskytovatel vycházel pouze z prohlášení žalovaného, které neodpovídalo skutečným údajům z bankovních výpisů. Výroky o částce 28 216 Kč byly zamítnuty, protože plnění bylo založeno na neplatné smlouvě.
Plný text
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Krkoškou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí údaje o zástupci pro zaplacení 43 716 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 500 Kč od 17. 8. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zaplacení částky 28 216 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 43 716 Kč od 24. 8. 2021 do 16. 8. 2023 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 28 216 Kč od 17. 8. 2023 do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 43 716 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právnická osoba s.r.o., IČO, se sídlem adresa, (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne 26. 3. 2021 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru (dále jen„ Smlouva“) s úvěrovým rámcem 16 000 Kč. Žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně tento úvěr splatit v měsíčních splátkách vždy ve výši 3 % z dlužné částky, minimálně však 500 Kč. Žalovaný jinak své závazky ze Smlouvy neplnil, Smlouva tak zanikla ke dni 23. 8. 2021. Předmětem řízení je jistina úvěru ve výši 16 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 20 216 Kč a smluvní pokuta ve výši 8 000 Kč, celkem tedy 43 716 Kč, při zohlednění částečné úhrady žalovaného. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 6. 2022 O postoupení pohledávek z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni byl žalovaný vyrozuměn dopisem. I přes předžalobní upomínku žalobkyně žalovaný svůj dluh nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se nevyjádřili k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.
4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:
5. Ze Smlouvy soud zjistil, že tato byla uzavřena dne 25. 3. 2021. Předchůdkyně žalobkyně se touto Smlouvou v odst. 8.9. a číslo zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr ve výši 16 000 Kč s pevnou zápůjční roční úrokovou sazbou 264 % a dobou splatnosti 30 dnů. RPSN činilo 564,06 %.
6. Z prinscreenu interního systému předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že příjem žalovaného měl být 22 000 Kč, jeho náklady na bydlení 3 200 Kč, jeho životní náklady 3 500 Kč a ostatní náklady 1 200 Kč. Měl žít sám, být bezdětný. Výsledek kontroly interní databáze měl být že„ jméno příjmení příjmení, bankovní účet nebere“. Žalovaný měl také uhradit předchůdkyni žalobkyni dne 15. 4. 2021 částku 500 Kč.
7. Z prinscreenu systému předchůdkyně žalobkyně – profil uživatele soud zjistil, že žalovaný měl mít dle předchůdkyně žalobkyně měsíčně disponibilní částku 10 643 Kč.
8. Z výpisu z účtu č. bankovní účet č. 2021 soud zjistil, že v období 30. 12. 2020 do 29. 1. 2021 měl žalovaný příjem 40 697 Kč a výdaje 44 082,46 Kč, počáteční zůstatek na účtu byl 4 042,43 Kč a konečný 656,97 Kč. Dne 4. 1. 2021 čerpal dodatečnou půjčku 2 000 Kč od webová adresa. Dne 7. 1. 2021 obdržel mzdu od anonymizována tři slova 4 635 Kč, dne 14. 1. 2021 mzdu od anonymizována dvě slova ve výši 25 662 Kč. Dne 25. 1. 2021 pak čerpal další půjčku od webová adresa ve výši 2 000 Kč.
9. Z výpisu z účtu č. bankovní účet č. 2020 soud zjistil, že v období 28. 11. 2020 do 29. 12. 2020 měl žalovaný příjem 42 105,64 Kč a výdaje 42 360,03 Kč, počáteční zůstatek na účtu byl 4 296,82 Kč a konečný 4 042,43 Kč. Dne 4. 12. 2020 čerpal dodatečnou půjčku 2 000 Kč od webová adresa, dne 7. 12. 2020 druhou dodatečnou půjčku od webová adresa ve výši 2 000 Kč a dne 9. 12. 2020 třetí dodatečnou půjčku od webová adresa ve výši 1 000 Kč. Dne 14. 12. 2020 obdržel mzdu od anonymizována dvě slova ve výši 15 831 Kč. Dne 29. 12. 2020 pak blíže nespecifikované plnění od právnická osoba, ve výši 10 000 Kč. Soudu je však známo ze své činnosti, že tato společnost zpravidla provádí expresní úhrady půjček pro poskytovatele spotřebitelských úvěrů.
10. Z výpisu z účtu č. bankovní účet č. 2021 soud zjistil, že v období 29. 1. 2021 do 23. 2. 2021 měl žalovaný příjem 36 033 Kč a výdaje 36 181,98 Kč, počáteční zůstatek na účtu byl 656,97 Kč a konečný 507,99 Kč. Dne 12. 2. 2021 obdržel mzdu od anonymizována dvě slova ve výši 22 133 Kč.
11. Z výpisu z účtu číslo č. 2021 soud zjistil, že na bankovní účet č. bankovní účet byla zaslána dne 26. 3. 2021 částka 16 001 Kč.
12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 6. 2022, včetně její přílohy číslo soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni.
13. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 23. 8. 2022 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení svých pohledávek za žalovaným na žalobkyni.
14. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné.
15. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav:
16. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav: Dne 25. 3. 2021 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena Smlouva, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr – spotřebitelský úvěr ve výši 16 000 Kč. Daný úvěr poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému bankovním převodem na jeho bankovní účet č. bankovní účet dne 26. 3. 2021. Žalovaný se zavázal poskytnutý spotřebitelský úvěr splatit do 30 dnů ode dne jeho poskytnutí. Předchůdkyně žalobkyně převedla své pohledávky za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 6. 2022. Žalobkyně sice v žalobě tvrdí, že předchůdkyně žalobkyně dostatečně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, avšak k tomuto svému tvrzení nedoložila žádnou relevantní dokumentaci vyjma print-screenu ze systému předchůdkyně žalobkyně. Z těchto sjetin nicméně vyplývá, že žalovaný měl mít měsíční příjem 22 000 Kč a měsíční výdaje domácnosti pak měly činit 3 200 Kč na bydlení, životní náklady 3 500 Kč a ostatní náklady 1 200 Kč, celkem tedy náklady žalovaného měly činit 7 900 Kč. Z předložených výpisů z účtů žalovaného však vyplývá, že obrat na jeho účtu byl měsíčně cca 40 000 Kč (36 033 až 44 082,46 Kč), v každém měsíci se dostával do záporné bilance, kdy jeho výdaje byly vyšší než příjmy a dostatek prostředků měl jen díky půjčkám od právnická osoba a další neznámé instituce skrze anonymizováno. Příjmy žalovaného také dosáhly jím deklarované výše 22 000 Kč měsíčně jen ve dvou měsících, ve třetím byly jen 15 831 Kč. S odkazem na tyto skutečnosti soud shledal posouzení úvěruschopnosti žalovaného předchůdkyní žalobkyně jako nedostatečné. K tomuto závěru jej vedla zejména skutečnost, že údaje dle interního systému předchůdkyně žalobkyně neodpovídají údajům dle předložených bankovních výpisů, a to co do existence kladné finanční bilance žalovaného, tak co do obratu jeho nákladů. Ohledně výdajové stránky pak předchůdkyně žalobkyně vycházela jen z tvrzení žalovaného, které však neověřovala, i když náklady na bydlení ve výši 3 200 Kč se jeví jako extrémně podhodnocené a životní náklady 3 500 Kč jako minimálně silně podhodnocené. O nesprávnosti těchto údajů ostatně svědčí obraty na bankovním účtu žalovaného.
17. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
18. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
19. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, 21. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
22. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
23. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
24. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
25. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný měli v úmyslu uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. Předchůdkyně žalobkyně na základě tohoto poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 16 000 Kč. Žalovaný úvěr nesplatil řádně a včas. Předchůdkyně žalobkyně však při uzavírání Smlouvy dle názoru soudu nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, čímž porušila ust. § 86 odst. 1 ZSU. Následkem této skutečnosti je Smlouva dle § 87 odst. 1 ZSU neplatná a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z.
26. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo 32 Odo 1726/2006), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 1 As 30/2015), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU číslo a nález FA/SR/SU číslo - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany žalobkyně, jako poskytovatele úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalované, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU. O této skutečnosti vypovídá zejména skutečnost, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného předchůdkyně vycházela čistě z prohlášení žalovaného, které navíc neodpovídají údajům dle předložených bankovních výpisů žalovaného.
27. Předchůdkyní žalobkyně skutečně poskytnutou částku ve výši 16 000 Kč původně z důvodu poskytnutí spotřebitelského úvěru, je tak třeba považovat za bezdůvodné obohacení žalovaného, když bylo plněno na základě neplatného právního důvodu. V takovém případě je žalovaný povinen obdržené plnění dle § 2991 odst. 1 a odst. 2 o.z. vrátit žalobkyni, což do podání žaloby neučinil ani částečně. Ke dni vydání tohoto rozsudku tak trvá u žalovaného bezdůvodné obohacení v rozsahu 500 Kč. Vzhledem k neplatnosti Smlouvy jako celku se neuplatní ani její ujednání o době, do kdy měly být poskytnuté prostředky vráceny žalovaným žalobkyni, ani ujednání o úrocích, poplatcích a dodatečných službách. Ve vztahu k dluhu z bezdůvodného obohacení se tak tento stal splatným po doručení žaloby opatrovnici žalovaného soudem dne 16. 8. 2023. Nejpozději dne 17. 8. 2023 se tak žalovaný dostal do prodlení ve smyslu § 1968 o.z. V otázce sazby těchto úroků z prodlení se uplatní ust. § 1970 o.z., kdy její výše je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím na výši úrokové sazby požadované v žalobním návrhu. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána dle § 1879 o.z. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 6. 2022 mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní.
28. V návaznosti na výše uvedené soud vyhověl žalobě v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I., v ostatním žalobu ve výroku II. zamítl.
29. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 15 500 Kč plus příslušenství, žalovaný pak v částce 28 216 Kč s příslušenstvím. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaný by měl mít právo na náhradu svých nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že však žalovanému žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
30. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.