45 C 104/2022
č. j. 45 C 104/2022-40
V PLATNOSTICitované zákony (13)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 § 142 § 151 § 157 § 160 § 202
- České národní rady o soudních poplatcích, 549/1991 Sb. — § 10
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11
- o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), 458/2000 Sb. — § 50
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1968 § 1970 § 2048
- Vyhláška o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, 511/2021 Sb. — § 1
Plný text
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Koubovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 8 193,53 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 953,53 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 120,82 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 250,10 Kč od 12. 3. 2021 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 582,61 Kč od 17. 3. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do zaplacení částky 240 Kč zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 815,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 8 193,53 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené kupní ceny za dodanou elektřinu, neuhrazeného poplatku za upomínku s výzvou k úhradě a neuhrazené kupní ceny za dodaný plyn. Žalobkyně v žalobě uvedla, že uzavřela se žalovaným dne 18. 4. 2019 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa [adresa] (dále jen„ odběrné místo“). V souladu se smlouvou žalobkyně vystavila žalovanému dne 4. 12. 2020 daňový doklad [číslo] se splatností dne 18. 12. 2020 na částku 6 120,82 Kč představující cenu za sdružené služby dodávky elektřiny v období 26. 11. 2019 - 25. 11. 2020. Tuto částku žalovaný ani zčásti neuhradil. Žalobkyně dále vystavila žalovanému dne 2. 3. 2021 daňový doklad [číslo] se splatností dne 16. 3. 2021 na částku 1 582,61 Kč představující cenu za sdružené služby dodávky elektřiny v období 26. 11. 2020 - 18. 2. 2021. Tuto částku žalovaný ani zčásti neuhradil. Žalobkyně zaslala dne 15. 1. 2021 žalovanému doporučenou písemnou upomínku s výzvou k úhradě, za což v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami vyúčtovala žalovanému částku 240 Kč a požaduje po žalovaném její zaplacení. Ani tuto částku žalovaný neuhradil. Žalobkyně dále uzavřela se žalovaným dne 18. 4. 2019 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu do odběrného místa. V souladu se smlouvou žalobkyně vystavila žalované dne 25. 2. 2021 daňový doklad [číslo] se splatností dne 11. 3. 2021 na částku 250,10 Kč představující cenu za sdružené služby dodávky plynu v období 11. 11. 2020 - 18. 2. 2021. Na tuto fakturu žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaný shora uvedené dlužné částky nezaplatil ani po předžalobní výzvě.
2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.
3. Žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu trvalého pobytu shora) bez omluvy k jednání soudu nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.
4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř.
5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu a plyn do shora uvedeného odběrného místa, a to na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 18. 4. 2019 a smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 18. 4. 2019. Žalovaný však za dodané energie neuhradil kupní ceny ve výších vyúčtovaných shora uvedenými daňovými doklady. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 18. 4. 2019 neobsahuje konkrétní ujednání o nároku žalobkyně na zaplacení poplatku za zaslání písemné upomínky s výzvou k úhradě. Ve Všeobecných obchodních podmínkách dodávky elektřiny (účinné od 1. 6. 2018) je upraven nárok žalobkyně na poplatek 240 Kč za doporučenou upomínku s výzvou k úhradě jakékoliv splatné platby. Právní zástupce žalobkyně poslal žalovanému dne 27. 10. 2021 předžalobní upomínku.
6. Podle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.
7. Podle § 72 odst. 2 věty první energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem.
8. Podle § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "občanský zákoník), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
9. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
11. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, nezpochybnil pravost ani správnost listin předložených žalobkyní a sám žádná tvrzení ani žádné důkazy nepředložil. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa] (§ 50 energetického zákona). Žalovaný neuhradil žalobkyni sjednanou kupní cenu za odebranou elektřinu v celkové výši 7 703,43 Kč (6 120,82 Kč + 1 582,61 Kč). Mezi žalobkyní a žalovaným byla dále uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu do odběrného místa na adrese [adresa] (§ 72 energetického zákona). Žalovaný za odběr plynu nezaplatil žalobkyni kupní cenu ve výši 250,10 Kč. Ode dne následujícího po splatnosti faktur se žalovaný dostal do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobkyni tedy vzhledem k prodlení žalované s úhradou kupní ceny náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době prodlení.
12. Co se týče požadavku na zaplacení poplatku ve výši 240 Kč za doporučenou upomínku s výzvou k úhradě, shledal soud žalobu jako nedůvodnou. V daném případě se totiž dle obsahu ujednání nejedná o poplatek za poskytnuté služby, ale toto ujednání odpovídá institutu smluvní pokuty, když nárok na její zaplacení vzniká až následkem porušení povinnosti. Žalobkyně dostatečně nedoložila, že by taková povinnost s následkem jejího porušení byla mezi stranami spotřebitelské smlouvy sjednána, k čemuž by došlo pouze v případě, že by toto ujednání o smluvní pokutě bylo upraveno přímo ve spotřebitelské smlouvě, na níž by žalovaný připojil svůj podpis. Pouhým odkazem na žalobkyní jednostranně vyhotovené všeobecné smluvní podmínky, kdy přesná specifikace smluvní pokuty a její výše není součástí spotřebitelské smlouvy, nedošlo mezi účastníky smlouvy k platnému ujednání smluvní pokuty pro případ porušení povinnosti (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013).
13. Vzhledem k výše uvedenému skutkovému závěru i právnímu posouzení soud rozhodl tak, že žalobě částečně vyhověl, když přiznal žalobkyni právo na zaplacení kupní ceny za odebranou elektřinu v celkové výši 7 703,43 Kč a kupní ceny za odebraný plyn ve výši 250,10 Kč. Soud však žalobu zamítl v části požadující úhradu poplatku za písemnou upomínku s výzvou k úhradě, neboť se ve své podstatě jedná o smluvní pokutu, která nebyla mezi smluvními stranami platně sjednána.
14. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Protože žalobkyně měla ve věci sice jen částečný úspěch, ale neúspěch měla jen v poměrně nepatrné části (2,61 %) a doložila splnění podmínek daných § 142a o. s. ř., náleží jí náhrada nákladů řízení v plné výši (§ 142 odst. 1 a 3 o. s. ř.). V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení. Soud žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 815,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 193,53 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 700 Kč ve výši 567 Kč. Dle § 14 odst. 3 tarifu náleží advokátu rovněž náhrada ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu, kterou promeškal v souvislosti s cestou k jednání soudu. V daném případě se jednalo o cestu z [obec] do [obec] a zpět, za níž advokát nárokoval adekvátní náhradu v rozsahu šesti půlhodin, tj. 600 Kč. Co se týče náhrady cestovného, advokátu náleží náhrada za cestu z [obec] do [obec] a zpět v obecně známé adekvátní délce 190 km, k čemuž předložil technický průkaz použitého vozidla, z nějž vyplynulo, že vozidlo má průměrnou spotřebu 4,8 l benzínu na 100 km. Dle § 1 písm. b) vyhl. č. 511/2021 Sb. činí náhrada za 1 km jízdy 4,70 Kč, dle § 4 písm. a) činí průměrná cena za 1 litr benzínu automobilového 95 oktanů 44,50 Kč. Za vykonanou cestu tedy advokátu náleží 190 x 4,70 + 4,8 x 44,50 x [číslo], tedy celkem 1 298,84 Kč. Jelikož se právní zástupce účastnil v předmětný den u zdejšího soudu celkem dvou jednání, je třeba náklady na cestovné a za promeškaný čas v celkové výši 1 898,84 Kč (1 298,84 Kč + 600 Kč) přiznat v jednotlivých věcech v rozsahu jedné poloviny, tedy ve výši 949,42 Kč. Dle § 137 odst. 3 o. s. ř. advokátu také náleží náhrada DPH v sazbě 21 % z částky 949,42 Kč ve výši 199,38 Kč.
15. Pro úplnost soud uvádí, že přeplatek na soudním poplatku ve výši 1 Kč se žalobkyni nevrací v souladu s § 10 odst. 2 poslední věta zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.
16. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.